Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
13.10.: Vzpomínky na Karla Gotta mohou Třebíčané zapsat ještě v pondělí

13.10.: V jihlavské galerii vystoupí Burkhard Beins; představí sólo na bicí

13.10.: V areálu nemocnice v Pelhřimově bude volné parkování třicet minut

13.10.: U Osové Bítýšky havaroval motorkář, těžce se zranil

13.10.: Neznámý pachatel sebral z auta ve Víru na Žďársku peněžensku s finanční hotovostí, osobními doklady i platební kartou

12.10.: Vyrážíte do Podyjí na kole? Tady je jednoduché desatero vstřícného chování k přírodě

12.10.: Přednáška o milostném obraze Salus Populi Romani

12.10.: Jihlavský filmový klub uvede hudební snímek Pátrání po Sugar Manovi

11.10.: Projekt „Nový život starým knihám“ je úspěšný

11.10.: Poškození auta a hříšníci za volantem

11.10.: Nenapravitelný zloděj opět kradl v obchodě v Ledči nad Sázavou

11.10.: Na podzim přibude v Třebíči chodník a parkoviště

11.10.: Jihlava ocenila pracovníky sociálních služeb; na slavnostní ceremonii obdrželo cenu 19 zaměstnanců v sociálních službách

11.10.: Celostátně hledaný muž se pokoušel policistům v Měříně ujet marně; skončil v Brně ve vězení

10.10.: Český rozhlas Dvojka a regionální stanice Českého rozhlasu odvysílají živě rozloučení s Karlem Gottem z katedrály sv. Víta

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 19.5.2008
Jedno neobyčejné květnové ráno
Je prosluněné ráno 9. května 2008. Je půl desáté. Z ulice doléhá na židovský hřbitov v Jihlavě ruch všedního dne. Paní učitelka Zadražilová s malou dcerkou a desítkou dětí ze Základní školy ve Velkém Beranově procházejí mezi náhrobníky. Hledají místa posledního odpočinku Židů z Velkého a Malého Beranova. Popper, Polák, Adler, Bondy, Schmolka. Většina z nich však zahynula v koncentračních táborech. Terezín, Treblinka, Lublin. Nemají hroby. Jejich popel vzala voda nebo vítr. Do všech světových stran...
Nakonec se všichni scházíme u památníku padlých Židů z Jihlavska v první světové válce, který byl postaven na zdejším hřbitově spolkem Chewra Kadischa v roce 1934. Vedle Davidovy hvězdy a letopočtů 1914-1918 můžeme číst na desce z černého mramoru následující jména:
Ing. Ernst Beran, Dr. Karl Bohaty, Otto Bondy, Oswald Bretschneider, Viktor Fleischer, Paul Hahn, Ernst Illowy, Sigmund Kaufmann, Julius Kopfstein, Ernst Kornfeld, Gustav Brod, Otto Glas, Theodor Kollmann, Moses Illek, Rudolf Nussbaum, Gerson Freundlich, Gustav Neumann, Rudolf Lustig, Wilhelm Polaček, Leo Gustav Pollack, Ernst Pollak, Otto Heim, Hugo Reiniger, Ing. Alfred Sander, Ernst Schindler, Paul Schindler, Viktor Schmolka, Leopold Schulhof, Ing. Max Steiner, Richard Steiner, Ludvík Zeisel, Josef Zimmer, Rudolf Eisler a Samuel Eisler.
Celkem 34 jmen. Celkem 34 mladých mužů židovského vyznání padlo na bojištích první světové války. Pomník je porostlý mechem a zaprášený. Před pomníkem vyrůstá jen plevel uprostřed ohraničené plochy vysypané černou drtí. Nikde žádný kamínek, žádná vzpomínka... Kam až mi paměť sahá, žádná delegace do těchto míst nedorazila. Nikdo si nevzpomněl. Ani tentokrát. V roce 2008. Devadesát let po první světové válce!
A tak se dětské ruce pustily do práce. Mech a lišejníky pomalu zmizely, mramorová deska prokoukla do černé černě a plevel skončil na hromádce smetí. Jména padlých se po více jak půlce století opět stříbrně zaleskla na slunci. Jakoby omládla. Snad se i zaradovala. Ludvíkovi bylo tehdy něco přes dvacet let. A Gustav s Viktorem byli jen o málo starší. Zatracená válka. Ještě zatracenější zapomínání.
Docela náhodou jsem zalistoval v publikaci Dotyky. Několik jmen je opsáno z mramorové desky nepřesně. A všichni společně jsme napočítali 34 obětí a nikoliv 33, jak se ve sborníku z roku 1998 uvádí. Jméno Theodora Kollmanna tehdy historikům vypadlo.
A zavzpomínalo se i na oběti druhé světové války. Očistě byl podroben i památník holocaustu. Velkým překvapením pro mne bylo pokládání kamínků. Nebyly to kamínky ledajaké. Děti je přinesly z Beranova. Ze svých cestiček a zahrádek. Teplé z dlaní a zahřáté od sluníčka je můžete vidět i vy ostatní. Oba památníky nezůstaly zapomenuty. Nebylo třeba žádných věnců, žádných kytic, žádných průvodů. Stačila hrstka báječných beranovských dětí, které se spolu s paní učitelkou zapojily do akce Zmizelí sousedé.
A odměna? Kousek čokolády, umazané ruce a krátký televizní šot v regionálním vysílání ČT 1 v pátek v 18 hodin. Stojí za to vidět tolik rozzářených dětských očí!
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)