Nejstarší a nejznámější regionální internetový deník v Česku (zal. roku 1996)...
Každý den čerstvé zprávy a publicistika z Jihlavy a celé Vysočiny (RSS kanál)...

Nejstarší český internetový deník Regionalist.cz (1996-2019), vychází již 8438 dnů

Dnes je 17. listopad
(4. listopad církevního kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa dle křesťanského počítání
Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 17. 11.:
Sobota po neděli páté přebývající po Zjevení Páně Sv. Řehoře Divotvorce, biskupa a vyznavače
Svátek dle pravoslavného kalendaria na 4. 11. (17. 11.):
Ct. Joannikos Veliký; svt.mč. Nikandros, ep. myrský a presb. Hermos; ct. Merkurij
  • 17.6.2019:
    Václav Klaus z Hillsdale College Cruise
    Obvykle píšu zápisky o dojmech z nějaké země, ale plavba kolem britských ostrovů je něco jiného – plujete kolem a do země jen několikrát nakouknete. Většinou jste na lodi, s lidmi z lodi. Na lodi jsou i jiní cestující, ale zhruba 200 z nich jsou lidé, kteří jsou sponzory, přáteli, bývalými studenty, rodiči či prarodiči dnešních studentů této unikátní malé univerzity v Michiganu (kde jsem už několikrát přednášel.)
    Je to univerzita konzervativní, pravicová, sochy na půdě univerzitního kampusu představují Reagana, Thatcherovou, Churchilla, Misese a Hayeka, žádná jiná taková vysoká škola na světě není. Podobná cruise je pořádána už několik let, vždy s několika pozvanými řečníky. Když jsem si přečetl seznam účastníků, zjistil jsem, že jsou to samí Američané, jedinou výjimkou byl můj dlouholetý přítel John O´Sullivan, ale i ten je kosmopolitním Britem. Býval hlavním autorem projevů Margaret Thatcherové (a moc jsem se toho od něho naučil, a stále učím).

    Začínali jsme v Londýně, o čemž svědčí i moje fotka z londýnského mostu přes Temži a v pozadí - příliš pomalu se pohybující – obří londýnské kolo, které mne pronásledovalo i v noci v mém hotelovém pokoji. Nikdy jsem si neuvědomoval, kolik je v Londýně soch maršálů, generálů, politiků – prostě, bylo to po staletí velké impérium. A impéria bojují.

    Zajímavá maličkost – ve velmi chráněném areálu Scotland Yardu je veliké parkoviště, kde byly nejčastěji zastoupeným autem naše škodovky. Asi jim je prodáváme lacino.

    Loď vystartovala následující den za Southamptonu (a zase se tam vrátí). Pojede skoro čtrnáct dnů kolem britských ostrovů a „Evropy“ se nedotkne.

    Přednášky, kvůli kterým jsem byl na tuto plavbu pozván, se konají v obřím „divadle“, pro několik set posluchačů. Je neuvěřitelné, co všechno se do takové velké lodi vejde. Budu komentovat jen některé akce. Zaujala mne hned první s názvem „Nepřetržité vyšetřování Trumpa“. Americký novinář z Fox News velmi kriticky popisoval americkými demokraty a částí republikánů organizovanou štvanici na demokraticky zvoleného prezidenta. Publikum bylo evidentně na Trumpově straně. (Něco podobného zažíváme u nás doma také – volby nejsou respektovány a média hrají vždy stejnou hru – rozeštvávat lidi.)

    Plavba anglickým kanálem (The Channel) je velmi klidná a mírumilovná, žádné velké mořské vlny tu nejsou. Kdekdo mi doporučoval Kinedryl, říkal jsem, že nevím proč. Jen abych se nerouhal. Povinná (a nemilosrdně kontrolovaná) výuka používání záchranných prostředků byla exemplárním případem praktické aplikace principu předběžné opatrnosti v jeho extrémní podobě. Připomínalo mi to pravidelná protiatomová cvičení za komunismu – ale zlobilo to asi jenom mne, Američané ještě zatleskali. Takhle asi také tleskají používání tohoto principu v případě obhajoby doktríny lidmi způsobeného globálního oteplování. Ještě, že tady na lodi žádné vedro není! Dnes jsem si chtěl sednout k poolu, ale bylo jen 12°C – proto svetr a deka.

    Chtěl jsem napsat, jak mne zlobí, že velké mezinárodní firmy, včetně provozovatele této lodi, provozují multikulturalismus v praxi – každý číšník a číšnice je z jiné země a jiného světadílu. Večer se mi zdálo, že dominují Filipínci, Indové, Malajci, pak mne oslovila Slovenka a když píši tyto řádky, Ruska. Víno mi teď nalévá Srbka Katarina. Já v tom vidím záměr kosmopolitů – hranice mezi státy a národy co nejvíce zlikvidovat. Všichni se přece můžeme mít rádi, to si asi myslí i šéfové EU. Já samozřejmě také mohu mít rád třeba Junkera, ale asi jenom tak, jako měl hrdina Orwellova 1984 Winston Smith nakonec rád svého komisaře O´Briena.

    Měl jsem projev o Rusku, který byl v této americké komunitě překvapivě velmi dobře přijat (je anglicky na www.klaus.cz). Překvapivě dobře přijat, i když není vůbec v souladu s dnešní americkou zahraničně-politickou doktrínou.

    Zdůrazňoval jsem ve svém projevu, že se nepovažuji za experta na Rusko, že jsem naopak desítky let svého života byl obětí sovětského imperiálního stylu politiky, ale že můj životní prožitek

    - mne neoslepil (didn´t blind my eyes) a že mne nezbavil zdravého rozumu;

    - že máme respektovat Rusko jaké je a nemyslet si, že ho můžeme siláckými výroky zvenku předělat;

    - že je dnešní Rusko politicky méně demokratické a více autoritativní (než např. ČR a USA), ale že „communism is over“ a že bychom proto neměli mít povýšenecký „patronizing attitude“. I když Rusko volí jinou proporci „řádu a demokracie“ než my, není to „říše zla“.

    Posluchače jsem překvapil grafem a statistickými daty. Vezmeme-li rok 1990 za 100, HDP na hlavu vzrostl v USA na 250 %, v ČR na 300 % a v Rusku na 321%. Samozřejmě z úplně jiného základu, ale jistá informace o Rusku to je.

    Specifická komunita lidí na této „bohaté“ lodi je. Včera jsem se ptal na večeři, kterou pořádal prezident Hillsdale College Larry Arnn, svého souseda, kde žije a co dělá. Řekl, že ve Phoenixu (byl jsem tam dvakrát, šílené vedro) a že je investor. Ptal jsem se, na čem nejvíce vydělal, řekl mi, že na tom, že koupil práva k filmu Star Wars. To asi nebyla špatná investice.

    Několik z účastníků plavby mělo prarodiče z naší země. Jeden z nich se mne ptal, zda jsem znal Beneše a Jana Masaryka (se kterým se on v USA setkal). Usoudil jsem, že asi vypadám ještě starší, než jsem. Řekl jsem mu, že jsem v Praze viděl – jako sedmiletý – Benešův pohřeb. Stál jsem s rodiči někde u Muzea, na horní části Václavského náměstí.
    Vlastně píši o plavbě, ne o Británii. Jedna z možností vidět Británii (přesněji Skotsko) byla návštěva Edinburghu, kde měla loď ráno v 8 hodin zakotvit. Těšil jsem se zopakovat si pár hodin v tomto krásném městě (kde jsem na univerzitě před mnoha lety dostal čestný doktorát) a položit květinu k soše Adama Smithe, zakladatele ekonomické vědy, který se v tomto městě narodil. Ukázalo se, že byl příliš velký vítr a vysoké vlny a loď nemohla přistát a plula dál. Kdybych byl platícím pasažérem, asi bych se hodně zlobil. Protože nejsem, mám další den odpočinku (že jsou příliš velké vlny, pasažéři na lodi netuší – nešlo zase spíše o princip (nepatřičné) předběžné opatrnosti? Ale to už je asi moje zaujatost. Nebo laxnost?)

    Moře je krásné, majestátné, veliké. A hučí. Rouhal jsem se, když jsme jeli přes Channel. Moře se mi zdálo být jako veliký jihočeský rybník, ale plout dále na sever, Severním mořem, a obeplout Skotsko, ukazuje moře zcela jiné. Deprimují mne na lodi po horní palubě joggující, vodu v lahvi v jedné ruce, spolucestující. (Ale následující den už mi to také nedalo a i já chodil – nikoli běhal – po palubě!)

    Nemám chuť jet dlouhou cestu autobusem do Glasgow, procházím se radši po malém přístavním městě Greenock, abych viděl normální Skotsko. Je to naprosto deprimující. Moje neumělá fotka hlavní ulice města to dokazuje.

    Tady se čas zastavil a nikam nemíří. Nedovedu si představit, jakou motivaci tito lidé museli mít, když v referendu volili, zde LEAVE nebo REMAIN. Nevím, co mohli očekávat od toho či onoho výsledku. Svou slavnější minulost město už dávno zapomnělo (pyšní se tím, že se zde v roce 1736 narodil a dlouhá leta žil velký „inženýr, vynálezce a vědec“ James Watt, jedna z významných osobností průmyslové revoluce 18. století).

    Na lodi vidím americké televizní kanály. Není to moc utěšený pohled. Probíhají demokratické primárky na prezidentské volby, které budou už na konci příštího roku. Bývalý guvernér Colorada, kandidát do prezidentských voleb, byl na velkém předvolebním shromáždění vypískán, když řekl „socialismus is not the solution“. Ano, pro americké demokraty, kteří se nesmírně posunuli doleva, je výrok tohoto typu nepřijatelný.

    Oni si evidentně socialismus přejí, i když – ve své neznalosti a naivitě – netuší, co to znamená. V jednom americkém průzkumu mladých do 25 let se 51 % vyslovilo pro socialismus, jen 43 % pro kapitalismus. Nevím, co si o tom myslí naši páteční záškoláci, velebící „klimatickou“ Grétu. Zprávy o pražském pokusu o Majdan, které ke mne na dálku doléhaly, také nejsou příliš povzbudivé.

    Můj druhý projev byl nazván „Národní suverenita a neřešitelnost problému Evropské unie“. I ten našel mezi americkými konzervativci spoustu slov uznání. Mé teze byly jasné:

    – národní suverenita a národní identita jsou pro nás věcmi zásadními (nejsme „občany světa“ jak to chtěl prezident Obama, ani občany Evropy);

    – úspěšně a rychle jsme provedli transformaci komunismu v kapitalismus, ale chtěli jsme i národní suverenitu;

    – tu nám v posledních desetiletích radikálně pozměněná Evropská unie neumožňuje (a umožnit nechce). Ta chce národní státy v Evropě zrušit, místo „Europe of nations“, chce „Europe of Brussels“;

    – hlavní „výdobytky“ nové verze evropské integrace – euro a Schengen – lidem v Evropě nic dobrého nepřinesly;

    – zničující je zejména masová migrace, která je záměrem evropských politických elit a má směřovat k vytvoření „nového bruselského člověka“. Masová migrace nepřišla živelně, spontánně. Je spojena s multikulturalismem a progresivismem liberální demokracie, i s pseudohumanismem politické korektnosti;

    – nakonec jsem zmínil téma brexitu, porovnal to s naší zkušeností s exitem Slovenska a s naším přátelským, a pro obě strany výhodným, řešením této věci.
    Pro mnoho posluchačů to bylo téměř zjevením, dostal jsem hned několik nabídek okamžitě začít učit na amerických univerzitách, ale takovou radost – abych „ujel do ciziny“ – našim pravdoláskařům neudělám.

    Náš milý honorární konzul v Belfastu Milan Mládek (nic společného s Ivanem Mládkem, Medou Mládkovou, ani se socialistickým ministrem Janem Mládkem) si detailně pamatoval na mou státní návštěvu Belfastu před 12 lety a hezky mne povozil po Belfastu a venkovském okolí. Do Severního Irska přišel v roce 1951 jako dvacetiletý, úspěšně tady dodnes funguje v byznysu i jako náš honorární konzul. Bylo to moc hezké setkání. Ve svých 89 letech zcela bravurně řídí auto. Podobně skvělého honorárního konzula máme přes moře – ve skotském Edinburghu Paula Millara, kterému jsem dal před lety státní vyznamenání.

    Sedět a psát na lodi je úžasné, i když je písmo trochu roztřesené. Začínám chápat, že se na lodi dá psát kniha. Můj přítel John O´Sullivan mi každé ráno reportoval, kolik toho napsal. Nějaký jeho článek čtu určitě každý měsíc, musím se přiznat, že jsem si od něj „převzal“ někdy před 15 lety jeho termín „evropeismus“ a stále se ho pokouším používat a rozvíjet. Jeho manželka Melissa je duší společenského života lodi a nevynechá jedinou exkurzi. (Já vynechávám.) Má schopnost vstřebávat nové a nové cestovatelské zážitky se stále více snižuje (já ekonomicky říkám, že marginální výnosy se začínají blížit nule.) Abych se přiznal, bez zájmu jsem se v Belfastu díval na velkolepé (a hojně navštěvované) muzeum Titaniku, ve městě, kde byla tato loď postavena a spouštěna na vodu. Lidé z Belfastu jsou na to velmi pyšní.

    V televizi jsem sledoval D-Day, vylodění v Normandii, je moc pěkné, jak to Britové berou vážně. Na lodi se dá nejen psát, ale i číst. Pár dní před odjezdem jsem radostně zjistil, že česky vyšla další – v pozůstalosti nalezená kniha – esejů, memoárů, historizujících textů – jednoho z největších spisovatelů střední Evropy (on by ale asi radši řekl „podunajské kotliny“) Sándora Máraie. Už jsem nečekal, že ještě něco dalšího od něho najdu, ale jeho knížka „Chtěl jsem mlčet“ je úžasná. Je ve stylu jeho známé Zpovědi, kterou jsme mnozí před lety s nadšením četli. Šíře jeho znalostí, historický záběr, lehkost psaní je velikým vzorem. Narozený v Košicích vidí celou střední Evropu, a i když vždy hájí předtrianonské Maďarsko, umí se na něj dívat velmi kriticky. Našinec vzpomíná na Václava Černého a jeho Pláč koruny české, ale nic dalšího u nás na této úrovni nikdy nevzniklo.

    Kniha začíná dnem „anšlusu“, kdy Hitler obsadil bez jediného výstřelu Rakousko a autor v tomto dni vidí klíčový bod celého následujícího vývoje střední Evropy. Začíná větou: „Chtěl jsem mlčet. Pak mne však oslovil čas a já zjistil, že mlčet je nemožné“. To je mimořádně inspirující věta. Má teď člověk mlčet při pokusech o majdan na Václavském náměstí? Děsí mne hlasy těch, kteří říkají, že to ještě není tak hrozné. Nemohu akceptovat tento lehkovážný pohled – možná, že to z lodi vidím špatně. Ale to si Márai mohl myslet také, když se procházel ono ráno po budapešťské Rybářské baště a uctivě zdravil podobně tiše se procházející zmatené chodce.

    Márai hezky říká: Chamberlain mlčel, mlčel i Roosevelt, jediný, kdo věděl, že „vyčkávání je k ničemu a rozhodnutí je nevyhnutelné“ byl Churchill. Na lodi jsem si o Churchillovi dlouze povídal s prezidentem Hillsdallu prof. Arnnem, který se Churchillem celoživotně zabývá a je jeho hlavním životopiscem a vykladačem.

    Moc se mi líbí Máraiův pohled na Rakousko (v 19. století). Říká „rakouský režim zvaný absolutismus byl „gemildert durch Schlamperei“ (překladatelka pod čarou píše „zmírněný lajdáctvím“). Tentýž den jsem přednášel Američanům na lodi něco o komunismu. Divili se, co všechno jsme v komunismu mohli, co jsme znali, co jsme četli, a já používal stejný argument: „komunismus byl v něčem drsný a důsledný, v něčem měkký, v každém případě plný děr a nedůsledností“. Máraiovo „zmírněno lajdáctvím“ je básnicky cennější.
    Vyjadřuje i moje pocity, když píše, že „každičký můj pocit i osobní úděl jsou provázány s maďarstvím“. Ani já se nepovažuji za nacionalistu, ale každý můj pocit je spojený s češstvím. „Nemohu se ideje maďarského národa zříci, dokud žiji a tvořím“, říká Marai. Řekl bych to stejně. Ještě, že se Sandor Márai nedožil dnešní Evropské unie. Snad by mne svými názory nezklamal.

    Márai původně nechtěl tento svůj text publikovat. Věděl, že je moc přísný. „Pány vyhnala z Maďarska komunistická revoluce. Sluhové v něm ale zůstali.“ Horní Uhry (slovo Slovensko Márai nepoužívá) „byly připojeny k jednomu z potomků podunajské oblasti spíchnutému nedočkavou šovinistickou jehlou, k Československu“, což my neradi slyšíme. Mně ale nejde o recenzi této knihy, pouze o připomenutí tohoto úžasného autora, který napsal i něco jiného než „Svíce dohořívají“, které je u nás poměrně čtené.

    Na lodi jsem s předstihem dostal letošní první narozeninový dort.

    Plavba kolem Anglie byla nikoli s Angličany, ale s Američany, proto tyto zvláštní, necestovatelské zápisky.

    Václa Klaus, Spíše esej než systematické zápisky z Hillsdale College Cruise, dne 17. června 2019.
    Václav KLAUS
    Vyhledávání v článcích Regionalistu:

    Vyhledávat lze jak s diakritikou, tak bez ní. Na velikosti písmen nezáleží.

    Další zprávy:
  • Vydáno dnes v 17:04 hodin:
    Dvě osoby utrpěly zranění při dopravní nehodě mezi obcemi Olešnice a Nyklovice na Žďársku
    Při dopravní nehodě, která se stala v sobotu 16. listopadu po jedné hodině odpoledne na Žďársku, si vyžádala dvě zranění.
  • Vydáno dnes v 16:12 hodin:
    Výstava Má vlast cestami proměn v Telči
    Výstava Má vlast cestami proměn, která potrvá ve dnech 19. - 28. listopadu v sídle územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Hradecké ulici 6 v Telči, nabídne svědectví o příznivých proměnách zanedbaných míst a sídel v naší krajině. Otevřeno bude denně od 13 hodin do 17.30 hodin. Vstup je zdarma.
  • Vydáno dnes v 14:41 hodin:
    U Pohledu byl nalezen funkční německý dělostřelecký granát z druhé světové války
    U obce Pohled na Havlíčkobrodsku objevil v pátek 15. listopadu krátce před polednem nálezce podezřelý předmět.
  • Vydáno dnes v 14:36 hodin:
    Na hradbách v Jihlavě byl nalezený jenapadesátiletý mrtvý muž
    V jihlavských hradbách v Hradební ulici naproti Cityparku byl v sobotu 16. listopadu asi v 15 hodin nalezený muž bez známek života. Na místo vyjeli policisté, služba kriminální policie a vyšetřování územního odboru Jihlava.
  • Vydáno v neděli 17.11.2019 :
    V Třebíči vystaví unikátní fotografický soubor Antonína Kurky z první světové války
    Vernisáž výstavy Antonín Kurka - s fotoaparátem na bojištích Velké války se bude konat ve čtvrtek 21. listopadu v 17 hodin v prostorách galerie Tympanon v Muzeu Vysočiny v Třebíči.
  • Vydáno v sobotu 16.11.2019 :
    Na pelhřimovském náměstí vyrostly obrazce v barvách trikolory
    Největší "véčko" z lidí. Celkem 1 496 žáků a učitelů pelhřimovských základních škol sestavilo na ploše Masarykova náměstí v Pelhřimově živý obraz tvořený gestem svobody a naděje, tzv. véčkem o rozměrech 11 x 45 metrů a srdcem o rozměrech 7,5 x 14 metrů.
  • Vydáno v sobotu 16.11.2019 :
    V chatě ve Vratkově na Havlíčkobrodsku uhořel v sobotu dopoledne muž
    Při požáru chaty, který vypukl v sobotu 16. listopadu po desáté hodině dopoledne ve Vratkově na Havlíčkobrodsku, zemřel jednatřicetiletý muž (ročník narození 1988). Na místo vyjeli hasiči a policisté. Uvedla to policejní mluvčí Jana Kroutilová.
  • Vydáno v sobotu 16.11.2019 :
    V Jihlavě již pracovníci městských služeb instalují vánoční výzdobu, stromeček dovezou v úterý
    Vánoční výzdobu do ulic města Jihlavy již začaly instalovat Služby města Jihlavy. Zkoušku funkčnosti vánočního osvětlení provádí nejen při montáži na jednotlivých úsecích, ale už i v dílnách služeb. Vánoční převěsy mají letos bílou barvu.
  • Vydáno v sobotu 16.11.2019 :
    Jádrem památníku obětem komunismu v Přibyslavi je bronzový kříž
    V zaklenuté prohlubni zdi nádvoří Kurfürstova domu v Přibyslavi je od 15. listopadu umístěn Památník obětem komunismu města Přibyslav.
  • Vydáno v sobotu 16.11.2019 :
    Filmový klub v Jihlavě uvede česko-slovenský film Očima fotografky
    Filmový klub v Jihlavě uvede v pondělí 18. listopadu od 19.30 hodin v kině Dukla česko-slovenský snímek Očima fotografky. Filmy uznávaného režiséra Mateje Mináče proslavily příběh záchrany 669 dětí sirem Nicholasem Wintonem během 2. světové války. Jeho nejnovější dokument je o osudu dítěte, které nemělo to štěstí dostat se včas do bezpečí jedním z Wintonových vlaků. Tím dítětem je jeho vlastní matka, dnes čtyřiaosmdesátiletá energická fotografka Zuzana Mináčová, která patří k předním osobnostem slovenské a české fotografie.
  • Vydáno v pátek 15.11.2019 :
    Nebezpečnou a dopravně komplikovanou křižovatku v Humpolci nahradil kruhový objezd
    V místech nepřehledné křižovatky silnic II/229, II/247 a Zahradní ulice v intravilánu Humpolce nahradil původně nebezpečnou a dopravně komplikovanou křižovatku kruhový objezd řešící čtyři dopravní větve. Částku 16 milionů ze svého rozpočtu uvolnil na stavbu krajský úřad město Humpolec pak za 58 milionů korun provedlo položení nové dešťové a splaškové kanalizace, rekonstrukci vodovodu, rekonstrukci chodníků a veřejného osvětlení.
  • Vydáno v pátek 15.11.2019 :
    Policisté pátrají po pachateli, který přepadl čerpací stanici v ulici Velkomeziříčská v Třebíči
    Třebíčští kriminalisté pátrají po pachateli, který v Třebíči přepadl čerpací stanici. S žádostí o spolupráci při jeho dopadení se obracejí na veřejnost. Ke spáchání loupeže došlo dnes, v pátek 15. listopadu. Před třetí hodinou ráno přišel na čerpací stanici na ulici Velkomeziříčská pachatel a se zbraní v ruce požadoval po obsluze vydání finanční hotovosti. S částkou několik tisíc korun poté z místa utekl. Ke zranění osob nedošlo.
  • Vydáno v pátek 15.11.2019 :
    Agentura ochrany přírody a krajiny: Vlci se na Vysočině usazují trvale
    Přibývá indicií, že se na Vysočině, konkrétně v okolí Telče, pohybuje jeden či více vlků. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR žádá proto chovatele hospodářských zvířat, aby svá stáda zejména na noc aktivně zabezpečovali.
  • Vydáno v pátek 15.11.2019 :
    V pátek 22. listopadu bude magistrát města od 12 hodin uzavřen!
    Provozovatel distribuční soustavy elektrické energie, společnost E.ON Distribuce, přeruší 22. listopadu dodávku elektrické energie. Bez proudu bude celá jihlavská radnice společně s městskou knihovnou. Otevírací doba magistrátu se zkrátí o dvě hodiny – v pátek 22. listopadu bude otevřeno pouze do 12 hodin.
  • Vydáno v pátek 15.11.2019 :
    Lidé si objednají různé elektrospotřebiče nebo telefony, zaplatí, ale zboží jim nepřijde
    Počet lidí, kteří nakupují na nejrůznějších e-shopech, stále stoupá a počet nákupů prostřednictvím internetu se tradičně ještě zvyšuje s blížícími se Vánocemi. Ve virtuálním světě je ale třeba chovat se tak, aby se nakupující nestal snadnou obětí podvodníka a o své peníze nepřišel.
  • Vydáno ve čtvrtek 14.11.2019 :
    Máte ponožky navíc? Doneste je na radnici!
    Nízké zimní teploty jsou kritické zejména pro lidi bez domova. Jihlava se proto zapojila do projektu jihlavského kolektivu Jídlo místo zbraní s názvem Ponožková výzva. Turistické informační centrum v budově historické radnice na Masarykově náměstí bude jedním ze sběrných míst ponožek pro lidi bez domova.
  • Vydáno ve čtvrtek 14.11.2019 :
    Miminko, které utrpělo v pondělí při nehodě na Znojemsku vážné zranění, v nemocnici zemřelo
    V brněnské nemocnici zemřel čtyřměsíční chlapec na následky vážných zranění, které utrpěl při tragické nehodě v pondělí 11. listopadu na silnici I/38 mezi Vranovskou Novou Vsí a Pavlicemi na Znojemsku. Jeho matka ve voze volkswagen zemřela na místě.
  • Vydáno ve čtvrtek 14.11.2019 :
    Zloděj v Liščí noře ukradl 120 kubíků smrkového dřeva, hrozí mu až pět let vězení
    Havlíčkobrodští policisté pátrají po zloději, který v době od konce října do začátku listopadu v lokalitě zvané Liščí nory u obce Smilov nedaleko Štoků ukradl na 120 kubíků smrkové kulatiny v hodnotě asi 80 tisíc korun.
  • Vydáno ve čtvrtek 14.11.2019 :
    Předvánoční skláření v sobotu v huti Jakub v Tasicích na Havlíčkobrodsku
    Již čtvrté Předvánoční skláření se bude konat v sobotu 16. listopadu od 10 do 17 hodin v huti Jakub v Tasicích u Bělé na Havlíčkobrodsku. K vidění bude živá sklářská výroba, broušení, pískování a malování skla. Chybět nebude ani tradiční jarmark před sklářskou hutí.
  • Vydáno ve čtvrtek 14.11.2019 :
    V jihlavské nemocnici slavnostně představili novou magnetickou rezonanci
    Obměna jednoho z největších a nejtěžších přístrojů proběhla v jihlavské nemocnici. Šestitunový gigant opustil po deseti letech areál nemocnice, aby ho nahradil novější a modernější přístroj. Nová magnetická rezonance zrychlí vyšetření a lékaři díky ní mají přesnější diagnostiku.
Další články vydané ve dnech 2. 11. 2019 - 17. 11. 2019:
3. 11. 2019:






zpět na vrchol stránky...
redakce Regionalistu:

Regionalist, nejstarší český internetový deník: založen roku 1996 - zpravodajství a publicistika na internetu se zvláštním zaměřením na prostor Českomoravské vysočiny

Akční radius Regionalistu: zahrnuje především území Jihlavského kraje, tedy Vysočiny, to jest okresy Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou)

Internetová adresa: www.regionalist.cz

Editace a redakce: Eva Švančarová (Šinkovská), šéfredaktorka
kontakt: regionalist@seznam.cz

Vychází: od září roku 1996 každý den!

Vydává: Vitaeelhomeo Ltd. - registered in England Company No. 8062676

Redakce, inserce, obchodní oddělení: e-mail: obchod@regionalist.cz, telefon: +420 777 307 887

© (1996-2019) - Eva a Leo Švančarovi

zpět na vrchol stránky...
Z jihlavských legend
Letopisy L. Vilímka
Z jihlavských čtvrtí
Zločiny komunismu
Jihlavské tramvaje
RSS

Homeopatické sady:
Partnerské weby Regionalistu:

X-Pcz
Publicisticko-křesťanský netradičně tradiční web:
25. 9. 2019 - Hlavní poznávací znak sektářství? Záporný vztah k tabáku!

24. 9. 2019 - Prosme po třiceti letech opět svatou Anežku Českou o zázrak. O svobodu!

1. 8. 2019 - Svatý Serafim Sárovský: „Získej vnitřní pokoj – a tisíce okolo tebe naleznou spásu!“

20. 6. 2019 - Mariánský sloup: Staletý symbol řádění běsů v českých levicových duších

2. 5. 2019 - 2. květen: „Slovo se vtělilo, abychom my se zbožštili!“

21. 4. 2019 - Christus resurrexit! Ale jedni mají Hod Boží, druzí Květnou neděli!

20. 11. 2018 - Mons. Petr Piťha: Hodnoty, na kterých stojíme

9. 10. 2018 - Istanbulská úmluva: Jsou to neomarxisté, o čemž se mluví, a neonacisté, o čemž se cudně mlčí!

20. 9. 2018 - Legitimita a legalita islámu, aneb trochu jiný pohled na rovnost vyznání v Evropě

2. 9. 2018 - Nezoufejme nad stavem církve. Neboť církev není často totéž, co Církev!


H umoresky nejen Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence z rodného jihlavského Bedřichova:
- O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

- Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

- Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

- Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

- Netopýr v trolejbusu…

- Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

- Dvojitá pomsta pana domácího

- Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

- Vzpomínka na Bosého Laca

- Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…


H omeopatický a astrologický web
L
ea Švančary
Publicisticky i odborně. Aneb co asi netušíte díky zažitým mýtům o astrologii i homeopatii:


Aktuální teplota:
Počasí v Počátkách
Atmosférický tlak:
Počasí v Počátkách
Srážky v tuto chvíli:
Počasí v Počátkách



Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...

Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...

Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...

Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...