Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.11.: Žena v Počátkách v pravé poledne nadýchala 3,66 promile alkoholu; skončila na záchytce

19.11.: Výstava v jihlavské galerii představí výběr z aktuální tvorby děl umělců Vysočiny a Horácka

19.11.: V havlíčkobrodské nemocnici si mohou lidé nechat vyšetřit plíce či změřit hladinu oxidu uhelnatého v těle

19.11.: U obce Lavičky u Velkého Meziříčí se při střetu aut zranily dvě osoby

19.11.: Památkáři vydávají knihu o lidové architektuře na Vysočině; pokřtěna bude 21. listopadu

18.11.: Záchranáři na Vysočině mají nové výcvikové středisko; nechybí torzo vrtulníku či lezecká stěna

18.11.: V hasičském muzeu v Přibyslavi je vzácný prapor z Ukrajiny

18.11.: V Kamenici u Jihlavy zloděj ukradl věci za dvacet tisíc korun

18.11.: Studentská soutěž „Rozehraj to jako manažer“ na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě

18.11.: Studenti z Havlíčkova Brodu připravili pro soutěž zdravou rybí svačinku

18.11.: Přednáška Houby PP Suché kopce aneb mykoflora vlhké louky Žďárských vrchů

18.11.: Poslední ze série devíti cvičení letošního roku v Dukovanech začne ve čtvrtek; obyvatelé v okolí nemusí na sirény reagovat

18.11.: Pod vánoční jedlí na Karlově náměstí v Třebíči bude již tradičně umístěna zapečetěná pokladnička

18.11.: Pelhřimovští policisté muže zadrželi v odcizeném vozidle; hrozí mu až osmiletý trest

18.11.: Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění otevírá pacientům s inkontinencí nové možnosti

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 20.5.2008
Májové sobotní pracování
A je to tady. Den jako vymalovaný. Navzdory předpovědím počasí sluníčko svítí a vzduch se tetelí. Je sobota 17. května, 8 hodin, 15 minut. A nejen vzduch se tetelí, také osádka auta s nádobou čerstvě namíchaného betonu je báječně pracovně naladěna. Ještě hrábě a srp, kladivo netřeba, a hurá po silnici směrem do Jiřína. Po cestě míjíme několik pěších nadšenců, kteří nelení našlapat po ránu těch pár kilometrů až k zarostlé mezi mezy Jiřínem a Vyskytnou, kde jarem vonící sobotní výšlap končí.
Zarostlý v trávě pod keřem tady odpočívá už dobrých 300 let zaoblená kamenná deska s reliéfem latinského kříže a zubem času ohlodaným mečem. Vše pokrývá prach a lišejník a popadané suché větve. V roce 1885 si tohoto kříže povšiml pan velkostatkář Vilém Richlý z Mirošova a zajímavý kámen krátce popsal do svého deníku s názvem Všelijaké poznámky týkající se velkostatku Mirošovice. Ke kameni poznamenal : Leží na mezi při cestě, zarostlý, jest od Ježený proti Německé Vyskytné. Při kříži vpravo jest meč husitský. A protože to byl pán velice chytrý a pečlivý, vrátil se do těchto míst znovu dne 14. července roku 1892. Kámen i s nejbližším okolím krásně namaloval do své další rukopisné knížečky Kříže okolí velkostatku Mirešovice - Kreslil a maloval dle skutečnosti Vilém Richlý, 1892. A aby nezůstalo jenom při obrázku, připsal pod něj krátký popis: Z Jiřína proti Německé Vyskyné, při vozové cestě, na levé straně, leží na mezi, zarostlý. Výška 100 cm, šířka 46 cm.
Neuplynulo mnoho let a na místě se objevil další badatel. MUDr. Leopold Fritz. Tomu se podařilo zaznamenat do roku 1895 celkem 100 těchto kamenných památek, z nichž 95 bylo nakresleno a spolu s popisem vystaveno na Národopisné výstavě v Praze. Nechyběl ani námi popisovaný kříž u Jiřína. Obrázek z výstavy se ztratil, ale popis kamene zůstal. Soubor je dnes uložen v jihlavském archivu a zanedlouho bude pro zájemce k dispozici ve Vlastivědném sborníku Třeště a okolí. A Fritzův popis, tady je: Na cestě z Jiřína do Německé Vyskytné leží na mezi oblá, žulová plotna 100 cm vysoká a 60 cm široká, na které v konturách vyryt jest kříž latinský s horními rameny paralelními, 20 cm dlouhými. Dolní rameno 47 cm dlouhé a 12 cm široké jest až na 35 cm rozšířeno. Pod pravým příčným ramenem stojí diagonálně hrotem vzhůru meč 44 cm dlouhý s rukojetí 10 cm dlouhou.
Tolik vážený pan doktor Fritz. Já jenom dodám, že kamene ani neubylo, ani nepřibylo. Jeho celková délka byla zednickým metrem naměřena 100 cm a šířka 50 cm. Kameni se dostalo řádného očistění, byl ošetřen protiplísňovým nátěrem a byl uložen do betonového základu. Jen pro pořádek - jeho zadní strana je hrubě opracována. A ještě malá poznámka. Při porovnání současného pohledu s Richlého obrázkem z roku 1892 lze říci, že kámen stojí na stále stejném místě. Jen okolo jdoucí polní cesta do Vyskytné je málo znatelná. Kdo by po ní v 21. století ještě chodil...
Další pozornost nás spokojených kameníků byla věnována jinému kameni stojícímu nedaleko na zarostlé louce pod silnicí. Ten byl zbaven náplav bahna a písku z blízkého propustku a rovněž očistěn. Oba kameny pak spojuje stejná tradice, prý jsou pod nimi uloženy ostatky zabitých švédských vojáků. Třetí kámen už nebylo nutné ošetřit. Jeho místo je v současnosti prázdné. Po dva dny o něj usilovali dva čiperní sběratelé. Táhli. táhli, jako v pohádce, ale vytáhnout nemohli. Byli vyrušeni majitelem pole a ujeli v bílém dodávkovém autě. A protože kámen byl pro majitele rodinnou památkou, neboť na onom místě zabil blesk v roce 1921 husopasku z jejich rodu, hospodář si odvezl kámen domů, na bezpečné místo. Škoda. Škoda všech mizejících kamenů. Už dnes můžeme uspořádat dlouhý výlet po prázdných místech, kde stávaly pamětní či jiné zajímavé kameny, kde stávala Boží muka, sochy a sousoší, litinové polní kříže, kde do krajiny smutně hledí vykradené kapličky, oloupené hřbitovy. Raději nevidět všechno tak černě.
Ještě jsme plni dobré nálady, s pocitem dobře vykonané práce, ošetřili a upravili místa dalších dvou kamenů u Rantířova a Rounku a chvilku společně postáli u vodou přetékající Pannenské studánky v lese pod sv. Antonínem, kam v minulosti přicházeli lidé pro zázračnou vodu a později pro vodu bez chlórové příchuti. Už kolik let tady nepamatuji tak silný pramen. Zatím co dospělí rokovali o možnosti postavit nad prameništěm nový přístřešek, děti si pohrály v rozbahněných kalužích na louce. Konec užitečnému dopoledni udělal čas blížícího se poledne a malí rozdovádění vodníci.
Tak byla ukončena jedna z jarních akcí Občanského sdružení ZVONY z Vyskytné nad Jihlavou, které se účastnila takřka dvacítka malých i velkých lidiček. Patří jim za to dík!
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)