Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
10.12.: Výroba ruchostrojů s Veronikou Svobodovou v jihlavské galerii

10.12.: Vzali se v roce pražského jara a žijí spolu dodnes

10.12.: Stavba dětského pavilonu Nemocnice Nové Město na Moravě jde do finále

10.12.: Přednáška prof. Zdeňka Mikuláška a autogramiáda jeho nové knihy v Jihlavě

9.12.: Jan Vičar obdržel francouzskou cenu Akademie umění za grafiku

9.12.: Adventní a vánoční čas v třebíčském muzeu

8.12.: Zapalme svíčku...

8.12.: Vrátka v Třebíči převzala nový sociální automobil

8.12.: Přednáška Prusko-rakouské války pohledem archeologie v jihlavském muzeu

8.12.: Jihlavský filmový klub uvede švédský film Sedmá pečeť

7.12.: Zoo Jihlava se zapojila do výměny samců babirus

7.12.: Pančava v Jihlavě soutěží o Cenu české krajiny

7.12.: Nezapomeňte si koupit dálniční kupón na rok 2019

6.12.: Změna ve svozu bioodpadů v zimním období v Jihlavě

6.12.: V neděli 9. prosince začíná platit několik novinek ve vlakovém jízdním řádu

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
8) Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

7) Zloděj od svatého Jana…

6) Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

5) Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

4) Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

3) Atentát na Vladimíra Iljiče v Kollárově škole

2) Kalamita na lince A

1) Děda, jehož se Husák bál

Dřevěné mlýny, Bedřichov

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Na památku těch dní... (k P. Jakubu Demlovi)
Sdílet článek
V duchovně nedostižném prostředí "aniž víme, kde jsme překročili neviditelnou mez..." (J. Čep) - úchvatné kapitulní síně Starobrněnského kláštera na Mendlově náměstí v Brně, uskutečnilo se právě před deseti lety III. setkání verných přátel DĚDICTVÍ JAKUBA DEMLA... Magickým průzorem gotického lomení dvou monumentálních oken pronikalo mysteriosní světlo překrásného chladného dopoledne, jakoby naplňovalo dávno březinovské "Světlo umírá jenom příchodem ještě většího světla, / ještě většího, většího světla..."
"Dílo Jakuba Demla se skládá z životní materie i z neskutečna (nadskutečna) snů..." (Ivan Slavík) - v němž každá naše setkání bývají krášlena duchovním bohatstvím nedostižně vždy upravených a vydávaných svazečků LISTY PŘÁTEL DĚDICTVÍ JAKUBA DEMLA: kouzelný kolorovaný linoryt z Tasova od M. Florianové - Strizkové z roku 1931 otevírá svět času neúprosných a nepodplatných vzpomínek na Demlova génia... "Sen o smrti Jakuba Demla" - malá meditativní próza brněnského básníka Josefa Suchého, snoubí se (ozářena dávným Březinovým esejem "Není samoty v duševním světě..") s mistrovským vzpomenutím básníka Ivana Slavíka "Potkání s Jakubem Demlem" a překrásnou básní - pozdravem I. Slavíka k sedmdesátinám P. Jakuba Demla "Návštěvou u básníka".
Prosatérské skvosty v čepovském smyslu "ustavičného loučení tohoto světa..." pátých Listů Přátel dědictví Jakuba Demla - naplňují tajemstvím obestřené úryvky "Z dopisů Jakuba Demla Janu V. Pojerovi" z let 1936 - 1954, aby byly neméně průzračným připomenutím naplněny brilantní slovní bohatostí Jiřího Kudrnáče v obsáhlé stati "Poznámka k nejnovějšímu vydávání Demlových děl". Dedikace Jakuba Demla byly vždy více "než malé básně v próze" - jsou ozdobným pozdravením a svědectvím Demlova básnického i prozatérského génia...
Básník víry, lásky a zbožnosti Jiří Kuběna, jehož slavnostní projev během našeho brněnského setkání stal se "připomenutím skvoucích míst, v nichž jsme se potkali jednou a která stále zanechávají zrnka zlatého písku za kroky odcházejících..." (O. Březina) - oslovil nás více než vzpomínkově svým projevem z 13. září 1997 "U hrobu Otokara Březiny (O Jazyku)", otištěném v závěrečném loučení překrásného a láskyplného pátého svazku Listy Přátel dědictví Jakuba Demla.
Starobylé naše město Jihlava nezůstalo dlužnicí dávnému demlovskému mystériu"... tak jako vzchází a vzejde zrní, které jsme po národě naseli svými knihami...": kultivovaná osobnost učitelky jihlavské Střední odborné školy sociální Sylvy Doležalové - Zezulové zpřístupnila vzácnými ukázkami korespondenci P. Jakuba Demla se svou matkou - akad. malířkou Helenou Zezulovou (11. září 1902 - 30. března 1980), rovněž i dedikacemi v Demlových knihách vzácné jihlavské umělkyni připsanými...
Konvolut pozoruhodných dopisů, příležitostných pozdravů a vzpomenutí je láskyplným a hluboce lidským vyznáním Demlova génia do Jihlavy. Kaligraficky členěný a goticky až vrstvený Demlův rukopis je nejen stvrzením dlouhodobě se utvářejících obsahů výjimečné osobnosti, ale i protrpěných nepochopení, odmítnutí a dlouhodobého tehdy podceňování stále dnes nedostižných Demlových "netušených obzorů výjimečnosti" (J. Zahradníček). "Vzácná Paní, děkuji Vám za ten vánoční dar. Kvítka tasovská na zimu se schovala do země, ale Vy jste byla tak soucitná a velkomyslná, že mnohé z nich jste k jejich a našemu potěšení zachránila svou paletou, aby nám řekly: nebuďte smutni, my se ještě vrátíme..." (píše a vzpomíná P. Jakub Deml v překrásné jazykové stylisaci svého dopisu "VÁNOCE 1958" - vzácné umělkyni pí. Heleně Zezulové do Jihlavy).
Velké a neuvěřitelné časové celky i "tasovská balvaniska vzpomínek" (J. Deml) - dokázal nedostižný umělecký duch Demlův obsáhnout ve svých dopisech, oživovaných "snovým viděním", zpřítomňováním "snových obrazů" i úchvatnými přepisy svých snů - vše v překvapivě nové básnické obraznosti... "Dnes 19. III. 1939, tedy na den Svatého Josefa, už k ránu, zdál se mi sen, kterému nerozumím. Byl jsem jako v Jihlavě a byl jako noční soumrak a z toho nočního soumraku vyšly dvě postavy a na nosítkách nesly jako velkou sochu Panny Marie (či nějaké Světice?), myslím, že Panny Marie, ty postavy splývaly skoro s tím temným soumrakem, i ta socha i nosítka, byly to pro mé oči jako siluety, poněvadž jsem nebyl blízko, a najednou ta socha se zakymácela a rozpadla se (jako ty součástky Richtrovy "Stavebnice", co si s tím hrají děti) na množství kusů a ty kusy padaly na zem. Nevím, kolik těkch kusů bylo, já
jen viděl, jak se to všechno bortí a padá na zem. V té chvíli jsem se probudil, ale já v tom snu věděl, že ti dva lidé tu sochu nesli k Vám! Stalo se Vám něco? Čekáme Vaši zprávu! Jakub Deml".
I v té podivuhodné asociaci uvolněných a snově prožívaných obrazů kulminuje Demlova láska - starost o vzácné a drahé přátele, v celoživotním souzvuku se světsky nedostižným botstvím křesťanského spiritualismu... Rovněž ve věnování jedné z posledních portrétních fotografií - je vše námi prožívané znovu potvrzeno: "Umělkyni paní Heleně Zezulové pro její lásku k našemu kraji - Jakub Deml, 1957".
Doc. Jiří BEDNÁŘ (autor působí v oboru psychologie - psychoanalysa a psychoterapie, literární psychologie a filosofie a je dlouholetým spolupracovníkem Regionalistu)
Sdílet článek na Facebooku


Starší:

Proč dávný jihlavský adventní věnec měl svíček šest?
Můj dědeček vždy vyprávěl, že z dětství prý pamatoval, jak mnohé jihlavské adventní věnce měly - kdovíproč? - namísto čtyř dokonce šest svíček... Nikdy jsem to nechápal. A až v posledních létech tuším, že mohl mít pravdu.
(2.12.2018)
Číst celý článek...
Z jihlavských popravišť
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
(31.10.2018)
Číst celý článek...
Říjen 1918 v Jihlavě...
Když před 100 lety, v říjnu roku 1918, bylo po tisíciletí své existence zrušeno Království české a Markrabství moravské - a v Praze byla vyhlášena československá republika - v Jihlavě se nedělo vůbec nic. Město si dál žilo svým ustaraným životem na konci války a prakticky nikdo se zde o události ve vzdálené Praze příliš nestaral.
(29.10.2018)
Číst celý článek...
Svatý Václav mistra Šlezingera u Minoritů...
Doslova v poslední chvíli zachráněné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera je dodnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě. Je jím svatý Václav, poslední mistrovo dílo...
(27.10.2018)
Číst celý článek...
Láska, která přežila smrt o 13 let
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
(12.10.2018)
Číst celý článek...
Tajemství našich chrámů Nejsvětější Trojice
Kostely i kaple zasvěcené Nejsvětější Trojici, tedy Trojjedinému Bohu, se prakticky vždy stavěly postupně tři, aby vytvořily trojúhelník. Jedním z nich je v okolí Jihlavy velmi zajímavý trojúhelník mezi chrámem Nejsvětější Trojice na poutním vrchu Křemešníku u Pelhřimova, pod nímž pramení zázračný léčivý pramen, dále mezi chrámem Nejsvětější Trojice ve Vysokých Studnicích u Jihlavy - a nakonec mezi chrámem Nejsvětější Trojice v Babicích u Moravských Budějovic.
(5.10.2018)
Číst celý článek...
Jihlavský mučedník a patron kuřáků tabáku, Augustin Ignác Strobach
Jihlavský rodák, misionář – světec a mučedník. P. Augustin Ignác Strobach (1646-1684). Budoucí světec se narodil jihlavskému měšťanu Janu Strobachovi v ulici Matky Boží dne 12. března roku 1646 a hned téhož dne byl u svatého Jakuba pokřtěn jmény svatých Augustina a Ignáce.
(3.10.2018)
Číst celý článek...
Krátké ohlédnutí za Augustem Prokopem
Čas neúprosně utíká a tak až nyní, více jak s měsíčním zpožděním, můžeme si připomenout 170. výročí narození významného jihlavského rodáka, Augusta Prokopa. Narodil se 15. srpna 1838 v Jihlavě na dnešním Masarykově náměstí čís.54.
(29.9.2008)
Číst celý článek...
Historický kalendář Jihlavy a okolí roku 1938
1.1.: Závěr roku 1937 provázely sněhové přeháňky, obleva a mrazy. Nový rok započal sněhovou vánicí. Kronikář ve Dvorcích poznamenal : První čas po Novém roce byl v obci zdánlivý klid v soužití obou národností. Jenom zdánlivý, neboť i zdejší Němce zachvacovala vlna nacismu, především mládež. Tak bylo až do března.
(21.9.2008)
Číst celý článek...
Jihlavský folklor: pozapomenutá kapitola?
Jihlavsko je prakticky jediným regionem Vysočiny, který dodnes nemá svůj vlastní folklor. Pokusy naroubovat do této oblasti horácké zvyky ze sousedních regionů - například z Telečska či Žďárska - se setkaly s nezdarem a tak je hlavní město Vysočiny v této oblasti prakticky bez minulosti, bez tradic a bez kořenů.
(17.8.2008)
Číst celý článek...
Jihlavské hřbitovy...
Jihlavské hřbitovy. Dodnes většina z nás chodí uličkami a náměstími, aniž bychom tušili, že mnohdy vstupujeme na místa posledního odpočinku mnoha generací našich předků. A tak je dodnes dávno zapomenutý hřbitov skryt na Jánském kopci - v okolí nejstaršího jihlavského kostela Jana Křtitele - ve Smetanových sadech, kolem kostelíka sv. Ducha a nebo kolem chrámu sv. Jakuba. Stejně tak, jako na Minoritském náměstí u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
(30.10.2007)
Číst celý článek...
Posvícení - po jihlavsku Kirmes
Podle Ottova slovníku naučného z r. 1903 je posvícení výroční podzimní slavnost, která se koná na památku posvěcení chrámu. Posvícení se podle tohoto zdroje vyvinulo z pohanského obyčeje oslavovat šťastnou sklizeň a příchod zimy. Na Vysočině bylo posvícení nazýváno místy hody, v jihlavském jazykovém ostrově pak Kirmes...
(16.10.2007)
Číst celý článek...
Největší povodeň v dějinách Jihlavy
Oteplování planety, blížící se soudný den či změna klimatu. Tak to jsou pouze jedny z mála oblíbených vysvětlení nejrůznějších klimatických katastrof. Toto řádění živlů se nám, lidem moderního věku, jeví občas svým rozsahem nebývalé. Zřejmě je tomu tak i proto, že lidský život je krátký a málokdo tak může pamatovat, že k podobným událostem docházelo v průběhu dějin vždy a čas od času dokonce i opakovaně.
(7.10.2007)
Číst celý článek...
Překročili jsme hranice nám neznámého světa a života...
V době doznívajícího léta uplývá 40 let od skonu mimořádně disponované osobnosti a výjimečného zjevu moderně se již rozvíjející "nové vědy parapsychologie" Břetislava Kafky (14. května 1891 - 27. srpna 1967). "Jako badatel v oboru dosud neznámých jevů hypnosy, telepatie, jasnovidnosti apod. po více jak čtyřicet let jsem se zabýval touto disciplinou...", píše svým brilantním intelektem s pojmovou pregnantností "vidění geniova" (A. Schopenhauer) - Břetislav Kafka ve své knize PARAPSYCHOLOGIE, která vychází až v roce 1992 v pozoruhodně objevitelském nakladatelství ROAD Praha.
(27.8.2007)
Číst celý článek...
Historie jihlavských plováren
Kam asi jinam chodívali lidé v létě z rozpáleného města, než k vodě. Osvěžit se a zaplavat si do blízké řeky Jihlavy, říčky Jihlávky nebo se vydat k nedalekým rybníkům. Mezi nejpopulárnější patřil a doposud bezesporu patří Okrouhlík a Pávovský, německy Scheibenteich a Krummteich. Jejich věhlas se šířil už od poloviny 19. století.
(21.7.2007)
Číst celý článek...
Deo gratias...
Nové Motu proprio „Summorum pontificum“ o římské liturgii, které vydal Benedikt XVI. v sobotu 8. července, je - troufám si říci - tou nejlepší zprávou v oblasti katolické liturgiky za poslední léta. Už nebude kacířstvím slavit mši tak, jak ji neměnně slavily nesčíslné generace našich předků po moho staletí!
(9.7.2007)
Číst celý článek...
Jan Hus...
Nejznámějším českým církevním reformátorem je bezesporu někdejší mistr pražské university, kněz Jan Hus.
(6.7.2007)
Číst celý článek...
Cyril a Metoděj - patroni Evropy
První světci našeho národa. Bratři ze Soluně, věrozvěstové Cyril (Konstantin) a Metoděj.
(5.7.2007)
Číst celý článek...
Z historie jihlavských poutí
Výstavbě královského města Jihlavy předcházela stejnojmenná ves stojící při brodu přes řeku Jihlavu. Díky vyjímečné poloze na Haberské stezce a na hranicích Čech a Moravy byla ves i střediskem farního obvodu. Již před rokem 1233 tady stál farní kostel sv. Jana Křtitele...
(3.7.2007)
Číst celý článek...
Poutě a léto...
Už od prvního století měli křesťané v neobyčejné úctě hroby mučedníků. Přicházeli k nim a zde se modlili za přímluvu mučedníků u Božího trůnu...
(3.7.2007)
Číst celý článek...
Jak komunisté slavili Boží Tělo...
Svátek Božího Těla byl jedním z prvních, na které si počátkem padesátých let hodlal nastupující komunistický režim důkladně posvítit. Na stolech církevních tajemníků narůstaly stohy zpráv a hlášení informátorů o konání průvodů Božího těla na venkově Vysočiny.
(25.6.2007)
Číst celý článek...
Stěhování pomníku z Jihlavy do Hlinska
V každém městě kraje lze spatřit nějaký ten pomník. Jeden obrůstá zelení v parku, jiný šedne na náměstí, přičemž nemálo pomníků již dávno bylo zlikvidováno či roztaveno. Není ovšem mnoho takových pomníků či soch, které za dobu své existence zdobily náměstí či ulice dvou měst.
(23.6.2007)
Číst celý článek...
Čarodějnice neboli Filipojakubská noc
Již tradičně se 30. dubna v českých zemích pálí čarodějnice, slaví se Filipojakubská nebo Valpuržina noc. Prapůvodními zakladateli této tradice jsou Keltové, kteří právě poslední dubnový den zapalovali ohně. Podle nich dostal svátek název Beltine čili zářící oheň.
(30.4.2007)
Číst celý článek...
Mor...
Slovem mor se na počátku středověku původně označovaly všechny prudce probíhající a nakažlivé nemoci s vysokou úmrtností. Postupně se však v našich zemích ustálil tento název pro mor dýmějový.
(27.4.2007)
Číst celý článek...
Popeleční středa...
Popeleční středou, která letos připadá na 21. únor, vstupují křesťané do čtyřicetidenního postního období, jehož smyslem byla odedávna duchovní očista člověka.
(21.2.2007)
Číst celý článek...
Silentium...
Vzpomínám si, jak jsem kdysi jako malý ministrant u svatého Jakuba jednou dostal na dva týdny "dištanc" za opakovaný hlasitý smích v sakristii před bohoslužbou. Na stěnách tam totiž tehdy všude visely přísné barevné nápisy: "SILENTIUM - TICHO".
(21.2.2007)
Číst celý článek...
Dnes je úterý 11. prosinec
(28. listopad kalendáře iuliánského)
• 2018 rok křesťanského letopočtu
• 7507 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 11. 12.:
Úterý po druhé neděli adventní Sv. Damasa I., papeže a vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 28. 11. (11. 12.):
Ct.mč. vyzn. Štěpán Nový; mč. Irinarchos (Miroslav) a s ním 7 žen

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: