Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.2.: Tradiční lyžařský a snowboardový závod školáků na Křemešníku s rekordní účastí

18.2.: Radní se zapojí do práce pro Jihlavu; nová platforma vedení města počítá s gescí pro každého radního

18.2.: Povídání o horských scenériích v Peru s Romanem Januszem v knihovně ve Velké Bíteši

18.2.: Policisté z Hrotovic zachránili ženě život

18.2.: Otevřený dopis: Mami, kouřím trávu

18.2.: Odevzdané knihy udělají radost dětským pacientům

18.2.: BESIP: co dělat při jízdě v protisměru, hlavně se neotáčejte!

17.2.: Konec února bude na VŠPJ věnován cestovnímu ruchu

17.2.: Horácko a Podhorácko se představuje za hranicemi kraje, dobývá Prahu

17.2.: Do třebíčského muzea za bohatou stodvacetiletou historií

17.2.: Amatérská fototvorba přilákala řadu lidí na vernisáž do pelhřimovského divadla L. Lipského

16.2.: Vyšla kniha Víra, zbožnost, mecenát - Páni z Ronova a Přibyslavi a církev ve středověku

16.2.: Přednáška Společenský život hmyzu v muzeu v Humpolci

16.2.: Jana Bojanovská provede zájemce výstavou Františka Mořice Nágla v jihlavské galerii

16.2.: Filmový klub v Jihlavě uvede celovečerní dokument Koudelka fotografuje Svatou zemi

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 26.1.2010
Připomeňme si, ohlédněme se...
Všude sníh. Zasněžené domy, ulice. Zasněžené hřbitovy. Památník obětem holocaustu na židovském hřbitově v Jihlavě má jistě bílý příkrov. Bílou přikrývku má přes tisíc pomníků a pomníčků našich bývalých spoluobčanů. Těch několik pomníků vandaly poválených leží neviditelných pod sněhobílým příkrovem. Pomník je z kamene a nemůže se bránit. Lidské blbosti a zlobě se neubrání mnohdy ani člověk. Víc lidí se může ubránit. A ještě víc lidí, ještě víc. Co nejvíc lidí by se mělo postavit lidské blbosti a zlobě. Nenechat válet ani pomníky.
V minulosti to všechno započalo povalením jednoho pomníku. Zničením první výlohy. Vyrabováním prvního obchodu. Prvním heslem namalovaným na zeď černou barvou. JUDEN RAUS. Z blbosti a zloby zrodili se nadlidé. A hned začali šlapat po lidské důstojnosti některých svých spoluobčanů. Postavili koncentrační tábory pro Židy. A nejen pro ně. Zavírali, mučili a vraždili všechny odpůrce svých blbotvorných plánů na ovládnutí celého světa...
Holocaust. Soa. Celý svět si 27. ledna připomíná ono hrůzné období. Šel jsem nedávno jednou docela obyčejnou a tichou ulicí v San Diegu, když tu pojednou vidím kutálet se po silnici míč. Pohopsával středem ulice a jinak nikde nikdo. Až jsem uviděl školní hřiště a za plotem klubko dětí. Stály a hleděly za míčem. Byly za plotem. Za takovým obyčejným co doma máme u zahrádek. Nezbylo mi, než rozběhnout se a míč chytit do náruče. A pak udělat pár kroků a hodit jej přes plot. Děti začaly radostně křičet a rozběhly se za míčem. Až na jednu malou holčičku. Stála tam a koukala na mne. Měla krásné černé oči a krásně koukala. A já koukal. Hleděli jsme na sebe až do okamžiku, kdy se holčička pousmála a tichounce poděkovala a pak se rozběhla za ostatními. Zmizela mezi dětmi a já pojednou uviděl před očima mlhu a pak docela jiný obrázek. Děti stojící za plotem koncentračního tábora v Osvětimi. Za plotem z ostnatého drátu. A taky koukaly černýma očima. Nevím kam. Někam hodně daleko. Rozhodně nekoukaly po míči. Jen natahovaly ruce jako hůlčičky potažené dětskou kůžičkou s vytetovanými čísly. V těch očích byl všechen smutek světa. Na to se nedá zapomenout. A pak na tisíce dalších dětí, co zachytil fotograf před plynovými komorami. Na ty už nezbylo u plotu místo. Nezbyl po nich ani pomníček. Alespoň jej žádný blb a zloduch nikdy nepovalil a nepovalí...
Holocaust. Soa. Miliony Židů, od nemluvňat po stařečky, zahynulo v tomto historicky krátkém období. V současnosti je před dokončením park Gustava Mahlera, kde byly archeology obnaženy základy vypálené synagogy. Tady se uvažuje umístit i důstojný památník všem jihlavským obětem soa s více jak tisícovkou jejich jmen. Jihlavští Židé by si to zasloužili, oni ve městě žili, podnikali, stavěli domy a továrny, umírali. Oni se o Jihlavu zasloužili. Připomeňme si je, ohlédněme se za nimi. Žili takřka v každém domě, chodili po všech ulicích. Jsou stále mezi námi.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)