Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
21.7.: U Jabloňova hořel osobní vůz, škoda se vyšplhala na 15 tisíc korun

21.7.: U Dubovic se v sobotu odpoledne střetla dvě osobní auta, nehoda si vyžádala zranění

21.7.: Tři jednotky hasičů likvidovaly požár obilného pole u Heřmanic na Havlíčkobrodsku

21.7.: Sázavafest ve Světlé nad Sázavou proběhne ve dnech 25. - 27. července

21.7.: Při požáru harvestoru v lese u Nových Syrovic vznikla škoda ve výši 15 milionů korun

21.7.: Představení Pod tou skálou... aneb stan sem, stan tam na Staré plovárně v Jihlavě

21.7.: O Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro bojuje bývalá fara v Křeči na Pelhřimovsku

21.7.: Nabídky práce ve školství v Třebíči jsou on-line

21.7.: Dva utonulí a jeden vážně zraněný na jihu Čech; nepodceňujte rizika spojená s koupáním

20.7.: V Hodicích na Jihlavsku v neděli slavnostně otevřou Obecní dům

20.7.: Termín svatby i vítání občánků v Třebíči si lidé mohou zařídit on-line

20.7.: Svobodna třicítka je na facebooku!

20.7.: Při vážné dopravní nehodě na Pelhřimovsku se zranili čtyři lidé

20.7.: Na Havlíčkobrodsku havaroval v pátek dopoledne řidič s osobním vozidlem

20.7.: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami, které hrozí dnes večer

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

21. června: Vzpomínka na Bosého Laca

8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 20.6.2008
Jak se opravoval kostel u minoritů aneb Hledání minulosti pod nánosy prachu
Po státním bankrotu v roce 1811 přibylo ve městě chudých a žebráků. V roce 1823 byla proto z popudu magistrátu zřízena tzv. chudinská komise, kde mezi jinými byli přítomni i zástupci z řad jihlavského duchovenstva. Za minority byl delegován kaplan P. Nepomuk Mazal.
Od roku 1820 tady v roli ředitele kůru působil Jan Ferdinand Pokorný
(narozen r. 1797 v Chudenicích u Klatov, zemřel 3.3. 1870 v Jihlavě). Byl prakticky ředitelem kurů všech tří jihlavských kostelů, vedl Hudební spolek a založil dvě zdejší hudební školy. Měl vliv na Bedřicha Smetanu za jeho krátkého pobytu v Jihlavě.
V srpnu roku 1825 byl do makovice zdejší věže vložen pamětní list, kde byli mimo jiné uvedeni všichni kněží od minoritů : kvardián P. Cyril Spribus (též Pribis, ale správně Přibiš) a kaplani P. Gelasius, P. Theodor a P. Emerich. Děkanem byl tou dobou P. Martin Weber od sv. Jakuba. Celý text pamětní listiny přinesly Jihlavské listy 7.9. 1929, kdy byla makovice s křížem opravena.
Z roku 1828 pochází záznam o opravě zejších varhan a úprav v kapli Bolestné Panny Marie.
V roce 1832 zachvátila město úplavice. Během tří letních měsíců pokosila 307 lidí. Je zajímavé, že tehdy neonemocněl jediný kněz či lékař v Jihlavě, byť se i zdejší duchovní mezi nemocnými stále pohybovali. Minorité tou dobou zaopatřili 592 nemocných.
O rok později slavila celá Jihlava církevní milostivé léto. Oslavy trvaly celých 14 dnů a zahájeny byly slavným průvodem symbolizujícím jednotu celé katolické Jihlavy. Průvod tehdy vyšel z farního kostela sv. Jakuba, přešel náměstím, vstoupil do Židovské ulice a zadním vchodem prošel celým kostelem Nanebevzetí Panny Marie u minoritů odkud vyšel hlavním vchodem do ulice Matky Boží a potom ulicemi Palackého, Husovou a Komenského vyšel opět na náměstí, aby odtud pokračoval ke kostelu sv. Ignáce. Zde prošel severním bočním a vyšel hlavním vchodem k radnici a pak ulicí U mincovny přes Jakubské náměstí vstoupil bočním vchodem do kaple Bolestné Panny Marie. Velká mše svatá se konala před hlavním svatojakubským oltářem. Během procesí byly všechny městské brány uzavřeny a nikdo nesměl celý průběh tohoto krásného obřadu rušit.
V roce 1834 byl celý kostel vybílen. V roce 1836 byly do kostela pořízeny obrazy křížové cesty. Autorem 14 děl byl malíř Franz Preiss. Za každý obraz obdržel 15 zlatých, celkem stál celý soubor 240 zlatých.
Rok 1838 přinesl problém s vojenskou duchovní správou. Problém řešil děkan Dvořáček z Urbanova za účasti premonstrátů i minoritů, kteří nakonec museli převzít správu vojenské nemocnice, katecheturu ve vojenském výchovném ústavu a ještě k tomu nedělní bohoslužbu u sv. Ignáce spojenou s německým kázáním. Dne 4. července toho roku se opět uskutečnila za přítomnosti brněnského biskupa Gindla vizitace. Tentokrát zcela netradičně se pan biskup převlékl v hlavní škole a odtud šel s průvodem k minoritům, kde potom přijal zástupce úřadů i duchovanstva. Třetí den odjel do Kostelce.
Rok 1842 přinesl do zdejšího kraje nebývalé sucho. Podle kronikáře nepršelo po tři měsíce. Ceny mouky a brambor vzrostly. Pozornost věřících se obrátila k Bohu. Vedle pravidelného modlení se konala procesí do polí. Od minoritů vyšlo procesí 22. 7. toho roku odpoledne ve 4. hodiny bránou Matky Boží. Nejdříve se zastavilo před Mariánskou kaplí v dnešní Telečské ulici a pak pokračovalo k posvátnému obrazu "Taferl bild", což byla ve skutečnosti kopie zázračné dřevěné sošky Panny Marie z poutního místa v Rakousku. Ta se nacházela v další kapličce Na skalce, kde vyvěral pramen s léčivou vodou. Později byla soška přemístěna do nově upravené Mariánské kaple v již zmíněné Telečské ulici, o což se zasloužil majitel mirošovského velkostatku Richlý. Jinak kaple byla zapsána do majetku minoritského kláštera. Procesí potom dále pokračovalo do polí směrem k Pístovu, obešlo vršek bývalého popraviště zv. Rabenstein a na jeho úpatí se zastavilo u tzv. jezuitského nebo minoritského kříže, který stával při polní cestě do Rančířova. Jeho zbytky byly ve druhé polovině 20. století pohozeny poblíž rovněž poničeného Merfortova kříže na vrcholu Rabensteinu (česky zv. Na křížku). Pak cesta pokračovala dnešní ulicí U Větrníku k tamním Božím Mukám stojícím na rozcestí před domem a odtud přes Koželužský potok zpět do města, buďto bránou Matky Boží a nebo Brtnickou. Následujícího dne 23.7. byla v minoritském kostele vystavena po celý den Nejsvětější Svátost. Kronikář Müller na závěr poznamenal: Bože, chraň nás a opatruj napříště před takovou dobou drahoty!
V roce 1847 obyvatelé města zažili nebývalou drahotu. Podle kronikáře postihla 1.172 rodin, které pak byly třikrát týdně obdarovávány chlebem. Na dvaceti místech dostávali chudí polévku. V měsících březnu až červenci 1847 se vařila rovněž ve zdejší klášterní kuchyni. Do přinesených nádob ji podávali kuchaři Raab a Wagner
- pokračování v pondělí 23. června -
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)