Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
16.10.: Ve Ždírci nad Doubravou sebral zloděj pneumatiky; způsobil škodu 20 tisíc korun

16.10.: Radnice v Telči hledá nového kronikáře

16.10.: Policisté dopadli šestadvacetiletou distributorku drog

16.10.: Krádež jízdních kol ve Velké Bíteši a Moravských Budějovicích

16.10.: Komentovaná prohlídka archeologických lokalit v Telči

16.10.: Inspektoři ČIŽP uložili lesonické společnosti pokutu přes 186 tisíc korun za nedovolený odběr vod

16.10.: Da Vinciho Poslední večeře v kostele Povýšení sv. Kříže v Jihlavě

16.10.: Co se to děje s dnešním Západem?

16.10.: Co se dělo s Žižkou po jeho smrti u Přibyslavi? Vojevůdce byl pohřben 21. října 1424

16.10.: Adoramus te Christe ze zpěvy z Taizé v sobotu v bazilice sv. Prokopa v Třebíči

15.10.: Výsadba nových remízků na pastvině nedaleko Žďáru nad Sázavou v sobotu 2. listopadu

15.10.: Ty bláho, fakt přišli! Jihlava se stala jedním z 30 měst Paměti národa

15.10.: Sbírka na podporu nevidomých Bílá pastelka se bude konat ve středu 16. října

15.10.: Přednáška Co nás čeká na poli výzkumu exoplanet v příští dekádě? v jihlavském muzeu

15.10.: Osmadvacetiletý muž, který v Havlíčkově Brodě opakovaně distribuoval pervitin, skončil ve vazbě

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Glosy Iglau.cz:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Requiescat in pace...
Sdílet článek
Mám pocit, že se příliš nehodí komentovat cizí pohřby. Poslední rozloučení totiž patří mezi ty věci v životě každého člověka, které jsou jen a jen navýsost soukromou záležitostí. Nicméně tentokrát - pravda, byť jen se skřípěním zubů - malou výjimku udělám. A to právě proto, že výše zmíněný axiom se v poslední době v Česku přestal brát jaksi na vědomí...
Pohřeb každého, byť jen trochu známějšího člověka, se v této zemi totiž začíná stávat jakousi všelidovou komediantskou poutí, spojenou s nevkusnou přehlídkou všemožných pidi až maxi-celebrit. Bez ohledu na to, zda dotyční mají či nemají u nebožtíkovy rakve co pohledávat.
Tomu se nevyhnul ani sobotní pohřeb Jiřího Šindeláře (Katapult) v Čechticích na hranicích našeho kraje. Očekávanou přítomnost plaček druhu Petra Jandy (Olympic) ostatně avisovala již četná televizní vystoupení českých popových troglodytů od chvíle, kdy Šindelář vydechl naposledy. Prolévání krokodýlích slz do kamer se pochopitelně s blížícím datem pohřbu stupňovalo od zpráv ke zprávám, až vygradovalo v tradiční nevkusné kvílení. "Byl to hodnej kluk," zaštkal do namířených objektivů v den pohřbu truchlenec Janda svoje duchaplné zhodnocení situace.
Jakoby si nikdo nevšiml, že se nalézá nikoli na kapitány show-bussinessu pečlivě zrežírované truchlohře v pražském krematoriu, ale na křesťanském pohřbu ve venkovském kostele. Přičemž pohřeb tohoto typu není ničím jiným, než především výrazem naděje na opětovné shledání nás živých s těmi, kteří nás v této chvíli - nikoli naší zásluhou, ale jen a jen čirou náhodou - předcházejí. A tak se celoživotní Dědkův muzikantský partner Olda Říha raději s přítelem rozloučil v soukromí, v zavřeném kostele hodinu před obřadem.
Plně ho chápu!
Když jsme spolu naposledy mluvili, přišla mimo jiné také řeč na odpouštění. "I kdyby mi dnes stokrát kdokoli podával ruku s tím, abych mu prominul co za komunistů dělal či nedělal, odmítnu! Nám totiž ta ztracená léta, kdy jsme z vyprodaných stadionů ze dne na den museli jít hrát maximálně tak na svatby pro padesát opilců, nikdy nikdo nevrátí," prohlásil tehdy resolutně frontman Katapultu. A dodal, že teprve dnes se cítí na české "umělecké scéně" plně nezávislý. "Mám na webu svojí kapely vlastní internetové noviny, mám svoje vydavatelství a agenturu a nemusím se nikde před nikým hrbit. Nemusím jako jiní rok léčit několik písniček ve studiích a mohu si dovolit - když chci - vydat živé DVD bez zásadních střihů a úprav z celého našeho koncertu od prvního tónu až po závěrečný potlesk," vysvětlil mi Říha.
A tak je jasné, že tento muž musel v sobotu odmítnout i předem "sestříhaný" funerální scénář pohřbu svého nejbližšího kapelního druha. Že se odmítl podílet na trapných srdceryvnostech a poslední rozloučení s kamarádem pojal tak, jak to cítil jen on sám.
Škoda jen, že mu to díky neomalenému hulvátství a "samožerství až za hrob" jeho okolí nemohlo být dopřáno jinak, než v před médii a pop-hvězdami uzamčeném Čechtickém kostele...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku


Starší glosy Lea Švančary:
Dnes je středa 16. říjen
(3. říjen kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 16. 10.:
Úterý po neděli dvacáté prvé po Svatém Duchu Sv. Hedviky, vdovy, vévodkyně a patronky Slezka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 3. 10. (16. 10.):

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: