Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
23.4.: V jihlavské galerii představní zvuky z idylického rumunského venkova

23.4.: Přednáška Jiřího Burela v jihlavském muzeu shrne houbařský rok na Vysočině v uplynulém roce

23.4.: Pelhřimov rozzářila výsadba jarních květin

23.4.: O Velikonocích se policisté zaměřili na neukázněné řidiče na silnicích

23.4.: Nesahejte v přírodě na zdánlivě opuštěná mláďata zajíčků nebo srnčat

23.4.: Nejvíc krajových pojmenování pro pomlázku - lískačku, lípačku, kruťanku aneb společný velikonoční rekord finišuje

23.4.: Nehoda u Jihlavy směrem na Brno si vyžádala život řidiče osobního auta a šestiletého chlapce

23.4.: Letošními mistry řemesla Kraje Vysočina jsou dva skláři a sedlář

23.4.: Den otevřených dveří na vodárenských zařízeních na Vysočině i v Jihomoravském kraji

23.4.: Další dopravní nehoda na okraji Jihlavy, tentokrát snad bez ztrát na životech

22.4.: Malá tlačítka s velkými ambicemi - SOS tísňová tlačítka pro osaměle žijící seniory

22.4.: Kovy a nápojové kartony lze házet do žlutých kontejnerů na plasty

22.4.: Komentovaná prohlídka výstavy akademické malířky Evy Činčerové v jihlavské galerii

22.4.: Jak prožít Filipojakubskou noc v poklidu

22.4.: Den Země na Chaloupkách v evropském duchu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 8.2.2009
Židé v československém vojsku na západě
Prošel jsem spolu s autorem Erichem Kulkou jeho stejnojmennou knihu. Řádek po řádku, kapitolu po kapitole. Očima jsem přelétl nad stovkami tragických momentů v lidských životech končících mnohdy smrtí kdesi v neznámu.
Za zmínku jistě stojí několik Židů z našeho kraje, které jsem na stránkách této knihy objevil. Prvním byl vojín Otto Fried narozen 19.9. 1908 v Pelhřimově. Padl v boji u Dunkergue 5.11. 1944. Dalším hrdinou byl kapitán letectva Josef Stránský nar. 10.12. 1914 v Borové, který zahynul během operačního letu nad nepřátelským územím 21.6. 1944. Podobný tragický osud potkal rotného Augustina Meiera nar. 9.5. 1914 ve Žďáře nad Sázavou. Stal se nezvěstným během operačního letu dne 21.5. 1944. Na Středním východě pak zahynuli kapitán Robert Weil-Měchura nar. 22.9. 1893 v Kamenici nad Lipou a svobodník Leo Gutfreund nar. 26.8. 1920, kterého smrtelně zasáhla střepina nepřátelské miny 30.10. 1941. Dost možná to byla osudová náhoda nebo výsledek neúnavného slídění gestapa po celém území protektorátu, z Jemnice do Třebíče byla pod registračním číslem 996 666 odvlečena Josefina Gutfreundová nar. 13.4. 1888, aby pak 18.5. 1942 nastoupila do transportu Av jedoucímu do Terezína a za pár dnů, 13.6. 1942, do dalšího transportu Aai, na jehož neznámém konci čekala všech 1000 Židů smrt.
Pátrání v mém soukromém archivu mě dovedlo až k rodině Turnovských. Tato židovská rodina žila v Pohledu u Havlíčkova Brodu, kde pan Max byl nájemcem tamního velkostatku. Jeho žena Emma se starala nejen o chod domácnosti, ale i o výchovu dcery Hany a syna Lea nar. 14.3. 1922. Navzdory všem okupačním zařízením Leo obdržel v březnu roku 1940 studentské visum do USA, kam mimo jiné odvezl od pana Vacíka, předsedy amerického odboru Československé obce sokolské, poselství pro tamního předsedu obce sokolské pana Prchala. Nějaký čas Leo studoval v Kolumbu ve státě Ohio a spolupracoval na organisaci československého studentstva v USA a navíc byl ve stálém kontaktu s Národní radou v Chicagu. Dne 31.3. 1942 se rozhodl vstoupit do armády a odjel do Velké Británie, kde byl přidělen k letectvu a vycvičen na navigátora. Zúčastnil se operačních letů u 311. bombardovací perutě RAF a 31.8. 1945 se vrátil do osvobozené vlasti jako nadporučík vyznamenaný mnoha řády a medailemi, válečným křížem 1939, medailí za chrabrost, medailí za zásluhy, medailí zahraničního odboje a dalšími. Domov ho však nepřivítalk s otevřenou náručí. Celá jeho rodina, otec, matka a sestra Hana byli odvlečeni 13.6. 1942 transportem Aad z Kolína do Terezína a následně 6.9. 1942 odjeli transportem do Osvětimi, kde všichni zahynuli.
Jméno hrdiny Leo Turnovského není v Kulkově publikaci uvedeno. Do jmenného rejstříku v závěru shora uvedené knihy však bezpochyby patří.
31. ledna 2009
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)