Druhá část fotoreportáže zachytila uložení tělesných ostatků zesnulého do hrobu bratří na pražských Olšanech.
Zveřejněný životopis uvádí, že P. Michal František Pometlo se narodil 18. října 1935 v Přibyslavi a po otci dostal jméno František, měl ještě bratra a dvě sestry.
Po ukončení základní školy se začal učit truhlářem, ovšem jeho další život ovlivnilo onemocnění tuberkulózou. Po dlouhé nemoci pracoval u soustruhů, pak jako invalidní důchodce vykonával službu kostelníka v přibyslavském kostele Narození sv. Jana Křtitele, kde pracoval s mládeží. Za své aktivity byl odsouzen na jeden rok vězení (1963–64).
V Praze v letech 1964–68 při zaměstnání v televizi absolvoval večerní studium SPŠ stavební ve Zborovské ulici, také sloužil jako sakristián a kostelník při kostele sv. Ignáce v Praze 2.
V té době poznal františkány. Po pobídce provinciála Metoděje Řezníčka roku 1969, za dočasného uvolnění režimu, vstoupil do litoměřického semináře. Dne 2. dubna 1970 přijal při obláčce františkánský hábit a řeholní jméno Michal.
První sliby složil 19. února 1971, slavné sliby pak 19. února 1974. Přes peripetie byl nakonec vysvěcen na kněze 29. června 1974. Po kratším pobytu v Brně s perspektivou, že bude tajným formátorem františkánských studentů, nakonec mohl nastoupit do duchovní správy a od roku 1975 sloužil jako kaplan postupně v Sokolově, Toužimi a Plzni s administrací v Liticích.
V rámci protifrantiškánské „Akce Vír“ byl na Květnou neděli 1983 zatčen a strávil čtyři měsíce ve vazbě.
V letech 1987–89 spolupracoval s Lubošem Hruškou a Romanem Podrázským na křížové cestě pro meditační zahradu a budoucí Památník obětem zla v Plzni.
Rok 1989 jej zastihl na působišti v Lokti nad Ohří. Po pádu komunismu se vrátil do Plzně, kde sloužil ve františkánském kostele a na arciděkanství. V bytě zde vznikla i první malá františkánská komunita.
Velkou změnu přinesl rok 1994, kdy se stal kvardiánem pražského konventu u Panny Marie Sněžné, v němž pobýval v podstatě až do své smrti. V letech 1998–2006 byl farářem zdejší farnosti.
Byl vyhledávaným zpovědníkem a doprovázejícím a sloužil mnoha řeholním sestrám a terciářům. Jeho velkou láskou bylo kreslení a navrhl také obnovu liturgického prostoru v řadě kostelů v Čechách.
Pohřební mši svatou celebroval pražský světící biskup Mons. Václav Malý. Přítomen byl také pomocný biskup královéhradecký Mons. Josef Kajnek. Mezi kněžími, řeholníky a všemi, kdo se přišli s P. Michalem rozloučit, nechyběla ani početná skupina Přibyslaváků včele s duchovním P. Pavlem Sandtnerem a místostarostou města.
Tělo P. Michala Františka Pometla bylo uloženo do řádového hrobu v Praze-Olšanech.
Po pohřbu následovalo setkání a vzpomínky v pražském klášteře.
Františkáni jsou společenstvím bratří, kteří jsou zasvěceni slibem chudoby, čistoty a poslušnosti, aby tak žili evangelium Ježíše Krista podle příkladu sv. Františka z Assisi. V České republice žijí v šesti klášterech.
Autory fotoreportáže jsou Martina Řehořová a Bernard Ondřej Mléčka z fotografického spolku Člověk a víra.
Více záběrů lze najít na serverech
www.ofm.cz a
www.clovekavira.cz