Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
21.10.: Výsadba ovocných stromů na ovčí pastvině

21.10.: Největší česká medaile a Světová růže pro pelhřimovské Muzeum rekordů

20.10.: Kraj Vysočina vydává nástěnný kalendář s motivem vzrostlých stromů

20.10.: Filmový klub v Jihlavě uvede snímek Kytice na motivy balad K.J. Erbena

20.10.: Dvořákova hudba rozezní New York

19.10.: Záchranáři na Vysočině sdílí data o pacientech s krajskými nemocnicemi, uložené údaje šetří čas

19.10.: Padesát let kulturního domu Máj v Pelhřimově

19.10.: Koncert Komorního orchestru Filharmonie Gustava Mahlera v Třebíči

19.10.: Horácké divadlo uvede v premiéře hru Svatý Václav

19.10.: Filmaři poznávali Vysočinu, Třebíč je okouzlila

18.10.: Zaměstnanci třebíčské nemocnice vysadili lípu ke 100. výročí ČSR

18.10.: Telč ochutná Italské dvojhubky Marty Kučíkové

18.10.: Novorozené děti v Třebíči bude hlídat 28 nových monitorů dechu

18.10.: Na Oktobeerfestu zvítězilo konopné pivo

18.10.: Lékárna v pelhřimovské nemocnici se přesune do hlavní budovy

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 30.10.2013
NEZAPOMÍNÁME
Dne 10. října proběhla na židovském hřbitově v Jihlavě zajímavá akce, při níž bylo pětadvacet doposud neoznačených hrobů opatřeno štítky se jmény a daty pohřbených. Štítky zhotovily studentky jihlavského gymnázia pod vedením prof. Miluše Třískové podle starého židovského smutečního oznámení z jihlavských novin z počátku 20. století. Dřevěné podpěrky zhotovil Luboš Paul. Dohledání a určení neoznačených hrobů provedl autor článku za pomoci dr. Radima Gondy z jihlavského muzea.
Většina uvedených hrobů se týkala zemřelých v období krátce před a po nacistické okupaci Jihlavy 15. března 1939. Tragické události tehdy znemožnily nejen stavět pomníky, ale často nebylo možné uspořádat řádný smuteční akt za přítomnosti rabína a pozůstalých. Navíc krásná obřadní síň jihlavského židovského hřbitova byla v noci ze 7. na 8. dubna 1939 vypálena a zdevastována místními německými fanatiky a v září toho roku byl gestapem zatčen a z Jihlavy odvlečen zdejší rabín dr.Arnold Grünfeld. Tragické období navíc umocňovalo poničení celé řady židovských obchodů a domů, neskrývaná nenávist mnoha německých obyvatel a celá řada narůstajících protižidovských opatření. Židovští obyvatelé byli vystěhováváni z Jihlavy do okolních českých měst a vesnic a nakonec také do Prahy.
Zdejší hrobník ukládal do země nejen zemřelé v rakvích, ale také urny s popelem, které poštou došly do Jihlavy z koncentračních táborů. Jmenujme Josefa Herzoga, který zahynul v Mauthausenu 2. září 1940 a urna byla uložena do hrobu 17.listopadu 1940. Jihlavský obchodník Wilhelm Furcht zahynul v neznámém koncentračním táboře 4.dubna 1940 a urna byla doručena do Jihlavy 20.června toho roku a uložena na zdejším hřbitově za účasti manželky Idy a syna Waltera, kteří potom 25.října 1940 byli násilně vystěhováni do Prahy a nakonec zahynuli v r. 1944 v koncentračním táboře v Osvětimi. Třetí urna došla do Jihlavy pod číslem 2371 z Osvětimi a ostatky v ní uložené patřily Egonu Spritzovi, který tam zahynul 16.dubna 1941. Uložena byla na zdejším hřbitově, byť jmenovaný v Jihlavě nepobýval. Tři urny byly uloženy na jihlavském židovském hřbitově, tři urny z koncentračních táborů. Ostatky dalších asi 1.200 jihlavských obětí holocaustu zůstalo bez pomníků kdesi v hromadných hrobech po celé Evropě.
Bílé štítky se jmény vystupují z čerstvě posečené trávníkové plochy jihlavského židovského hřbitova a choulí se pod stojícími náhrobníky těch, kteří svoji životní pouť zakončili ve svém městě ve zcela jiném čase. Na některých štítcích můžeme číst krátkou poznámku. Sestry Josefina a Wilhemina Adlerovi mají hroby vedle sebe. Spolu žily a podnikaly v Jihlavě, spolu 31. března 1939 spáchaly sebevraždu otravou svítiplynem ve svém bytě v Žižkově ulici č. 10/12. Sofie Epsteinová zemřela 29.července 1940 v jihlavské nemocnici na následky popálenin. Ve svém bytě v Havlíčkově ulici č. 7 se pokusila o sebevraždu upálením a polina se petrolejem.
Tragický osud potkal ing. Maxe Weisela, bývalého technika na Podkarpatské Rusi. Jeho žena Marta zemřela 8.listopadu 1938 a on byl krátce po okupaci vystěhován z Jihlavy do Telče. V říjnu 1940 byl zatčen gestapem na na následky krutého zacházení během výslechů zemřel 9. února 1941 v jihlavské nemocnici. Hroby obou manželů tak zůstaly až do dnešní doby neoznačené.
Prostý zelený trávník pokrýval hrob Emila Schindlera, majitele skláren v Antonínodole. Zemřel 1.ledna 1939. Jeho manželka Elsa byla v září 1939 vystěhována z Jihlavy do Poděbrad a nakonec zahynula r.1942 v koncentračním táboře v Trawnikách. Hrob Emila zůstal bez pomníku, hrob Elsy je neznámý.
Podobný příběh si můžeme připomenout nad hrobem Bedřicha Kohna. Zemřel doma 11. dubna 1940 a jeho žena Bedřiška byla 27. dubna, za pouhých 16 dnů po manželově úmrtí, vystěhována násilně do Prahy. Zahynula r. 1942 v koncentračním táboře v Sobibóru Ossowa. To vše se skrývá za nevelkým bílým štítkem na hrobě Bedřicha Kohna a stejně tak za podobnými štítky mnoha dalších našich židovských spoluobčanů, které si můžeme prohlédnout na zdejším židovském hřbitově. Žili mezi námi, Adolf Fischer a jeho žena Theresia, Hermina Felderová, Božena Wachtelová, Klara Silbersteinová, Emil Pollak, Rosa Kohnová, David Bondy, Regina Budlowská, Karla Friedjungová, Leo Gerold, Sigmund Lengsfeld a jeho žena Franziska, Ignaz Pokorny, Jakub Pollak, Josefine Ratingerová a Heinrich Thierfeld. Jejich hroby dostaly jména. V příštím roce se sejdeme znovu a pojmenujeme další zelené trávníkové plochy. Papír a umělá hmota dlouho nevydrží. Jednou je nahradí kamenné stély.
Zakončení celé akce proběhlo po dvou hodinách. Pak se všichni přítomní zastavili u pomníku židovských obětí první světové války. Naposled, pokud si vzpomínám, postály tady a okolí upravily děti ze školy z Velkého Beranova. Tentokrát jsme památku uctili minutou tichého postání a položením kytice. Po našem odchodu hřbitov opět opanovalo ticho a bílé tabulky se rozzářily do padajícího šera.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)
Kácení v Jihlavě
- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)