Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
12.12.: Vánoce s vůní medu a koncertem skupiny Listověj v Balinách

12.12.: V Jihlavě narůstá počet černých skládek

12.12.: Pozor na falešné bankéře Buďte obezřetní

12.12.: Od ledna se mění ceny elektronických dálničních známek. Kupte je do konce roku a ušetřete

11.12.: Policisté v průběhu adventu upozorňují na rizika spojená s vánočními svátky

11.12.: Od tajemného pohybu oltářního křížku v Číhošti uplynulo již pětasedmdesát let

11.12.: Havlíčkobrodské muzeum připomíná, jak vánoční svátky slavili naši předci

11.12.: Dukovany zmodernizovaly stanice surové vody, splnily další krok k dlouhodobému provozu elektrárny

10.12.: Policisté zachránili život mladého muže, který chtěl spáchat sebevraždu

10.12.: Okresní sdružení České lékařské komory ocenilo profesora Maxmiliána Kašparů titulem Vynikající lékař Pelhřimovska

10.12.: Naděje pro ohrožené hrošíky liberijské – v zoologické zahradě v Jihlavě se narodilo mládě

10.12.: Ladovy Vánoce: lití olova, zdobení perníčků, vůně jitrnic

10.12.: Farmářský a řemeslný jarmark v sobotu v Novém Městě na Moravě

10.12.: Dialýza v nemocnici v Třebíči je zmodernizovaná. Přípravu dialyzačních roztoků zajišťuje systém automatického centrálního míchání

7.12.: Kojná korunního prince Rudolfa pocházela z Luk nad Jihlavou

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Opět po sto první: Nelíbí se vám politika? Tak ji změňte!
Sdílet článek
Pondělní sněm jihlavské ODS, ač byl jedním z nejpřínosnějších, které jsem za dobu svého členství v ODS zažil, vzbudil do několika hodin po svém skončení až nečekaně mnoho reakcí. Téměř se na mne sesypali někteří moji přátelé - někdy až s dosti ostrými výhradami - jak je možné, že já, se svými názory, mohu opět stanout v 11 členném vedení tak velké organisace Občanských demokratů, jakou je ta jihlavská. Jen pro ilustraci jeden názor za všechny: "Nechápu, jak mohou slušní lidé, konservativci a notabene monarchisté sloužit krystalickému zlu, straně, která na současném morálním, politickém i ekonomickém marasmu má podíl více než lví..."
A tak jsem nucen opět vysvětlit (stejně, jako už před mnoha a mnoha lety, když jsem do ODS vstupoval, působil, přiváděl nové členy, až jsem v Jihlavě nějaký čas dělal i místopředsedu, atd.) principy praktické politiky v zastupitelské demokracii českého typu.
Pokud je dnes vznášena výtka, že politické strany jsou "krystalickým zlem", je to výtka přečasto oprávněná. Problém ovšem je, že tuto výtku nevznáším já ani mnozí z nás, kteří se po celou tu dobu snaží s touto neblahou situací něco udělat, ale tuto výčitku vznášejí lidé, kteří takříkajíc "nadávají u piva". A od piva to nikdy jiné nebude!
Protože strany jsou jen takové, jací jsme my, občané této země! Už na konci 90. let, v temných dobách oposiční smlouvy, jsem kritisoval veřejně akci "Děkujeme, odejděte", a to nikoli proto, že se jí nelíbila oposiční smlouva (tu jsem i já považoval a dodnes považuji za nejhorší zlo, ke kterému mohlo tehdy dojít). Moje argumenty zněly tak, že hlavní české politické strany mají minimální členskou základnu, takže si navěky zvolení funkcionáři díky tomu v podstatě dělají co chtějí.
"Když jsi tak chytrej, tak jdi - a zkus si to sám, jestli to jde změnit. A uvidíme co dokážeš," zněly tehdy odpovědi velké části mých přátel.
A tak jsem šel...
Jsem pravičák, ekonomicky liberál leč politicky i duší tradicionalista a royalista a volič bývalé ODA. Tak jsem měl logicky ideově nejblíže k ODS, kterou jsem si pro své budoucí působení zvolil. Vstoupil jsem do této strany v Jihlavě a ihned vzápětí se mne mnozí ptali, zda jsem se nezbláznil, že lezu mezi "bývalé komunisty a podnikatelské lobbisty".
Jendou z prvních věcí, které jsem do několika měsíců prosadil, bylo usnesení jihlavské ODS vyzývající Václava Klause a vedení strany k vypovězení oposiční smlouvy. Nezměnili jsme názor ani po následující návštěvě předsedy Klause v Jihlavě a jeho setkání s námi, členy jihlavské ODS, se změnilo v bouřlivou výměnu názorů, již sám Klaus tehdy na místě ocenil jako jinde "nevídanou"...
Nu, a po dalších měsících práce a dlouhých debat na místních sněmech i po "ukecávání" stejně smýšlejících přátel, aby také vstoupili k nám, se mi podařilo na Svatováclavském sněmu ODS v roce 2003 prosadit usnesení (které má dodnes jen JIhlava!!!), že žádný bývalý člen KSČ nesmí být do jihlavské ODS přijat a ti, kteří tam tehdy byli, že nesmí být zvoleni do žádné funkce...
Když jsem následně tehdy pro některé noviny prohlásil, že kdyby toto moje usnesení měli například ve Slaném, tak by poslanec Tlustý těžko byl poslancem, vzbudilo to ve vedení tehdejší ODS u některých lidí nevoli: dokonce v té době někteří velmi vážně uvažovali o zrušení jihlavské ódéeesky.
Jenže to už naše místní ODS byla největší mezi Prahou a Brnem a to trvá doposud!
Bývalí komunisté (což byli mnohdy současně i ti největší komunální lobbisté), kteří již dále nesměli zůstat ve svých stranických funkcích v ODS, začali houfně ze strany odcházet, a to nakonec vedlo tehdy i k pádu tehdejšího primátora ODS v Jihlavě a k jeho vyloučení ze strany. Toto vyloučení primátora jsem na velmi bouřlivém sněmu v létě 2005, kde se na návrh "starých struktur" dokonce neúspěšně hlasovalo pro změnu i o mém vyloučení z ODS, inicioval již jako místopředseda...
A dnes?
Jihlavská ODS je, a troufnu si zde na to vsadit svoji pověst i čest, v převážné většině zaplněna pravicovými a slušnými lidmi, přičemž současně zde dodnes mají slovo i nejstarší "srdcaři", zakládající a pravicově uvažující členové, kteří po roce 2000 mnozí chtěli již odejít. Zároveň v posledních letech sílí příliv mladých liberálů i konservativců a díky důsledné demokracii, kterou každé místní ODS zaručují naše stanovy, tito lidé získávají díky svým názorům vliv.
Boj se již několik let v Jihlavě nevede mezi "slušnými" a "gaunery", ale o ideje a názory se svádí místy i velmi tvrdý spor mezi inteligentními a normálnimi lidmi - pravda - s různými názory na pravé části spektra. Máme slušného primátora, máme slušného předsedu a o vedení jihlavské ODS se v pondělí utkali tito dva lidé mezi sebou! Stejně tak tvrdý mnohahodinový boj o místa ve vedení městské ODS, tedy jihlavské Místní rady, se svedl napříč mezi lidmi, kteří mají sice navzájem často poněkud odlišné pravicové názory, nicméně jsou schopni zaručit jejich naplňování v praxi. )
Klid je jen na hřbitově!
I proto je skvělou zprávou právě proběhnuvší mnohahodinový místní sněm, protože jednota je mýtus a cesta do pekel - skutečný pohyb vpřed nastává až teprve z ostrých střetů idejí a myšlenek.
A tak všem, kteří optikou současného počínání koaliční české vlády, vedené ODS, vyslovují pochyby o ODS jako celku, opět odpovídám jediné:
Kdyby toto, co my v Jihlavě, dělali rozumní lidé ve více místech v této zemi, dnes bychom již byli dávno, dávno už jinde...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pátek 13. prosinec
(30. listopad kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 13. 12.:
Pondělí po třetí neděli adventní Sv. Lucie, panna a mučednice
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 30. 11. (13. 12.):
v. ap. Ondřej Prvozvaný; svt. Frumentos, archep. indický

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: