Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
23.2.: Výstava obrazů Ivany Měkotové v Humpolci bude zahájena vernisáží ve stylu jam session

23.2.: Vagon diakonie Broumov opět zastaví na městském nádraží v Jihlavě 13. dubna

23.2.: V Praze začala Matějská pouť, potrvá do 22. dubna

23.2.: Společnosti REMA podporují sběrné dvory i v malých obcích; svoz elektroodpadu zajišťují již od 150 kilogramů

23.2.: Jak se legálně zbavit autovraku

22.2.: Řidiči – vandalové ničí novou komunikaci vybudovanou jako propojení lokality Na Kopcích a Rafaelovy ulice v Třebíči

22.2.: Zástupci pelhřimovské radnice popřáli k devadesátinám paní Marii Rysové

22.2.: Víska na Havlíčkobrodsku odchovala býka šampiona

22.2.: Vlak bez strojvedoucího ujel šest kilometrů z Martinic až do Velkého Meziříčí

22.2.: V třebíčské a novoměstské nemocnici již jsou povoleny návštěvy

22.2.: Představení Obsluhoval jsem anglického krále v Třebíči

22.2.: Přednáška Národní muzeum v Praze a jeho obnova... v podání Pavla Jerie na radnici v Telči

22.2.: Náledí zkomplikovalo na Vysočině provoz na dálnici D1

22.2.: Kriminalisté dopadli v Hrotovicích distributora pervitinu, muž byl obviněn ze spáchání dvou trestných činů

22.2.: Jihlavský magistrát v návaznosti na nedávné zjištění o úniku peněz zpřísnil vnitřní procesy

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 6.9.2009
Barevný den u svatojánského kostelíka
Barevný. Od samého rána den pěkně vymalovaný domodra. Spěchám od městského nádraží podél rušných ulic na Jánský kopeček. Všichni tou dobou spěchají. Auta nevyjímaje. Jejich výfuky hlasitě odfukují a kola nervosně kvičí. Heká i vesele pomalovaný trolejbus. Už když jsem vykročil z domova, málem jsem zašlápl slimáka. Toho hnědého, co prý vážil cestu k nám až ze Španělska. Taková dálka. Také spěchal. V tom momentě moje paměť bleskově zalistovala v památníčku - z velikánské dálky jakoby ke mně doléhal sytý hlas nebožky sousedky: Spěchejte pomalu, sousede, pomalu se vystavěla Praha!
Pomalu jsem došel až pod Jánský kopeček. Právě ve chvíli, kdy po železničním mostě zaburácel vlak. A ještě si k tomu pronikavě zahvízdal. A pak bylo ticho. Pod korunami stromů tichounce odpočívaly hromádečky odpadků a já stoupal po cestičce vzhůru ke kostelíku sv. Jana Křtitele. Božské ticho vůkol. Snad že Bůh byl tak blizoučko. A na nevysokém lešení dvě postavy před černou dírou. Tady se sklíčko po sklíčku noří ze tmy nové okno. Nová vitráž. Replika té předchozí, kterou tady věřící z bývalé tabákové továrny v Jihlavě zasadili v roce 1905. Barevná i průzračná spousta skleněných koleček zasazených do olověných rámečků.
Ticho tichoucí. Vcházím do přítmí kostelní lodi a prohlížím si okno po okně. Krásná podívaná. Ta stará, původní okna, vypadají opravdu staře. Na každém z nich se podepsal čas i vandakové. Chtěla by omladit. Chtěla by jedno po druhém opravit. Doplnit rozbitá kolečka. To aby jedno okno nezávidělo tomu druhému, co se právě rodí pod rukama mistra Miloše Jírovce ze Světlé nad Sázavou. Toho, co stojí s druhým mužem tiše na lešení a oba opatrně kladou sklíčko vedle sklíčka, až se za pár hodin celý prostor zaplní a tma zůstane tam kdesi za lesklými kotoučky naplněnými slunečním svitem.
Chvála tichu. Chvála tiché práci tichých lidiček tam na lešení. Chvála tiché kráse prostých i barevných sklíček. Kdo umí, umí. Kdo neumí... tiše udělá pár fotosnímků a odchází. Krásný to den. A člověku se hnedle a s chutí pospíchá...
3. září 2009
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)