Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.3.: Jarní blokové čištění ulic v Jihlavě začne v úterý 2. dubna

28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Zámek ve Velkém Meziříčí se o Velikonocích zahalí do květinového hávu

28.3.: Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

26.3.: Silný vítr trápí Vysočinu, hasiči odklízejí popadané stromy

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Gustav Mahler v Jihlavě...

Pod stejným názvem vychází dne 21. března 1931 vzpomínka na desetileté výročí úmrtí Gustava Mahlera. Autor pod značkou "u," jistě redaktor Vladimír Urbánek, uveřejnil tehdy na titulní stránce Jihlavských listů několik dodnes zajímavých postřehů z géniova života.

Hned na úvod píše: "Oslavuje-li české i německé obyvatelstvo města Jihlavy památku velikého krajana Gustava Mahlera, jejž Němci řadí mezi své nejlepší dirigenty a skladatele, účastní se na oslavách české obyvatelstvo plným právem, neboť dosud málokdo vzpomněl při zvucích jeho mocné hudby, že jeho kolébka stála v kraji ryze českém - v Kališti u Humpolce..."
K jeho přestěhování do Jihlavy dále uvádí: Tam objímalo chlapce již jiné ovzduší. Mimo domácí písně národní, jež zpívali nad jeho kolébkou, slýchal hlahol vojenských trubek z blízkých kasáren a pochodovou hudbu vojenskou. Hochův přirozený sluch hudební byl tím zostřen, jeho fantasie povzbuzena a brzo se projevilo i hudební nadání. I jeho otec rád hrál a vypravovalo se o něm, že vozil s sebou housle i na svých obchodních cestách. Dal proto učiti synka hře na klavír ještě dříve, než začal chodit do školy.
Jeho pokroky ve hře byly tak podivuhodné, že již ve stáří devíti let a to 13. října 1870 vystoupil na dobročinném koncertu jako virtuos na piano a dle zprávy tehdejšího německého místního časopisu Vermittler měl veliký úspěch. Hře na klavír učil mladého Mahlera kapelník Viktorin a pak učitel hudby Brož, v základy harmonie jej zasvětil ředitel kůru Jindřich Fischer, v jehož domě byl častým hostem.
Později, jako student na jihlavském gymnasiu, řídil již Mahler v městském divadle Kuntzeovo "Kaffeekränzchen" a dále i Suppeova "Boccacia," takže se o jeho kapelnickém výkonu, v nějž vložil náležitou říznost, psalo s opravdovým uznáním. Vystoupil také 12. září 1876 na samostatné akademii v Čápově hotelu (dnes opuštěný a chátrající Dělnický dům v Žižkově ulici - pozn. autora), kde mezi jinými hrána jeho klavírní sonáta a kvartet pro klavír, dvoje housle a violu.
Po ukončených studiích a maturitě odešel Mahler z Jihlavy a jediným vztahem k ní bylo mu přátelské pouto k rodině Fischerově. Bývalý president krajského soudu Theodor Fischer chová z roku 1888 Mahlerův dopis z Lipska, v němž děkuje jeho otci za blahopřání k úspěšné premiéře Mahlerovy opery "Die drei Pintos" a vysmívá se v něm kritikům. Dalších vztahů Mahler k Jihlavě neměl, ač má zde dosud hojně i blízkých příbuzných v rodinách Weissově, Hermannově a Meisslově.
Hudebnost Mahlerova působila i na české studenty v osmdesátých letech na jihlavském gymnasiu s ním studujících, jak psal p. vrch. mag. rada Fr. Urbánek ve fejetonech Hrst vzpomínek na studentský život v osmdesátých letech v Jihlavě...
Na chvíli teď přerušme Urbánkovo vyprávění a dodejme, že je v něm pár nepřesností, které brzo napraví vydání nových studií o Mahlerově životě a tvorbě a že mezi ně bude patřit také výstava "Počátek cesty" a edice pramenů stejného názvu, kterou chystá Státní okresní archiv v Jihlavě ke 140. výročí Mahlerova narození a která bude obsahovat všechny dokumenty opatrované v jihlavském archivu, týkající se Gustava Mahlera a jeho rodiny.
V závěru článku v Jihlavských listech z roku 1931 se pak uvádí: Zdá se, že dříve se německá Jihlava k Mahlerovi, jejž dnes si přisvojují Němci, Židé a Češi, příliš nehlásila, neboť teprve v roce 1924 za režimu českého vládního komisaře Výborného, byla na návrh profesora Bradáče (Bohumír Bradáč vyučoval na českém gymnasiu v Jihlavě - pozn. autora) pojmenována dosavadní Schönmälzergasse jménem světového dirigenta židovského původu - Gustava Mahlera, který zde získal zásluhy hudební výchovy. Ve Znojemské ulici na domě č. 6, kde Mahler posledně bydlel, bude z výtěžku oslavy, kterou pořádá městská rada jihlavská v sobotu 21. března, zasazena zvěčnělému Mistru pamětní deska. Bude to v blízkosti pamětní desky druhého hudebního génia, který rovněž v Jihlavě studoval - Bedřicha Smetany.
Co poznamenat na závěr? Osud bývá krutý k lidem i pamětním deskám. Jeden režim pálí notové listy na hranicích a strhává desky se jmény géniů, aby pak ten přicházející nový je za zvuků velebných tónů opět slavnostně instaloval na původní místa. Také dnes je na domě ve Znojemské ulici č. 4 nová deska od akademického malíře Milana Knoblocha, odhalená ke stému výročí Mahlerova narození dne 19. června 1960.
Slovo Mahler se dnes skloňuje v Jihlavě ve všech pádech a jak se zdá, také generální oprava jeho domu, už konečně, spěje dík tomu ke zdárnému dokončení...

(Ilustrační obrázky k článku jsou kresby stonařovských dětí na Mahlerovské téma, které budou - spolu s dalšími - na podzim vystaveny v Jihlavě)

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)