Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.10.: Zloděj ukradl v jihlavské prodejně desítky zubních kartáčků

20.10.: V čem chybují obchodníci při vyřizování reklamací

20.10.: V Telči se zastaví Legiovlak

20.10.: Přednáška Východní pobřeží USA v Třebíči

20.10.: Přednáška Středověké hrady, život v míru a válce v jihlavském muzeu

20.10.: Opilý muž se ve Velkém Meziříčí vyboural

20.10.: Muzeum rekordů v Pelhřimově má další přírůstek - knihu leteckých snímků Pehřimovsko z nebe

20.10.: Mezi Světlou nad Sázavou a Dolní Březinkou srazil vlak šestatřicetiletého muže, ten na místě zemřel

20.10.: Dyje není jediná voda v národním parku; projděte se třeba k podyjským rybníkům

19.10.: Zvon v kostele sv. Víta v Zahrádce ponese jméno Josef, na památku pátera Josefa Toufara, který v městečku působil

19.10.: Studenti navrhli nové autobusové nádraží Jaderné elektrárny Dukovany i parkovací dům

19.10.: Počty aut na Třebíčsku rostou; přibývá i elektromobilů

19.10.: Policisté zachránili lidský život; odradili sebevraha od skoku z rozhledny

19.10.: Pacientům s chronickou nemocí předepisují lékaři v nemocnici v Novém Městě na Moravě léčebné konopí

19.10.: Muž z Jihlavska dluží své dcerce na výživném téměř deset tisíc korun

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 1.12.2008
Změna názvu města Jihlavy se nekonala
Správa archivu ministerstva vnitra v Praze obdržela 28. června 1945 žádost od jistého pana A. P. z Prahy XIII. o změnu úředního názvu města Jihlavy. Přípis byl nakonec uložen ad acta, neboť město samo o změnu názvu neusilovalo a podle posudku pracovníků archivu nebyl pro takovou změnu žádný důvod. Přečtěme si doslovný přepis dopisu Archivu ministerstva vnitra v Praze zaslaný dne 31. srpna 1945 Ministerstvu vnitra v Praze:
Věc : Město Jihlava, návrh na změnu jména.
Ministerstvo vnitra v P r a z e.
Správa archivu min. vnitra zasílá ve shora uvedené věci toto vyjádření:
Město Jihlava vzniklo ze slovanské vesnice, která existovala již ve XII. stol. I němečtí badatelé, až na malou vyjímku, počítají s jejím slovanským původem. Německý živel se tu usadil teprve asi ve druhé čtvrti XIII. stol. resp. r.1235, kdy tu vznikalo nové horní město, jemuž pak byla králem Václavem I. propůjčena r.1249 horní privilegia.
Největšího významu dosáhlo toto město v následující době až do XV, stol., neboť mělo nejvyšší zákonodárství v horních věcech, vrchní horní soud pro horní města Čech a Moravy a jeho horní právo platilo až v Sasku a Sedmihradsku. Od válek husitských význam města klesal, po zřízení apelačního soudu ztratilo izvláštní postavení v soudnictví.
Přes všechny dějinné převraty zůstala Jihlava převážně německá, ale v druhé polovici XVI. stol. měla i české písaře a dopisovala si s úřady - vyjma německá královská města na Moravě - česky, měla i českého kazatele a českou školu. Po třicetileté válce, jíž město velmi utrpělo, následovala ovšem doba, která německý živel v něm a jeho význam jen posilovala, /: Josef Dobiáš, Německé osídlení ostrůvku jihlavského. Časopis archivní školy VIII., str.37, 75, 80, 82. Lad.Hosák, Historický místopis země moravskoslezské, str.7 /1938/. M.Simböck, Die Iglauer Sprachinsel und ihre Besiedlung. Zeitschrift des deut. Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens VII., str.168. A. Altrichter, Kolonisationsgeschichte der Iglauer Sprachinsel, tamtéž XII., str.83-84. A.Zycha, Zur Ursprungsgeschichte der Stadt Iglau, tamtéž XVI., str.204, Ottův Slovník naučný XIII., str.354, 356 :/
Až dodnes se však udrželo vedle německého názvu Iglau jméno Jihlava /: in Giglaua 1233 :/, jež přijala stará slovanská vesnice od pomezné řeky, při níž vznikla. /: 1226 Giglaue, 1227 Ihlaua, 1233 Gyglaua, Giglava :/. Toto jméno lze podle univ. prof. Dr. Dobiáše stejně dobře vyložit ze slovanštiny, jakož z germánštiny; jihlavští Němci pokládali však v XVI. stol. české jméno za původnější než německé, topograf Gregor Wolny uvádí název „Giglawa“ jako moravský vedle německého názvu „Iglau“ a latinského „Iglavia“ a sám německý historik Zycha soudí, že jméno města Jihlavy nasvědčuje slovanskému původu. /: Dobiáš, str.40, 91, Hosák, str.3, Altrichter, str.76, A. Sedláček, Snůška starých jmen, RČA I. 60, str.111, Gregor Wolny, Mähren VI., str.1, Zycha, str.204 :/
Není zajisté důvodu k tomu, aby s největší pravděpodobností slovanské jméno obce slovanského původu z doby před vznikem německého horního města, jméno s dlouholetou historickou tradicí, jehož může české obyvatelstvo i dnes vhodně a bez závady užívati, bylo odstraněno. Podle názoru archivu min. vnitra nelze zajisté dobře zavrhnouti místní jméno české proto, že místo jím označené mělo nepříznivý vliv nebo význam po stránce národnostní resp. germanisační. Pak by konec konců sotva mohly obstáti i české názvy jiných míst v pohraničním území, k nimž se z minulé doby víží namnoze nepříjemné vzpomínky na náš národní útlak a na naše ponížení. Odstraněním takových českých názvů by byla tedy vlastně bezdůvodně porušována zásada stálosti místního názvosloví, která zůstává velmi důležitou.
Správa archivu min. vnitra proto navrhuje, aby dosavadní úřední název města Jihlavy zůstal zachován.
Správa archivu ministerstva vnitra:
(razítko a podpis)
Dočteno. A můžeme si oddechnout. Město Jihlava, zaplať Pánbu, si místní jméno udrželo dodnes. Ať klopýtalo či hrdě vykračovalo po všech možných i nemožných ismech. Přejme proto Jihlavě i sobě krásná příští léta!
30.11.2008
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)