Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
26.6.: Výstava Ladislav Novák 1925-1999 v zámeckých konírnách v Třebíči

26.6.: Vysvědčení na Vysočině je připraveno pro téměř 65 tisíc žáků a studentů

26.6.: V Jihlavě v Brtnické ulici zemřel ráno po nehodě motorkář

26.6.: S létem u Sázavy ožily vážky

26.6.: Konec karenční doby: Firmy výrazně rozšíří možnost placeného volna v době nemoci

26.6.: Jihlavský dopravní podnik má nového ředitele

26.6.: Do jihlavského Cityparku přicházejí světové prémiové značky

26.6.: Adapťácký jarmark aneb staré dobré časy na téma pro VI. Květinový den

25.6.: Václav Klaus k aféře „doprava zdarma“ na pražskou Letnou

25.6.: Svatoprokopská pouť v Třebíči

25.6.: Putovní pohár ze soutěže ve vyprošťování si odvezli ždárští profesionální hasiči

25.6.: Pro prezidenta ČR originální sonety, pro první dámu sklo

25.6.: Policisté se chystají s příchodem prázdnin na dopravně-bezpečnostní akce

25.6.: Pelhřimovská kaple Kalvárie je součástí výstavy Má vlast cestami proměn ve Vlašimi

25.6.: Otevřený dopis společnosti Kronospan

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 3.6.2008
Jak se opravoval kostel u minoritů v Jihlavě aneb Hledání minulosti pod nánosy prachu
Konec dobrý, všechno dobré. Velké dílo se přesto podařilo. Přispěla mimo jiné i firma Baťa částkou 100 Kč. Zemskou správou politickou povolená sbírka na opravu kláštera a chrámu ze dne 9.ledna 1928 pak oslovila nejširší okruh věřících a ostatní veřejnost. Katolíci z Měšína a Heroltic poukázali na konto 331, 80 Kč. Věřící z farnosti Německá Vyskytná, dnes Vyskytná nad Jihlavou, zaslali 286 Kč. Prezidentská kancelář poslala 100 Kč a slíbila intervenovat ve věci státních subvencí. Primář MUDr. Horn daroval 500 Kč s podotknutím, že nechce být veřejně jmenován. Ozvali se rovněž věřící z rodiště P. Vavrečky, ze Stěbořic. Na konto oprav poslali 102 Kč. Tolik pro ilustraci, jak obtížně byla získávána ona celková suma půl miliónu prvorepublikových korun ...
Podíváme-li se na souhrn všech objevů, bylo jich nemálo. Při opravách věže byly na měděných koulích zdobících osm nadokenních štítů nalezeny zajímavé nápisy mistrů a řemeslníků z let 1546 a pozdějších. Z hlavní makovice byl vyjmut přesný popis oslavy konané dne 25. října 1825, při zasazování pozlaceného patriaršího kříže na věž, který tehdy prováděl jihlavský měšťan a pokrývač Tomáš Januška. Práce sledovalo velké množství zvědavců. Slavnostní dokončení díla se odehrálo za víření bubnů a hlaholu trub a závěr provázelo sedm přípitků.
V západní části chrámové lodi bylo objeveno několik zazděných oken a v presbytáři krásné sedile a žulová destička s letopočtem 1744, což by potvrzovalo rok, kdy byla do této závěrečné části vestavěna dnešní sakristie. Ta byla původně postavena spolu s kaplí sv. Wolfganga podél východní zdi, což už v minulosti dokumentoval jihlavský historik JUDr. Emanuel Schwab a co dnes potvrdil archeologický průzkum na Minoritském náměstí. Dodejme jen, že tady býval až do 18. století hřbitov s márnicí a ohradní zdí. Část náhrobních desek byla po zrušení hřbitova použita k vydláždění chrámové lodi. Škoda, že před vlastní likvidací nebyl pořízen plánek hřbitova a desky podrobněji nepopsány, jak to učinil v roce 1789 jihlavský mědirytec Johann H. Marzy v případě hřbitova při kostele sv. Jakuba.
Mezi další významné objevy patřila celá řada fresek či jejich fragmentů. K nejvíce obdivovaným se nepochybně řadila ta největší, na které je vyobrazeno přepadení Jihlavy v roce 1402 a dále nadživotní postava žehnajícího Krista. Nejstarší je patrně výjev Ukřižování na jednom z pilířů, zatímco zcela zakryt barokním oltářem je výjev Posledního soudu v příčné lodi. Všechny fresky včetně obrazů malovaných na plátně restauroval nebo zakonzervoval akad. malíř Jan Janša z Brna. Nesmíme zapomenout ani na sochy několika světic, které byly nalezeny stavitelem Karlem Chlubnou dopoledne dne 1. září 1933. Byly zasypány v suti pod podlahou a na doporučení památkového úřadu se jim dostalo místa v odkrytém sedile na úravé straně presbytáře. A tak bychom mohli ve výčtu zajímavých nálezů pokračovat. Zde je třeba poznamenat, že všechny nálezy byly pečlivě dokumentovány a publikovány v regionálním českém i německém tisku.
Náš krátký pohled do obnovy kláštera minoritů a chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě by mohl končit. Slavnostně tak bylo završeno mnohaleté úsilí všech aktérů zúčastněných na tomto krásném a ušlechtilém díle. Slavnost znovuotevření a posvěcení chrámu se konala v neděli 19. listopadu 1933. Během ní probíhaly české a německé bohoslužby a slavný průvod ulicemi města. Chválou tehdy nešetřily žádné noviny. Na závěr dodejme, že do makovice na věži byla uložena pamětní listina, kterou sepsal městský písař J. Šlajs a která končí větou :
„Bože, k Tvé slávě vybudována byla stavba tato. Žehnej vlasti naší, republice Československé, a připrav ji na pouť za šťastnou budoucností“.
- pokračování ve čtvrtek 5. června -
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)