Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.4.: Z policejního deníku: krádež kabelů; řidič se dopustil trestného činu, jeho spolujedoucí byl v celostátním pátrání; opilá žena nadýchala přes čtyři promile

20.4.: Stoletá lípa na Libušíně ve Žďáře nad Sázavou půjde k zemi

20.4.: Město Jihlava opraví Návesní rybník v Kosově

20.4.: Medvědi hnědí v táborské zoo zimní spánek neznají, přesto odpočívají rádi

19.4.: Z policejního deníku: u rybníka ležel dělostřelecký granát; pokus o vloupání do budovy; za volant usedl bez řidičáku

19.4.: U Lukavce na Pelhřimovsku našli archeologové technickou keramiku se zbytky dehtu nebo torzo středověké pece

19.4.: U Jaderné elektrárny Dukovany roste nová ovocná alej

19.4.: Sbírka potravin pro lidi v nouzi se bude konat v sobotu 24. dubna

19.4.: Prohlášení Václava Klause ke kauze Vrbětice

19.4.: Na silnici I/19 na Havlíčkobrodsku, Žďársku a Pelhřimovsku probíhají opravy

19.4.: Na VŠPJ vzniká nový podcast Polytechnicast; dozvíte se třeba, jak vás může zlomená ruka přivést ke studiu vysoké školy.

18.4.: Z policejního deníku: rvačka na ulici; herní konzole se muž nedočkal; krádež kola z garáže

17.4.: Třebíč má suvenýrovou euro bankovku

17.4.: Staňte se průzkumníkem městské divočiny

16.4.: Z policejního deníku: poškození pracovního stroje a krádež jeho vybavení; nález hlavic německých ručních granátů ve studni; distributor drog dopaden

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 22.1.2010
San Diego, den čtvrtý
Prší, prší, jen se leje, kam koníčky pojedeme... Pojedeme, už se nemůžu dočkat. Bez obroku, bez pytlíku na hubě. Stačí otočit klíčkem a koně pod kapotou zaberou a hurá do ruchu velkoměsta. Nad námi vanou větry rychlostí 120 km za hodinu, vlny Pacifiku dosahují místy až sedm metrů a ucpaná kanalisace dělá z obyčejných ulic neobyčejné veletoky.
Jako děti hrávali jsme hru hoří, přihořívá, samá voda, samá voda... Tady se hraje místy o život. Samá voda, zatopená auta, domky, rodiče s dětmi v náručí, hasiči, blikající světla sanitních vozů. Taková byla místy noc našeho velkoměsta. Díky moderní technice mohl jsem stát uprostřed celého dramatu. Ráno už bylo po všem. Odklízely se spadané střechy, vyvrácené stromy a větve. Nemohl jsem tomu všemu uvěřit. Nevěřil jsem varování meteorologů z minulého dne, které mi vnuk předčítal z mobilu. Tady, jak se zdá, všechna hlášení o počasí se do písmene vyplnila. Náš dům utrpěl jen pár loužiček pod okny v přízemí a vodu v garáži. Něco spravil hadr s kbelíkem, něco koště. Všechno zelené se krásně zazelenalo a všechen prach ze silnic a chodníků zmizel kdesi v podzemí. Jednu zajímavost si nemohu odpustit. Lidé u nás doma nosí do deště deštníky. Tady, kde je déšť jakousi vzácností, lidé chodí s pláštěnkami a s kapucemi na hlavách. A když svítí slunce a našinec doma hltá kdejaký paprsek, zdejší ženy nosí slunečníky a honosí se bílou pletí.
Není dne, abych neprocházel stránky českých novin. Vím o padajících lavinách se střech na chodníky. Vím o tragickém úmrtí chlapce. Vím o sněhových hradbách ve Stonařově a o haldách sněhu v Jihlavě a nedostatku parkovacích míst. Právě jsem dočetl o blížících se mrazech ze Sibiře. Ještě že jen o mrazech, to zvládnou čepice na uších a rukavice. Kdyby odtud přišlo něco jiného, tak nám nepomůže ani svěcená voda. Nebo úděsný pohled na Haity. Těm by tam pomohla docela obyčejná pitná voda. Katastrofa. A přitom jedni se tam modlí a druzí rabují a vraždí. Zatracené lidské plémě...
Jiná zpráva. V jakémsi zařízení u Kněžic se bude jednat o mokřadech. Zajímavý problém. Nejdříve je s velkou slávou a za spoustu peněz rozvrtáme buldozery a potůčky svedeme do betonových koryt. A neuplyne ani jedno století a za ještě větší hromadu peněz je budeme oživovat. Vůbec bych se nedivil, kdyby mezi zachránci těchto kdysi panenských kousků přírody byli i jejich nedávní ničitelé. Mám v živé paměti rašeliniště a mokřady poid Farským rybníkem u Vyskytné nad Jihlavou. Odborníci z jihlavského musea o nich psali ve Vlastivědném sborníku. Stačí v něm zalistovat. Já mám fotografii zapadlého buldozeru, jehož radlice tam hrnula a plundrovala nevelkou přírodní reservaci a její vzácnou květenu. Romantický potůček byl vehnán do betonových žlabů a moc nescházelo a stejný osud potkal i meandr této části Jiřinského potoka, kam se Farský čůrek vlévá. Až přijde jaro, zajeďte se do těchto míst podívat. A dívejte se pozorně. Obdivujte zurčící Jiřínský meandr a smutný betonový výtok z Farského rybníka. A nezapomeňte se zastavit u obnovené Panenské studánky poblíž kamenného mostu. Pověst vypráví, že je stejně zázračná, jako ta na Křemešníku. Vyzkoušejte ji. Také měla namále. Její voda dlouho mizela v blízké skruži a melioračních trubkách, protože mokřila tamní část louky bývalého JZD. Kdyby nebyla zázračná, určitě bych se těchto dnů nedočkala.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)