Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.1.: Výstava fotografií Pavla Koubka Pověstná místa v Humpolci

29.1.: Na investice a opravy silnic v majetku kraje půjde dalších 150 milionů korun

29.1.: Jemnice usiluje o titul Historické město roku 2019

28.1.: Řidička osobního auta se při nehodě v Ledči nad Sázavou zranila

28.1.: V Třešti u benzínky se poprali dva muži

28.1.: U Stříteže na Jihlavsku utrpěli při nehodě zranění dva lidé

28.1.: První náměstek jihlavské primátorky Petr Laštovička rezignuje na všechny své funkce

28.1.: Policisté v Kraji Vysočina vykázali loni z obydlí celkem 73 násilných osob

28.1.: Děti aspoň s jednou jedničkou na vysvědčení budou mít o prázdninách vstup do jihlavské zoo za jednu korun

28.1.: Doteky strun a kouzla měchu v Telči

27.1.: Řidiči pod vlivem drog a alkoholu

27.1.: Výstava Ateliér duchů v jihlavské galerii Vysočiny

27.1.: V jihlavské nemocnici otevřeli jednodenní chirurgii, poslouží hlavně pacientům, kteří podstupují artroskopické výkony

27.1.: Tříkrálová sbírka v Oblastní charitě v Třebíči poprvé přesáhla tři miliony

27.1.: Svět ohrožuje koronavirus, do Česka zatím toto nebezpečné onemocnění nedorazilo

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 18.8.2011
Pekelský mlýn u Rantířova
Obec Rantířov na řece Jihlavě, kdysi patřící královskému městu, leží v těsném sousedství města Jihlavy. Od roku 1923 až do dnešních dnů je ovšem samostatnou obcí - královské město Jihlava bylo totiž ve zmíněném roce, za svoji účast ve stavovském povstání, potrestáno mimo jiné i ztrátou Rantířova, který se tak dostal do majetku jihlavských Dominikánů.
Od obce, směrem na západ proti proudu řeky Jihlavy až do údolí pod Höllbergem čili Pekelským vrchem, se kdysi rozkládaly jenom louky. V místech, kde přitékal do řeky Jihlavy malý bezejmenný potůček od jihu, z hosovského katastru, se nacházel nevelký rybník patřící dominikánskému klášteru. Jeho suchou hráz můžeme ještě spatřit na barevném rukopisném katastrálním plánu Alt Rauneck, Starého Rounku, z roku 1780. Za tímto rybníkem se celé údolí prudce zúžilo a úpatí obou příkrých strání posetých skalisky končila takřka v říčním korytě Jihlavy. Tato skutečnost rozhodla později o vybudování vodního díla právě v tomto jinak neobydleném prostoru.
O pomístních názvech rantířovského katastru ze 16. století mnoho nevíme. Několik málo jich nalezneme v dochovaných listinách. Hueterwysen či Huetterwysenn a louka při Huener Holcz se týkají jihovýchodní části katastru. Jedná se o část Bradelského vrchu, známého spíše jako Slepičák. Pro nás jsou mnohem důležitější pomístní názvy ze západní části, kde bylo budováno vodní dílo. Louka An der scheyben pey Lemmer - wysen a louka in der Hell - Leytenn. Na Lemmerově louce v zátočině byla vybudována hráz vodní nádrže a vodní jezero pak zaplavilo celé úzké Pekelské údolí. Vrch zvaný Höllberg, Pekelský vrch a dále místo zvané Wolfgruben, Vlčí jámy, souvisejí opět s dolováním. K tavení rud bylo třeba mnoho dřevěného uhlí a tak čoudící milíře a občasné ohně dodávaly celému údolí ráz skutečného pekla. Název se udržel více jak 700 let a to i v jiných místech kolem Jihlavy, stejně jako pojmenování starých kutišť vlčími jámami.
Podle místních bájí a pověstí se do hlubokých jam v těchto místech chytali vlci soužící majitele ovčích stád..
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)