Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
24.1.: Zájem seniorů a žáků o on-line prohlídky infocentra Jaderné elektrárny Dukovany stále narůstá; hlásí se ze všech koutů České republiky

24.1.: Z policejního deníku: Chcípl pes se na Vysočině nekonal; opilému muži v obchodě padaly kalhoty; zloděj se vloupal do auta

24.1.: Knihovna ve Žďáře nad Sázavou má nový depozit pro naučnou a cizojazyčnou literaturu

23.1.: Umělá ledová stěna v údolí Svratky ve Víru na Žďársku je již otevřena

23.1.: Kulturní dům v Mnichu z poloviny minulého století byl prohlášen za kulturní památku

23.1.: Dobrovolní hasiči z Velkého Meziříčí si letos připomenou 150. výročí od založení sboru

22.1.: Česká centra o vědě, tentokráte s výročím Čapkovy hry R.U.R

22.1.: Z policejního deníku: krádež kočárku; krádež nářadí z auta v Radošově za sto tisíc, řidička při nehodě utrpěla zranění

22.1.: Táborská zoologická zahrada se rozrostla o tři mláďata emu hnědého, další vejce jsou v líhni

22.1.: Na Vysočině se loni vyhlašovalo méně pátrání; policisté často pátrají po dětech, které utíkají z výchovných ústavních zařízení

22.1.: Na Hrádku v Třebíči zůstane alej, přibudou stromy, workout, květnaté a bylinné louky, broukoviště i veřejný gril

21.1.: Z policejního deníku: žena a muž putovali do vězení; poslal peníze, zboží nedostal; řidiči pod vlivem drog

21.1.: Drážní objekt v Rozsochách, jenž sloužil jako veřejné toalety, lampárna, sklad a prádelna, je kulturní památka

21.1.: Agresivní muž na Jihlavsku ohrožoval svou partnerku, skončil v policejní cele

20.1.: Z policejního deníku: sprejer řádil v Krucemburku; krádež věcí z auta v Jihlavě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 7.11.2013
Památka zesnulých
Už tradičně počátkem listopadu ožívají hřbitovy nebývalým ruchem. Poněkud stranou toho všeho zůstávají židovské hřbitovy. Letošní rok byl ale vyjímkou. Krásný závěr léta a začátek podzimního času přál také zdejšímu hřbitovu. Všechny povalené pomníky byly znovu vztyčeny a travnaté plochy vysečeny. Krásný pohled, radost postát a rozhlédnout se.
Trochu na kráse přidala zdejšímu hřbitovu také instalace pětadvaceti tabulek na hroby bez pomníků. Na hroby těch, na které bylo a nebo mělo být zapomenuto. Bíle dnes září uprostřed zeleně a mlčky oznamují jména těch, kteří před více jak půl stoletím žili mezi námi a chodili ulicemi tohoto města. A došlo i na hrob, který je tak trochu vyjímečný, na hrob sourozenců Friedricha a Arnolda Mahlerových. Zemřeli v útlém věku. Byli bratry Gustava Mahlera. Vyjímečného hudebního génia, jemuž město Jihlava věnuje velkou pozornost.
Hrob Mahlerových dvou dětí byl osazen malým pomníčkem. Byl vztyčen a jeho okolí upraveno ve čtvrtek 31.října tohoto roku. Na prosté šedivé desce jsou dva keramické štítky se jmény a daty. Zájemci už nemusejí tápat a marně hledat či chybně nacházet jejich hrob, který až doposud pokrývala jenom tráva. Při instalaci byl v zemi objeven prorezlý kus plechu. Dost možná byl hrob opatřen pouhým plechovým štítkem, kdo ví.
Prostá stéla je dílem autora tohoto článku a výtvarnice Vlaďky Procházkové. Na jejím usazení a úpravě okolí hrobu se významně podíleli Radim Gonda, Josef Poukar a Petr Dvořák. Kdokoliv dnes navštíví zdejší hřbitov, může u tohoto pomníčku nejen postát, ale také položit svůj kamínek.
A nezůstalo jenom při této akci. Naše kroky vedly k opomíjenému památníku židovských obětí první světové války, který na zdejším hřbitově postavil spolek Pohřebního bratrstva, Chevra Kadiša, v r.1934. Tady se doposud nezastavila žádná oficiální delegace, jejich cesty vedou vždy jenom na ústřední hřbitov a vyjímečně k pomníku obětí holocaustu.
Na pomníku jsou uvedena IM následující jména obětí :
Ernst Beran ing., zemřel 19.2.1918 v rodné Jihlavě na následky válečných zranění a je pohřben na zdejším židovském hřbitově.
Karl Bohaty JUDr., rodák z Chrudimi, právník, zahynul 13.10.1914 na frontě v Bosně.
Otto Bondy, rodák ze Žďáru nad Sázavou, z Jihlavy odešel na frontu, kde zahynul ( publikace Dotyky uvádí chybně příjmení Bondi ).
Oswald Bretschneider, rodák z Brtnice u Jihlavy, zahynul na frontě v Itálii a je pohřben na vojenském hřbitově v Mt.Badaleche.
Gustav Brod, rodák z Habrů, zahynul na neznámém místě a byl úředně prohlášen za mrtvého na den 11.9.1917.
Rudolf Eisler, rodák z Bezděkova, zemřel 18.5.1916 ve vojenské nemocnici ve Sternu, v některách pramenech uvedeno, že padl na frontě r.1917.
Samuel Eisler, rodák z Bezděkova, obchodník v Jihlavě, padl na neznámém místě.
Viktor Fleischer, padl na neznámém bojišti.
Gerson Freundlich, zahynul 23.4.1916 na neznámém místě.
Otto Glas, rodák z Hodonína, zahynul na frontě v Brzezanech, úředně dne 6.9.1916.
Paul Hahn, rodák z Jihlavy, zahynul na ruské frontě 19.3.1917.
Otto Heim, rodák z Jihlavy, úředník firmy Baťa Zlín, padl na frontě na neznámém místě.
Moses Illek, zemřel 9.8.1918 někde na frontě (publikace Dotyky uvádí chybně jméno Theodor).
Ernst Illowy ing., rodák z Jihlavy, padl 31.8.1917 na frontě u Grosigna.
Sigmund Kaufmann, továrník v Jihlavě a ve Feldě, zahynul neznámo kde na frontě.
Theodor Kollmann, rodina žila v Jihlavě, zemřel 23.4.1918 někde na frontě (v publiklaci Dotyky byl opomenut, na pomníku je uveden).
Julius Kopfstein, rodák z Třeště, válečný invalida, zemřel 24.1.1924 v Kroměříži.
Ernst Kornfeld, rodák z Jihlavy, obchodník, padl na frontě 14.9.1915.
Rudolf Lustig, padl na neznámém bojišti.
Gustav Neumann, padl na neznámém bojišti, není zapsán v pohřební knize.
Rudolf Nussbaum, padl 8.1.1917 na neznámém místě.
Wilhelm Platschek (psal se rovněž Plaček), padl na frontě na neznámém místě (v publikaci Dotyky a na pomníku uveden chybně s příjmením Polaček).
Leo Gustav Pollack, rodák z Brna, padl na neznámém bojišti.
Ernst Pollak, rodák z Jihlavy, účetní ve Vídni, zahynul r.1915-16 na ruské frontě.
Hugo Reiniger, rodák z Polné, obchodník ve Vídni, padl na frontě na neznámém místě (v publikaci Dotyky uveden s chybným příjmením Reininger a titulem ing.).
Alfred Sander ing., zahynul na italské frontě, prohlášen za mrtvého na den 15.6.1918 (v publikaci Dotyky uveden s chybným příjmením Seidner a bez titulu).
Ernst Schindler a Paul Schindler, bratři, oba rodáci z Drážďan, otec podnikal v Jihlavě, padli na neznámých bojištích.
Viktor Schmolka, rodák z Heřmanova Městce, rodina podnikala v Jihlavě, padl někde na neznámém místě na frontě.
Leopold Schulhof, rodák z Brtnice u Jihlavy, padl 6.10.1916 na frontě v Lysonii.
Max Steiner ing., rodák z Kutné Hory, zemřel 8.9.1914 v nemocnici v Lembergu.
Richard Steiner, rodák z Jihlavy, pekař, zemřel na následky válečných zranění 2.8.1921 v Jihlavě a byl pohřben na židovském hřbitově v Batelově.
Ludvík Zeisel, zahynul neznámo kdy někde na frontě.
Josef Zimmer, rodák z Jihlavy, obchodník, zemřel 28.12.1914 ve vojenské nemocnici v Brodech v Rusku.
Takřka všechny oběti byly zapsány v pohřební knize, která se jako zázrakem dochovala v nadačním domě v Benešově ulici. Celou dobu protektorátu přečkala na půdě za trámem, zabalená do černé plachtoviny. Bez její pomoci by nebylo možné udělat inventarizaci zdejšího židovského hřbitova. Díky jejímu pečlivému zpracování víme, kdo je pohřben na místě bez pomníku. V několika případech nám poskytla alespoň data a místa úmrtí ke shora uvedeným obětem, u těch zbývajících bude dohledání velmi obtížné.
Všechny podzimní dny nebývají sychravé a zakaboněné. Zdejší židovský hřbitov stojí za návštěvu. Stačí projít hlavní cestou a dívat se kolem sebe. Odpočívá tady přes 1.300 našich bývalých spoluobčanů.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)