Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

26.3.: Silný vítr trápí Vysočinu, hasiči odklízejí popadané stromy

26.3.: Malebnou krajinou jihozápadní Moravy s historickou Jemnickou dráhou

26.3.: Autobus z Moldavska vezl do Londýna místo cestujících přes šest set litrů alkoholu

25.3.: Řidič převrátil bagr na bok

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Moje slzy pro garáže za Snahou
Sdílet článek
Nejprve se vrátím do doby, kdy jsem v jihlavském archivu pracoval a kdy jsem zájemcům poskytoval různé archivní dokumenty. Jednoho dne, a potom ještě nějaký čas, přicházeli do archivu pracovníci různých ateliérů a stavebních firem a zajímali se o prostor bývalé Mrštíkovy a Židovské ulice. Dlouho si prohlíželi staré stavební plány domů, fotografie a plány ulic. Tou dobou celé prostranství zelo prázdnotou, neboť první polovina Židovské ulice byla zcela demolována a spolu s ní celá Stará ulička, demolována byla pravá polovina Kosmákovy ulice a levá polovina ulice Mrštíkovy. Stále tvrdím, že to byl jeden z nejtragičtějších zásahů do historické zástavby města. Památková reservace tím utrpěla vážný a neomluvitelný šrám či dokonce amputaci části tváře.
Návštěvy pracovníků oněch ateliérů a firem jsem vítal a těšil na nápravu. Už už jsem si představoval obnovené uliční řády a nové domy kopírující hmotu původní zástavby. Nestalo se. Domy vyrostly jinde a nerespektují vůbec nic. A teď ještě naše vláda se bude zabývat plánem podzemního parkoviště, které se všem Jihlavanům líbí a nelíbí se ministerstvu kultury. A mně se také nelíbí.
Mně se nelíbila už sama demolice, byť jsem byl tou dobou zahleděn úplně jinam. Zmizelo mi tehdy jedno veliké romantické místo, kde jsme se s klukama toulali tajně po sklepeních, kde jsme si hráli na četníky a na lupiče, kde jsem chodíval tatínkovi pro točené pivo k Šotolům a pak usrkával pěnu a pro cigarety k panu Doubkovi, které jsme ve sklepích tajně pokuřovali. Ve všech rozbořených domech žili po staletí lidé. Tváře těch ulic dotvářely podobu města. Dnes je znetvořena. A nejen Priorem. Když si vzpomenu, že ve všech těch domech mohl být nespočet kanceláří, ředitelství, heren, barů, vináren, kavárniček, hospůdek, srdce člověka moderní doby se musí svírat k záchvatu.
Ať už budou garáže pod zemí a spolu s nimi navždy zmizí labyrint podzemních chodeb a nebo budou nad zemí a trčet stejně bezohledně a tupě jako objekt Snahy, nic se vlastně nestane. Určitě se najde skupina odborníků, která dílo oslaví a stejně jako City-park zařadí jej mezi unikátní příklady, v nichž se dokonale snoubí moderna s historickým prostředím památkové reservace. A lidi, a především automobilisté, ti si zvyknou a dokonce budou jásat. Z kanceláří a obchodů přesednou rovnou do aut. To jako za minulého režimu, kdy uprostřed domovní zástavby byla postavena Snaha, to aby dělníci a pracující inteligence udělala jen pár kroků a už byla v práci ...
A slovo závěrem. Ještě, než se radlice bagrů zaboří do země, prosím vás, udělejte důkladný archeologický průzkum celého prostoru. Když už se nebral ohled na výsledek stavebně historického průzkumu a domy padly jak padaly, prozkoumejme alesoň ono historické místo. Je to jediná, jedinečná a poslední šance. Nenechme ji bez povšimnutí odvést na nákladních autech kamsi na skládku.
1.11. 2009
Ladislav VILÍMEK
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je čtvrtek 28. březen
(15. březen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 28. 3.:
Neděle šestá postní - Květná neděle Sv. Jana Kapistrána, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 15. 3. (28. 3.):
14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .


  Nejnovější:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: