Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
6.12.: Výstavy v muzeu ve Žďáře nad Sázavou přiblíží Vánoce za socialismu i za první republiky

6.12.: V Pelhřimově je stále bezpečno, není důvod k panice a strachu

6.12.: Pachatele dopadli policisté v Jihlavě rychleji, než okradený zjistil, že věci nemá

6.12.: Od začátku roku do konce listopadu šetřili policisté na Vysočině 4 448 dopravních nehod; zemřelo 44 lidí

6.12.: Neznámý pachatel ve Světlé nad Sázavou vnikl na soukromý pozemek a brutálně utýral k smrti dva psy

6.12.: Meteorologové varují před sobotní ledovkou na Vysočině

6.12.: Adventní koncert ve Velké Lhotě; rozezní se i cenné varhany

5.12.: Z rodného domku komunistického funkcionáře Bohumíra Šmerala v Třebíči je Centrum tradiční lidové kultury

5.12.: V Pelhřimově vzplál akumulátor koloběžky, záchranná služba odvezla tři lidi do nemocnice

5.12.: S učitelem, který v třebíčské škole napadl žáka, rozvázala škola okamžitě pracovní poměr

5.12.: Požár harvestoru na Havlíčkobrodsku za sebou zanechal milionovou škodu

5.12.: Památku zesnulých dětí budou moci rodiče, pozůstalí a přátelé uctít v neděli 8. prosince

5.12.: Nemocnice v Novém Městě na Moravě vydala ke svým osmdesátým narozeninám knihu

5.12.: Na novorozenecké JIP v jihlavské nemocnici mají rodiče novou svoji místnost

5.12.: Devětačtyřicetiletého muže, který v jihlavských ulicích obtěžoval studentky, dopadli strážníci městské policie

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 7.11.2009
Moje slzy pro garáže za Snahou
Nejprve se vrátím do doby, kdy jsem v jihlavském archivu pracoval a kdy jsem zájemcům poskytoval různé archivní dokumenty. Jednoho dne, a potom ještě nějaký čas, přicházeli do archivu pracovníci různých ateliérů a stavebních firem a zajímali se o prostor bývalé Mrštíkovy a Židovské ulice. Dlouho si prohlíželi staré stavební plány domů, fotografie a plány ulic. Tou dobou celé prostranství zelo prázdnotou, neboť první polovina Židovské ulice byla zcela demolována a spolu s ní celá Stará ulička, demolována byla pravá polovina Kosmákovy ulice a levá polovina ulice Mrštíkovy. Stále tvrdím, že to byl jeden z nejtragičtějších zásahů do historické zástavby města. Památková reservace tím utrpěla vážný a neomluvitelný šrám či dokonce amputaci části tváře.
Návštěvy pracovníků oněch ateliérů a firem jsem vítal a těšil na nápravu. Už už jsem si představoval obnovené uliční řády a nové domy kopírující hmotu původní zástavby. Nestalo se. Domy vyrostly jinde a nerespektují vůbec nic. A teď ještě naše vláda se bude zabývat plánem podzemního parkoviště, které se všem Jihlavanům líbí a nelíbí se ministerstvu kultury. A mně se také nelíbí.
Mně se nelíbila už sama demolice, byť jsem byl tou dobou zahleděn úplně jinam. Zmizelo mi tehdy jedno veliké romantické místo, kde jsme se s klukama toulali tajně po sklepeních, kde jsme si hráli na četníky a na lupiče, kde jsem chodíval tatínkovi pro točené pivo k Šotolům a pak usrkával pěnu a pro cigarety k panu Doubkovi, které jsme ve sklepích tajně pokuřovali. Ve všech rozbořených domech žili po staletí lidé. Tváře těch ulic dotvářely podobu města. Dnes je znetvořena. A nejen Priorem. Když si vzpomenu, že ve všech těch domech mohl být nespočet kanceláří, ředitelství, heren, barů, vináren, kavárniček, hospůdek, srdce člověka moderní doby se musí svírat k záchvatu.
Ať už budou garáže pod zemí a spolu s nimi navždy zmizí labyrint podzemních chodeb a nebo budou nad zemí a trčet stejně bezohledně a tupě jako objekt Snahy, nic se vlastně nestane. Určitě se najde skupina odborníků, která dílo oslaví a stejně jako City-park zařadí jej mezi unikátní příklady, v nichž se dokonale snoubí moderna s historickým prostředím památkové reservace. A lidi, a především automobilisté, ti si zvyknou a dokonce budou jásat. Z kanceláří a obchodů přesednou rovnou do aut. To jako za minulého režimu, kdy uprostřed domovní zástavby byla postavena Snaha, to aby dělníci a pracující inteligence udělala jen pár kroků a už byla v práci ...
A slovo závěrem. Ještě, než se radlice bagrů zaboří do země, prosím vás, udělejte důkladný archeologický průzkum celého prostoru. Když už se nebral ohled na výsledek stavebně historického průzkumu a domy padly jak padaly, prozkoumejme alesoň ono historické místo. Je to jediná, jedinečná a poslední šance. Nenechme ji bez povšimnutí odvést na nákladních autech kamsi na skládku.
1.11. 2009
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)