Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
19.4.: Velikonoční jarmark občanského sdružení Sdílení na zámku v Telči

19.4.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku v Pohledi

19.4.: Na dálnici D1 se srazila auta, tvoří se kolony; večer bude uzavřen EXIT 119 Velký Beranov až EXIT 134 Měřín

19.4.: Les v Podyjí není jen divoký, část se pravidelně udržuje

19.4.: Důležité upozornění o omezení průjezdu cyklostezky do Luk nad Jihlavou

19.4.: Dubnové požáry si vyžádaly již osm mrtvých a 71 zraněných

18.4.: Řidič opravoval defekt na nákladní soupravě, kterou však nezajistil a skončil pod koly vozu; zraněním podlehl

18.4.: Zemřela hraběnka Kinská ze Žďáru nad Sázavou

18.4.: Za pálení odpadů z demolice kravína a jejich netřídění dostal podnikatel dvě pokuty v celkové výši 200 tisíc korun

18.4.: Velikonoce na Veselém kopci

18.4.: V Kozlově hořela střecha hospodářského stavení, na místě zasahovalo osm jednotek hasičů

18.4.: V Jemnici se střetla ve čtvrtek dopoledne dvě osobní auta, nehoda si vyžádala jedno zranění

18.4.: Turistická sezona na krajských hradech - na Roštejně a na hradě Kámen

18.4.: Jedenáct jednotek hasičů bojovalo ve středu s rozsáhlým požárem lesa u Řídelova

18.4.: Hlediště v bývalém třebíčském kině Moravia je již minulostí

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 26.1.2012
Příběh dlouhý sedmdesát let
Píše se rok 1938. Řada židovských rodin prchá ze Sudet do vnitrozemí. Mezi jinými i staří manželé Siegfried a Franziska Ledererovi z Líšnice u Mostu. Jejich konečná stanice je Jihlava Dvořákova ulice č.3, první poschodí. Je 10 října 1938 a ve dveřích činžovního domu, dodnes stojícího, vítá je se slzami v očích jejich dcera Erna provdaná za JUDr. Ervina Taussiga.
Jihlava. Nový domov. Už už se zdá, že bude zase všechno jako dřív. Ale realita je jiná. V ulicích jsou rozbíjeny výlohy židovských obchodů. Vzduchem se míhají zdvižené pravice německých fanatiků. Na fasádách domů trčí černé nápisy JUDEN RAUS. A přichází 15. březen 1939.
Konec všech nadějí. Protektorát. Hákové kříže. Konečné řešení židovské otázky. Židovské rodiny jsou ožebračovány a násilně vystěhovávány z města. Nejvíce jich putuje do Prahy. A stěhování nekončí. Další a další putují do okolních měst. Do Třeště. Do Telče. Do Polné. Do Žďáru nad Sázavou. Do Moravských Budějovic. Do Velkého Meziříčí. Putují do Brtnice, Batelova, Kamenice, Staré Říše, Malého Beranova a do mnoha dalších míst, často i hodně vzdálených.
Siegfried Lederer 5. června 1939 umírá. Pohřební obřad se nekoná. Vypálená obřadní síň v Jihlavě čpí spáleninou. Jen rabín a pár blízkých ukládají rakev do země. A přichází 23. srpen 1939 a vdova Franziska Ledererová spolu s rodinou Taussigovou nastupují cestu do nového bydliště v Praze XII. Nebyl kameník. Nebyl čas na zhotovení náhrobního kamene. Místo hrobu překryla milosrdná zeleň...
Tragikou prosycený čas plynul neúprosně rychle dál. 21. října 1941 odjíždí rodina Taussigova do Lodže, aby už se nikdy nevrátila. Otec Ervin stár 42 let, matka Erna 39 let a jejich syn Willy stár 10 let. Odjíždí i babička Franziska Ledererová, 6. července 1942 do Terezína a odtud 15. října 1942 do Treblinky. Umírá ve věku 77 let. Jejich hroby nemají náhrobní kameny. Na jejich hrobech nikdy nevyrostlo ani jediné stéblo trávy...
A čas běžel dál. Z početného rodu Ledererových se podařilo přežít Tomášovi. Do roku 2009 pátral po osudech svých příbuzných. Všichni zahynuli v různých koncentračních táborech. Jen Siegfrieda Lederera hledal marně. Nebyl na transportních seznamech. Až náhoda. Okamžik.
Díky Mahlerově hudbě se setkala Praha s Jihlavou. Slovo dalo slovo a já dostal telefonickou otázku: Pane Vilímku, nevíte něco o panu Ledererovi z Mostecka ? Tak tomu říkám náhoda. Po 70 letech vydala moje kartotéka čítající dnes více jak 27.000 osob židovského vyznání tuto odpověď : pan Siegfried Lederer je pohřben na židovském hřbitově v Jihlavě v neoznačeném hrobě. Pak následovalo nalezení hrobu v travnatém porostu. Zhotovení provizorní tabulky se jménem a čekání na návštěvu z Vídně. Přijela. Postáli jsme. Prošli městem. A dnes? Dnes stojí na židovském hřbitově v Jihlavě novotou zářící pomník z černého mramoru se jménem nejen pana Lederera, ale i IN MEMORIAM ostatních, kteří zahynuli. Nápis v dolní části pomníku hlásá: Budiž jejich duše uvedeny do svazku živých. Zítra, 27.ledna 2011, položím na okraj mramorové desky první kamínek.
Ladislav VILÍMEK


Vydáno 25.1.2012
Den památky obětí holocaustu
V pátek 27. ledna v 10 hodin dopoledne v obřadní síni židovského hřbitova v Jihlavě si už tradičně připomeneme všechny oběti holocaustu z Jihlavy a Jihlavska.
Letos v červnu uplyne 70 let od prvního transportu našich židovských spoluobčanů ze sběrného střediska v Třebíči do Terezína. Ve dvou transportech označených Av a Aw odjelo tehdy 18. a 22. června celkem 1.370 osob, z nichž přežilo pouhých 60.
V obřadní síni si návštěvníci prohlédnou výtvarné práce žáků ZŠ Třešť a studentů Gymnázia Jihlava, které byly vytvořeny během projektu Židovské šlépěje v dějinách Jihlavska pořádaného Muzeem Vysočiny v Jihlavě.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)