Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.3.: Vodní svět v táborské zoo se rozrostl o pět čírek sibiřských, jinde než v Táboře je neuvidíte

29.3.: Jarní blokové čištění ulic v Jihlavě začne v úterý 2. dubna

28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Zámek ve Velkém Meziříčí se o Velikonocích zahalí do květinového hávu

28.3.: Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek
Židovská náboženská obec v Jihlavě

V roce 1858 byl založen první židovský náboženský spolek v Jihlavě. Stále se zvyšující počet židovských souvěrců si nakonec vyžádal založení řádné náboženské obce a to v roce 1862. Prvním předsedou byl zvolen Elias Hellmann. Dalšími byli Karl Turnovsky, Leopold Schnürmann, Adolf Lieblich a Simon Feldmann.

V zápise o volbě rabína z 30.10.1927 je již uváděn Dr. Eduard Kraus, jako předseda a Richard Weisenstein jako jeho zástupce. Dalším dokladem je protokol ze dne 6.4.1939, sepsaný při příležitosti jednání o dalším osudu vyhořelé synagogy v Jihlavě, který podepsal Richard Weissenstein, jako předseda a Karel Meisel, jako člen výboru Židovské náboženské obce v Jihlavě.
Ve Státním okresním archivu (fond Okresní úřad Jihlava inv. č. 2284) je založen dopis Židovské náboženské obce v Praze čís.j. 06462 ze dne 24.1.1941, v němž je jmenován "vedoucím ŽNO Jihlava" Karel Meisel a jeho zástupcem Oskar Winter. Jmenování bylo provedeno na základě nařízení Reichsprotektora v Čechách a na Moravě v péči o Židy a židovské organisace ze dne 5.3.1940. Jmenování podepsal vedoucí Židovské náboženské obce v Praze Dr. Weidmann. Po celou dobu okupace zastupoval ŽNO Jihlava Dr. K. Meisel.
Po osvobození v roce 1945 zastupoval ŽNO Jihlava Oto Kohn, který také vedl první jednání ve věci nové židovské modlitebny v Benešově ul. 30 v Jihlavě. Na základě rozhodnutí Ministerstva školství a osvěty v Praze ze dne 30.9.1946 se stala Židovská náboženská obec v Jihlavě jediným representantem zaniklých ŽNO Třešť, Telč, Dačice, Slavonice, Jemnice, Velké Meziříčí a Třebíč. Tím se počet židovských souvěrců natolik zvýšil, že navrácení modlitebny v Jihlavě mohlo být požadováno právní cestou. Není bez zajímavosti, že již dne 20.9.1946 rozhodlo Ministerstvo školství a osvěty o znovuzřízení ŽNO Jihlava a to s větším působením pro soudní okresy Dačice, Jemnice, Jihlava, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Slavonice, Telč, Třebíč, Třešť, Velká Bíteš a Žďár nad Sázavou.
Pokud jde o vlastní úřadování ŽNO Jihlava bylo do roku 1918 pouze v německém jazyce. Teprve po zřízení ČSR bylo dle přání stran české i německé, což je patrné z úředních tiskopisů a razítek. Při bohoslužbách bylo vedle církevní hebrejštiny používáno obou jazyků - češtiny i němčiny.

Seznam členů výboru a zastupitelstva Židovské náboženské obce v Jihlavě po roce 1927 (podle protokolu ze dne 30.10.1927 při volně nového jihlavského rabína) fond OkÚ Jihlava inv. č. 2284

Dr. Eduard Kraus, Sommer, Fried, Julius Ornstein, Dr. Schwarz, Kraus, Richard Weissenstein, Spitzer, Brod, Neubrunn, H. Fried, Samuel Klein, Dr. Heinrich Pollak, Heinrich Weissenstein, ing. Taussig, Kafka, Dr. Kürschner, Ed. Pokorny, Bondi, Rudolf Bruck, Em. Kürschner, Jolesch, M. Schwarzkopf, Dr. Fillip Herrmann, Rudolf Pollak, Em. Schwarzkopf, Riesenfeld, Dr. Meisl, R. Weissenstein.

Seznam členů zastupitelstva ŽNO Jihlava v roce 1936 (ručně psaný list uložený ve fondu OkÚ Jihlava inv. č. 2284)

Berhold Bienenfeld - obchodník, Karel Bondi - zasilatel, Emanuel Fried - obchodník, Alfred Grünfeld - obchodník, Dr. Filip Herrmann - lékař, Karel Kačer - ředitel továrny, Dr. Edm. Korner - advokát, Edm. Kraus - obchodník, Emanuel Kürschner - obchodník, Leopold Kürschner - obchodník, Karel Meisel - správce záložny, Berthold Ornstein - obchodník, Leopold Polák - obchodník, Dr. Oto Seidner - jednatel, Heřman Weiss - sklenář, Richard Weissenstein - továrník.
Podle Die Gemeinde Iglau došlo v roce 1895 - 1899 k přestupu 6 Židů na katolickou víru, 2 na evangelickou augšpurg. vyznání a naopak 1 katolík a 1 evangelík přestoupil k židovství. V roce 1900 - 1909 pak 2 Židé na katolickou víru.

Učitelé

Židovští učitelé náboženství působili především na německých jihlavských školách. Byli mezi nimi Dr. A. Gandz, prof. Dr. Heinrich Pollak, Dr. B. Glück, Dr. M. Berkovicz, Dr. Abraham Beck, učitel Baumgarten, Dr. Fritz Seifter, Dr. J.J. Unger, učitelé Benesch, Traub, Kern a odborný učitel Jakob Wohryzek.
Dochoval se dopis adresovaný Okresnímu úřadu v Jihlavě ze dne 1.3.1939, v němž ŽNO oznamuje, že vrchní kantor David Weisz odchází dnem 1.2.1939 na trvalý odpočinek. Podle Die Gemeinde Iglau byl v této funkci minimálně od roku 1900.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)