Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
2.12.: Zvířata v táborské zoologické zahradě můžete nově podpořit také na HitHitu

2.12.: Z policejního deníku: vandal rozbil dveře do prodejny, opilec boural na koloběžce či medu se zákazník nedočkal

2.12.: U poutního chrámu svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou vznikne poutní loučka

2.12.: Stavba sjezdu z dálničního přivaděče v Jihlavě pokračuje podle plánu

2.12.: Pelhřimovské Muzeum rekordů u příležitosti otevření představí zavírací ozdoby ze skořápek ořechů

2.12.: Kino Dukla v Jihlavě se letos již pravděpodobně neotevře; Filmový klub nepřipravuje ani jarní cyklus

2.12.: Galerie a muzea se ve čtvrtek 3. prosince otevřou; lidé musí počítat s omezeními

1.12.: Z policejního deníku: distributor drog dopaden; zloděj dostal chuť na kávu a paštiku a další zase potřeboval nářadí

1.12.: Vánoční trhy na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě se letos konat nebudou

1.12.: Vánoční píseň o kytaře ve tvaru zvonu

1.12.: V novoměstské nemocnici testují samoplátce na přítomnost protilátek COVID-19 za pět set korun

1.12.: Potřebujeme děti šikovné a vnímavé

1.12.: Budoucnost parkování se představuje v Jaderné elektrárně Dukovany

30.11.: Z policejního deníku: krádež v hudební zkušebně; nález munice či opilí řidiči, kteří bourali

30.11.: Výstava Barbora Šimková, Andreas Gajdošík: Nejlepší z možných výzkumů v jihlavské galerii bude zahájena on-line

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 3.1.2013
Ohlédnutí za Golemem
Něco se člověku přihodí takřka denně. Třeba rozvázaná tkanička u boty. Něco jen občas. Na sporák postavím konvici s vodou, ale zapnu vedlejší plotýnku. Jsou ale příhody vzácné. Pozoruhodné. Náhodné, ale zůstanou ve vás navždy. To když uprostřed velkoměsta potkáte člověka, jehož jméno vás rázem uvrhne do dávné historie. Vnuk mě představil svému vzácnému příteli z archivu. Prezidentu spolku La Mesa Historical Society, panu Aaronu Landauovi. Že vám to jméno vůbec, ale vůbec nic neříká. To neříkejte. Hned vás o tom přesvědčím.
Kdo by neznal rabi Löwa. Pražského rabína z doby císaře Rudolfa II.(1552-1612). Kdo by neznal legendu o Golemovi. Hliněné monstrum obrovské síly, které císařův pekař ovládl a pro celou Prahu začal péci obzvláště vypečené rohlíčky a chléb. Tak to bylo ve filmu Jana Wericha, kde jsme si v závěru slibovali, že všichni všechno všechněm dáme, ale nedali ... Ta legenda ale končí jinak. Rabi Löw poručil Golemovi, aby si jednoho dne šel odpočinout na půdu Staronové synagogy a ve spánku jej proměnil v prach. Tak to učinil stvořitel Golema, rabi Löw, tak to činí Stvořitel tam kdesi nahoře dodnes. Jednou se i po nás zapráší. Ale mělo by po nás zůstat něco víc, než jen prach, nemám pravdu. Ale vraťme se ke Golemovi. Po jeho zničení rabi Löw navždy zakázal všemu svému lidu návštěvu půdy Staronové synagogy. A pozor, teď přijde ten zvláštní okamžik související s mým současným setkáním v San Diegu. V 18.století došlo k porušení Löwyho zákazu. Tehdejší vrchní pražský rabi Jecheskel Landau, zvaný také Noda bi Jehuda, nechal si zhotovit velký žebřík a vstoupil jako první na půdu Staronové synagogy, aby místo prozkoumal. Traduje se, že tam nepobyl dlouho a když slezl na zem, byl bledý, chvěl se po celém těle, nikomu se ani slůvkem nezmínil, co že tam viděl a opět zakázal vstup na půdu synagogy. A teď už jistě tušíte, že pan Aaron Landau, žijící toho času v San Diegu, je potomek rabi Landaua, pražského rabína. Rod pocházel z německého města Landau a odtud bylo nakonec odvozeno i jejich příjmení. Žel, tajemství půdy se ani další Landauovi potomci nedozvěděli a tak dnes víme, že když ve 20.století badatelé prozkoumali půdu Staronové synagogy, nenašli tam nic jiného, nežli prach ...
Moje krátké povídání by mohlo být u konce, kdybych nebyl obdržel od pana Landaua dárek. Židovský kalendář na letošní rok 5774. Zajímavé listování doprovázené obrázky židovských osobností a umělců. Dnes, kdy usedám a píšu o Golemovi, je právě středa odpoledne 2. ledna 2013 a podle židovského kalendáře je 20.Tevet 5774. Stránku doplňuje známý obrázek mladé italské dívky od židovského malíře Amedeo Modiglianiho (1884-1920), který zemřel 25.ledna 1920.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)