Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
14.8.: U Škrdlovic na Žďársku zemřel po srážce s osobním autem cyklista

14.8.: Na Vysočině nejvíce lidí láká kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou

14.8.: Na Vysočině bourali opilí řidiči osobních aut i opilý jezdec na elektrické koloběžce

14.8.: Na 167. km na dálnici D1 se srazila ve směru na Prahu tři auta, tvoří se kolony

14.8.: Historická huť v Tasicích nabídne o víkendu ukázkovou živou výrobu skla

14.8.: Filmový klub v Jihlavě uvede francouzský film Lola

14.8.: Bazén E. Rošického v Jihlavě bude od soboty 15. srpna otevřen pro veřejnost

13.8.: Vysočinští cestující do Řecka budou mít k dispozici víkendové odběrové testovací místo u jihlavské nemocnice

13.8.: V místech dávné železniční tragedie u Tišnova ve čtvrtek opět vykolejil rychlík!

13.8.: Sladění práce a rodiny a Otevřená zahrada v třebíčském Centru podpory rodin Ruth

13.8.: Petra Škývarová s Matějem Kodešem se svým megaslizounem zapsali do České knihy rekordů

13.8.: Ošetřovatelé v ZOO Tábor zachraňují i mobily spadlé do výběhů zvířat

13.8.: Náklad dřeva byl vyšší, delší i těžší než je povoleno; pokuta pro řidiče a sankce ve správním řízení čeká také dopravce

13.8.: Nová mobilní buňka v jihlavské nemocnici změří teplotu a vydezinfikuje

13.8.: Na dovolenou do kempu, ale i na chalupu k babičce přibalte lékárničku

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Jak děda František kdysi „zaklel“ zloděje.

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 17.6.2008
Jak se opravoval kostel u minoritů aneb Hledání minulosti pod nánosy prachu
V roce 1736 došlo ke svatbě Marie Terezie, dcery Karla VI., s Františkem Lotrinským. Na oslavu této události se konaly ve všech kostelech zvláštní pobožnosti. Není vyloučeno, že právě k tomuto výročí byl na vrcholek minoritské věže umístěn dvouramenný lotrinský kříž, stejně jako na některé venkovské kapličky. V dalších letech pak byly v důsledku nových válek konány již méně populární a oslavné sběry almužen pro válečné invalidy, střídané s nejedním kajícím procesím za povinné účasti veškerého kléru světského i řeholního. V roce 1752 tady patrně hrál na varhany bývalý dominikánský kazatel Medard Písařík, který v uvedeném roce krátce v Jihlavě působil coby vynikající varhaník.
Nejen neděle byly vykázány ke zbožnému rozjímání, ale celá řada svátků, které se v průběhu staletí nahromadily a kterých bylo počátkem 18. století několik desítek. Reforma nastala i v této oblasti. Císařský dvůr omezil pod různými záminkami nejedno procesí, pouť nebo slavnostní uctívání městských patronů. Roku 1753, kdy tady byl kvardiánem P. Cornelius Kaiser, se pro úpravu svátků rozhodl i sám papež. Jejich celkový počet zredukoval na konečných či lépe řečeno, na pouhých 23. Netrvalo dlouho a z rozhodnutí kardinála Troyera došlo i na reorganizaci celé diecézí, když roku 1755 vzniklo nově děkanství jihlavské a naopak telčské bylo zrušeno. Nové jihlavské děkanství obdrželo farnosti Jihlava, Batelov, Pavlov, Brtnice, Rančířov, Stonařov, Třešť a Vílanec. Prvním děkanem byl jmenován jihlavský farář P. Kazimír Burián. Krátce na to vypukl spor o patronátní právo v Jihlavě. Císařovnou jmenovaný soud rozhodl až po čtyřech letech. V roce 1760 byla Jihlava přisouzena znovu strahovským premonstrátům, namísto olomouckému biskupství.
Jedním z rysů tereziánské doby byla mimo jiné i vzmáhající se antipatie k řeholníkům a to přesto, jak uvádí kronikář, že právě oni stáli v dobách pro církev nejtěžších v prvních řadách. Podařilo se jim proto mnohé zachránit a také si pro sebe mnohá práva vydobýt. Patrně to prý bylo pro řadu biskupů a světský klérus počátkem oné nevraživosti a nesnášenlivosti. Ač se to zdá být neskutečné, minoritů se to prozatím netýkalo. Ty postihlo, stejně jako ostatní žebravé řády, až nařízení numerus clausus z roku 1766, které nesměli řeholní představení překročit. Počínaje rokem 1767 jim bylo zakázáno sbírání almužny. Ale ani potom nebylo všem novotám konec.
Roku 1772 musel jihlavský děkan P. Xaver Kuschel zjistit některé podrobnosti týkající se zdejších klášterů, minoritského nevyjímaje. Bylo nutné během velmi krátké doby sdělit vídeňskému dvoru kolik má klášter obyvatel, kolik členů podle vládního usnesení má nanejvýš mít a do jaké míry jsou tito řeholníci potřební pro pomoc v duchovní správě. Obsah odpovědi neznáme, ale do budoucna, jak známo, zůstali v Jihlavě pouze minorité.
Církevní život byl až do nejmenších podrobností ovlivňován císařovnou, která byla nazývána "Paní země". Absolutismus svázal ruce i samotnému papeži Klementu XIV. Ten roku 1771 upravil na požadavek panovnice slavení zasvěcených svátků, kdy již nebylo povinností jít na mši svatou a den předtím se postit. Další úpravy se týkaly výuky náboženství na školách a tak by bylo možné pokračovat.
Došlo i na zřizování nových farností a lokálií. V Jihlavě tak byla po mnoha staletích narušena premonstrátská tradice fary u sv. Jakuba. Nová měla být zřízena při minoritském kostele Nanebevzetí Panny Marie, kde tou dobou čítal konvent 18 řeholníků. Jihlavští premonstráti však počítali s tím, že by minorité dali kaplany a oni faráře. V tomto smyslu prý psal děkan P. Michael Los od sv. Jakuba na Strahov. Odpověď ovšem nebyla uspokojivá. Klášter si nestál dobře a kaplan by přišel ročně na 300 a farář dokonce na 400 zlatých, na což nebyly peníze. Rozhodnutí tak zůstalo na biskupovi.
- pokračování ve čtvrtek 19. června -
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)