Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
30.5.: Věž kostela svatého Mikuláše ve Velkém Meziříčí se od pondělí otevře pro veřejnost

30.5.: V novoměstském Horáckém muzeu probíhá výstava Život v přírodě

30.5.: Studie revitalizace jihlavského náměstí posbírala přes 80 podnětů

30.5.: Na Vysočině na Žďársku přibyl jeden nový případ nemoci covid-19

30.5.: Filmový klub v Jihlavě uvede finský snímek Neznámý voják

29.5.: V pondělí začínají maturity, na Vysočině bude skládat zkoušku z dospělosti 3801 studentů

29.5.: Unikátní kufry doktora Stingla jsou novými exponáty Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově

29.5.: Patronka hospice v Třebíči svatá Zdislava slaví 800 let od narození a 25 let od svatořečení

29.5.: Opilý řidič ve Žďáře nad Sázavou boural

29.5.: Magdalena Křenková představí ve Staré Říši svou sbírku básní

29.5.: Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy slaví jubileum, lidé mohou jít na vycházku

28.5.: Rušení nočního klidu v Pelhřimově skončilo napadením policisty

28.5.: Přetížený náklad museli přeložit; přísné pokuty pro řidiče a sankce ve správním řízení čeká také dopravce

28.5.: Nemocnice v Třebíči bude mít opravené operační sály

28.5.: Kompenzace pro OSVČ připraví Jihlavu o dalších asi 50 milionů korun

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Dvojitá pomsta pana domácího

Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

Vzpomínka na Bosého Laca

Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…

Zloděj od svatého Jana…

Jak hrozná kletba pana Kreuzera zabila dvanáct lidí

Jak si paní Marie v helenínské kapli vymodlila hodinku šťastné smrti

Kdo chce kam – aneb jak se tajemníkovi KSČ zázračně vyplnilo jeho přání…

Tramvaje z Jihlavy do Dřevěných mlýnů…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Politika je žumpou jen tehdy, je-li její obsah skutečně naplněn fekáliemi!
Sdílet článek
V letech 1980-1990 jsem byl členem Československé strany lidové (ČSL), kterou v roce 1919 zakládali již oba moji dědové. Byla to po dlouhých 41 let jediná nekomunistická partaj v této zemi, která na na naší, venkovské, úrovni byla stranou zarytých antikomunistů, kněží bez "souhlasu", lidí prošlých komunistickými lágry, rozkulačených sedláků i pevných, zásadových venkovských "palic", tedy nikým nezlomitelných starých katolíků...
Nemálo chvil jsme za ta léta strávili - a to už od bujarého mládí - kvůli tomu po výsleších na StB. Věděli jsme vždy ale přesně, kdo je kdo: Na jedné straně nenáviděný bolševický režim, na té druhé my!
Tvrdé prozření přišlo v roce 90 s Josefem Bartončíkem (o němž ostatně nikdo z nás na JM nepochyboval, kdo vlastně je, už dávno) a s Havlovou jednoaktovkou, kdy Vladař teatrálně "odhalil" v den prvních svobodných voleb Bartončíkovo angažmá u StB.
Vystoupil jsem tehdy se smíšenými pocity z poplivané strany, jíž prošli nejen oba moji zmínění dědové, ale i oba moji rodiče - a všichni moji předkové i příbuzní, kam se člověk až do roku 1919 podíval...
V dobách Oposiční smlouvy jsem po létech vstoupil do politiky znovu. Právě po Sarajevu, a právě proto!
Můj názor, že nestačí nadávat u flašky, ale je třeba něco sám udělat, jsem se tehdy rozhodl ověřit praxí, a to kde jinde, než v "pravicové" ODS.
A praxe prokázala, že to do jisté míry jde! Začali jsme tažení proti komunistům v jihlavské ODS, a současně s tím i proti pijavicím přissátým na veřejné rozpočty. (Mnozí z těch dnešních pijavic, radních i primátorů, byli tehdy nadšeně na naší straně.)
Když byl v roce 2010 těsně před volbami zákeřně zlikvidován dlouholetý jihlavský předseda, kamarád a slušný člověk Radek Vovsík (na zakázku zevnitř jihlavské ODS), viděl jsem, že boj o peníze, prebendy a zakázky je věčný. S kmotry lze vyhrát možná bitvu, ale nelze vyhrát celou válku.
A tak se i nakonec stalo.
Neznamená to ale, že nemá, nemělo a nebude mít smysl politiku dělat a pokoušet se ji změnit - dále trvám na tom, že sedět jen pasivně u piva je obrovskou chybou, která se může nakonec vymstít nám všem.
Jen je po jisté době třeba ty vyčerpané idealisty a bojovníky střídat!

(Musím ještě dodat, že mi bylo velikou ctí poslední rok spolupracovat v ODS s tak principiálními a pevnými lidmi i přáteli, které bych už po létech zkušeností v politice rozhodně nehledal: Jan Tesař, Michal Zigl, František Strnad, Erich Janderka, Ivo Strejček a další a další jsou mi důkazem, že politika je žumpou jen tehdy, je-li její obsah skutečně naplněn většinově fekáliemi.)
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku


Starší glosy Lea Švančary:
Dnes je 31. květen
(18. květen kalendáře iuliánského)
• 2020 rok křesťanského letopočtu
• 7509 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 31. 5.:
Hod Boží svatodušní Panny Marie Královny Sv. Petronily, panny
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 18. 5. (31. 5.):

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: