Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
15.12.: Zoo Jihlava láká návštěvníky i na Štědrý den

15.12.: Jihlavský filmový klub uvede filmové pásmo Cesta na Měsíc + Podivuhodná cesta

14.12.: Živý betlém, třetí adventní koncert či vánoční bruslení v Telči

14.12.: Zastupitelé Třebíče se zvážili pro dobrou věc

14.12.: Tři čtvrtiny dotazů na jihlavský magistrát podává jediný člověk

14.12.: Novoměstská nemocnice zve na adventní koncert BROLNu

14.12.: Betlémské světlo bude v Pelhřimově pro zájemce v sobotu 22. prosince v kapli sv. Kříže

13.12.: Úspěšné hnízdění orlů mořských na Vysočině

13.12.: Zpráva k mimořádným dopravním komplikacím na Vysočině

13.12.: Výsledky fotosoutěže Photographia Natura 2018

13.12.: Vánoční náměstí v Třebíči

13.12.: Vánoční jarmark v Jihlavě bude s vratnými kelímky, začne v pátek 14. prosince

13.12.: Vánoce na radnici v Pelhřimově v neděli

13.12.: Vánoce na VŠPJ pro ZASTÁVku v Telči

13.12.: Během svátků budou mít městská centra v Jihlavě omezenou otevírací dobu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 12.2.2010
Učme se radovat
Celá Vysočina poskakuje stále ještě v bílé košilce. Sníh nepřestává padat a vyplazuje jazyky na upachtěná auta s radlicemi. Blíží se půlka února. Lidé jsou netrpěliví a mrzutí. Jedni se na oblevu těší, druzí se děsí záplav. Vybavuji si celou řadu zimních dnů a za humny zavátých úvozů. Ledových fičáků a zamrzlých rybníčků pod vrchem U svatého Antonína nad Rounkem. Vzpomínám na první cestu sněhem ke kapličce. Na první oslavu svátku sv. Valentina či našeho českého Valentýna.
Taková náhoda to byla. Takové docela obyčejné listování v pamětní knize farního úřadu ve Vyskytné nad Jihlavou. Takový docela malý odstaveček psaný rukou důstojného pana faráře Prokeše. Farnost obdržela čtyři oltářní kameny pro zdejší čtyři kaple. Nevelké destičky z bílého mramoru a uvnitř ostatky dvou patronů - sv. Valentina a sv. Bonifáce. V tom okamžiku se zrodil nápad a vznikla tradice. Už více jak deset let uběhlo od první oslavy. Na vstupní mříži do kaple sv. Antonína v lese nad Rounkem se ocitl obrázek se životopisem obou světců. V dalších letech už lidé přicházeli postát ve sněhu a mrazu na krátkou bohoslužbu pod bílými statnými smrky a pak se tiše rozcházet bílým tichem ke svým domovům. Sváteční dny patří k našemu životu. Patří se slavit a scházet se a tiše postávat a rozjímat sám nad sebou. Je třeba zalistovat v paměti a lecos si připomenout. Osvěžit. A nebo zahnat kamsi do ústraní. Nejen radosti nás provázejí od rána do večera...
Právě sedím u okna a vyhlížím do překypující zeleně palem a pepřovníků a kvetoucích broskvoní a záhonů s barevnými hledíky a maceškami a chtě nechtě se vracím do sněhu a k bílým střechám na naší návsi. Je báječné lebedit si v únoru v tričku a kraťasech na sluníčku a procházet se mokrým pískem po pobřeží Pacifiku. Je stejně báječné poslouchat praskání dřevěných polínek ve starých kamnech a hřát si ruce na teplém bílém komíně ve vyhřáté světnici. Dokud to všechno vnímáme, cítíme, osahaváme, je nám hej. Jen nám dudáčku hrej. A nebo zůstaň potichu stát a poslouchej. To ticho staletých trámů, to mlčení kamenných zdí lepených na maznici, to ovzduší naplněné tichem tisíců halasných hašteření našich dávno zmizelých sousedů. Poslouchej a dívej se očima dokořán. Dívej se do oparu nad rybníčkem na návsi, do korun staletých lip, do hnijících vrat prázdných stodol a rozlámaných lisatek zarůstajících do kopřiv opuštěných zahrad. Není kam spěchat. Žijeme. Žijme...
Neděle bude pro někoho svátkem sv. Valentina, pro jiné docela obyčejná všední neděle. Budu se budit v sedm hodin ráno a u nás doma už budou čtyři hodiny odpoledne. Ke kapličce sv. Antonína bude vyšlapaná cestička a nebo nebude. Já si tu svoji cestičku znovu vyšlapu. Půjdu úvozem, lesem, kolem hájenky a postojím před zelenou mřížící co vykoval pan Gustav Krum, tatínek jihlavského malíře Gustava Kruma. Neviditelným klíčkem ji otevřu, tiše zavrzá v prokřehlých pantech a já, nikým neviděn, tiše postojím uprostřed té barokní nádhery. A až se budu vracet, zatahám třikrát za zvoneček. To aby se mi splnila všechna přání. To abych se, pokud budu na světě, stále jen radoval. Abych se samou radostí někdy i rozbrečel.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)