Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
26.6.: Výstava Ladislav Novák 1925-1999 v zámeckých konírnách v Třebíči

26.6.: Vysvědčení na Vysočině je připraveno pro téměř 65 tisíc žáků a studentů

26.6.: V Jihlavě v Brtnické ulici zemřel ráno po nehodě motorkář

26.6.: S létem u Sázavy ožily vážky

26.6.: Konec karenční doby: Firmy výrazně rozšíří možnost placeného volna v době nemoci

26.6.: Jihlavský dopravní podnik má nového ředitele

26.6.: Do jihlavského Cityparku přicházejí světové prémiové značky

26.6.: Adapťácký jarmark aneb staré dobré časy na téma pro VI. Květinový den

25.6.: Václav Klaus k aféře „doprava zdarma“ na pražskou Letnou

25.6.: Svatoprokopská pouť v Třebíči

25.6.: Putovní pohár ze soutěže ve vyprošťování si odvezli ždárští profesionální hasiči

25.6.: Pro prezidenta ČR originální sonety, pro první dámu sklo

25.6.: Policisté se chystají s příchodem prázdnin na dopravně-bezpečnostní akce

25.6.: Pelhřimovská kaple Kalvárie je součástí výstavy Má vlast cestami proměn ve Vlašimi

25.6.: Otevřený dopis společnosti Kronospan

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 12.1.2009
Krátká historie domů Srázná číslo 6 a 8
Špitálské předměstí Jihlavy. Mírné návrší na sever od historického vnitřního města svažující se k pravému břehu řeky Jihlavy, která v těchto místech tvořila přirozenou zemskou hranici oddělující Čechy a Moravu. Prostor, kudy procházely dvě prastaré cesty, aby se setkaly nakonec před mohutnou Špitálskou branou a společně pak vstoupily do nitra královského města.
První pohled do těchto míst nám nabídl plán města Jihlavy a okolí z roku 1647. Mohutně opevněné město bylo tehdy okupováno Švédy a ti se postarali o to, aby prostor Špitálského předměstí nemohl poskytnout ani ten sebemenší úkryt pro obléhatele. Desítky nízkých domků včetně starého špitálu a kostelíka svatého Jana Křtítele na Královském vršku bylo rozbořeno, stromy vykáceny a pole zpustošena.
A přichází 19. století. Zatím co dnešní Havlíčkovu ulici už lemuje souvislá domovní zástavba, Srázná ulice ještě stále vyčkává. Jen co se rozhodne o uspořádání budoucího Josefského náměstí. A Sráznou ulici zaplní dílny a dílničky a továrny. První průmyslová zóna
Daleko zajímavější pohled nabízí plán Jihlavy a předměstí z roku 1785. Zmíněné dvě cesty už obklopují domky řemeslníků a soukeníků a vedle dvorů s políčky a zahradami vyrůstají rámová pole. V údolí říčky Jihlávky klepou vodní kola mlýnů a na řece Jihlavě čile pracují valchy. Městské opevnění je postupně odstraňováno a do města se dá přicházet jak bývalou Špitálskou branou, tak také nově otevřenou Křížovou brankou.
A přichází 19. století. Zatím co dnešní Havlíčkovu ulici už lemuje souvislá domovní zástavba, Srázná ulice ještě stále pospává v zeleni zahrad. Jen co se rozhodne o uspořádání budoucího Josefského náměstí. A také Sráznou ulici zaplní dílny a dílničky, skladiště a továrny. První průmyslová zóna Jihlavy, i tak by se to dalo nazvat.
A tak se stalo, že jsem jednoho dne obdržel výstřižek z novin Mährischer Grenzbote nazvaný Zum Iglauer Mühlstein... Krátký text doprovázela fotografie hlavičky firemního dopisu. Kouzelný obrázek hlásající, že jde o Erste Fabrik Künstlicher Mühlsteine čili první továrnu umělých mlýnských kamenů v Jihlavě, Iglau (Mähren). Což bylo nutné zdůraznit, neboť se psal rok 1894 a úřední dopis byl adresován jistému panu J. Metzovi v Kerstenhausenu, tehdy v Rakousku-Uhersku. Ale vraťme se zpět do Jihlavy. Na dopise byl velkým ozdobným písmem uveden majitel továrny, Emanuel Ignatz Heller, jehož výrobky byly oceněny zlatými a stříbrnými medailemi K.K. Ministeriums für Handel und Industrie, patentovány a opatřeny c.k. privilegiem byly tehdy exportovány do všech evropských států. Adresa telegramů Mühlstein Fabrik Iglau. Ale kde v Iglau byla tato továrna ?
A tušíte správně. Ve Srázné ulici čís. 6 a 8, tehdy nazývané Stürzergasse, což je po našem ve Srázné ulici. Ona srázná a příkrá skutečně byla a stále ještě je. Jenom se k nepoznání změnila. V adresáři z roku 1892 jsem lehce nalezl pana Emanuela Ignaze Hellera a při něm poznámku Mühlsteinerzeuges und Händler mit Müllereiaktikeln. Zkrátka a dobře, nezůstal jenom u výroby a obchodu s mlýnskými kameny, ale i dalšími mlynářskými potřebami. A co víc. V jihlavském archivu se dochavala řada stavebních plánů a to jak majitelova malebného přízemního domu s atikou opatřenou firemním nápisem a vázami a c.k. orlicí, tak také provozních budov včetně kotelny s komínem. Kdeže je všemu konec. Co všechno se na onom místě dělo. Sklad paliv, sklady semen a zemědělských plodin, až po významnou továrnu pleteného zboží, Strickwarenfabrik Gabriel Kärger, založenou v roce 1901, která dodávala své výrobky do celého světa. Dnes tu stojí výškové obytné domy a okraje chodníků lemují parkující automobily.
Naše krátká procházka Sráznou ulicí je u konce. Snad ještě poznámka. Jeden ze zdejších mlýnských kamenů se dodnes nachází kdesi v Tyrolsku a některé kameny, dost možná bez povšimnutí, povalují se v blízkosti našich mlýnů...
10.1.2009
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)