Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 12.6.2010
Předpouťové poděkování
Kol kolem extrémní horko. Dusno. I stíny se očividně tetelí parnem a rozpálená mýtina kolem kapličky sv. Antonína Paduánského nad Rounkem tiše a trpělivě čelí extrémnímu času v nečasu. Kolikrát asi. Za těch takřka 300 let, co tady stojí od roku 1737.
Nebýt rozhlasových a televizních zpráv lidé by ani netušili, co že to kolem dokola žhne. A právě v jednom z těch extrémních dnů, a ještě k tomu krátce po poledni, vydal jsem se na takový docela obyčejný předpouťový úklid kolem již zmíněné kapličky. A nebyl jsem sám. Sešla se nás taková malá skupinka obyčejných lidiček. Skutečně lidiček. Dva velci a dva malí. Klučina a děvčátko, oba školou povinní. A extrém neextrém, vedro nevedro, uklízelo se o sto šest. Umývala se okna, vstupní dveře, trhala se tráva kolem zdi a sbírala se opadaná omítka ze soklu. Trochu se povídalo, trochu brebentilo, ale úklid pokračoval jako by nic.Jakoby onen extrémní čas měl teprve přijít, jakoby slunce mělo teprve prahnout a žhnout a pálit a bodat. A ono to zatím vypadalo na docela obyčejný horký červnový den. Stačilo se podívat na toho malého kluka, jak s velkým dřevěným náklaďákem statečně, navzdory extrémnímu popoledni, jezdil s autíčkem plným smetí pod nedaleké křovisko. Na děvčátko, jak otíralo pečlivě staré dřevěné svícny z oltáře, zatím co maminka balancovala na špalku při ometání stěn v kapli. Krásný vzhled byl na ten Boží svět... Dvě hodinky uběhly jako nic.Kaplička prokoukla. Vyloupla se z šedi ročního prachu.
Poutníkům se bude určitě pěkně koukat, až v neděli dopoledne budou stát či posedávat při pouťové bohoslužbě před kapličkou. A to hlavní jsem si ponechal nakonec. S úklidem mi pomáhala rodina Jonášova z Vyskytné nad Jihlavou. Extrémně obětavá v tom stejně extrémním čase. Taková docela obyčejná báječná rodinka.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)