Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.4.: Z policejního deníku: krádež kabelů; řidič se dopustil trestného činu, jeho spolujedoucí byl v celostátním pátrání; opilá žena nadýchala přes čtyři promile

20.4.: Stoletá lípa na Libušíně ve Žďáře nad Sázavou půjde k zemi

20.4.: Město Jihlava opraví Návesní rybník v Kosově

20.4.: Medvědi hnědí v táborské zoo zimní spánek neznají, přesto odpočívají rádi

19.4.: Z policejního deníku: u rybníka ležel dělostřelecký granát; pokus o vloupání do budovy; za volant usedl bez řidičáku

19.4.: U Lukavce na Pelhřimovsku našli archeologové technickou keramiku se zbytky dehtu nebo torzo středověké pece

19.4.: U Jaderné elektrárny Dukovany roste nová ovocná alej

19.4.: Sbírka potravin pro lidi v nouzi se bude konat v sobotu 24. dubna

19.4.: Prohlášení Václava Klause ke kauze Vrbětice

19.4.: Na silnici I/19 na Havlíčkobrodsku, Žďársku a Pelhřimovsku probíhají opravy

19.4.: Na VŠPJ vzniká nový podcast Polytechnicast; dozvíte se třeba, jak vás může zlomená ruka přivést ke studiu vysoké školy.

18.4.: Z policejního deníku: rvačka na ulici; herní konzole se muž nedočkal; krádež kola z garáže

17.4.: Třebíč má suvenýrovou euro bankovku

17.4.: Staňte se průzkumníkem městské divočiny

16.4.: Z policejního deníku: poškození pracovního stroje a krádež jeho vybavení; nález hlavic německých ručních granátů ve studni; distributor drog dopaden

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

Netopýr v trolejbusu…

Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Sdílet článek
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
image-1
Nikde ta nechutná dnešní sterilita s klimatisacemi a páchnoucí "voňavou" chemií, kdepak. Na každém stole jen přetékající popelníky, plné klávesnice nejdříve Consulů, pak "dvaosmšestek", popela a vylitého kafe; neopakovatelná vůně těch starých dřevěných pořadačů a ohlazených stolů pamatujících ještě 40. léta. A do nočních hodin hřející žluté teplé světlo obyčejných žárovek v lampách na stolech, paprsků klopotně prorážejících hustou mlhu, nezbytný to produkt hektického duševního nasazení.
Když se řekne "noviny, redakce, žurnalistika", je to přesně toto prostředí. Stejně tak, jako když řeknu slova politik, sekretariát či schůze.
Dnes?
Sterilní redakční "pitevny", kde pod modrým svitem jedovatých diod vysedávají po celé dny pobledlé absolventky humanistických pavěd, jimž pohonnou hmotou jsou čaje a zhusta i jedna technická plodina, z níž naši ještě předci dělali provazy. A naprosto stejně tak vypadají sekretariáty stran, jejich schůze, kongresy, sjezdy.
Ostatně i proto se nic dnes už nedá přečíst, aniž by tam člověk nenašel nejméně pět věcných, stylistických a pravopisných chyb. V takovém prostředí už totiž asi nemůže vzniknout nic, kromě povinného denního pensa halabala splácaných řádků. A totéž platí o politice: Prázdnota, faleš, kýč, neumětelství.
Díky Bohu ale dodnes existuje pár výjimek. A jsem rád, že ten jeden vzácný exemplář již dnes skoro vyhynulého našeho druhu, bude v politice vidět i nadále!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku


Starší glosy Lea Švančary:
Dnes je středa 21. duben
(8. duben kalendáře iuliánského)
• 2021 rok křesťanského letopočtu
• 7510 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 21. 4.:
Středa po druhé neděli Velikonoční Sv. Anselma, biskupa, vyznavače a Učitele Církve
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 8. 4. (21. 4.):

  :


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: