Perníček s barevným zdobením patří k velikonoční tradici. Radost nad drobnou sladkostí ale může zkalit skutečnost, že k obarvení bílkové polevy posloužilo syntetické barvivo, o kterém se na zadní straně obalu píše, že se nehodí pro děti. Spotřebitel se pak může logicky ocitnout ve schizofrenní situaci, kdy je potřeba se rozhodnout, co obdarovaného potěší víc – jestli vzhled jídla, nebo složení bez zbytečné chemie. Dětí se na to raději neptejme.
Kovové broky, máček i list papíru
Děti jsou hravé a milují barvy. To je také často důvodem, proč je dospělí rádi zásobují barevnými sladkostmi, a výrobci potravin oběma stranám rádi vyhoví. Když se naskytne příležitost jako Velikonoce, Vánoce nebo se slaví narozeniny, touha po barvách se zvyšuje.
Nakoupili jsme proto potravinářské barvy a barevné cukrovinky, které se používají ke zdobení při pečení a se kterými se můžeme běžně setkat i v průběhu roku.
V našem košíku se ocitly rozličné polevy, cukrová sypání a jarní dekorace, barvy, jedlý papír s potiskem či potahové hmoty na dorty. Z jejich obalů jsme čerpali informace o použitých barvivech.
Na jednu stranu můžeme zůstat klidní: všechna použitá barviva jsou povolená a schválená pro potravinářské účely. Otázkou však zůstává, zda je nezbytné používat k barvení jídla látky, které mají syntetický původ, případně jejich použití či příjem omezují nejrůznější limity.
Barevná přírodní harmonie
„Jíst i očima je přirozené. Lákají nás čerstvé, svěží potraviny a výrobci se proto barvivy snaží průmyslově vysoce zpracované produkty vzhledově přiblížit skutečným potravinám,“ vysvětluje oblibu barevných potravin specialistka na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimáková.
Jaká je tedy alternativa k syntetickým barvivům, pokud budeme trvat na tom, že chceme obarvené jídlo? „Existují bezpečné přirozené pigmenty rostlin nebo jde k barvení používat i skutečné potraviny jako třeba prášek z lyofilizovaného ovoce. Což prakticky je jen mrazem vysušené a rozdrcené ovoce jako třeba borůvky, maliny nebo jahody,“ doporučuje jako jednu z variant barvení specialistka.
Mezi oblíbené zdroje přírodního barviva patří borůvky, červená řepa, červené zelí, aronie, mrkev, kurkuma, špenát či spirulina. Lze je použít buď tak, jak jsou, nebo v podobě extraktů, redukcí či prášků. Někdy je najdeme pod označením „potraviny s barvicím účinkem“.
Přírodní barviva běžně používají i velkovýrobci, ve složení výrobků se o nich dočtete, případně je můžete rozeznat podle E kódů. Které to jsou, uvádí tabulka na: https://
www.dtest.cz/clanek-…
Radost pro oko, méně už pro tělo
Nebylo by však úplně spravedlivé svádět oblibu jasných barev v jídle pouze na děti. I dospělým se líbí svěží vzhled potravin, byť se představy o atraktivitě potravin mohou u dětí a dospělých trochu rozcházet. Oficiálně, podle evropského nařízení 1333/2008, se za důvody k používání potravinářských barviv považují zvýšení přitažlivosti jídla, obarvení jinak bezbarvých potravin a také (trochu zvláštně) navrácení přirozeného vzhledu. Potraviny se naopak nesmějí barvit proto, aby se zamaskovaly vady všeho druhu.
Na evropské úrovni se potravinami obecně zabývá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), uvnitř kterého funguje speciální panel odborníků pro přídatné látky (FAF). Tato skupina v roce 2016 zrevidovala svá vědecká stanoviska týkající se některých barviv používaných v potravinářství.
V souladu s jejich novými závěry, dále podle evropské legislativy a s přihlédnutím k hodnocení francouzské spotřebitelské organizace Que Choisir jsme v naší tabulce vyznačili barviva, která stojí za pozornost.
Trocha neuškodí? Kolik je trocha?
První skupinou látek, které nejsou v jídle nezbytné, jsou azobarviva. Jde o synteticky vyrobené barvicí látky, které vyjmenovává evropské nařízení č. 1333/2008 a které mají potenciálně neblahý dopad na aktivitu a pozornost dětí. Což je skutečnost, na niž musí výrobce na obalu u příslušného barviva upozorňovat větou „může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“. Potravinářských azobarviv je šest a patří mezi ně žluť SY (E 110), chinolinová žluť SY (E 104), azorubin (E 122), červeň allura (E 129), tartrazin (E 102) a ponceau (neboli košenilová červeň A, E 124). Objevili jsme je v nejrůznějších typech dekorací: v potahové hmotě na dorty, v barevném posypu, jako součást potisku jedlého papíru nebo v potravinářském barvivu určeném k barvení pokrmů.
Proč se k výrobě potravin používají syntetická barviva, která mohou ovlivňovat pozornost dětí? Azobarviva dovedou sytě a stabilně obarvit limonády, alkoholické nápoje nebo například potahovací fondánovou hmotu na dětský dort. Barva vydrží sytá, nevybledne a svůj odstín si uchovává po dlouhou dobu.
„Výrobci jsou experty na produkci a prodej, nikoli na výživu. Vyrábějí to, co nejvíce láká, co se prodává. V laboratořích vymýšlejí složení, jejich hlavním cílem je prodat. Nejlépe opakovaně,“ vysvětluje používání výrazných barviv specialistka na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimáková.
Kterým se radši vyhnout?
Azobarviva jsou syntetické barvicí látky, které se používají (nejen) v potravinářství. Dodávají potravinám zářivé a dlouhotrvající barvy, ty by však zároveň měly být upozorněním (spolu s informacemi na obalu), že nejde o ideální přídatné látky pro děti. Evropské nařízení ukládá výrobcům, aby spotřebitele upozorňovali na obalech, že azobarviva mohou nepříznivě ovlivňovat pozornost dětí. O která jde, se dozvíte v tabulce na: https://
www.dtest.cz/clanek-…
Možný alergen a nanočástice
Ve stejné kolonce uvádíme také karmín či kyselinu karmínovou, dříve známou jako košenila (E 120), který se vyrábí ze sušených těl hmyzu nopálovce karmínového. Toto červené barvivo se spojuje s potenciálně alergenními složkami, proto EFSA výrobcům doporučuje vyrábět jej co nejčistší.
Karmín se běžně používá v kosmetice nebo ve farmacii, v potravinářství má pak využití při barvení uzenin, mléčných výrobků, džemů nebo cukrovinek. My jsme na něj narazili v modelovací marcipánové hmotě, cukrových posypech a cukrových polevách.
Jako další barvivo, kterému je lepší se vyhnout, jsme označili oxid titaničitý. Jde o látku, kterou se barví potraviny na bílo. Někdy se používá jako podkladová barva. Jsou jím potahovány například žvýkačky nebo bonbóny, může být součástí kupované bílé zdobicí polevy na perníčky. V drogistice se používá jako součást opalovacích krémů, kde tvoří fyzikální UV filtr.
EFSA podle svých slov nenashromáždila dostatek studií, které by ji přiměly výrazně se vymezit vůči tomuto aditivu. V žaludku však leží Francouzům, kteří upozorňují, že oxid titaničitý se vždy alespoň částečně vyskytuje v podobě nanočástic. Ty mohou podle studie francouzského Národního institutu pro zemědělský výzkum (INRA) v těle způsobovat předrakovinné stavy. V každém případě francouzská vláda vyslovila svůj návrh na zákaz používání oxidu titaničitého v cukrovinkách a jídle vyráběném ve Francii, a to s platností od června 2020.
Modrá je dobrá, ale bez ní to jde taky
Dalším syntetickým barvivem, které zaujalo naši pozornost, je brilantní modř FCF (E 133). Hojně se používá při barvení cukrovinek pro děti a do limonád. My jsme na ni narazili v podstatě ve všech typech cukrářských dekorací, kde bylo zapotřebí modré barvy.
Nepatří mezi azobarviva, přesto jejím vypuštěním z jídelníčku dětí chybu neuděláte. EFSA po poslední revizi snížila tolerovatelný denní příjem (ADI) brilantní modři z 10 na 6 mg/kg tělesné hmotnosti denně.
Patentní modř V (E 131) čelí podezření, že může u citlivých jedinců způsobovat alergické reakce. EFSA stanovila tolerovatelný denní příjem barviva na 5 mg/kg tělesné hmotnosti denně.
Chemický kaleidoskop
Řada cukrářských dekorací se neobejde bez konzervačních látek. Benzoanem sodným se v některých cukrovinkách zabraňuje množení mikroorganismů a tím pádem prodlužuje trvanlivost. Jeho použití je v různých typech potravin omezeno maximálními limity, což samo o sobě napovídá, že jídlo bez benzoanu je lepší volbou. Podle francouzských zjištění může stát za alergickými reakcemi, v kombinaci s azobarvivy (i sám o sobě) pak může posilovat hyperaktivitu dětí.
Sorban draselný slouží také jako konzervant. EFSA jej klasifikuje jako přídatnou látku s maximálním tolerovatelným denním příjmem 3 mg/kg tělesné hmotnosti.
U přídatných látek často zdůrazňujeme jejich možný koktejlový efekt a také upozorňujeme na skutečnost, že jsme během dne vystaveni působení velkého množství chemických sloučenin z nejrůznějších zdrojů, o kterých nemusíme vědět. Mezi ně patří například kosmetika, léky či doplňky stravy.
Proto v rámci předběžné opatrnosti doporučujeme vyhýbat se kontaktu s chemickými látkami, o kterých víme, že nejsou nezbytné. Konzervanty mezi ně řadíme například spolu s aromaty, barvivy či náhradními sladidly.
V čem koupeme vajíčka?
Barvení vajíček uvařených natvrdo si před Velikonocemi nenechá ujít řada českých spotřebitelů. K barvení lze využít řadu přírodních materiálů a barvicích potravin jako například cibulových slupek, černého čaje, odvaru z červeného vína, kmínu nebo červeného zelí.
Běžně dostupné jsou však i barvy na vejce v prášku, které nabízejí papírnictví a drogerie. Jde o potravinářské barvy, které ve valné většině využívají barvicích schopností azobarviv. Na obalech se však nic o vlivu na hyperaktivitu dětí nedočteme, byť mohou barvy proniknout i pod skořápku. Nejde totiž o potravinu, nýbrž pouze o přídatnou látku, a u těch se upozornění uvádět nemusejí. Stejný případ se týká i léků – ani zde nemusí být použití azobarviv doprovázeno varující větou.