Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.10.: Zloděj ukradl v jihlavské prodejně desítky zubních kartáčků

20.10.: V čem chybují obchodníci při vyřizování reklamací

20.10.: V Telči se zastaví Legiovlak

20.10.: Přednáška Východní pobřeží USA v Třebíči

20.10.: Přednáška Středověké hrady, život v míru a válce v jihlavském muzeu

20.10.: Opilý muž se ve Velkém Meziříčí vyboural

20.10.: Muzeum rekordů v Pelhřimově má další přírůstek - knihu leteckých snímků Pehřimovsko z nebe

20.10.: Mezi Světlou nad Sázavou a Dolní Březinkou srazil vlak šestatřicetiletého muže, ten na místě zemřel

20.10.: Dyje není jediná voda v národním parku; projděte se třeba k podyjským rybníkům

19.10.: Zvon v kostele sv. Víta v Zahrádce ponese jméno Josef, na památku pátera Josefa Toufara, který v městečku působil

19.10.: Studenti navrhli nové autobusové nádraží Jaderné elektrárny Dukovany i parkovací dům

19.10.: Počty aut na Třebíčsku rostou; přibývá i elektromobilů

19.10.: Policisté zachránili lidský život; odradili sebevraha od skoku z rozhledny

19.10.: Pacientům s chronickou nemocí předepisují lékaři v nemocnici v Novém Městě na Moravě léčebné konopí

19.10.: Muž z Jihlavska dluží své dcerce na výživném téměř deset tisíc korun

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 3.1.2013
Ohlédnutí za Golemem
Něco se člověku přihodí takřka denně. Třeba rozvázaná tkanička u boty. Něco jen občas. Na sporák postavím konvici s vodou, ale zapnu vedlejší plotýnku. Jsou ale příhody vzácné. Pozoruhodné. Náhodné, ale zůstanou ve vás navždy. To když uprostřed velkoměsta potkáte člověka, jehož jméno vás rázem uvrhne do dávné historie. Vnuk mě představil svému vzácnému příteli z archivu. Prezidentu spolku La Mesa Historical Society, panu Aaronu Landauovi. Že vám to jméno vůbec, ale vůbec nic neříká. To neříkejte. Hned vás o tom přesvědčím.
Kdo by neznal rabi Löwa. Pražského rabína z doby císaře Rudolfa II.(1552-1612). Kdo by neznal legendu o Golemovi. Hliněné monstrum obrovské síly, které císařův pekař ovládl a pro celou Prahu začal péci obzvláště vypečené rohlíčky a chléb. Tak to bylo ve filmu Jana Wericha, kde jsme si v závěru slibovali, že všichni všechno všechněm dáme, ale nedali ... Ta legenda ale končí jinak. Rabi Löw poručil Golemovi, aby si jednoho dne šel odpočinout na půdu Staronové synagogy a ve spánku jej proměnil v prach. Tak to učinil stvořitel Golema, rabi Löw, tak to činí Stvořitel tam kdesi nahoře dodnes. Jednou se i po nás zapráší. Ale mělo by po nás zůstat něco víc, než jen prach, nemám pravdu. Ale vraťme se ke Golemovi. Po jeho zničení rabi Löw navždy zakázal všemu svému lidu návštěvu půdy Staronové synagogy. A pozor, teď přijde ten zvláštní okamžik související s mým současným setkáním v San Diegu. V 18.století došlo k porušení Löwyho zákazu. Tehdejší vrchní pražský rabi Jecheskel Landau, zvaný také Noda bi Jehuda, nechal si zhotovit velký žebřík a vstoupil jako první na půdu Staronové synagogy, aby místo prozkoumal. Traduje se, že tam nepobyl dlouho a když slezl na zem, byl bledý, chvěl se po celém těle, nikomu se ani slůvkem nezmínil, co že tam viděl a opět zakázal vstup na půdu synagogy. A teď už jistě tušíte, že pan Aaron Landau, žijící toho času v San Diegu, je potomek rabi Landaua, pražského rabína. Rod pocházel z německého města Landau a odtud bylo nakonec odvozeno i jejich příjmení. Žel, tajemství půdy se ani další Landauovi potomci nedozvěděli a tak dnes víme, že když ve 20.století badatelé prozkoumali půdu Staronové synagogy, nenašli tam nic jiného, nežli prach ...
Moje krátké povídání by mohlo být u konce, kdybych nebyl obdržel od pana Landaua dárek. Židovský kalendář na letošní rok 5774. Zajímavé listování doprovázené obrázky židovských osobností a umělců. Dnes, kdy usedám a píšu o Golemovi, je právě středa odpoledne 2. ledna 2013 a podle židovského kalendáře je 20.Tevet 5774. Stránku doplňuje známý obrázek mladé italské dívky od židovského malíře Amedeo Modiglianiho (1884-1920), který zemřel 25.ledna 1920.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)