Den tiskařů v Kralicích nad Oslavou u příležitosti 440. výročí od vydání prvního dílu Bible Kralické
Kralice nad Oslavou si v sobotu 21. září připomenou 440 let od vydání prvního dílu Bible kralické, 110 let od položení základního kamene Pomníku Bibli kralické a jejím tiskařům, 50 let budovy Památníku a 200 let od první školní budovy v Kralicích. Na Den tiskařů je připraven bohatý kulturní a zábavný program pro celou rodinu.
PROGRAM:
9.30 hodin – slavnostní zahájení u pomníku Bible kralické, poté hudební vystoupení dětí ze ZŠ Jana Blahoslava a Chrámového sboru od sv. Martina – kostel sv. Martina
10 - 15 hodin - Dětský program – stanoviště v okolí Památníku
10.30 hodin - Přednáška z historie Památníku Bible kralické a výzkumu v Kralicích – ředitel Moravského zemského muzea Mgr. Jiří Mitáček, Ph.D. - tělocvična ZS
11.30 hodin - promítání krátkého filmu z otevírání Památníku v roce 1969, výstava dobových fotografií - tělocvična ZŠ
12 hodin - Vyhlášení a hudební vystoupení pro účastníky dětského programu (I. Část) .- tělocvična ZŠ
13 hodin - hudební vystoupení Listavěj – hudba z Vysočiny – tělocvična ZŠ
14 hodin - přednáška z historie Jednoty bratrské – Jan Dymáček B.Th. - tělocvična ZŠ
14.30 hodin - vyhlášení a hudební vystoupení pro účastníky dětského programu (II. Část) – tělocvična ZŠ
10 - 17 hodin
komentované prohlídky Památníku Bible kralické, středověké tvrze a kostela sv. Martina
řemeslné dílny s ukázkami knihtisku – Roman Prokeš a Studio Bez Kliky – areál tvrze
výstava obrazů akademického malíře a kralického rodáka Jana M. Krejčího – ZŠ
výstava výtvarných prací žáků ZŠ Jana Blahoslava – ZŠ
historická školní třída ze sbírek Moravského zemského muzea – ZŠ
výstava hasičské techniky – areál zbrojnice
Památník Bible kralické se nachází v budově v sousedství bývalé tvrze, kde v letech 1578 - 1620 nalezla útočiště tajná bratrská tiskárna. Ta zde tiskla nejenom knihy náboženského charakteru (tj. bibli či bratrské kancionály), ale také nejrůznější světská díla a učebnice. Jejím nejvýznamnějším produktem však přesto zůstává šestidílná tzv. Bible kralická, náležící nejen k vrcholům tiskařského umění v našich zemích, ale kvalitou svého projevu především k pokladům českého jazyka, který přispěl k jeho uchování a rozvíjení v pozdějších dobách protireformace a exilu.
Stavba Památníku byla započata roku 1967. Společným úsilím Moravského muzea v Brně, Místního národního výboru v Kralicích nad Oslavou a kralického Muzejního spolku byla uskutečňována podle návrhu předního českého architekta a urbanisty prof. architekta Bohuslava Fuchse (1895 - 1972) jako místo důstojného uložení bohatých materiálů z výzkumu kralické tvrze a ze sbírek Muzejního spolku. Přes těžké politické ovzduší se dočkala slavnostního otevření 28. září 1969. Současně byla v horním sále Památníku otevřena stálá expozice, jejíž autorkou byla PhDr. Vlasta Fialová CSc., dlouholetá vedoucí zdejších archeologických výzkumů. Expozice ukazovala především bohatství kralické minulosti, zvláště jejího nejslavnějšího období - činnosti bratrské tiskárny - ve světle zdejších archeologických výzkumů. Dolní sál Památníku sloužil nejdříve k depozitárním účelům, ale již 6. září 1970 u příležitosti 300. výročí smrti J. A. Komenského, zde byla otevřena výstava J. A. Komenský a tiskárna, jejíž autorkou byla rovněž dr. Fialová.
Rekonstrukce na tvrzišti v Kralicích nad Oslavou
V roce 2019 uplyne 440 let od data vydání prvního svazku světoznámé šestidílné Bible české (nazývané též Bible kralická) vytištěného v roce 1579. Tisk Bible vzešel z lisu tajné bratrské tiskárny, která se do zdí kralického zámečku přestěhovala pod ochranu náměšťských Žerotínů v roce 1578 z nedalekých Ivančic.
V letech 2003-2004 byla ukončena řada prací směřujících k zlepšení prezentace kulturního dědictví uchovávaného a prezentovaného v expozicích a depozitářích Památníku. V roce 2004 bylo návštěvníkům Památníku znovu zpřístupněno sklepení tvrziště, které se nachází v jeho těsné blízkosti. Sklepní prostor zasahující do původního zámeckého příkopu, kde došlo během archeologických vykopávek v letech 1956 - 1972 pracovnicí Moravského muzea v Brně PhDr. Vlastou Fialovou, CSc. nalezeno unikátní množství více než 4.000 původních tiskařských literek a dalšího typografického materiálu, slouží dnes jako lapidárium zbytků zdejšího renesančního zámečku z 16. století odkrytých během výzkumu (pravděpodobnou podobu zámečku pak mohou návštěvníci shlédnout v expozici Dílo bratrských tiskařů) a pohřební cínové schránky posledního držitele kralické tvrze Jindřicha Kralického z Kralic. Narušená statika zdiva stropní klenby ve vstupní chodbě sklepení její uchování v prohlídkové trase v předchozích letech zcela vylučovala. Dlouhodobá úsporná opatření v resortu kultury pak správci této lokality - Moravskému zemskému muzeu v Brně - dlouho neumožňovala řešení celého problému.
Teprve díky podpoře Nadace Duhová energie mohli pracovníci historického oddělení Moravského zemského muzea ve spolupráci s Národním Památkovým ústavem, Městským úřadem v Náměšti nad Oslavou a především Obecním úřadem v Kralicích nad Oslavou odstartovat práce na řešení celé situace.
Nyní tedy opět můžou návštěvníci Kralic nad Oslavou zažít svébytnou atmosféru tohoto místa a krátce vnímat imaginaci prostoru, ve kterém lze bez nadsázky cítit šlépěje světové historie.
Z historie Kralic nad Oslavou
Zvlněný terén porostlý lesy, nevelké plochy polí, tu a tam ohraničené hromádkami kamení, romantická údolí řeky Oslavy a říčky Chvojnice, to je dnešní tvář krajiny, v níž na staré dálkové cestě vedoucí z Brna na Třebíč vznikla původně zeměpanská ves Kralice. Smělou – a docela logickou – domněnku o původu Kralic vyslovila historička Vlasta Fialová. Osada podle ní vděčí za své jméno ozbrojené družině prvního českého krále Vratislava, která v brněnském údělu střežila suverenitu panovníka.
Až do roku 1310, kdy se Kralice poprvé připomínají ve jméně Mikuláše z Kralic, je zdejší osídlení doloženo jen sporými archeologickými doklady, převážně středohradištní slovanskou keramikou (9.–10. století). Osídlení pokračovalo i v mladohradištní době. Kromě keramiky jsou nejvýznamnějším nálezem esovité záušnice z pohřbu, porušeného zdí dnešního kněžiště kostela sv. Martina.
Přímými svědky dávné minulosti Kralic jsou zbytky tvrze a kostel sv. Martina. Vesnická kostelní stavba, vzácná památka historické architektury, byla dosud považována za pozdně románskou z 20. let 13. století. Stavebně historický průzkum, uskutečněný při poslední památkové obnově chrámu v letech 1995–1998, posunul jeho vznik do 2. čtvrtiny 14. stol. Svatyně měla románského předchůdce neznámého půdorysu a architektonické formy. Z nástěnných maleb, které pokrývaly celé kněžiště, se dochovala ilustrace Korunování P. Marie a postava biřice, tvořící snad součást pašijové scény. Velice vzácný v našem prostředí je výjev z legendy o sv. Martinovi, častý naopak ve Francii.
Kralické malby jsou tak průkazným svědectvím pronikání gotického nástěnného malířství do prostředí venkovských církevních staveb. České a latinské nápisy na stěnách lodi obsahují biblické citáty a jsou datovány do roku 1580. Představují typickou výzdobu bratrských sborů v 16. století, do dneška se však dochovaly jen v Kralicích a v kostele sv. Havla v Mladé Boleslavi. V kněžišti a ve východní části lodi byly vyhloubeny tři hrobky, z nichž jedna podle dochovaného náhrobníku nepochybně patřila Jindřichovi Kralickému z Kralic. Že kralický kostel, obdařený farními právy, sloužil zároveň jako oratoř pro pána a jeho rodinu, dokazuje kruchtovitá tribuna, k níž první patro věže tvořilo předsíň. Kamenná věž kostela měla rovněž důležitou obrannou funkci, zvláště když tvrz byla ohrazena nejspíš jen palisádou nebo plotem.
Zdejší šlechtické sídlo vybudovali páni z Kralic patrně v polovině 14. století, a to na místě staršího, pravděpodobně rovněž opevněného objektu, tzv. dvorce, který zanikl požárem. Před rokem 1542 byla gotická tvrz rozšířena a přestavěna na renesanční zámeček. Kralice tvořily se sousedním Jakubovem a Lhoticemi samostatný statek. Ten zůstal ve vlastnictví kralických vladyků až do roku 1572, kdy Jindřich Kralický z Kralic prodal svoji državu Janovi staršímu ze Žerotína, zakladateli náměšťské větve rodu a vlivnému moravskému šlechtici. Do Náměště nad Oslavou pak Kralice příslušely až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.
Bohatě rozvětvený rod Žerotínů patřil k hlavním politickým oporám evangelické a bratrské šlechty na Moravě, a tak není divu, že do bezpečných žerotínských Kralic byla roku 1578 přenesena z Ivančic tajná českobratrská tiskárna, která zde do roku 1619 vydala přes 70 tisků, mezi nimi šestidílnou českou bibli, známou jako Bible kralická (1579–1594), a dvě bible v jednom svazku (1596, 1613), dále kancionály, katechismy, modlitební knihy a některé starší i nové původní teologické spisy.
Ze systematického archeologického výzkumu, vedeného v letech 1956–1971 dr. Vlastou Fialovou, se vynořila základní architektonická podoba kralické tvrze. Vícepatrový objekt s čtvercovým nádvořím, jehož dvě strany obklopoval arkádový ochoz, byl už plodem nastupující renesanční kultury. Zanikl po roce 1628, v chaotických poměrech první fáze třicetileté války. Nálezy liteřiny, velkého množství liter, ozdobných prvků a pracovních nástrojů, dále knižního kování a spon prokázaly existenci tiskařské dílny v někdejším panském sídle. Kralická tvrz se tak tehdy na krátkou dobu stala kulturním a literárním centrem Jednoty bratrské, neboť tiskárna byla spojena nejen s ivančickým a kralickým sborem, ale i se skupinou učenců, teologů a znalců jazyka, pracujících na slovním a věcném výkladu bible a jejím překladu do češtiny.