Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
24.4.: V Třebíči byly opraveny další chodníky a schodiště, vedení radnice žádá občany, aby o nedostatcích vedení města informovali

24.4.: V Termesivech na Havlíčkobrodsku hoří hala lihovaru

24.4.: Povídání o přírodních krásách Mexika v jihlavském muzeu

24.4.: Na Havlíčkobrodsku byly nalezeny dvě munice

24.4.: Jihlavští zastupitelé schválili výjimky z doby nočního klidu

24.4.: I u nás už je mokřad jako oáza v poušti

24.4.: Havlíčkobrodskou nemocnici letos čekají investice za 55 milionů korun; aktuálně spouští magnetickou rezonanci

24.4.: Až do konce dubna mohou lidé nominovat strom roku

23.4.: V jihlavské galerii představní zvuky z idylického rumunského venkova

23.4.: Přednáška Jiřího Burela v jihlavském muzeu shrne houbařský rok na Vysočině v uplynulém roce

23.4.: Pelhřimov rozzářila výsadba jarních květin

23.4.: O Velikonocích se policisté zaměřili na neukázněné řidiče na silnicích

23.4.: Nesahejte v přírodě na zdánlivě opuštěná mláďata zajíčků nebo srnčat

23.4.: Nejvíc krajových pojmenování pro pomlázku - lískačku, lípačku, kruťanku aneb společný velikonoční rekord finišuje

23.4.: Nehoda u Jihlavy směrem na Brno si vyžádala život řidiče osobního auta a šestiletého chlapce

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 27.9.2011
O zaniklé kapli sv. Václava v mohutných jihlavských hradbách
Je tomu několik týdnů, kdy jsem spolu s návštěvou příbuzných procházel parkánem pod kostelem sv. Jakuba v Jihlavě. Vůbec si nevzpomínám, že bych tudy kdy šel.Cestu jsme nastoupili v polovině schodiště vedoucího do Heulosu z Jakubského náměstí a pomalu dokráčeli až do předzahrádky Mahlerova pensionu v Brněnské ulici. Celou cestu nás provázely mohutné hradební zdi a pohledy do hloubi zarostlého údolí říčky Jihlávky.
Tehdy jsem si vzpomněl na malou kresbičku torsa gotického okna uprostřed hradební zdi a na krátký text upozorňující na pozůstatek bývalé kaple sv Václava, kde ve sváteční den tohoto patrona české země čeští věřící rozsvěceli pár svíček. A vida, ono místo jsme objevili. Pohled to nebyl zrovna slavnostní. Kam mají zvědavci ukládat odpadky, když po celé trase nebyl ani jediný odpadkový koš. A pohled do nic neříkajících dutin se přímo nabízí. Dost možná by nepomohla ani malá cedulička, že jde o několik málo dochovaných fragmentů z bývalé tzv. České kaple zasvěcené sv. Václavu. Stávala o pár metrů nad námi, při vnitřní hradební zdi, pár kroků od východní části kněžíště kostela sv. Jakuba.
O kapli jsem se dočetl poprvé v Bradáčově průvodci Jihlavou z roku 1926. Zbytky kaple měly být k vidění v hradební zdi podpírající vyhlídkovou terasu v místech za hlavním oltářem jakubského kostela. Ale jak se tam dostat. Na parkánu bývaly běžně nepřístupné soukromé zahrádky. Moje klukovská zvídavost zůstala neukojena. Existenci kaple sv. Václava připomněl v krátkosti i průvodce městem Jihlavou z roku 1996.
Postát u pozůstatků kaple však zájemcům nanabídl. Parkán tehdy stále ještě nebyl přístupný. A tak, než se pár zvědavců vydá na procházku za historií této kaple, připomeňme si její historii, jak nám ji popsali jihlavští historikové.
Kdo dal popud k postavení kaple sv. Václava se z dochovaných archivních dokumentů nedovíme. Nejstarší, avšak nepřímé zmínky, pocházejí z poloviny 15. století. Soudí se, že kaple byla založena krátce po roce 1400 za pomoci nadace českého řemeslníka Řídele z Jihlavy.
V roce 1413 je znám první český kazatel Mertein, kterému Petr Jekl, syn jihlavského krejčího, odkázal testamentem konvičku. Další zmínky o kapli pocházejí od Marka, želivského opata, z r. 1445 a potom od Václava Lipharta, jihlavského měšťana, z r. 1449. V r. 1474 Mikuláš Steidl odkázal české kapli 2 zlaté a r. 1482 vzdala se Cristan Glotzerinová částky 3 kop pro Hanuše, českého kazatele, ve prospěch jeho oltáře. Hanuš byl českým kazatelem asi až do r. 1495. Ještě v r. 1492 mu testamentem odkázala Marta z Bítovčic peníze na zakoupení mešního roucha pro "pehmischen capellen" a r. 1494 se Jakub Koneffl mladší přiznal k dluhu 2 rýnských zlatých českému kazateli "pehmischen prediger".
Dalším českým kazatelem byl Jan, kterému r. 1495 odkázal Jan Michedare mladší 22 zlatých uherských. V r. 1516 se pak připomíná český kazatel Girg (Jiří) a r. 1521 Hansen (Hanuš). Další čeští kazatelé už byli údajně protestanti. Prvním a bezpečně doloženým byl Havel, který po r. 1535 požádal česky psaným dopisem o výpomoc 1 kopy grošů. Další uvádí jihlavský kronikář Leupold v kronice z r. 1600. Od r. 1550 to byli magistr Simon Leva a magistr Markus Krum, farář v Rančířově. Oba si tehdy stěžovali, že jsou za svoji službu nedostatečně odměňováni. Snad právě proto si magistr Leva často přilepšoval provozováním lékařské praxe, což nakonec vyprovokovalo jihlavského doktora mediciny Myliuse k podání žaloby městské radě. Spor skončil tím, že Leva nebude dále zasahovat doktorovi do jeho praxe, pokud ten bude v Jihlavě přítomen.
Ani v dalších letech nebylo kolem kaple sv.Václava poklidno. Vše nakonec ukončil až příkaz císaře Ferdinanda II., který jihlavský farní kostel s patronátním právem předal do rukou strahovského opata Kašpara z Questenberka a tím ukončil působení protestantů v Jihlavě. Vše se odehrálo za přítomnosti císařského vojska dne 2.10. 1622. Od října pak nastoupil i první český katolický kazatel Jan Hloušek ze Strahova.
Poslední den pro kapli sv. Václava nastal za švédské okupace Jihlavy během obléhání města císařským vojskem r. 1647. Tehdy se Švédové rozhodli kapli zbourat, aby se mohli lépe chránit císařským. Tou dobou také tragicky zahynul český kazatel Kašpar Falco, který byl těžce raněn dělovou koulí, právě když se modlil breviář. Střela mu urvala pravé rámě a krátce na to zemřel.
O stavu zničené kaple byl pořízen v r. 1648 zápis. Praví se v něm, že kdysi krásně renovovaná kaple ozdobená oltářem a lavicemi byla Švédy zcela rozbořena a místo opatřeno náspem vysokým 5 loktů čili šancemi. Kronikář Marzy pak uvedl, že ke zpustošení kaple došlo ve dnech 3. a 4.června 1647. Zbytky obvodového zdiva, místo hlavního oltáře se stupněm a několik žulových klenebních žeber a okenních prutů bylo objeveno a zdokumentováno jihlavským konservátorem J.Hauptem při
úpravách hradebních zdí v r. 1892. Do lapidária jihlavského musea byl tehdy uložen žulový svorník zdobený pětilistou růží a jedno žulové klenební žebro. Některé části gotických okenních skruží byly zazděny do hradební zdi za kostelem, kde jsou dodnes.
Obšírnou historii kaple sv. Václava sepsal dr. Jan Fried. Na závěr uvedl: Kdyby nebylo svědků historie, žlutých pergamenů a starých listin psaných lidmi, kteří prožili svůj život v oné pohnuté době, zapomenuto by bylo, že v Jihlavě, v německé Jihlavě, zněly české písně ku poctě českého patrona a český lid ve své kapli prosil sv. Václava: "Nedej zahynouti nám i boudoucím!"
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)