Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 2.12.2008
Boží muka v Rantířově
Dívám se na nejstarší katastrální plán obce Rantířova či Fussdorfu z roku 1838. Na návsi stojí socha sv. Jana Nepomuckého, jemuž byla zasvěcena domácí kaple uvnitř velkostatku patřícího až do zrušení řádu dominikánů k jejich klášteru sv. Kříže v Jihlavě. Už více jak 200 let stojí stále na stejném místě, v současnosti v těsném sousedství se zvoničkou.
Další zajímavou památkou jsou velmi pěkně vyvedená kamenná Boží muka v místní části zvané Damle či Damling, Na hrázi. Dodnes tudy běží důležitá komunikace, a jak jinak, než po hrázi bezejmenného rybníka. Patrně to byl ten poslední v oné kaskádě čtyř nebo pěti hornických rybníků táhnoucích se od Bradelského vrchu do údolí k řece Jihlavě. Dodnes se leskne vodní hladina na dvou. Zmíněný katastrální plán pak zachytil v těchto místech celkem devět zděných a něco dřevěných objektů a kousek před nimi, na rozcestí, Boží muka. Tomu, kdo přicházel nebo přijížděl od Jihlavy, nemohla uniknout. A kdo byl zvídavý, sehnul se a na robusnějším soklu mohl číst krátký nápis:
PAUL
SCHWOR
TZ
M S
1754
Jak patrno, postavil je jeden ze zdejších sedláků, Paul Schwartz, aby Bůh dal štěstí jeho hospodaření a všem potomkům, neboť iniciály M. S. byly nepochybně určeny jeho synovi Martinu Schwartzovi, který se ujal prací na gruntě v roce 1799.
Kdo by měl chuť vyšlápnout si po silnici k Jihlavě další kilometr vzhůru do kopečka, dostane se k dalším Božím mukám. Bez nápisu, bez letopočtu, zato pečlivě udržovaným a to včetně kovového křížku. Okolo běžela od nepaměti stará cesta do Pelhřimova. Její původní trasa je dosud patrná v březovém lesíku po levé straně silnice. Kopec je na mapě nazván Hennerkogel, Slepičí vrch, vyvýšenina na jihu Am Berg, Na dolech, a návrší na severu Am Franzensberg, Na Františku. Pokud jde o velikost zdejších důlních děl, pak bychom v archivu museli vyhledat ještě starší katastrální mapu Hosova z roku 1780. Tou dobou byl tady k vidění stále ještě velký počet šachet s odvaly a návrší s navážkou hlušiny si vysloužilo pomístní název Steinwiese, Kamenitá louka. Neúprosný čas pokryl všechno pastvinami a tak poslední malé kutiště najdeme dnes v lesíku nad nově se rodícím sídlištěm rodinných domků nad starou částí Damle.
Ale vraťme se zpět k Božím mukám sedláka Schwartze. Několik dochovaných fotografií z první poloviny 20. století dokazuje, že stála volně na zatravněném cípu poblíž veřejné studny a lochu či sklepa. A v současnosti? Po studni a sklípku není ani vidu, ani slechu, a poškozená Boží muka se krčí smutně uprostřed zahrádky za plotem. Škoda. Při trošce dobré vůle by se mohla přemístit o pár metrů dál na volné prostranství, opravit, opatřit novým plechovým křížkem a třeba slavnostně vysvětit, jak se to stalo v sousední Vyskytné nad Jihlavou. Tam to sice trvalo pár desítek let, ale tady to určitě půjde za pár měsíců. Taková kamenná krása za to bezesporu stojí!
30.11. 2008
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)