Homeopatický eshop:

  Nehody, krimi:

Jihlava - nehody, krimi, policie, hasiči... Jihlava - doprava

  Dopravní informace:

  Další zprávy z Jihlavy:

Jihlava - náměstí...

  Kultura v Jihlavě:

Jihlava - kultura...

  Jihlava - Revue:

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

R E K L A M A :
Sháníte kapelu na večírek či společenskou nebo firemní akci?
Country kapela Znamení zahraje na Vaší firemní akci, obecní slavnosti, countrybále, svatbě i při jiných slavnostních příležitostech.
Informace na telefonu 774 446 476

Zn.: Profesionální úroveň


Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 27.6.2008
Jak se opravoval kostel u minoritů aneb Hledání minulosti pod nánosy prachu
Klášterní inventář byl po vyhodnocení ponechán z větší části pro potřeby studentského internátu, který byl po likvidaci kláštera přemístěn do těchto prostor. V této souvislosti je zajímavý dopis s označením "Tajné", který odeslal krajský církevní tajemník B. Souček dne 21. července 1950 tehdejšímu církevnímu tajemníku JNV v Jihlavě, Aloisu Honsovi. Nadepsán byl: "Vyklizené klášterní objekty v Jihlavském kraji - přidělení" a obsahoval informaci vládní dislokační komise z 27. června 1950 o přidělení zdejšího minoritského kláštera Jednotnému národnímu výboru (JNV) v Jihlavě.
Samostatnou kapitolou byla zdejší knihovna. Její likvidaci byli dne 28. června 1950 přítomni : členka kontrolní trojky O. Křivánková, zástupce SÚC-KNV Brno Josef Mikešík a odborná komise PhDr. Karel Vetterle, ředitel Zemské univenrsitní knihovny v Brně, PhDr. Karel Krejčí, přednosta galerie Moravského muzea Brno a PhDr. A. Král, ředitel Umělecko-průmyslového muzea v Brně. Tehdy bylo konstatováno, že knihovna bude prohlédnuta odborníky později. Umělecké předměty, obrazy a sochy, zasluhují prý "zachování z důvodů dokumentárních". Celkem jich bylo napočítáno 27 ks nevalné umělecké ceny. Na klášterní chodbě a v kapli bylo upozorněno na biedermayerovský nábytek, vysoké stojací hodiny z konce 18. století, řezaný malý oltář z konce 17. století, další 4 obrazy a 2 mohutné cínové svícny z 18. století, všechny měly být přemístěny na doporučení PhDr. Krále do jihlavského muzea.
Další prohlídka se konala 30. srpna 1950 a zúčastnili se jí : zmocněnec Státního úřadu pro věci církevní Čeněk Kučera a zástupce Zemské universitní knihovny v Brně Antonín Kučera. Podle zápisu byly nalezeny 3 rokopisy z 18. století, 6 inkunabulí a 4 paleotypy. Knihy vhodné pro Universitní knihovnu byly vytříděny zvlášť, knihy kulturně-historicky bezcenné byly vyřazeny. K prohlídce archiválií byl podle protokolu z 2. srpna 1950 přizván vedle zmocněnce Č. Kučery také ředitel Zemského archivu v Brně Dr. Vincenc Sameš, který pak převzal dvě krabice pergamenů, svazek rukopisných záznamů historického obsahu a dvě kovové bedny obsahující údajný archiv kláštera. Následně byl nový administrátor zdejší fary P. Nosek vyzván, aby do konce srpna 1950 připravil k prohlídce veškeré rukopisné knihy a listiny, z nichž by byly vytříděny případné další klášterní archiválie. Dr. Sameš byl tehdy toho mínění, že nalezené písemnosti "jsou jen pouhým zlomkem klášterního archivu".
Některé položky z klášterního inventáře obdržely jihlavské instituce a úřady. Městské muzeum získalo 4 barokní knihovní skříně a jednu novou. Podle protokolu z 18. října 1950 odebrala Charita Praha II., Vladislavova 12, zastoupená Josefem Bartošem, za přítomnosti okres. církevního tajemníka A. Honse a zmocněnce Č. Kučery cca 200 různých "devotionálních předmětů" počínaje 99 obrazy, 11 kříži až po starý heligon a 3 harmonia.
Na tomto místě je třeba připomenout "zázračný kříž", o kterém se zmínil v roce 1926 archivář JUDr. Emanuel Schwab v Igel-Landu. O jeho osudu mi není nic známo a ani v době mého ministrování se o něm nehovořilo. Zajímavé svědectví o něm však přinesly Jihlavské listy v roce 1936. S odvoláním na staré klášterní zápisky se jednalo o starý krucifix, který v roce 1541 ukázal prior tohoto kláštera Dominicus Battiferus de Irigesto, rodák ze Slavonic, jistému jihlavskému učenci Joanu Kergegliovi. Šlo o zázračný kříž, na němž měl Ukřižovaný "dlouhý vlas na hlavě, který po všechna léta mu přirůstal", jak o tom vydal svědectví sám prior. Když celé město i s klášterem v roce 1523 vyhořelo, oheň prý kříži neublížil, což učenec v tom roce 1541 potvrdil.
Některé zabavené písemnosti se dodnes nacházejí v Moravském zemském archivu v Brně. Podle výčtu z roku 1954 jde o 15 pergamenových listin, 39 knih a 19 kartonů papírového materiálu z let 1379-1938, z nichž nejdůležitější jsou inventáře kláštera, pamětní protokol od r. 1711, kronika od r. 1822 a zajímavé historické poznámky k dějinám Moravy 18. století. Není jistě bez zajímavosti, že úvod k inventáři čís. E 50 je doplněn následující stručnou historií kláštera : První minoritský klášter na Moravě zřídil prý podle starých domácích kronik král Přemysl Otakar I. roku 1221 a povolal do něho mnichy z Itálie. Listinně je však klášter doložen až r. 1243. V roce 1355 vyhořel a v pozdějších staletích prý byl jeho úpadek takový, že řád pomýšlel na jeho opuštění. I po Bílé Hoře klášter dále živořil, neboť mu nebyly vráceny statky zabavené za povstání. Roku 1784 byla u kláštera zřízena fara. V letech 1928-1933 byl nově přestavěn. Tolik slova některého z brněnských archivářů.
Počátkem padesátých let došlo v Jihlavě k omezování průvodů Božího Těla, Vzkříšení a poutí na Jánský kopeček. Konají se pouze uvnitř nebo kolem kostela, někdy jen ke 3 oltářům. Poutě na Křemešník se začínaly až od kříže za hlavním hřbitovem za hranicemi města. Opět je vodil kostelník p. Středa. Byly zakázány prosebné průvody do polí. Křty novorozenců byly z nemocnice převedeny do kostelů. Na tomto místě je třeba poznamenat, že kříž na rozcestí Pelhřimov-Rantířov byl v průběhu 60. let 20. století odstraněn a později byl v tomto prostoru zbudován památník osvoboditelů s tankem, který byl po roce 1989 zbourán.
Ve svatojakubské kronice je r. 1953 připomenut dlouholetý a obětavý zdejší kostelník pan Alois Středa, který bydlel ve Znojemské ulici čís. 22. Velký organizítor procesí na Křemešník, do Plander a na jiná poutní místa a ochránce a pečovatel o památky, především kapličky a kříže v okolí Jihlavy.
V roce 1953 přešel na zdejší faru jako kaplan P. František Řezníček, když předtím krátce působil u sv. Jakuba. Po roce 1948 byl dva roky internován v Bohosudově, Želivu a Oseku. Pro nemoc byl propuštěn a jako jihlavský rodák pobýval doma u své matky. Později se opět vrátil na svatojakubskou faru.
V roce 1955 došlo k malé rozepři mezi farou Matky Boží u minoritů a farou u sv. Jakuba. Týkalo se to pohřbívání věřících z těchto dvou farností, kteří zemřeli v nemocnici. Zdejší P. Jakub Bílý se v té věci obrátil na kapitulní konsistoř, což podle svatojakubské fary se dalo vyřešit osobní návštěvou. Od té doby každá z far pohřbívala svoje farníky.
V roce 1957 se konala slavnost 700 let konsekrace kostela sv. Jakuba. Jedno ze slavnostních kázání měl brněnský minorita P. Norbert Škrdlík, kdysi kaplan u jihlavských minoritů.
V roce 1958 zdejší farář P. Jakub Bílý spolu s P. Oldřichem Medem od sv. Jakuba oblékali do rakve zemřelého svatojakubského faráře P. Šírka, který náhle skonal v nemocnici v Kutné Hoře na srdeční infarkt. Jmenovaný byl dne 1. srpna po smutečním obřadu a průvodu od kostela sv. Jakuba až na ústřední hřbitov uložen do tamního premonstrátského hrobu. Téhož roku bylo dovoleno P. Řezníčkovi zřídit v Domově důchodců na Lesnově křížovou cestu. Toho roku zde působili - administrátor P. Jakub Bílý a kaplani P. Jaroslav Veselý a P. Metoděj František Řezníček OFM. Někteří z nich vyučovali na jihlavských školách náboženství.
V roce 1959 přešel P. Řezníček na svatojakubskou faru a byl pověřen působením ve Vilánci a v Rančířově. V lednu náhle zemřel administrátor P. Jakub Bílý. Pohřeb měl v Dolním Újezdě u Mor. Budějovic. Kapitulní vikář vyřešil situaci tím, že děkana Kubíčka od sv. Jakuba ustanovil excurrendo administrátorem pro obě jihlavské farnosti. Tehdy bylo mínění všeho kněžstva takové, že administrátorem měl být ustanoven P. Jaroslav Veselý, který na zdejší faře dlouhá léta působil a nesl vždy onus diei et aestus, což se ale nestalo. Alespoň né na papíře, jak uvádí kronikář. De facto však děkan Kubíček vládl u Matky Boží jen nominaliter, kdežto skutečnou správu tohoto kostela vedl P. Veselý. Jinak odtud docházeli kněží do Malého Beranova.
Za administrátora zde nakonec nastoupil P. Alois Kadlec, dosavadní farář ve Vílanci. Podobně jako P. Veselý vyučoval náboženství na jihlavských školách a to až do června 1960. Potom mu bylo nařízeno, že může zajíždět pouze do Vysoké a nikam jinam. P. Veselý tak musel zastat vyučování náboženství na všech přidělených školách v Jihlavě, především na jedenáctiletkách. V prosinci dostal P. Kadlec od ONV povolení, aby mohl docházet do nemocnice a zaopatřovat tam své farníky. Je zajímavé, že roční počet svatých přijímání se ve zdejší farnosti pohyboval kolem 40.000.
V následujícím roce 1961 byl vydán pelhřimovským církevním tajemníkem zákaz konání pouťového procesí na Křemešník z důvodů narušení dopravy na uvedené trase, přestože ONV Jihlava tuto akci povolil. Toho roku byl na nádraží zatčen 17. července P. Řezníček a odsouzen k 6 letům pro udržování styků se svými bývalými spolubratry. Jinak P. Jaroslav Veselý vypomáhal svatojakubské faře s výukou náboženství a v neděli vykonával v Hybrálci bohoslužby. Během posledních několika let docházelo k výtržnostem při půlnočních a tak v roce 1961 byla policie poprvé požádána o dozor.
- dokončení v pondělí 30. června -
Ladislav VILÍMEK

poslední názory v diskusi k tomuto článku:
2.12. 2017 (12:25) UdYoCSqsbkWQv : ZSfS9W khqrfiewjpec, [url=http://ycwmbpvhmlfo.com/]ycwmbpvhmlfo[/url], [link=http://frwdajwzkjgt.com/]frwdajwzkjgt[/link], http://noeqnminlwsf.com/
30.7. 2017 (23:21) JimmiXzSqc : WiABW3 http://www.FyLitCl7Pf7ojQdDUOLQOuaxTXbj5iNG.com
28.9. 2014 (21:16) dFSUMdsTnPPiZgKUmT : Ow6ac9 luqilotlhsdj, [url=http://bnjugfbqgqee.com/]bnjugfbqgqee[/url], [link=http://xlqhqlebratb.com/]xlqhqlebratb[/link], http://svdqnydvbgym.com/
8.4. 2014 (16:52) hxvmxuqjar : 7Qn5PM xtrdsqcihlzl, [url=http://hdtdrjgrchpz.co

další příspěvky v diskusi >>

Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

26. leden 2013Glosa
(Leo Švančara)
Dneškem jsme legalisovali nacikomunismus
Před 14 dny bych považoval volbu Zemana za presidenta za poměrně neutrální, až snad tu lepší možnost... A v těch 14 dnech neuvěřitelné kampaně jsme dostali jakoby zázrakem z Nebes ještě jednu šanci - a nejspíše v naší generaci tu poslední.
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)