Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.8.: Vstupenky na muzejní kostýmované prohlídky v Třebíči si zaregistrujte včas

19.8.: U Šimanova na Jihlavsku v neděli hořel na poli balíkovací stroj

19.8.: Třiadvacátý ročník MFDF Jihlava bude ekologičtější; v Březinových sadech vysadí 23 stromů

19.8.: Střední školy ve Žďáře nad Sázavou budou mít novou tělocvičnu; poslouží i místním klubům

19.8.: Pelhřimovská nemocnice začne testovat eNeschopenky; s Novým rokem je musí lékaři vydávat povinně

19.8.: Opilý řidič na Polensku se snažil policistům ujet; pak byl agresivní, skončil s pouty na rukou

19.8.: Nelegální migrant zadržen v návěsu na dálnici D1 na Vysočině

19.8.: Motorkář při nehodě u Přešovic na Třebíčsku utrpěl zranění

19.8.: Dálnice D1 u Humpolce bude v noci kvůli stavbě mostu průběžně uzavřená

18.8.: U Markvartic na Třebíčsku se zranilo po nehodě sedm osob, jedna těžce

18.8.: Opilý cyklista v Havlíčkově Brodě vrazil do auta, utrpěl lehké zranění

18.8.: Od půlnoci budou opět jihlavské trolejbusy "B" zajíždět do Starých hor k přejezdu

18.8.: Mezinárodní cvičení AMPLE STRIKE 2019 se uskuteční od 29. srpna do 20. září i nad Vysočinou

18.8.: Mezi obcemi Čenkov a Třešť na Jihlavsku srazilo auto dva chodce, oba zemřeli

18.8.: Kraj Vysočina představuje Chutě Vysočiny; první s podtitulem Brambory

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

21. června: Vzpomínka na Bosého Laca

8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 27.12.2011
Koleda, koleda, Štěpáne...
Vůně smažených kaprů, lososů a žraloků pomalu vyprchává. Cinkot rolniček přehlušují poslední telefonáty s podrobným výčtem všech dárků, při nichž druhá strana tají dech a často nechápavě kroutí hlavou. Prožíváme jinou dobu. Brbláme, lamentujeme, nadáváme, i sprosťačíme, ale marná sláva, máme se. Kupíme před sebe hory drahých pitomostí a málem mizíme pod hromadami balících papírů. Radost nevidět. Ale zato je cítit omamující vzrušení z bezpočtu tajuplných krabic a balíčků. Hrabeme se přehršly načinčaných nicotností z dovozu i tuzemska a už už se vidíme, jak svět před námi žasne a poulí všechna svá kukadla. To čumíš, světe. Záviď sousede a třeba se i propadni. Nádoby separovaného odpadu budou hezkých pár dnů praskat ve švech.
Koleda, koleda, Štěpáne... Chudák. Co se mu tak asi vešlo do džbánu. A než upadl, ještě s ním musel pobíhat pěšky. A nakonec psi se na něj sběhli a koledu mu snědli. Co to bylo za dobu. A víte že se na ni pamatuju. A tůze rád si zavzpomínám. Všeho bylo pomálu. Jedna dvěknížky, čepice, ručně pletený svetr s jeleny. Kolikrát já tu knížku obracel, než jsem v ní poprvé zalistoval. S úctou jsem ji pokládal na noční stolek a dodnes mám některé vánoční knížky uschovány. To jsou mé poklady. Hromady dárků nahradily tenkrát hromady vyprávění. Tatínka, maminky, dědečka, babičky. Sedělo se a povídalo. Vánoční stromek svítil, v kamnech to praskalo a povídání nebralo konce. Dodnes vím, jak dědeček jezdil se psem Barikem pro selata až kamsi daleko za Černovice. Jak se jim jednou vozík převrhl a oni běhali závějemi a honili kvičící uprchlíky. Jak za pár krejcarů si udělal velkou radost na pouti a koupil si kusanec tureckého medu. Jak za první války běžel do útoku, když tu vedle něho dopadl granát a jeho c.k. spolubojovník upadl s roztrženým břichem a zoufale řval : Josefe zabí mě, Josefe..., ale on běžel dál, ale stejně tu blbou válku nevyhrál. Od té doby jsem věděl, že válka je veliká blbost. Babička, ta mluvila jen málo. všechno se točilo jen kolem dětí a hladu. A jak se vařila řepa, a jak se kradlo na polích, a jak si každý vážil kůrky chleba. Dodnes se mohu pochlubit, že se často přistihnu, jak sbírám po sobě drobky po snídani. A chleba, třeba toho jihlavského, toho si vážím vždycky, když se navracím domů z poza Pacifiku. To je pane chlebíček, to je vpravdě boží dárek.
Rád vzpomínám na vánoční čas. A věřte nebo ne, vzpomínky nestárnou. Kdeže je mým vytahaným svetrům s jeleny konec. Kdeže jsou tepláky sloužící později jako hadry na podlahu. Kdeže je i ta malá troška barevných balících papírů. Vzpomínky ale stále voní čerstvotou, nestárnem, včerejším dětstvím. I ta dnešní doba může být bláznivě kouzelná. Bez hromad blbovinek. Stačí se vidět a povídat si. Koukat na sebe na skypu a poslouchat jeden druhého. Jak tam na druhém konci světa bylo dneska po ránu chladno. Jak po odlivu v jezírkách na pobřeží Pacifiku zůstali krabíci a mušle a mořské hvězdice. Jak i letos ozdobily americký vánoční stromek české perníčky a české slámové věnečky a český betlém. Jak na Štedrý den přišel Ježíšek a druhý den ráno visely na krbu boty s pamlsky od Santa Clause. Dívám se na moje vnoučata tam kdesi daleko a mám nevýslovnou radost, že umějí nejen anglicky a španělsky, ale i česky dokážou popsat Ježíška a zavzpomínat. Česky zavzpomínat. Ono se česky vzpomíná jinak. Najednou, ať chcete a nebo ne, jste doma. Tam i tady. Všude jste doma. A to je dobře. To vydá za pět hromad dárků. To vydá na jeden krásně dlouhý čas až do příštích vánoc roku 2012.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)