Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
23.10.: Řidiči pod vlivem drog i alkoholu

23.10.: Výstava Zatracená generace bude k vidění v prostorách Vysoké školy polytechnické v Jihlavě

23.10.: V jihlavské nemocnici mapují paliativní péči

23.10.: Pelhřimov loni propojil skrze vlajkový rekord celou republiku. A LETOS?

23.10.: Neznámý zloděj se v Ledči nad Sázavou vloupal do zahradních domků, kde sebral vařič, alkohol, nářadí a další věci

23.10.: Kraj Vysočina dnes spustil příjem žádostí ve 3. vlně kotlíkových dotací

23.10.: Hrady Kámen a Roštejn budou pro veřejnost otevřené ještě o posledním říjnovém víkendu

23.10.: Dýňové kouzlení na zámku ve Žďáře nad Sázavou

23.10.: Den gibonů v zoologické zahradě v Jihlavě v sobotu

23.10.: Cizinec dluží svému sedmiletému synovi z Třebíčska na výživném téměř sto tisíc korun

22.10.: Zemřel JIří Švec, závodník, trenér a člen výboru jihlavské atletiky

22.10.: Zdravotníci novoměstské nemocnice absolvují seminář o domácím násilí

22.10.: Třiadvacátá Ji.hlava začne poctou Věře Chytilové a Jaroslavu Kučerovi

22.10.: Starý Přísecký rybník na Jihlavsku bude mít svou ptačí pozorovatelnu

22.10.: Policisté žádají veřejnost o spolupráci při objasnění krádeže, ke které došlo na konci srpna ve Žďáře nad Sázavou

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Politika je žumpou jen tehdy, je-li její obsah skutečně naplněn fekáliemi!
Sdílet článek
V letech 1980-1990 jsem byl členem Československé strany lidové (ČSL), kterou v roce 1919 zakládali již oba moji dědové. Byla to po dlouhých 41 let jediná nekomunistická partaj v této zemi, která na na naší, venkovské, úrovni byla stranou zarytých antikomunistů, kněží bez "souhlasu", lidí prošlých komunistickými lágry, rozkulačených sedláků i pevných, zásadových venkovských "palic", tedy nikým nezlomitelných starých katolíků...
Nemálo chvil jsme za ta léta strávili - a to už od bujarého mládí - kvůli tomu po výsleších na StB. Věděli jsme vždy ale přesně, kdo je kdo: Na jedné straně nenáviděný bolševický režim, na té druhé my!
Tvrdé prozření přišlo v roce 90 s Josefem Bartončíkem (o němž ostatně nikdo z nás na JM nepochyboval, kdo vlastně je, už dávno) a s Havlovou jednoaktovkou, kdy Vladař teatrálně "odhalil" v den prvních svobodných voleb Bartončíkovo angažmá u StB.
Vystoupil jsem tehdy se smíšenými pocity z poplivané strany, jíž prošli nejen oba moji zmínění dědové, ale i oba moji rodiče - a všichni moji předkové i příbuzní, kam se člověk až do roku 1919 podíval...
V dobách Oposiční smlouvy jsem po létech vstoupil do politiky znovu. Právě po Sarajevu, a právě proto!
Můj názor, že nestačí nadávat u flašky, ale je třeba něco sám udělat, jsem se tehdy rozhodl ověřit praxí, a to kde jinde, než v "pravicové" ODS.
A praxe prokázala, že to do jisté míry jde! Začali jsme tažení proti komunistům v jihlavské ODS, a současně s tím i proti pijavicím přissátým na veřejné rozpočty. (Mnozí z těch dnešních pijavic, radních i primátorů, byli tehdy nadšeně na naší straně.)
Když byl v roce 2010 těsně před volbami zákeřně zlikvidován dlouholetý jihlavský předseda, kamarád a slušný člověk Radek Vovsík (na zakázku zevnitř jihlavské ODS), viděl jsem, že boj o peníze, prebendy a zakázky je věčný. S kmotry lze vyhrát možná bitvu, ale nelze vyhrát celou válku.
A tak se i nakonec stalo.
Neznamená to ale, že nemá, nemělo a nebude mít smysl politiku dělat a pokoušet se ji změnit - dále trvám na tom, že sedět jen pasivně u piva je obrovskou chybou, která se může nakonec vymstít nám všem.
Jen je po jisté době třeba ty vyčerpané idealisty a bojovníky střídat!

(Musím ještě dodat, že mi bylo velikou ctí poslední rok spolupracovat v ODS s tak principiálními a pevnými lidmi i přáteli, které bych už po létech zkušeností v politice rozhodně nehledal: Jan Tesař, Michal Zigl, František Strnad, Erich Janderka, Ivo Strejček a další a další jsou mi důkazem, že politika je žumpou jen tehdy, je-li její obsah skutečně naplněn většinově fekáliemi.)
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku


Starší glosy Lea Švančary:
Dnes je středa 23. říjen
(10. říjen kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 23. 10.:
Úterý po neděli dvacáté druhé po Svatém Duchu
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 10. 10. (23. 10.):

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: