Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.2.: Tradiční lyžařský a snowboardový závod školáků na Křemešníku s rekordní účastí

18.2.: Radní se zapojí do práce pro Jihlavu; nová platforma vedení města počítá s gescí pro každého radního

18.2.: Povídání o horských scenériích v Peru s Romanem Januszem v knihovně ve Velké Bíteši

18.2.: Policisté z Hrotovic zachránili ženě život

18.2.: Otevřený dopis: Mami, kouřím trávu

18.2.: Odevzdané knihy udělají radost dětským pacientům

18.2.: BESIP: co dělat při jízdě v protisměru, hlavně se neotáčejte!

17.2.: Konec února bude na VŠPJ věnován cestovnímu ruchu

17.2.: Horácko a Podhorácko se představuje za hranicemi kraje, dobývá Prahu

17.2.: Do třebíčského muzea za bohatou stodvacetiletou historií

17.2.: Amatérská fototvorba přilákala řadu lidí na vernisáž do pelhřimovského divadla L. Lipského

16.2.: Vyšla kniha Víra, zbožnost, mecenát - Páni z Ronova a Přibyslavi a církev ve středověku

16.2.: Přednáška Společenský život hmyzu v muzeu v Humpolci

16.2.: Jana Bojanovská provede zájemce výstavou Františka Mořice Nágla v jihlavské galerii

16.2.: Filmový klub v Jihlavě uvede celovečerní dokument Koudelka fotografuje Svatou zemi

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 3.6.2008
Jak se opravoval kostel u minoritů v Jihlavě aneb Hledání minulosti pod nánosy prachu
Konec dobrý, všechno dobré. Velké dílo se přesto podařilo. Přispěla mimo jiné i firma Baťa částkou 100 Kč. Zemskou správou politickou povolená sbírka na opravu kláštera a chrámu ze dne 9.ledna 1928 pak oslovila nejširší okruh věřících a ostatní veřejnost. Katolíci z Měšína a Heroltic poukázali na konto 331, 80 Kč. Věřící z farnosti Německá Vyskytná, dnes Vyskytná nad Jihlavou, zaslali 286 Kč. Prezidentská kancelář poslala 100 Kč a slíbila intervenovat ve věci státních subvencí. Primář MUDr. Horn daroval 500 Kč s podotknutím, že nechce být veřejně jmenován. Ozvali se rovněž věřící z rodiště P. Vavrečky, ze Stěbořic. Na konto oprav poslali 102 Kč. Tolik pro ilustraci, jak obtížně byla získávána ona celková suma půl miliónu prvorepublikových korun ...
Podíváme-li se na souhrn všech objevů, bylo jich nemálo. Při opravách věže byly na měděných koulích zdobících osm nadokenních štítů nalezeny zajímavé nápisy mistrů a řemeslníků z let 1546 a pozdějších. Z hlavní makovice byl vyjmut přesný popis oslavy konané dne 25. října 1825, při zasazování pozlaceného patriaršího kříže na věž, který tehdy prováděl jihlavský měšťan a pokrývač Tomáš Januška. Práce sledovalo velké množství zvědavců. Slavnostní dokončení díla se odehrálo za víření bubnů a hlaholu trub a závěr provázelo sedm přípitků.
V západní části chrámové lodi bylo objeveno několik zazděných oken a v presbytáři krásné sedile a žulová destička s letopočtem 1744, což by potvrzovalo rok, kdy byla do této závěrečné části vestavěna dnešní sakristie. Ta byla původně postavena spolu s kaplí sv. Wolfganga podél východní zdi, což už v minulosti dokumentoval jihlavský historik JUDr. Emanuel Schwab a co dnes potvrdil archeologický průzkum na Minoritském náměstí. Dodejme jen, že tady býval až do 18. století hřbitov s márnicí a ohradní zdí. Část náhrobních desek byla po zrušení hřbitova použita k vydláždění chrámové lodi. Škoda, že před vlastní likvidací nebyl pořízen plánek hřbitova a desky podrobněji nepopsány, jak to učinil v roce 1789 jihlavský mědirytec Johann H. Marzy v případě hřbitova při kostele sv. Jakuba.
Mezi další významné objevy patřila celá řada fresek či jejich fragmentů. K nejvíce obdivovaným se nepochybně řadila ta největší, na které je vyobrazeno přepadení Jihlavy v roce 1402 a dále nadživotní postava žehnajícího Krista. Nejstarší je patrně výjev Ukřižování na jednom z pilířů, zatímco zcela zakryt barokním oltářem je výjev Posledního soudu v příčné lodi. Všechny fresky včetně obrazů malovaných na plátně restauroval nebo zakonzervoval akad. malíř Jan Janša z Brna. Nesmíme zapomenout ani na sochy několika světic, které byly nalezeny stavitelem Karlem Chlubnou dopoledne dne 1. září 1933. Byly zasypány v suti pod podlahou a na doporučení památkového úřadu se jim dostalo místa v odkrytém sedile na úravé straně presbytáře. A tak bychom mohli ve výčtu zajímavých nálezů pokračovat. Zde je třeba poznamenat, že všechny nálezy byly pečlivě dokumentovány a publikovány v regionálním českém i německém tisku.
Náš krátký pohled do obnovy kláštera minoritů a chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě by mohl končit. Slavnostně tak bylo završeno mnohaleté úsilí všech aktérů zúčastněných na tomto krásném a ušlechtilém díle. Slavnost znovuotevření a posvěcení chrámu se konala v neděli 19. listopadu 1933. Během ní probíhaly české a německé bohoslužby a slavný průvod ulicemi města. Chválou tehdy nešetřily žádné noviny. Na závěr dodejme, že do makovice na věži byla uložena pamětní listina, kterou sepsal městský písař J. Šlajs a která končí větou :
„Bože, k Tvé slávě vybudována byla stavba tato. Žehnej vlasti naší, republice Československé, a připrav ji na pouť za šťastnou budoucností“.
- pokračování ve čtvrtek 5. června -
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)