Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.3.: Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

18.3.: Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová

18.3.: U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo

18.3.: Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou

17.3.: Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

16.3.: Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel

16.3.: Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

16.3.: Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou

15.3.: Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů

15.3.: Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

15.3.: Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač

14.3.: Z policejního deníku: nehoda si vyžádala dva zraněné, řidič nadýchal téměř 1,5 promile

14.3.: Psychologická pomoc pro rodičky a maminky nejen v šestinedělí v havlíčkobrodské nemocnici

14.3.: 14. březen 1939 - Poslední večerní "křty" jihlavských Židů

13.3.: Z policejního deníku: falešný telefonát připravil muže o 360 tisíc korun; zloděj si odnesl z chaty padesát litrů slivovice

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Iglau.cz: Publicistika, historie, zajímavosti

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Překročili jsme hranice nám neznámého světa a života...
Sdílet článek
V době doznívajícího léta uplývá 40 let od skonu mimořádně disponované osobnosti a výjimečného zjevu moderně se již rozvíjející "nové vědy parapsychologie" Břetislava Kafky (14. května 1891 - 27. srpna 1967). "Jako badatel v oboru dosud neznámých jevů hypnosy, telepatie, jasnovidnosti apod. po více jak čtyřicet let jsem se zabýval touto disciplinou...", píše svým brilantním intelektem s pojmovou pregnantností "vidění geniova" (A. Schopenhauer) - Břetislav Kafka ve své knize PARAPSYCHOLOGIE, která vychází až v roce 1992 v pozoruhodně objevitelském nakladatelství ROAD Praha.
image-1
V traumatisujícím nás kouzlu osobnosti B. Kafky poznali jsme typ člověka jemného, jakoby i vnějškově zušlechtěného vlastním vědním oborem...
Odvěkým tajemstvím obestřená "Nová věda parapsychologie" je v hlavním titulu knihy ohraničena podtituly "Hypnosa, Schopnost médií, Komunikace se zemřelými, Zhmotnění, Lourdský zázrak" - jakoby kouzlem osobnosti svého nedostižného tvůrce apostrofovala "úsudek svědecký genia" (Aristoteles): "Docílili jsme rozluštění tohoto obrovského problému: tělo zachází, avšak duše s energotronovým tělem nadále žije a pokračuje v nekonečné přítomnosti mimo prostor a čas. Tím vcházíme do věčnosti, do zcela jiného světa, neznámého, neprobádaného, nesrozumitelného vzhledem, který máme ještě prostudovat a z něhož nemůžeme vyloučit pozemské názory..."
Imposantní a vnitřně hluboce ukázněný zjev Břetislava Kafky - "představitele parapsychologického bádání v Evropě...", uvedl nám - vysokoškolským studentům vědního oboru psychologie Filosofické fakulty Masarykovy university v Brně (v době zimního semestru 1945/1946) nezapomenutelný univ. prof. PhDr. Mihajlo Rostohar (1878 - 1966)... dodnes prožívám velkou duchovní přítomnost osobnosti B. Kafky detailně živým vzpomínáním... Osobitě tajemné a podmanivou jazykovou modulací provázené pozdravení uvedl vyzváním, aby zájemci "o komunikaci s Ním" vystoupili s jednoduchou charakteristikou místa, kde studovali - a aby v mysteriosním smyslu "tajemstvím obestřených míst kraje" (v pojetí slavného francouzského filosofa prof. Ch. Richeta) - chvíli souvisle hovořili... Vzpomínal jsem kouzelný kraj Novoměstska, nepodbízivých krás Vysočiny - a "tajemností míst" (prof. Charles - Robert Richet) Březinových Jaroměřic nad Ro kytnou, Demlova Tasova i Nového Města na Moravě již zvěčnělého básníka a překladatele MUDr. J. Svítila - Karníka...
"Duch těla zbavený není omezen na náš prostor a žije v dimensi vyšší..." - utkvělo v celoživotní mé pamětní skladbě z bezprostřední a jasnozřivě prozářeným pohledem provázené odpovědi duchovní osobnosti Břetislava Kafky... a prostor postupně již zšeřelé seminární místnosti brněnské fakulty pronikala hluboce informativní úvaha vzácného hosta: známý astronom a francouzský okultní psycholog C. Flammarion (1842 - 1925), jehož spisy jsou přeloženy do mnoha jazyků, výrazně ovlivnil Březinova genia, pozdně gotický malíř Hieronym Bosch (1450 - 1516) do otevřené krajiny umisťoval biblický děj... podobně tak plynou (vzpomínal podivuhodně soustředěný B. Kafka...) dřevoryty novoměstského malíře K. Němce (1879 - 1960), jehož pohled na lidské osudy a příběhy se odehrává "v lůně všemocné Matky přírody" (B. Kafka). Podivuhodně o parapsychologickém bádání o lidské bytosti vzdělaný Břetislav Kafka vzpomínal i "mediální osobnosti" malíře Vysočiny V áclava Jíchy, přítele Otokara Březiny z jaroměřické školy, jehož pastely, akvarely i tužkové kresby okouzlovaly...
Podobným způsobem i postupem svého jasnozřivého vcítění v odpovědi dávně mých fakultních spolustudujících prožíval B. Kafka svým mimořádným vhledem v parapsychologické jevy všechna místa, odkud na brněnskou Filosofickou fakultu přišli: tajemně členěné Beskydy, kouzelný kraj Poželetaví... a všechny nás udivoval svým jemně diferencovaným mimosmyslovým poznáváním, rovněž sugestivním výkladem o svých řezbářských a sochařských dílech - jemným naznačením tajemného i duchovního svých religiosních výtvorů...
V té době setkání s B. Kafkou se velmi sledoval, zkoumal i ověřoval problém - nedostižným duchovním bohatstvím Kafkova genia nazvaný "fluid oduší", který se uvolňuje několik dní pře smrtí... "Moji jasnovidní subjekti...", píše B. Kafka ve své knize "mi přesně na den i hodinu určovali přesnou dobu skonu lidí a nikdo nemůže říci, že bychom se kdy mýlili. Je zřejmé, že duše prostřednictvím fluidu oduší oživuje tělo a že tato energie je jasnovidcům viditelná. Nenalézá-li ji uspaný subjekt v některé části těla, hlásí s určitostí, že ono místo je tmavší a dovede z toho předem určit smrt...". V obsáhlé kapitole "Stav Duše - Život - Smrt a Oduší" (str. 82 - 92) pozoruhodným vcítěním B. Kafka objasňuje, jak postupem času získával "schopné subjekty - citlivce", s jejichž pomocí vstupoval do podvědomí lidí a určoval postup léčení... Nadlidským úsilím badatelské a léčitelské práce projekt oval nedostižně tvůrčí duch B. Kafky knihu NOVÉ ZÁKLADY EXPERIMENTÁLNÍ PSYCHOLOGIE (Duševědné výzkumy a objevy).
V popředí zájmů tehdejšího "universitního světa", zdůvodňujícího "záhady Duše" - zaujímalo čelné místo vědecké dílo profesora pařížské university Charles - Roberta Richeta (1850 - 1936): experimentálními výzkumy jasnovidectví a materialisací (zvláště u významných médií...) získal si zásluhy o parapsychologii... Podle biologa světového jména, profesora university v Lipsku Hanse Driesche (1867 - 1941) je zhmotnění (materialisace) prostorové vytváření jevů, které mají tvar, například prstů, neúplných rukou, hlav apod. - "...vznikají z beztvárné ektoplasmy, jakési to mlhoviny, vycházející z těla fysikálního média a zhušťující se působením jeho zvláštní energie..." (B. Kafka).
Z tajemstvím pronikajícího světa tehdejší prózy (v době fakultního setkání s B. Kafkou v roce 1946) zaujalo dílo skvělého katolického prozatéra Jana Čepa (1902 - 1974) - magickou až myšlenkou "ustavičného loučení tohoto světa...". Vrcholením emocionálního kouzla poesie pak lákalo básnictví katolicky protrpěné duše Jana Zahradníčka (1905 - 1960), především mystickou krásou veršů jeho básnické sbírky z roku 1937 "Pozdravení slunci" ("...ó slunce, ty anděle ohnivé rady, monstrance, jíž se koří věže a vody!")
Z mnoha vůdčích osobností katolické Moravy, které vzpomínaly vědecké a badatelské dílo kouzlem obestřené osobnosti B. Kafky - vracím se k nedostižnému vystoupení skvělého kazatele a řečníka, vynikajícího znalce filosofického díla Aristotelova a sv. Tomáše Akvinského: prof. ThDr. Josefa Silvestra Maria Braita (14. června 1898 - 25. září 1962). Dodnes nezapomenutelnou přednášku "debatních večerů Filosofické fakulty MU v Brně" (zimní sem. 1945 - 1946) uvedl připomenutím knihy "Nové základy experimentální psychologie" B. Kafky, o níž v duchovní a filosofické revui na hlubinu, kterou založil již v roce 1926, napsal: "Vaše kniha dává pokyny veliké ceny. Neostýchám se zpříma doporučiti studium této knihy..." Tklivá památka až ve věčnost Času nezapomenutelné a nesmazatelné osobnosti v našich kulturních dějinách prof. ThDr. J.S.M. Braita - je provázena jeho zatčením v padesátých letech, vězněním a propuštěním na tzv. první amnestii pro po litické vězně z 11. května 1960, kdy již jeho obdivně nezdolné a nadlidsky obětavé zdraví bylo zlomeno... Uložení do hrobky dominikánů v Olomouci provázela jen tichá píseň ct. sester dominikánek, jakoby kouzlem dávných vzpomínek krášlená práce + zvěčnělého z posledních let: Život sv. Dominika, zakladatele řádu kazatelů, zvaných také dominikánů, jehož náhrobek v Bologni je vyzdoben scénami z jeho života...
Duch těla zbavený není omezen na náš prostor a žije v dimensi vyšší...
Pro nás tak dávně nezapomenutelné pravdy a duchovní hodnoty dovedl rozumově nepostižitelnými poznámkami obsáhnout "duch rozlehlého Horizontu" (R.M. Rilke) - Břetislav Kafka v setkání s námi - vysokoškolskými studenty... Genialitou svých interpretačních schopností parapsychologických jevů dokazoval, že "parapsychologii lze považovat za vědu budoucnosti... jevy, spadající do oboru parapsychologie, mají dnes již většinou své místo v systému věd. Pozbyly tedy své "okultnosti". Mediálně tvarovanou vzpomínkou nelze mi obsáhnout šíři vědeckých, parapsychologických i praktickými aplikacemi obohacovaných zájmů, nezdolného i nezlomného úsilí astrálního až genia dnes zvěčnělého Břetislava Kafky... V traumatisujícím nás "kouzlu osobnosti" B. Kafky poznali jsme typ člověka jemného, jakoby i vnějškově zušlechtěného vlastním vědním oborem...
Ve "věčnost rozhozeného Času" (J. Čep) - anebo jak nám dávno řekl B. Kafka "v hlubiny nezřejmé Budoucnosti": "Největším a nejskvělejším objevem dvacátého věku je objev, že lidská přirozenost smrtí nezaniká, pouze se vývojem postupně mění a zdokonaluje a dává tělu vyšší hmotný a dokonalejší energotronový tvar..."
Tvůrce nového vědního oboru B. Kafka cítil s lidským utrpením a chápal, že jen přísným osobním odříkáním, skálopevným odhodláním trpět za spravedlivou věc - a snad i asketickým způsobem života, může ostatním pomoci...
Tajemstvím provázená "realita života" - "duši se zjevuje víc a více prožitý život, vidí současně činy dobré a špatné, žije v přítomnosti celého svého života. V duši se probouzí úzkost, podle viny i muka..." byla pro obdivného ducha Břetislava Kafky jednou z pravd, v nichž setrvával a s níž experimentoval po celý svůj nedostižně a obdivuhodně - mnohdy i strastiplně, naplňovaný život.
Doc. Jiří BEDNÁŘ (autor působí v oboru psychologie - psychoanalysa a psychoterapie, literární psychologie a filosofie a je dlouholetým spolupracovníkem Regionalistu)
Sdílet článek na Facebooku


Starší:

Zemětřesení roku 1328: Zánik Staré Jihlavy
Ačkoli přímý popis zatím největšího zemětřesení v historii našeho města roku 1328 nikde v archivech prakticky neexistuje, jeho následky byly v Jihlavě patrny po mnoho dalších století.
(4.8.2019)
Číst celý článek...
Výročí: Do naší doby se vrátili mučedníci...
„Bože pospěš mi na pomoc - slyš naše volání“ šeptají rozpraskané rty kněží... Do slov tiché modlitby skřípot železných vrat a dupot těžkých bot dozorů po chodbách v ranní tmě. Tak počíná ve tři hodiny ráno „hodinka Laudes“, ranních chval breviáře, v podzemí jihlavské věznice. Poslední ranní chvály na tomto světě, které se ve svém pozemském životě modlí kněží František Pařil a Václav Drbola.
(3.8.2019)
Číst celý článek...
Tajemná zahrada a její zakladatel
V místech budovy bývalého okresního úřadu v Jihlavě v Tolstého ulici vedle dnešního kina Sokol se ještě v 30. letech 20. století nacházela zahrada obehnaná zdí. Tajemný kout v centru Jihlavy, do jehož útrob se jen málokomu podařilo proniknout. Zahrada lidumila a osvíceného jihlavského lékaře, doktora Leopolda Fritze.
(2.8.2019)
Číst celý článek...
Most v Údolí mordů
Na území dnešního Rantířova u Jihlavy byl původně pouze brod. Ve 13. století však začali přicházet z Německa kolonisté a tak okolo brodu vyrostla ves Rantířov, německy Fussdorf. Obě jména - české i německé - si tato obec nad brodem přes řeku Jihlavu podržela až do roku 1945, kdy došlo k odsunu velké části původního obyvatelstva Jihlavska.
(29.7.2019)
Číst celý článek...
Proč dávný jihlavský adventní věnec měl svíček šest?
Můj dědeček vždy vyprávěl, že z dětství prý pamatoval, jak mnohé jihlavské adventní věnce měly - kdovíproč? - namísto čtyř dokonce šest svíček... Nikdy jsem to nechápal. A až v posledních létech tuším, že mohl mít pravdu.
(2.12.2018)
Číst celý článek...
Z jihlavských popravišť
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
(31.10.2018)
Číst celý článek...
Říjen 1918 v Jihlavě...
Když před 100 lety, v říjnu roku 1918, bylo po tisíciletí své existence zrušeno Království české a Markrabství moravské - a v Praze byla vyhlášena československá republika - v Jihlavě se nedělo vůbec nic. Město si dál žilo svým ustaraným životem na konci války a prakticky nikdo se zde o události ve vzdálené Praze příliš nestaral.
(29.10.2018)
Číst celý článek...
Svatý Václav mistra Šlezingera u Minoritů...
Doslova v poslední chvíli zachráněné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera je dodnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě. Je jím svatý Václav, poslední mistrovo dílo...
(27.10.2018)
Číst celý článek...
Láska, která přežila smrt o 13 let
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
(12.10.2018)
Číst celý článek...
Tajemství našich chrámů Nejsvětější Trojice
Kostely i kaple zasvěcené Nejsvětější Trojici, tedy Trojjedinému Bohu, se prakticky vždy stavěly postupně tři, aby vytvořily trojúhelník. Jedním z nich je v okolí Jihlavy velmi zajímavý trojúhelník mezi chrámem Nejsvětější Trojice na poutním vrchu Křemešníku u Pelhřimova, pod nímž pramení zázračný léčivý pramen, dále mezi chrámem Nejsvětější Trojice ve Vysokých Studnicích u Jihlavy - a nakonec mezi chrámem Nejsvětější Trojice v Babicích u Moravských Budějovic.
(5.10.2018)
Číst celý článek...
Jihlavský mučedník a patron kuřáků tabáku, Augustin Ignác Strobach
Jihlavský rodák, misionář – světec a mučedník. P. Augustin Ignác Strobach (1646-1684). Budoucí světec se narodil jihlavskému měšťanu Janu Strobachovi v ulici Matky Boží dne 12. března roku 1646 a hned téhož dne byl u svatého Jakuba pokřtěn jmény svatých Augustina a Ignáce.
(3.10.2018)
Číst celý článek...
Krátké ohlédnutí za Augustem Prokopem
Čas neúprosně utíká a tak až nyní, více jak s měsíčním zpožděním, můžeme si připomenout 170. výročí narození významného jihlavského rodáka, Augusta Prokopa. Narodil se 15. srpna 1838 v Jihlavě na dnešním Masarykově náměstí čís.54.
(29.9.2008)
Číst celý článek...
Historický kalendář Jihlavy a okolí roku 1938
1.1.: Závěr roku 1937 provázely sněhové přeháňky, obleva a mrazy. Nový rok započal sněhovou vánicí. Kronikář ve Dvorcích poznamenal : První čas po Novém roce byl v obci zdánlivý klid v soužití obou národností. Jenom zdánlivý, neboť i zdejší Němce zachvacovala vlna nacismu, především mládež. Tak bylo až do března.
(21.9.2008)
Číst celý článek...
Jihlavský folklor: pozapomenutá kapitola?
Jihlavsko je prakticky jediným regionem Vysočiny, který dodnes nemá svůj vlastní folklor. Pokusy naroubovat do této oblasti horácké zvyky ze sousedních regionů - například z Telečska či Žďárska - se setkaly s nezdarem a tak je hlavní město Vysočiny v této oblasti prakticky bez minulosti, bez tradic a bez kořenů.
(17.8.2008)
Číst celý článek...
Jihlavské hřbitovy...
Jihlavské hřbitovy. Dodnes většina z nás chodí uličkami a náměstími, aniž bychom tušili, že mnohdy vstupujeme na místa posledního odpočinku mnoha generací našich předků. A tak je dodnes dávno zapomenutý hřbitov skryt na Jánském kopci - v okolí nejstaršího jihlavského kostela Jana Křtitele - ve Smetanových sadech, kolem kostelíka sv. Ducha a nebo kolem chrámu sv. Jakuba. Stejně tak, jako na Minoritském náměstí u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
(30.10.2007)
Číst celý článek...
Posvícení - po jihlavsku Kirmes
Podle Ottova slovníku naučného z r. 1903 je posvícení výroční podzimní slavnost, která se koná na památku posvěcení chrámu. Posvícení se podle tohoto zdroje vyvinulo z pohanského obyčeje oslavovat šťastnou sklizeň a příchod zimy. Na Vysočině bylo posvícení nazýváno místy hody, v jihlavském jazykovém ostrově pak Kirmes...
(16.10.2007)
Číst celý článek...
Největší povodeň v dějinách Jihlavy
Oteplování planety, blížící se soudný den či změna klimatu. Tak to jsou pouze jedny z mála oblíbených vysvětlení nejrůznějších klimatických katastrof. Toto řádění živlů se nám, lidem moderního věku, jeví občas svým rozsahem nebývalé. Zřejmě je tomu tak i proto, že lidský život je krátký a málokdo tak může pamatovat, že k podobným událostem docházelo v průběhu dějin vždy a čas od času dokonce i opakovaně.
(7.10.2007)
Číst celý článek...
Překročili jsme hranice nám neznámého světa a života...
V době doznívajícího léta uplývá 40 let od skonu mimořádně disponované osobnosti a výjimečného zjevu moderně se již rozvíjející "nové vědy parapsychologie" Břetislava Kafky (14. května 1891 - 27. srpna 1967). "Jako badatel v oboru dosud neznámých jevů hypnosy, telepatie, jasnovidnosti apod. po více jak čtyřicet let jsem se zabýval touto disciplinou...", píše svým brilantním intelektem s pojmovou pregnantností "vidění geniova" (A. Schopenhauer) - Břetislav Kafka ve své knize PARAPSYCHOLOGIE, která vychází až v roce 1992 v pozoruhodně objevitelském nakladatelství ROAD Praha.
(27.8.2007)
Číst celý článek...
Historie jihlavských plováren
Kam asi jinam chodívali lidé v létě z rozpáleného města, než k vodě. Osvěžit se a zaplavat si do blízké řeky Jihlavy, říčky Jihlávky nebo se vydat k nedalekým rybníkům. Mezi nejpopulárnější patřil a doposud bezesporu patří Okrouhlík a Pávovský, německy Scheibenteich a Krummteich. Jejich věhlas se šířil už od poloviny 19. století.
(21.7.2007)
Číst celý článek...
Deo gratias...
Nové Motu proprio „Summorum pontificum“ o římské liturgii, které vydal Benedikt XVI. v sobotu 8. července, je - troufám si říci - tou nejlepší zprávou v oblasti katolické liturgiky za poslední léta. Už nebude kacířstvím slavit mši tak, jak ji neměnně slavily nesčíslné generace našich předků po moho staletí!
(9.7.2007)
Číst celý článek...
Jan Hus...
Nejznámějším českým církevním reformátorem je bezesporu někdejší mistr pražské university, kněz Jan Hus.
(6.7.2007)
Číst celý článek...
Cyril a Metoděj - patroni Evropy
První světci našeho národa. Bratři ze Soluně, věrozvěstové Cyril (Konstantin) a Metoděj.
(5.7.2007)
Číst celý článek...
Z historie jihlavských poutí
Výstavbě královského města Jihlavy předcházela stejnojmenná ves stojící při brodu přes řeku Jihlavu. Díky vyjímečné poloze na Haberské stezce a na hranicích Čech a Moravy byla ves i střediskem farního obvodu. Již před rokem 1233 tady stál farní kostel sv. Jana Křtitele...
(3.7.2007)
Číst celý článek...
Poutě a léto...
Už od prvního století měli křesťané v neobyčejné úctě hroby mučedníků. Přicházeli k nim a zde se modlili za přímluvu mučedníků u Božího trůnu...
(3.7.2007)
Číst celý článek...
Jak komunisté slavili Boží Tělo...
Svátek Božího Těla byl jedním z prvních, na které si počátkem padesátých let hodlal nastupující komunistický režim důkladně posvítit. Na stolech církevních tajemníků narůstaly stohy zpráv a hlášení informátorů o konání průvodů Božího těla na venkově Vysočiny.
(25.6.2007)
Číst celý článek...
Stěhování pomníku z Jihlavy do Hlinska
V každém městě kraje lze spatřit nějaký ten pomník. Jeden obrůstá zelení v parku, jiný šedne na náměstí, přičemž nemálo pomníků již dávno bylo zlikvidováno či roztaveno. Není ovšem mnoho takových pomníků či soch, které za dobu své existence zdobily náměstí či ulice dvou měst.
(23.6.2007)
Číst celý článek...
Čarodějnice neboli Filipojakubská noc
Již tradičně se 30. dubna v českých zemích pálí čarodějnice, slaví se Filipojakubská nebo Valpuržina noc. Prapůvodními zakladateli této tradice jsou Keltové, kteří právě poslední dubnový den zapalovali ohně. Podle nich dostal svátek název Beltine čili zářící oheň.
(30.4.2007)
Číst celý článek...
Mor...
Slovem mor se na počátku středověku původně označovaly všechny prudce probíhající a nakažlivé nemoci s vysokou úmrtností. Postupně se však v našich zemích ustálil tento název pro mor dýmějový.
(27.4.2007)
Číst celý článek...
Popeleční středa...
Popeleční středou, která letos připadá na 21. únor, vstupují křesťané do čtyřicetidenního postního období, jehož smyslem byla odedávna duchovní očista člověka.
(21.2.2007)
Číst celý článek...
Silentium...
Vzpomínám si, jak jsem kdysi jako malý ministrant u svatého Jakuba jednou dostal na dva týdny "dištanc" za opakovaný hlasitý smích v sakristii před bohoslužbou. Na stěnách tam totiž tehdy všude visely přísné barevné nápisy: "SILENTIUM - TICHO".
(21.2.2007)
Číst celý článek...
Dnes je úterý 19. březen
(6. březen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 19. 3.:
Pátek po čtvrté neděli postní Sv. Josefa, snoubence blahoslavené Panny Marie, vyznavače a patrona zemí Koruny české
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 6. 3. (19. 3.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: