Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

26.3.: Silný vítr trápí Vysočinu, hasiči odklízejí popadané stromy

26.3.: Malebnou krajinou jihozápadní Moravy s historickou Jemnickou dráhou

26.3.: Autobus z Moldavska vezl do Londýna místo cestujících přes šest set litrů alkoholu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
První válečné Vánoce v Jihlavě

Válka. Slovo, které nás neustále provází. Stále se nám připomíná doutnajícími troskami domů a ulicemi posetými mrtvolami. Včera Kosovo, dnes Čečensko, zítra... Vraťme se zpátky. Píše se rok 1914 a lidstvo právě vstupuje do té první. Války světové.

Slavnostní odjezd prvních jihlavských praporů na fronty první světové války (fotografie z dobového tisku)...
Její vyhlášení bylo v Jihlavě přijato s velkým nadšením. Většina německého obyvatelstva už viděla splnění svých nacionalistických a politických cílů. Následují proválečné manifestace. Průvod s černožlutým praporem včele jde vstříc projevu starosty Inderky na náměstí. Hoch!!! Nieder mit Serbien!!! Místní české obyvatelstvo je bez jakéhokoliv nadšení. Z kasáren odjíždí 81. pěší pluk a prapor 14. zeměbraneckého pluku. Směr Brno, Krakow, Przeworsk. Přichází drahota a krámy jsou bez mouky a soli. Rodiny bez tatínků a bez synů. Někteří se už nikdy nevrátí. Jiným bude chybět noha. Proto sbírka následuje sbírku. Sbírka na rodiny narukovavších vojáků nebo Sbírka k opatření umělých končetin pro moravské vojáky. Bože, jak šlechetné to sbírky!
Pro válečnou akci "Weihnachten im Felde" - Vánoce v poli, zhotovovaly jihlavské ženy a dívky vlněné ponožky, nátepníky, nákoleníky, nákrčníky a další oděvní součásti, které odevzdávaly v pobočce rakouského Červeného kříže. Místní noviny Mährischer Grenzbote otiskovaly na svých stránkách literární příspěvky dívek. Sláva bojujícím vojínům, sláva hrdinům! Maminky, babičky a hospodyně odevzdávaly na sběrná místa "přebytky" ze svých domácností - kávu, cukr, maso, mouku, rýži... A dětem začalo kručet v bříšku...
Jihlavská kasárna korunního prince Rudolfa (nyní Štefánikova kasárna) v dnešní Vrchlického ulici okolo roku 1910
Vánoce 1914 klepaly na dveře. Dobročinné akce se stupňovaly. Dárky pro vojáky na frontě a pro raněné v lazaretech plnily sběrná místa. Noviny přinášely pravidelné zprávy o úspěších na všech frontách, radostné dopisy vojáků z pole a vlastenecké básně. I když se nesplnily známé předpoklady, že válka bude u konce "než spadne listí", přesto víra převážné části Jihlavanů o jejím brzkém konci byla značná. Kuriosní posilu této víry uveřejnily již zmíněné noviny Mährischer Grenzbote, když v prosincovém čísle uveřejnily proroctví o konci války vypočítané údajně na základě "magie" arabských číslic podle letopočtu narození císaře a jeho nástupu na trůn. Jak dalece tento článek pobavil či byl naopak přijat s velkou vážností, to se dnes neodvážíme odhadnout. Nicméně proroctví, že již od 12. prosince 1914 by se přípravy na vánoční svátky mohly konat ve znamení světového míru, se redakci onoho listu nenaplnilo. V žádném proroctví té doby však nestálo, že to, co lidé dosud zažili, je jen nepatrná část z válečného utrpení, které je ještě čekalo do skutečného konce v roce 1918... A jaké z toho plyne poučení dnes. Žádné. Jsme nepoučitelní...

Petra KOUTNÁ a Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)