Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.8.: Vstupenky na muzejní kostýmované prohlídky v Třebíči si zaregistrujte včas

19.8.: U Šimanova na Jihlavsku v neděli hořel na poli balíkovací stroj

19.8.: Třiadvacátý ročník MFDF Jihlava bude ekologičtější; v Březinových sadech vysadí 23 stromů

19.8.: Střední školy ve Žďáře nad Sázavou budou mít novou tělocvičnu; poslouží i místním klubům

19.8.: Pelhřimovská nemocnice začne testovat eNeschopenky; s Novým rokem je musí lékaři vydávat povinně

19.8.: Opilý řidič na Polensku se snažil policistům ujet; pak byl agresivní, skončil s pouty na rukou

19.8.: Nelegální migrant zadržen v návěsu na dálnici D1 na Vysočině

19.8.: Motorkář při nehodě u Přešovic na Třebíčsku utrpěl zranění

19.8.: Dálnice D1 u Humpolce bude v noci kvůli stavbě mostu průběžně uzavřená

18.8.: U Markvartic na Třebíčsku se zranilo po nehodě sedm osob, jedna těžce

18.8.: Opilý cyklista v Havlíčkově Brodě vrazil do auta, utrpěl lehké zranění

18.8.: Od půlnoci budou opět jihlavské trolejbusy "B" zajíždět do Starých hor k přejezdu

18.8.: Mezinárodní cvičení AMPLE STRIKE 2019 se uskuteční od 29. srpna do 20. září i nad Vysočinou

18.8.: Mezi obcemi Čenkov a Třešť na Jihlavsku srazilo auto dva chodce, oba zemřeli

18.8.: Kraj Vysočina představuje Chutě Vysočiny; první s podtitulem Brambory

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

21. června: Vzpomínka na Bosého Laca

8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 27.1.2010
A to je ta krásná země...
lověk pookřeje. A nechybí ani úsměv na tváři. Mezi anglickým textem pojednou pár českých slovíček. Taková přívětivá větička - vítáme vás. A pod ní už jen Welcome a zase jen a furt anglický text. Inu, Czechoslovak Genealogical Society International. A nelze opomenout ani obrázek na titulní stránce tohoto útlého a úsporného leporelka. Bodrá krojovaná česká holčina s dřevěnými hráběmi pohrabává posečené pole kdesi na Kolínsku.
Soudě podle krajiny bez kopečků a s řadou topolů na horisontu. Opodál jiné děvče sbírá klásky. Ani zrno na zmar. To se v našich zemích traduje od nepaměti. Nejdříve jen ústním podáním, později hesly na titulních stránkách všech novinových plátků v naší bývalé ČSSR. A nesmím zapomenout ani na koňský potah se žebřiňákem. Obrázek nakreslil Mikoláš Aleš v roce 1901, kdy o traktorech a sklizni obilovin kombajny neměl nikdo ani tušení. Proč to vlastně uvádím. Máme 21. století. V naší zemi už nehrabeme, alespoň ne hráběmi. Kroje jsou také vidět jen folklorních festivalech. Titulní list by si zasloužil obrázek ze současnosti. Realisticky nebo romanticky, to už je jedno. Je co ukazovat. Je čím se pochlubit. To platí i pro ty, kdož se rozhodnou využít služeb organisace sestavující rodokmeny těm, jejichž kořeny zapustily v naší hlíně. V Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku. Autor publikace to rozepsal ještě podrobněji, pro Bohemian [Czech], Slovak, Moravian, German-Bohemian [Bohmisch], Hungarian, Jewish, Rusyn a Silesian. Tak viva vida, co nás tady bylo. Já osobně, shodou osudového okamžiku, patřím mezi Czechisch, ale jeden můj přítel je evidentně Bohmisch. Musím mu to povědět. Určitě bude překvapen, on pořád zdůrazňuje, že je jihlavský Němec.
Nějak se ne a ne odpoutat od domova. Třeba jen prstíčkem po papíru. Zase nakukuju do dalšího drobného výtisku českého domečku v Balboa parku v San Diegu. Před pár týdny jsem tam rovnal ve větru naši českou vlajku. A taky slovenskou. Vítr je tam zamotal. A taky jsem před časem uvedl na Regionalistu, že v onom propagačním výtisku je zatraceně hrubá chyba - Václav Kraus of President Czech Republic. Of of ci uf uf. Ale já se tentokrát probíral ještě dalšími několika odstavečky. A co čert nechtěl. Prvním presidentem ČSR byl plným jménem Tomas Garrigue Masaryk a o vznik samostatného státu se vedle něho nepřičinl Generál Miloš Štefánik, ale pokud je nám všem známo, ano je známo, Milan Rastislav Štefánik. Ten Miloš mi připodobnil jiného generála, tajemníkového Milouše Jakešovýho, který se ovšem nepřičinil o nic a ještě s ním byla nakonec legrace. Ale čtěme dál, tiskařům vypadlo pár písmenek, Jan Kollar se vždy psal s dvěma "l", totéž v případě Gregora Johanna Mendela, Johann se vždy psal s dvěma "l", totéž v případě Gregora Johanna Mendela, Johann měl vždy dvě "n", ale to se může stát v každé knize. Na jediném nevelkém lístečku papíru by se to ale stávat nemělo. A pojďme dál, Alois je od narození Jirásek a nikoliv Jerásek a známý malíř Otokar Mařák byl od narození Julius, leda že by měl stejně úspěšného bratra někde v cizině a u nás doma se o tom nevědělo. Mám výhrady i k básníkovi Karlu Čapkovi, já v něm spatřuji především výtečného spisovatele a stejně úspěšného dramatika a mezi světoznámými hudebními skladateli postrádám jedno jméno, a zvláště v tomto jubilejním roce by tam rozhodně nemělo chybět, jméno Gustava Mahlera. Určitě je znám víc, než Rudolf Friml, u něhož je v závorce uvedeno Rose Marie, zatim co Mahlerovi by závorkám nestačila celá jedna stránka. A co vidím ještě, spíš nevidím. Tuším. Jsem o tom dokonce přesvědčen. Proč by uvedený lístek nemohl být opatřen českým a anglickým textem. Ať se návštěvníci podívají, jak u nás doma píšeme, a Češi, ať tady v tom příšeří pookřejí, když už personál česky neumí ani slůvko. A potom ta mapka naší republiky a to naše hlavní město Prague. Prague, jaka Prague. My máme Prahu, píšeme Praha, a to Prague bych dal do závorky. Alespoň já bych to tak udělal. Pro mne je Praha Prahou, to máte marný... A teď mi dovolte, abych si s chutí zapěl a trošičku se nadmul. Jsem Čech a my Češi, my Prahu nedáme, radši ji... Ale to už přeháním. A tak raději končím a všem vám doma nepřeji žádnou kalamitu mik, mik, mik...
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)