Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.10.: Záchranáři na Vysočině sdílí data o pacientech s krajskými nemocnicemi, uložené údaje šetří čas

19.10.: Padesát let kulturního domu Máj v Pelhřimově

19.10.: Koncert Komorního orchestru Filharmonie Gustava Mahlera v Třebíči

19.10.: Horácké divadlo uvede v premiéře hru Svatý Václav

19.10.: Filmaři poznávali Vysočinu, Třebíč je okouzlila

18.10.: Zaměstnanci třebíčské nemocnice vysadili lípu ke 100. výročí ČSR

18.10.: Telč ochutná Italské dvojhubky Marty Kučíkové

18.10.: Novorozené děti v Třebíči bude hlídat 28 nových monitorů dechu

18.10.: Na Oktobeerfestu zvítězilo konopné pivo

18.10.: Lékárna v pelhřimovské nemocnici se přesune do hlavní budovy

18.10.: Inaugurace rektora Vysoké školy polytechnické Jihlava – Václav Báča povede VŠPJ další 4 roky

18.10.: Epilog festivalu Mahler Jihlava; pokřtěn bude překladový výběr z rozsáhlé mahlerovské monografie Henry-Louis de La Grange

17.10.: O víkendu bude uzavřená silnice do Ptáčova

17.10.: Dárek dětskému oddělení havlíčkobrodské nemocnice s "příběhem" od zaměstnanců Pleasu a.s.

17.10.: Dechová hudba Božejáci vystoupí v Třebíči ve Fóru

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 11.11.2008
Cestou ke křišťálové noci
Státní policejní úřad v Jihlavě uvedl mimo jiné v měsíční zprávě za leden 1934 následující zprávu:
Dne 8. ledna 1934 v noci bylo neznámými pachateli pomalováno velkými rudými hákovými kříži 6 židovských obchodů a Husův pomník na náměstí Svobody, které byly ještě v noci odstraněny, až na pomník, kde bylo třeba odborného zákroku. Pro hakenkreuzlerovské rejdy by zatčen vrchní číšník Jihlavského dvoru Felix Waltar.
Zemský úřad v Brně informuje důvěrným dopisem ze dne 26. září 1936 okresní hejtmany ve smíšených územích, že členové SdP provádějí soupis Židů a emigrantů. V dopise se mimo jiné uvádí:
Z věrohodného pramene bylo sděleno, že na příkaz ústředí SdP provádí místní skupina SdP na Střekově soupis všech Židů a emigrantů tamže usedlých. Zdá se, že akce bude prováděna ve všech místních skupinách vzhledem k tomu, že příkaz došel z ústředí. Seznamy obsahují tyto otázky: jméno, den, měsíc a rok narození, příslušnost, národnost, od kterého dne jest v obci usedlý, počet rodinných příslušníků, povolání (zda zaměstnanec, u koho zaměstnán neb samostatný živnostník a jakého druhu je živnost), politická příslušnost. U emigrantů jsou mimo shora uvedené otázky k vyšetření ještě tato další data: příslušnost ku straně dříve a nyní, důvod emigrace, kdy a odkud přišel. Důvodem a účelem soupisu prý je zjištění, kolik Židů, příp. emigrantů se od ukončení války přistěhovalo do zněmčelého území.
Na jaře roku 1938 zavedl henleinovský časopis Der Kamerad stálou rubriku Wir Teilen Mit, kde byli plným jménem uváděni Němci i židé, kteří mezi sebou udržovali pravidelný styk. A výsledek? Okamžitě došlo k bojkotu nejen uváděných židů, bojkotováni byli všichni židé včetně smíšených manželství. Nezbývalo, než uprchnout do nitra republiky a nebo emigrovat.
25. května v noci byl pomalován hákovými kříži Husův pomník.
30. září podepsána Mnichovská dohoda. Následoval útěk Židů i části českého obyvatelstva ze Sudet do vnitrozemí. V Sudetech zavedeny „norimberské zákony“.
Státní policejní úřad v Jihlavě, část zprávy za měsíc říjen 1938:
Pozornost českého obyvatelstva jihlavského se obracela k postupnému obsazování našich pohraničních krajů německým vojskem a důsledkům z toho plynoucím. Uprchlíků evidenčních se nalézá dne 1.XI. 1938 v městě Jihlavě 403, se státními zaměstnanci je jich 1148. Uprchlíci kromě velké bytové tísně zapříčinili také to, že po Jihlavě koluje mnoho pověstí ohledně krutého postupu henleinovských ordnerů v obsazeném území proti českému obyvatelstvu, čímž byla zvýšena protiněmecká nálada lidu, která se projevila také zničením a poškozením několika německých tabulí označujících firmy. O nadějích německého obyvatelstva že také Jihlava připadne k Třetí říši a bude německým vojskem obsazena a tím způsobeného rozruchu a znepokojení, byla podána obšírná zpráva dne 11.X. 1938. K tomu přistupuje, že podle důvěrné zprávy v odpovědi kancléře Hitlera ve Znojmě dne 26.X.1938 na uvítací proslov krajského vedoucího Dra Kottka, jenž mimo jiné také poukázal na dosud neosvobozené Jihlavsko, Hitler prý vzkázal Jihlavanům, aby nezoufali „Nicht verzogen“. Tím byly znovu oživeny naděje jihlavských němců, kteří se stále ještě utěšují, že Hitler na Jihlavu nezapomene a ji také osvobodí. Celkem vzato je nálada německého obyvatelstva jihlavského povznesená i když, jak předák Dr. Hansmann prohlásil, sudetští němci byli částěčně poraženi, neboť chtěli něco jiného, a to je nálada vítězů nad poraženými.
10. listopad 1938. V Sudetech, stejně jako v Říši, proběhla „křišťálová noc“. Mnoho sudetských židů bylo v té době zatčeno, internováno nebo zavražděno. Rasové nenávisti nebyly ušetřeny synagogy, modlitebny a na některých místech ani židovské hřbitovy. Ve dvou případech byla zhanobena židovská oddělení městských hřbitovů a v Úsově posloužil židovský hřbitov jako vojenská střelnice.
V české části zbytku republiky se vedly diskuse o tom, zda za Čechy se mohou považovat pouze ti židé, kteří se r.1910 přihlásili k české národnosti. Sionistům a německým asimilantům byla doporučena emigrace.
Do Třeště přichází mimo jiné židovská rodina Maxe Strausse, původem z Třeště, která až do 10.listopadu 1938 žila a podnikala na Děčínsku. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu obou rodičů bylo jí dovoleno ubytovat se v Třešti, kde matka Antonie zakrátko zemřela.
16. prosinec 1938 - Četnická stanice v Třešti zasílá Okresnímu úřadu v Jihlavě seznam 20 osob. Věc: Smlouva o státním občanství s Německem. Soupis obyvatelstva za účelem výměny. Příloha obsahovala i několik československých státních příslušníků německé národnosti, Židů, kteří se přistěhovali na území ČSR od 1. ledna 1910 - David Guttmann, Hermann Planer, Rodert Planer, Vilém Spitz, Jana Straussová, Max Strauss, Otto Strauss a Egon Wetter. K výměně nedošlo a přesto většina z nich zahynula později v koncentračních táborech.
Jihlavské listy přinášely ještě na počátku roku 1939 informace pro uprchlíky a poděkování za dary zasílané Okresnímu pomocnému výboru pro uprchlíky v Jihlavě. V únoru 1939 Jihlava měla přijmout dalších 500 uprchlíků z Ostravska a Těšínska, na Třebíčsku se mělo ubytovat 800 uprchlíků a 104 na Náměšťsku.
13. března 1939 proběhla demonstrace nacistických Němců na jihlavském náměstí, pří níž měla být obsazena radnice. Policie tomu zabránila a demonstraci rozehnala.
15. března 1939 kolem 9. hod. dopoledne obsadila Jihlavu nacistická armáda. Před jejím příjezdem ordneři vedeni E. Sladkem obsadili policejní úřad, poštu, nádraží a další významné a strategické budovy. Započalo zatýkání a první násilnosti proti jihlavským židům.
10. listopad 2008
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)