Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
6.12.: V Pelhřimově je stále bezpečno, není důvod k panice a strachu

6.12.: Neznámý pachatel ve Světlé nad Sázavou vnikl na soukromý pozemek a brutálně utýral k smrti dva psy

5.12.: Z rodného domku komunistického funkcionáře Bohumíra Šmerala v Třebíči je Centrum tradiční lidové kultury

5.12.: V Pelhřimově vzplál akumulátor koloběžky, záchranná služba odvezla tři lidi do nemocnice

5.12.: S učitelem, který v třebíčské škole napadl žáka, rozvázala škola okamžitě pracovní poměr

5.12.: Požár harvestoru na Havlíčkobrodsku za sebou zanechal milionovou škodu

5.12.: Památku zesnulých dětí budou moci rodiče, pozůstalí a přátelé uctít v neděli 8. prosince

5.12.: Nemocnice v Novém Městě na Moravě vydala ke svým osmdesátým narozeninám knihu

5.12.: Na novorozenecké JIP v jihlavské nemocnici mají rodiče novou svoji místnost

5.12.: Devětačtyřicetiletého muže, který v jihlavských ulicích obtěžoval studentky, dopadli strážníci městské policie

5.12.: Agresivní cizinec bodl na ubytovně v Jihlavě druhého muže nožem

4.12.: V zimě nepodceňujte zabezpečení svých rekreačních objektů; policisté radí jak snížit riziko vloupání do chat

4.12.: U Kralic nad Oslavou v Horních Lhoticích shořelo osobní auto

4.12.: S novou EU do „zeleného otroctví“

4.12.: Policisté na Vysočině se i letos věnují oblasti prevence kriminality zaměřené na seniory

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 20.3.2012
Stalo se před sto lety...
Na internetových stránkách se objevilo před nedávnem jméno Leo Steiner. Uplynulo 100 let od narození významného jihlavského rodáka, zpěkáka a písničkáře. A já, přiznám se, nic takového vůbec netušil. Kde se stala chyba. Co jsem při procházkách jihlavským archivem přehlédl. A tak jsem si dovolil zalistovat ve své vlastní kartotéce židovských obyvatel Jihlavy, abych si tohoto mladého muže vyhledal a seznámil se s jeho osudem.
Steinerů žilo a Jihlavou prošlo kolem stošedesáti osob obojího pohlaví. Nalezl jsem i Leo Steinera s datem narození 17. března 1912. Ale pozor. Někdo rozšířil éterem omyl. Leo se nenarodil v Jihlavě. Jeho rodištěm je nedaleká malá víska Milíčov. Tady pobývala nějaký čas židovská rodina Richarda a Rosy Steinerových, aby pak putovala do Batelova a do Jihlavy, odkud otec Richard pocházel. Byl mistrem pekařským a dokonce vím, že se tomuto voňavému řemeslu vyučil u neméně známého jihlavského pekaře pana Karla Papeže v ulici Matky Boží. Proč to říkám, protože jsem do pekárny k Papežům chodil ještě po válce pro rohlíky a pro chleba a dodnes tomu domu říkám Papežův barák. Dům stále stojí a v Jihlavě je dnes znám díky cukrárně, která pokračuje v tradici šíření libé vůně touto dnes neobvykle tichou ulicí.
Jak patrno, malý Leo prošel hezkým kouskem Vysočiny a nejedním krásným koutkem přírody. Škoda, přeškoda, že do raného a bezstarostného dětství krutě zasáhla první světová válka. Dne 5. srpna 1914 jeho otec narukoval na frontu. Domů se navrátil, ale na následky válečných zranění 2. srpna roku 1921 zemřel. Jméno, Richard Steiner, můžeme číst na pomníku obětí I.světové války na židovském hřbitově v Jihlavě. Matka, devítiletý Leo a jedenáctiletá sestřička Margareta žili tou dobou v Židovské ulici v Jihlavě. Kdo ví, zda měl chuť si prozpěvovat. Před nimi se otevíral nový domov v Olešné u Pelhřimova.
Žádný záznam o jeho vystoupeních v Jihlavě jsem neobjevil. Jeho hvězdná kariéra se rozzářila až po příjezdu do Prahy, kde se stal členem slavného českého pěveckého kvarteta Zlatá Hvězda a autorem neméně slavného songu Holčička.
A opět to byla válka, druhá světová, která zasáhla do osudů celé rodiny Steinerových. A co víc. Drama vyvrcholilo obdobím konečného řešení židovské otázky. Dcera Margareta se provdala za ing.Jiřího Fischmanna a manželé nastoupili 13. července 1943 cestu do Terezína a následně pak do Osvětimi, kde Jiří zahynul a Margareta se r. 1945 dočkala osvobození v koncentračním táboře Bergen-Belsenu.
Leo se oženil 10.července 1938 na Židovské obci v Praze a spolu s manželkou Johannou roz. Utitzovou přivedli na svět dcerku Jiřinku. Narodila se 24. ledna 1942. A svět kolem ní byl krutý, nevýslovně krutý. Tatínka jí gestapo odvezlo do věznice do Drážďan a přesně za měsíc po jejím narození tam byl 24.února roku 1942 popraven. Napsal dopis na rozloučenou, který si Jiřínka nikdy nepřečetla. Ten krutý čas ji povolal i s maminkou do Terezína a potom do Osvětimi, kde v závěru roku 1944 obě zahynuly v osvětimských plynových komorách.
Sto let uplynulo od narození Leo Steinera. Zůstaly dopisy. Zůstaly písničky. Obojí se dá dohledat na internetu. A vy, čtenáři, vzpomeňte spolu se mnou na báječného židovského písničkáře Leo Steinera z Milíčova u Jihlavy, na malou Jiřinku i na její matku Johannu, která je v Terezínské pamětní knize psána jako Jana a na pomníku na židovském hřbitově v Praze je uvedena IM coby Hanna.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)