Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
27.9.: Z policejního deníku: bouračka u Žatce; zaplacená kabelka nepřišla; krádež nářadí

27.9.: V Rouchovanech krátce po poledni utonul starší muž

27.9.: Mezi Světnovem a Škrdlovicemi vyroste ovocná alej

26.9.: České domácnosti významně ušetří za energie; ČEZ od října zlevňuje elektřinu i plyn

26.9.: V Pelhřimově zřejmě vznikne Národní basketbalové muzeum

26.9.: Kdy by důchodci neměli používat poštou zaslané roušky?

26.9.: Filmový klub v Jihlavě uvede v pondělí polský film Corpus Christi

25.9.: Začíná výměna paliva v druhém bloku Dukovan, odstávka potrvá do poloviny listopadu

25.9.: Z policejního deníku: recidivista sebral mobil či muž, který téměř rok neplatí alimenty na ročního syna

25.9.: Veřejná beseda o revitalizaci starších jihlavských sídlišť

25.9.: Policie na Vysočině se rozroste o padesát policistů

25.9.: Nová publikace přiblíží historii starého hřbitova v Nové Cerekvi

24.9.: Z policejního deníku: krádež elektrokol; hledaná žena putovala do vězení; opilá řidička otočila auto na střechu

24.9.: Vyrážíte na houby? Nepřeceňujte své síly, radí záchranáři

24.9.: V Pelhřimově byla vystavena největší skleněná plastika na světě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 12.6.2010
Předpouťové poděkování
Kol kolem extrémní horko. Dusno. I stíny se očividně tetelí parnem a rozpálená mýtina kolem kapličky sv. Antonína Paduánského nad Rounkem tiše a trpělivě čelí extrémnímu času v nečasu. Kolikrát asi. Za těch takřka 300 let, co tady stojí od roku 1737.
Nebýt rozhlasových a televizních zpráv lidé by ani netušili, co že to kolem dokola žhne. A právě v jednom z těch extrémních dnů, a ještě k tomu krátce po poledni, vydal jsem se na takový docela obyčejný předpouťový úklid kolem již zmíněné kapličky. A nebyl jsem sám. Sešla se nás taková malá skupinka obyčejných lidiček. Skutečně lidiček. Dva velci a dva malí. Klučina a děvčátko, oba školou povinní. A extrém neextrém, vedro nevedro, uklízelo se o sto šest. Umývala se okna, vstupní dveře, trhala se tráva kolem zdi a sbírala se opadaná omítka ze soklu. Trochu se povídalo, trochu brebentilo, ale úklid pokračoval jako by nic.Jakoby onen extrémní čas měl teprve přijít, jakoby slunce mělo teprve prahnout a žhnout a pálit a bodat. A ono to zatím vypadalo na docela obyčejný horký červnový den. Stačilo se podívat na toho malého kluka, jak s velkým dřevěným náklaďákem statečně, navzdory extrémnímu popoledni, jezdil s autíčkem plným smetí pod nedaleké křovisko. Na děvčátko, jak otíralo pečlivě staré dřevěné svícny z oltáře, zatím co maminka balancovala na špalku při ometání stěn v kapli. Krásný vzhled byl na ten Boží svět... Dvě hodinky uběhly jako nic.Kaplička prokoukla. Vyloupla se z šedi ročního prachu.
Poutníkům se bude určitě pěkně koukat, až v neděli dopoledne budou stát či posedávat při pouťové bohoslužbě před kapličkou. A to hlavní jsem si ponechal nakonec. S úklidem mi pomáhala rodina Jonášova z Vyskytné nad Jihlavou. Extrémně obětavá v tom stejně extrémním čase. Taková docela obyčejná báječná rodinka.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)