Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
21.10.: Z policejního deníku: rvačka v Jihlavě; krádež čerpadla či hledaný muž skončil ve vězení

21.10.: V Urbanově bouraly dva traktory, jeden řidič byl opilý

21.10.: V Prostředkovicích na silnici I/38 silničáři potrvá do pátku reklamační oprava, dopravu řídí semafory

21.10.: Silnice I/38 mezi lokalitou u Vránů a křižovatkou Svatý Kříž na Havlíčkobrodsku se opravuje, provoz řídí semafory

21.10.: Nevstupujte do nemocnice, pokud nemusíte

21.10.: Dětská hřiště a sportoviště nechá město Jihlava od čtvrtka 22. října otevřené

20.10.: Z policejního deníku: nález munice na Žďársku; krádež stavebního materiálu, vloupání do kůlny či opilci na ulici

20.10.: Věž chrámu svatého Václava v Novém Veselí má dva nové zvony

20.10.: Vyvěsme vlajky! aneb Český den s českými vlajkami NADĚJE

20.10.: Soud uložil přísný trest a opilého řidiče kamionu na pět ket vyhostil z České republiky

20.10.: Policisté dopadli distributora pervitinu ze Žďárska

20.10.: Omezení MHD v Jihlavě už od středy 21. října

20.10.: Krajské ustavující zastupitelstvo na Vysočině se posouvá, důvodem je přezkum voleb, který podala strana Pro TOP Vysočinu

20.10.: Jihlavský magistrát zatím i přes vysokou nemocnost stíhá zajišťovat většinu agend, platit za komunální odpad zatím nelze

19.10.: Z policejního deníku: pokus o vloupání do garáže, poškození auta či agresivní opilec

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 6.9.2009
Barevný den u svatojánského kostelíka
Barevný. Od samého rána den pěkně vymalovaný domodra. Spěchám od městského nádraží podél rušných ulic na Jánský kopeček. Všichni tou dobou spěchají. Auta nevyjímaje. Jejich výfuky hlasitě odfukují a kola nervosně kvičí. Heká i vesele pomalovaný trolejbus. Už když jsem vykročil z domova, málem jsem zašlápl slimáka. Toho hnědého, co prý vážil cestu k nám až ze Španělska. Taková dálka. Také spěchal. V tom momentě moje paměť bleskově zalistovala v památníčku - z velikánské dálky jakoby ke mně doléhal sytý hlas nebožky sousedky: Spěchejte pomalu, sousede, pomalu se vystavěla Praha!
Pomalu jsem došel až pod Jánský kopeček. Právě ve chvíli, kdy po železničním mostě zaburácel vlak. A ještě si k tomu pronikavě zahvízdal. A pak bylo ticho. Pod korunami stromů tichounce odpočívaly hromádečky odpadků a já stoupal po cestičce vzhůru ke kostelíku sv. Jana Křtitele. Božské ticho vůkol. Snad že Bůh byl tak blizoučko. A na nevysokém lešení dvě postavy před černou dírou. Tady se sklíčko po sklíčku noří ze tmy nové okno. Nová vitráž. Replika té předchozí, kterou tady věřící z bývalé tabákové továrny v Jihlavě zasadili v roce 1905. Barevná i průzračná spousta skleněných koleček zasazených do olověných rámečků.
Ticho tichoucí. Vcházím do přítmí kostelní lodi a prohlížím si okno po okně. Krásná podívaná. Ta stará, původní okna, vypadají opravdu staře. Na každém z nich se podepsal čas i vandakové. Chtěla by omladit. Chtěla by jedno po druhém opravit. Doplnit rozbitá kolečka. To aby jedno okno nezávidělo tomu druhému, co se právě rodí pod rukama mistra Miloše Jírovce ze Světlé nad Sázavou. Toho, co stojí s druhým mužem tiše na lešení a oba opatrně kladou sklíčko vedle sklíčka, až se za pár hodin celý prostor zaplní a tma zůstane tam kdesi za lesklými kotoučky naplněnými slunečním svitem.
Chvála tichu. Chvála tiché práci tichých lidiček tam na lešení. Chvála tiché kráse prostých i barevných sklíček. Kdo umí, umí. Kdo neumí... tiše udělá pár fotosnímků a odchází. Krásný to den. A člověku se hnedle a s chutí pospíchá...
3. září 2009
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)