Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.10.: Kraj Vysočina vydává nástěnný kalendář s motivem vzrostlých stromů

20.10.: Filmový klub v Jihlavě uvede snímek Kytice na motivy balad K.J. Erbena

20.10.: Dvořákova hudba rozezní New York

19.10.: Záchranáři na Vysočině sdílí data o pacientech s krajskými nemocnicemi, uložené údaje šetří čas

19.10.: Padesát let kulturního domu Máj v Pelhřimově

19.10.: Koncert Komorního orchestru Filharmonie Gustava Mahlera v Třebíči

19.10.: Horácké divadlo uvede v premiéře hru Svatý Václav

19.10.: Filmaři poznávali Vysočinu, Třebíč je okouzlila

18.10.: Zaměstnanci třebíčské nemocnice vysadili lípu ke 100. výročí ČSR

18.10.: Telč ochutná Italské dvojhubky Marty Kučíkové

18.10.: Novorozené děti v Třebíči bude hlídat 28 nových monitorů dechu

18.10.: Na Oktobeerfestu zvítězilo konopné pivo

18.10.: Lékárna v pelhřimovské nemocnici se přesune do hlavní budovy

18.10.: Inaugurace rektora Vysoké školy polytechnické Jihlava – Václav Báča povede VŠPJ další 4 roky

18.10.: Epilog festivalu Mahler Jihlava; pokřtěn bude překladový výběr z rozsáhlé mahlerovské monografie Henry-Louis de La Grange

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 1.1.2011
Novoroční...
Koukám po očku do zádumčivého novoročního odpoledne a lecos se mi honí hlavou. S úsporami krásnější život - rozzářená mladá maminka zvedá nad hlavu svoje stejně rozzářené kadeřavé děťátko s kytičkou a vkladní knížkou ze spořitelny města H. Tak mi došla novoročenka mého přítele D. z vesničky O. Využil stále platného rčení, bez peněz, do života nelez. Reklamní obrázek spořitelny města H. někdy z období krátce po druhé světové válce je stále aktuální. Můj vnuk, když se narodil, dostal od zdejšího MNV také spořitelní knížku s počátečním vkladem 90 Kčs. Jen té radosti nebylo tolik a pokud si vzpomínám, leží ta knížka někde bůhvíkde. Možná, až ji někdo někdy nalezne a navštíví spořitelnu v městě J., bude díky úrokům, lidově řečeno, v balíku.
Závěr silvestrovského večera jsem vyčkával u televizní obrazovky programu ČT 1. Ta chvilka stála za to. Skutečně. Stála za to... Mohl bych to sprosté slůvko klidně a bez uzardění napsat, ale je pozdě, propásl jsem onen silvestrovký rej vtipů od prostých až k těm sprostým. Jednu chvíli jsem se začervenal. Podobný vtip si kdysi dávno tiše vyprávělo pár drsných pracantů u výkopu kanalisace.Žijeme v krásném čase, v krásné zemi a krásně se k sobě máme. Co na srdci, to na jazyku. Ještěže následující den promluvil daleko krásněji pan president a neopomněl zdůraznit naši většinovou uvědomělost. Také jsem si ji uvědomil. Dá se říci, že jsem uvědomělý. Za svého působení v archivu přečetl jsem mnoho dnes už historických novoročních projevů, v novinách i kalendářích. A dlužno dodat, byť byla doba jaká byla, většina tohoto národa byla uvědomělá. Zdržela se nemístných projevů při příjezdu německých okupantů do země v březnu roku 1939, při internacionální pomoci vojsk varšavské smlovy v srpnu roku 1968, při neobyčejně sametové revoluci v listopadu roku 1989. Je na nás na všechny spolehnutí. Neupadáme na mysli ani v období stále se plížící hospodářské krise. Pochopili jsme vždy všechno, pochopíme nepochopitelné i dnes. Mělo by se nám všem poděkovat - že neodcházíme. Že zůstáváme. Že se dokážeme radovat z kažné i sebemenší televizní sprosťárničky i vážně míněných parlamentních keců a gest.
Novoroční odpoledne je stále zádumčivé. Všude vládne poklid. Na ptačím krmítku žádná tlačenice. Po drtí ošetřené naší málo důležité komunikaci té nejnižší třídy nic nejezdí. Do ticha stromečkem ozářené světnice bzučí monotónně stále stejný elektroměr. Jeho kolečko v hodinách se točí stále stejně rychle a stále dráž a dráž. Usmívám se. Není proč se neculit. Všechno jsem pochopil a všechno další už předem chápu.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)