Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
18.7.: Z policejního deníku: nález letecké pumy; neznámý sprejer počmáral dům a popelnice

18.7.: Vlci z nelegálního chovu našli dočasný domov v záchranném centru CITES v ZOO Tábor

18.7.: Stavba parkoviště začala, sledovat ji můžete online

18.7.: Klášter v Nové Říši je novým atraktivním turistickým cílem Vysočiny

17.7.: Z policejního deníku: zloděj odjel na elektrokoloběžce; opilý řidič ujel od nehody

17.7.: Z evropské přírody už nenávratně zmizely desítky druhů zvířat. Slováci se nyní snaží vystřílet další

17.7.: Letní kino v Jihlavě promítne film Barbie

16.7.: Zvířata z táborské zoo si užívají studené sprchy a ledové „dorty“

16.7.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl centrálu a bezpečnostní zámky; řidič, který boural, nadýchal 3,88 promile

16.7.: V Muzeu rekordů v Pelhřimově je k vidění brazilské vydání knihy a klasické vydání sešitové románu Dobrý voják Švejk

16.7.: Na Vysočině se množí klíšťata, nemocných klíšťovou encefalitidou a Lymskou borreliózou přibývá

16.7.: Lávka u Staré plovárny v Jihlavě je opravená, dělníci k ní nosili nářadí i materiál v kýblech

16.7.: Kandidátní listiny do krajských voleb podalo na Vysočině třináct politických stran, hnutí a koalic

15.7.: Čeští zemědělci hledají cesty, jak nedoplatit na nízké ceny obilí. Letos proto vyseli nejvíce máku za poslední roky a mírně navyšují i plochy dalších plodin

15.7.: Z policejního deníku: vandal poničil garážová vrata; recidivistka ukradla prádlo; opilí řidiči bourali

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Glosy Iglau.cz:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Nejškaredější středy 20. století
Sdílet článek
Na středy má tento národ skutečně štěstí. Je to jediný den v týdnu, který by snad měl být navěky prohlášen jakýmsi Dnem půstu od politických rozhodnutí. Je k tomu totiž vcelku dostatek důvodů. Vše začalo středou 13. listopadu 1918. V tento den totiž první samozvaná lůzovláda dvacátého století - zde přesně nikým nevolené revoluční orgány říjnového převratu 1918 - rozhodla o zrušení tisíciletého českého království a o nastolení nového zřízení, takzvané "republiky"...
Vše začalo středou 13. listopadu 1918. V tento den totiž první samozvaná lůzovláda dvacátého století - zde přesně nikým nevolené revoluční orgány říjnového převratu 1918 - rozhodla o zrušení tisíciletého českého království a o nastolení nového zřízení, takzvané "republiky"...
Druhá neblahá středa se pak dostavila 18. prosince roku 1935, kdy profesora Masaryka nahradil v presidentském úřadě zakomplexovaný, nervosní a chorobně ješitný Edvard Beneš. A právě to pak vedlo k mnoha dalším osudovým středám tohoto národa. Protože jen o tři roky později tentýž Beneš - v rozporu s tehdejší ústavou i zákony - zcela obešel parlament a sám, aniž by kdo z ústavních právníků či politiků proti tomu tehdy jakkoli protestoval, svévolně rozhodl o odstoupení části území Československa nacistickému Německu. Učinil to dle dikce Mnichovské dohody ve středu 21. září 1938.
Což vedlo k další středě, k 15. březnu 1939, kdy se zbytek okleštěné republiky stal během jediného dne snadnou kořistí Hitlerova Německa. Beneš i ze zahraničí dále pokračoval v započatém díle a tak ve středu 22. prosince roku 1943 dohodl v Moskvě s ruským tyranem Stalinem podrobnosti poválečného uspořádání Československa. V tuto předvánoční středu roku 1943 v Moskvě Beneš vyměnil budoucí samostatnost státu za ukojení své osobní pomstychtivosti, když za Stalinem přislíbené vyhnání čtyř milionů Němců z republiky uvrhl svůj stát na desítky let do sovětského područí.
A tak se pak nelze ani divit, že na nátlak Gottwalda ve středu 24. října roku 1945 Beneš vydal - opět bez parlamentu - dekret, jímž šmahem znárodnil 3000 klíčových podniků a firem v Československu. Kromě jiných tak z Benešova rozhodnutí stát svévolně ukradl například všechny banky, pojišťovny, doly i filmové společnosti.
Nu a tak bylo jen logické, že zase ve středu - 9. července 1947 - Československo odmítlo Marshallův plán a dobrovolně vstoupilo do plného vazalství sovětské říše. Středa 25. února 1948, kdy Edvard Beneš přijal demisi ministrů vlády a umožnil tak Gottwaldovi převzít absolutní moc v zemi, pak byla již jen smutnou tečkou za působením tohoto muže v čele státu.
Nicméně Benešův "středeční" duch na osudy milionů Čechů i Slováků působil i nadále. Konec jediného pokusu o reformu jím nastoleného komunistického režimu se totiž nutně dostavil právě před 40 lety, jak jinak než ve středu, a to 21. srpna roku 1968. V tu středu došlo zatím k poslední okupaci naší země, a to vojsky komunistického imperia, do jehož područí nás Edvard Beneš kdysi ve středu 22. prosince roku 1943 v Moskvě uvrhl.
A mimochodem: Edvard Beneš byl, jakožto jediný president této země až do dnešních dnů (pravda, s jedinou výjimkou protektorátního presidenta dr. Emila Háchy) narozen sám rovněž ve středu! Byla to tak patrně nejvíce osudová česká středa - 28. květen roku 1884...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku


Starší glosy Lea Švančary:
Dnes je pátek 19. červenec
(6. červenec kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 19. 7.:
Pondělí po neděli osmé po Svatém Duchu Sv. Vincence z Pauly, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 6. 7. (19. 7.):

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: