Nejstarší a nejznámější regionální internetový deník v Česku (zal. roku 1996)...
Každý den čerstvé zprávy a publicistika z Jihlavy a celé Vysočiny (RSS kanál)...

Nejstarší český internetový deník Regionalist.cz (1996-2020), vychází již 8638 dnů

Dnes je čtvrtek 4. červen
(22. květen církevního kalendáře iuliánského)
• 2020 rok křesťanského letopočtu
• 7509 let od stvoření světa dle křesťanského počítání
Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 4. 6.:
Čtvrtek Svatodušní Sv. Františka Caracciolo, vyznavače a zakladatele řádu
  • 30.9.2019:
    K historii přistupujme s úctou
    Kdysi za minulého režimu se mi dostala do rukou brožura dvou později renomovaných historiků Karla Bartoška a Karla Pichlíka „Hanebná role amerických okupantů v západních Čechách v roce 1945“, kterou vydali v roce 1951. Dobová upoutávka na tuto knihu říká:
    „Politická studie, původně uveřejněná v Tvorbě (roč. 1951, č. 36-38), líčí na základě dokumentů skutečný ráz americké okupace západních Čech v květnu - listopadu 1945. Ukazuje nejprve, jaká je historická pravda o domnělém osvobození Plzně americkými vojsky v květnu 1945, uvádí doklady o nepřátelském, teroristickém postoji americké okupační správy k místnímu českému obyvatelstvu a jeho lidovým orgánům, vysvětluje pozadí pirátského amerického náletu na plzeňskou Škodovku 25. 4. 1945, uvádí fakta o americkém úsilí o hospodářskou kolonisaci ČSR a popisuje, jak se v praxi již tehdy projevovala americkonacistická spolupráce a jak nevraživě vystupovaly americké vojenské úřady proti českému národu a jeho kultuře.“

    Míra nehorázné lživé manipulace a politicky tendenčního překrucování historie mnou tehdy otřásla. Oba dva autoři, později signatáři Charty 77 a prominentní disidenti, se za tento svůj poklesek také celý život oprávněně styděli. Nebyli však sami. Zamlčování a snižování úlohy americké armády při osvobození Československa trvalo až do roku 1989 a patří k ostudným kapitolám naší totalitní minulosti. Po pádu komunismu byla většina z nás přesvědčena, že něco podobného se ve vztahu k naší historii už nemůže a nesmí opakovat.

    Bohužel, po třiceti letech se zdá, že se vracíme zpátky, že se mnohým stýská po studené válce, „třídně rozděleném světě“ a starých metodách překrucování historie. Příkladem může sloužit nedávné osmdesáté výročí uzavření paktu Molotov- Ribbentrop, které se stalo ve veřejném prostoru příležitostí k publikaci některých sentencí, které od výše uvedeného spisku z padesátých let nemají skutečně daleko.

    A tak se nám zjevuje údajně dříve skrytá pravda, o níž nás prý ve škole neučili, že druhou světovou válku nezahájilo Německo, ale že to byl to rovněž Sovětský svaz, že oba totalitní diktátoři Hitler a Stalin byli věrnými spojenci, pouze Stalin se nějakým nedopatřením ocitl později na druhé straně barikády a bylo mu „dovoleno“ dojít až do střední Evropy, kterou však Rudá armáda neosvobodila, ale okupovala.

    Jako by se Bartoškův a Pichlíkův pamflet aktualizoval, pouze američtí okupanti byli nahrazeni okupanty ruskými, prý skutečnými válečnými spojenci nacistů. Prahu jsme si osvobodili sami nebo maximálně s přispěním vlasovců a skutečným vítězem druhé světové války byl podle jednoho novinového mezititulku Winston Churchill. Celé toto manipulativní třeštění je zarámováno neuvěřitelným hulvátským bojem mládenců v čele některých pražských radnic s pomníky a pamětními deskami připomínajícími osvobození Prahy Rudou armádou v květnu 1945. Zřejmě se domnívají, že jim toto bizarní obrazoborectví po 75 letech propůjčí aureolu bojovníků za svobodu a demokracii, když už svou kompetenci v čele samospráv nejsou schopni prokázat ničím jiným.

    Pokud nechceme skončit tam, kde jsme byli za totality, nesmíme takovouto manipulaci dopustit a musíme se snažit sami o dějinách vlastní země, Evropy i světa něco vědět. Jak to tedy s vypuknutím druhé světové války vlastně bylo?

    Pakt Molotov – Ribbentrop byl nepochybně odpudivým, cynickým a pro osudy řady zemí a miliónů jejich obyvatel tragickým finále na cestě ke druhé světové válce. Tato cesta byla však daleko delší a měli na ní podíl mnozí, například shodně západní velmoci i komunisté. Podmínky versailleského míru a nástup komunismu vyvolaly k životu Hitlera a nacismus, jemuž okázalý antikomunismus a vypjatý nacionalismus otevíral dveře i v tzv. slušné společnosti. Dokázal svou demagogií oslovit masy, sehrát v dobách krize úlohu hráze před nebezpečím komunismu, a tím imponoval i velké části vládnoucí elity Výmarské republiky. Ta mu nakonec umožnila převzít legálně moc.

    Stalinova Kominterna nacisty nejprve podcenila a jako hlavního nepřítele stále viděla konkurenční sociální demokracii. Na pozdější snahy o jednotnou protinacistickou frontu již bylo pozdě.

    Pakt Molotov – Ribbentrop byl dočasným, účelovým a taktickým spojenectvím dvou diktátorů, kteří si nedůvěřovali, a režimů, které stály přes svůj obdobný totalitní charakter a kolektivistickou podstatu ideologicky nesmiřitelně proti sobě. Základem Hitlerova světového názoru byl rasismus, přesvědčení o méněcennosti Židů a Slovanů a vize ovládnutí evropského východu zničením Ruska. Své představy, obsažené v knize Mein Kampf neochvějně uskutečňoval, čemuž většina jeho současníků odmítala uvěřit. Byl impulsivní a nesystematický, jeho kroky byly mnohdy zdánlivě iracionální, čímž své protivníky překvapoval a deptal.

    Stalin, pevně věřící v komunistickou ideologii, ale mocensky cynický pragmatik, byl necharismatickým politikem, který se k absolutní moci propracoval nikoliv díky imponující osobnosti, ale dlouholetými zákulisními manévry, v nichž brutálně likvidoval skutečné i potenciální mocenské konkurenty. Byl záludný a nekonečně trpělivý. Pronásledovala ho paranoidní představa, že se proti jeho zemi spojí všechny „imperialistické velmoci“ a zničí komunistický stát. Politika appeasementu a ústupků Hitlerovi, kterou praktikovaly Anglie a Francie, jeho obavy posilovala. V Mnichovské dohodě, kterou s ním nikdo nekonzultoval, viděl otevření cesty na východ pro příští německou agresi. Bylo to v situaci, kdy sovětská armáda přišla prakticky o celý svůj velitelský sbor, který nechal vyvraždit. Jeho cílem bylo proto získat čas a předejít potenciálnímu protisovětskému spojenectví západních velmocí s Hitlerem, jehož se obával. Zahájil proto jednání o vojenském spojenectví s Británií a Francií, ale jejich zjevná neochota docílit jakékoliv dohody ho utvrdila v podezření, že chtějí SSSR vehnat do války s Německem. Byl proto připraven k dohodě s druhou stranou.
    Iniciativa k ní vyšla od Hitlera, jehož jeho impulzivní povaha hnala k další akci, tentokrát ke zničení Polska. Dohodu se Sovětským svazem potřeboval proto, aby - jako argument především pro své skeptické generály - měl krytá záda a předešel tak nebezpečí, že Německo bude v nové válce stát na dvou frontách proti stejně velmocenské koalici, jako ve válce první.

    Stalinovi podobný styl překvapivých politických kroků imponoval, obzvláště když mohl získat nejenom čas, ale i územní zisky umožňující odčinit důsledky brest-litevského míru a posunout hranici daleko na západ. Pro Hitlera šlo pouze o taktiku. Za rychlou dohodu, která by mu umožnila začít vojenské operace proti Polsku, byl ochoten ustoupit prakticky ve všem. Věděl, že v příštích krocích si stejně vše vezme zpět.

    Celá desetiletí byl u nás opakován komunistický narativ, že Mnichov byl záměrným nasměrováním Hitlera na východ. V této interpretaci vypadá pakt Molotov – Ribbentrop jako zdařilý protitah, který plány západních velmocí překazil. Zdá se však spíše, že západní státníci dalekosáhlost Hitlerových cílů pouze podcenili. Dnes jsou naopak činěny pokusy líčit předválečné vztahy Německa se SSSR jako válečné spojenectví totalitních diktatur proti svobodnému světu, což je velmi ahistorický přístup a zjevná nepravda.

    Neobstojí ani dnes často opakované tvrzení, že nová světová válka vypukla, když se Británie a Francie rozhodly bránit polskou suverenitu. O tu zjevně ani tolik nešlo. Skromně se při tom nehovoří o tzv. „podivné válce“, v níž západní velmoci pasivně stály na hranicích a poskytly Hitlerovi čas a prostor přesunout prakticky celou Wehrmacht na východ a v bleskovém tažení Polsko zničit.

    Hitler byl politik, s nímž nebylo možné uzavírat žádné dohody. V květnu 1940 deklasoval Francii a Británii přivedl na pokraj porážky. Stalin měl strach. Namísto války mezi imperialisty, kterou hodlal paktem s Hitlerem umožnit, stál proti Třetí říši ovládající celou Evropu s výjimkou Británie sám. Snažil se zachránit dodávkami surovin, ale napětí houstlo. Přesto nevěřil, že by Hitler mohl zaútočit, pokládal to za iracionální hazard a spíše věřil tomu, že by to byla Británie, kdo by si Německo - sovětskou válku toužebně přál. Ve svých kalkulacích nepočítal s nepředvídatelnou a iracionální impulzívností Hitlera a doplatil na to.

    Je neoddiskutovatelným faktem, že útok na Sovětský svaz byl zásadní Hitlerovou strategickou chybou, že podcenil síly protivníka a obtíže tažení. Je rovněž faktem, že největší bitvy, které zlomily páteř německé armádě, se odehrály na východě. Popírat to nelze, stejně jako nelze zamlčet pomoc ze Západu, která SSSR umožnila částečně nahradit počáteční gigantické ztráty.

    Okupovaná Evropa byla spojeneckými armádami osvobozena od skutečně existenční hrozby ze strany nacismu. To platí jak pro americkou či britskou armádu, tak pro armádu sovětskou. Kdo tvrdí opak a konstruuje z jakýchkoliv dnešních důvodů na té či oné straně nové údajné okupace, vědomě a podle lže. O tom, jaký nadšený poměr měli k sovětské armádě Pražané v květnu 1945 je dostatek důkazů. Zamlčovat to a překrucovat je nedůstojné žurnalisty, natož politika. Nesnažme si touto falešnou cestou přijetí vlastní historie usnadňovat. Do Stalinova područí jsme se do značné míry dostali sami svou neinformovaností a naivismem na jedné straně, na straně druhé na základě nepříliš pozitivní zkušenosti s dnes nekriticky oslavovanou První republikou. Lidé, kteří v ní žili, se ve velké míře necítili spokojeni s tehdejšími poměry a dali dobrovolně přednost utopii, aby zakrátko hořce litovali. To už ale bylo pozdě. Pamatujme na to právě dnes, kdy jsou nám nové levicové utopie vnucovány agresivně znovu.

    Do Stalinových rukou nás zahnal i opakovaně demonstrovaný nezájem západních velmocí o dění ve střední a východní Evropě, v níž skutečné národní zájmy dlouhodobě cítí z velmocí pouze Rusko a Německo. Ostatní se o tento prostor zajímají pouze přes své vztahy k oběma zmíněným velmocem.

    Historickým příkladem je Mnichov. Západní velmoci, poučené obdobím před první světovou válkou, tentokrát nechtěly udělat stejnou chybu a nechat se malými spojenci zatáhnout do ničivé světové války, fatálně podcenily Hitlera a odmítly za nás bojovat. Fakticky potom nebojovaly ani za Polsko. Je to celkem logické, pouze my a další malé země si to dodnes nechceme přiznat a znovu věříme v bezpečnostní závazky málo zainteresovaných velmocí.
    Dalším příkladem budiž zoufalý boj Edvarda Beneše v exilu v Británii za neplatnost Mnichovské dohody od samého počátku, což Britové odmítali, a za jeho uznání prezidentem pokračujícího Československa. Tímto hloupým a necitlivým způsobem nahnali Britové Beneše do náruče Stalinovi, který se zneplatněním Mnichovské dohody a obnovením Československa žádné problémy neměl a odměnu si vybral jinak a později.

    Dobu před 80. lety nemůžeme pochopit, budeme-li na ni uměle aplikovat dnešní politické preference a násilně se v ní snažit konstruovat současné antagonismy, které hýbají naší dnešní domácí či zahraniční politikou. Třicátá léta byla dobou tvrdé reálpolitiky v její nejbrutálnější podobě. Antagonismus mezi totalitou a demokracií nebyl zdaleka určujícím tématem, charakter doby předurčilo strádání mas za velké krize a diskreditace starého světa a jeho poměrů v očích velké části obyvatel Evropy. Autoritativní režimy byly logickou reakcí a zdaleka nevyvolávaly ve veřejném mínění takové kontroverze jako dnes.

    I nezpochybnitelní hrdinové oné doby, jako Winston Churchill, by měli s dnešní pokryteckou dobou a jejími pseudohodnotami problémy. Churchill byl starý britský imperialista, který do války šel především s cílem uhájit přetrvání Britského impéria. Dříve než jiní poznal, že Hitler je zlo, s nímž nelze uzavírat kompromisy. Naopak se starým machiavelistou Stalinem dokázal hrát staré mocenské hry o dělení sfér vlivu, nad nimiž by se dnešní lidskoprávní aktivisté hnusem zhroutili. Vítězem se však stát bohužel nemohl. Nedovolovala mu to odcházející síla Velké Británie. Churchillovo vítězství ve válce tak bylo do určité míry vítězstvím Pyrrhovým. Britské impérium v ní totálně vykrvácelo a čekal je neodvratný rozpad, zatímco jemu osobně v okamžiku vítězství odmítli dát podporu v parlamentních volbách nevděční britští voliči. V důsledku toho se za Británii účastnil Postupimské konference vítězných mocností nový premiér Attlee, což mimo jiné Stalin považoval za důkaz politické méněcennosti parlamentní demokracie.

    Pro Američany nebyla východní a střední Evropa na východ od Německa dlouho prioritou. Klidně ji přenechali Stalinovi, jehož záměrům a politice v té době ani příliš nerozuměli. Ale i kdyby tomu bylo naopak, síla Rudé armády byla na konci války taková, že by jí v postupu nikdo zabránit nedokázal. Američanům šlo navíc o získání Stalinovy účasti na válce proti Japonsku.

    Snažme se ve světle všech těchto skutečností historii pochopit a respektovat. Nesnažme se na jejím pozadí vést současné, mnohdy žabomyší války. Přiznejme lidem a zemím, jimž vděčíme za náš dnešní život, patřičnou úctu a vděk, kterou si zaslouží. Je to slušné a rozumný stát a jeho představitelé na všech úrovních by se tak měli chovat. V úvodu zmíněný pamflet z roku 1951 a éra totalitní propagandy nám budiž mementem.

    A především, snažme si vzít z historie poučení. Chápejme, že velmoci sledují své zájmy a že honorují jenom ty závazky, které jim odpovídají. Až vážné krize odhalí, které to jsou. Reálpolitika je vždy v pozadí, ať je politicky korektní rétorika jakákoliv. Platí to dnes stejně jako v době před válkou a náš problém, jak zajistit přetrvání našeho státu i pro příští generace, se nikterak v čase bohužel nezmenšil.

    publikováno v Literárních novinách, č. 10/2019, str. 6 – 7.
    Jiří WEIGL
    Vyhledávání v článcích Regionalistu:

    Vyhledávat lze jak s diakritikou, tak bez ní. Na velikosti písmen nezáleží.

    Další zprávy:
  • Vydáno dnes v 15:39 hodin:
    V Jihlavě začala oprava další části hlediště v amfiteátru Březinovy Sady
    Práce budou probíhat od 4. června do konce srpna. Za 2,3 milionu korun dělníci opraví střední část hlediště, která je umístěna mezi dvěma stávajícími kamennými schodišti v areálu. Ta se celkově opravovala už v roce 2016. V průběhu stavebních prací dojde kvůli požadavkům na bezpečnost k omezení provozu stávajících schodišť v areálu. „Vždy ale zůstane alespoň polovina každého schodišťového ramene v užívání tak, abychom návštěvníky areálu stavbou co nejméně obtěžovali,“ uvedl náměstek primátorky Martin Laštovička.
  • Vydáno dnes v 15:21 hodin:
    Práce na obchvatech Nového Veselí a Velkého Beranova směřují k podzimnímu dokončení
    Zhruba půl roku před dokončením dvou největších současných silničních staveb Kraje Vysočina vše nasvědčuje tomu, že obchvaty Velkého Beranova i Nového Veselí budou dokončeny v souladu s plánovaným harmonogramem. Od začátku listopadu by tak po nich měla projet první auta. Práce na obchvatu Velkého Beranova jsou sice nyní v časovém skluzu cca 10 dní způsobeném omezeními v době nouzového stavu, zhotovitel stavby se však intenzivně snaží toto zpoždění eliminovat, případně zcela dohnat.
  • Vydáno dnes v 13:49 hodin:
    V Třebíči jsou nové hmyzí hotely
    V loňském roce začalo město Třebíč zavádět do praxe systém optimalizace sečení trávníků. To znamená, že na vybraných plochách s vyšší druhovou pestrostí neprobíhá sečení jednorázově, ale mozaikově, s postupným střídáním sečených ploch v závislosti na vývoji vegetace.
  • Vydáno dnes v 12:56 hodin:
    Ve věži kostela ve Velkém Meziříčí byla nalezena nebezpečná munice, pyrotechnik ji odpálil v Martinicích
    Ve věži kostela ve Velkém Meziříčí byly ve středu 3. června kolem půl osmé večer podle policejního pyrotechnika nalezeny tři kusy tří kilových náložek Geballte Ladung, tři svitky zápalnice a 41 kusů průmyslové náložky Dynamon 1 (4,1 kg).
  • Vydáno dnes v 12:24 hodin:
    Kriminalisté dopadli v Jihlavě muže, který pěstoval konopí a distribuoval marihuanu
    Jihlavští kriminalisté dopadli muže, který si ve sklepních prostorách domu zřídil pěstírnu konopí. Získanou marihuanu využíval sám a část dále distribuoval. Při domovní prohlídce kriminalisté kromě kompletní pěstírny zajistili také rostliny konopí a marihuanu. Jednatřicetiletý muž skončil v policejní cele a byl obviněn ze spáchání zvlášť závažného zločinu, za který mu hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
  • Vydáno dnes v 11:57 hodin:
    Na Vysočinu se ženou bouřky s přívalovým deštěm, následně se ochladí
    Meteorologové vydali výstrahu s nízkou pravděpodobností silných bouřek na větší části Vysočiny na čtvrtek 4. června od 15 hodin do páteční půlnoci.
  • Vydáno dnes v 09:58 hodin:
    Rašeliniště u Jihlávky dodnes nesou svědectví doby ledové
    Více než 40 hektarů zvláště chráněných rašelinišť a mokřadů u obce Jihlávka na rozhraní okresů Jihlava a Pelhřimov nesou prokazatelnou vegetační stopu období doby ledové. Především přírodní rezervace Rašeliniště Kaliště v těsném sousedství Bělohradského rybníka v údolní nivě Hamerského potoka je jednou z nejcennějších botanických lokalit Kraje Vysočina. Díky vhodným terénním podmínkám a množství pramenů zde vzniklo rašelinné ložisko o mocnosti až dva metry. Lokalita je pozoruhodná bohatstvím mokřadní a rašelinné vegetace co do počtu druhů i jejich početnosti.
  • Vydáno dnes v 09:49 hodin:
    KDU-ČSL povede na Vysočině do voleb lékař Vít Kaňkovský
    Lídrem kandidátky KDU-ČSL na Vysočině pro podzimní krajské volby bude lékař a poslanec Vít Kaňkovský, který je v současné době členem Ústředního krizového štábu. Do krajského zastupitelstva budou za křesťanské demokraty kandidovat lidé s letitými zkušenostmi v komunální politice, ale i nováčci přinášející do regionální politiky svěží vítr. Lidovecká kandidátka jde do voleb s heslem RECEPT PRO ZDRAVOU VYSOČINU.
  • Vydáno dnes v 09:36 hodin:
    Rychta v Krátké u Sněžného se přeměnila v dům přírody
    Dům přírody v Krátké u Sněžného na Žďársku bude uveden do provozu v pondělí 22. června. Zrekonstruovaný historický statek u kapličky zasvěcené sv. Cyrilu a Metodějovi ve vesnické památkové rezervaci za třicet milionů korun si Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy nadělila k padesátému výročí vyhlášení.
  • Vydáno ve středu 3.6.2020 :
    Krov střechy kostela svatého Jakuba Většího v Jihlavě se otevírá veřejnosti
    V kostele sv. Jakuba Většího se bude opět provázet. Zrekonstruovaný krov kostela se návštěvníkům otevře poprvé v úterý 9. června. Přístupný bude vždy od úterý do soboty, v neděli a v pondělí bude kostel zavřený.
  • Vydáno ve středu 3.6.2020 :
    V Jihlavě a Praze byl zaznamenám výskyt žlabatky, škůdce kaštanovníku
    V Jihlavě a Praze zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) na mladých rostlinách kaštanovníku jedlého po nějakém čase opět žlabatku Dryocosmus kuriphilus. Tento škodlivý organismus je původem z Číny. U silně napadených stromů dochází k postupnému žloutnutí koruny a oslabení růstu, ojediněle mohou stromy až odumřít.
  • Vydáno ve středu 3.6.2020 :
    Neznámý vandal nařízl u Havlíčkovy Borové kmeny lip
    Kmeny dvou vzrostlých lip nařízl v čase od pátku 29. května do pondělí 1. června u obce Havlíčkova Borová na Havlíčkobrodsku neznámý vandal. Svým jednáním způsobil škodu kolem deseti tisíc korun.
  • Vydáno ve středu 3.6.2020 :
    Rekordy v karanténě aneb připomínka odsunutého 30. festivalu Pelhřimov - město rekordů
    V Pelhřimově v zahradě Muzea kuriozit, městě rekordů se bude ve dnech 9. - 14. června konat akce Rekordy v karanténě, jako připomínka o rok odsunutého jubilejního 30. festivalu Pelhřimov – město rekordů. Půjde o to nejzajímavější (a současně realizovatelné v nových podmínkách) z ¾ roku připravovaného festivalu.
  • Vydáno ve středu 3.6.2020 :
    Ve věku 95 let zemřel badatel a genealog Vladimír Makovský
    V úterý 2. června ráno zemřel ve věku 95 let vlastivědný badatel, genealog, zakladatel Vlastivědné genealogické společnosti (VGS), autor mnoha knih, držitel Skleněné medaile Kraje Vysočina a čestný občan rodné obce Věcov pan Vladimír Makovský. Díky zájmu Vladimíra Makovského o genealogii a vlastivědu vznikla ve Velké Meziříčí Genealogická a vlastivědná společnost již před více jak pětadvaceti lety. Jako její zakladatel se pan Makovský stal také čestným členem Moravské genealogické a heraldické společnosti.
  • Vydáno ve středu 3.6.2020 :
    Policisté pátrají po třech mužích z fotografie kvůli posprejovanému vagonu na jihlavském nádraží
    Jihlavští policisté se obracejí na občany s žádostí o spolupráci při prověřování případu, při kterém došlo k posprejování vagonu na jihlavském hlavním vlakovém nádraží. V lokalitě se pohybovali tři muži, zachycení na fotografii, jejichž totožnost by policisté v zájmu probíhajícího prověřování potřebovali zjistit.
  • Vydáno v úterý 2.6.2020 :
    Policisté hledají svědky nehody, která se stala ve čtvrtek u Sudic na Třebíčsku
    Policisté z dopravního inspektorátu Třebíč se obracejí na veřejnost o pomoc při objasnění okolností dopravní nehody, která se stala ve čtvrtek 28. května v době kolem 10.25 hodin na silnici I/23 u obce Sudice na Třebíčsku. Policisté hledají případné svědky této nehody, především řidiče bílého osobního vozu jedoucího v protisměru, který musel zastavit, aby nedošlo k čelnímu střetu jeho vozidla s nákladním vozidlem bílé barvy s návěsem se šedou plachtou, který měl na dopravní nehodě přímou účast.
  • Vydáno v úterý 2.6.2020 :
    Pár bernešky bělolící vyseděl v táborské zoologické zahradě šest nových přírůstků
    Šestice právě vylíhlých housátek bernešky bělolící rozšířila řady zvířat chovaných v ZOO Tábor. Nová mláďata jsou velmi čiperná a jejich až neskutečně starostliví rodiče mají co dělat, aby je uhlídali.
  • Vydáno v úterý 2.6.2020 :
    Dnes poprvé otevírá „Kukang Coffee“ – v Česku unikátní kavárna, která pomáhá chránit outloně na Sumatře!
    Právě dnes, v úterý 2. června, otevřela své dveře prvním hostům unikátní „ochranářská“ kavárna „Kukang Coffee“! Můžete si v ní vychutnat šálek kávy a podílet se tím na ochraně outloňů a pomoci farmářům z daleké Sumatry. Poznejte s námi příběh kávy, která chrání přírodu!
  • Vydáno v úterý 2.6.2020 :
    Jihlavští policisté obvinili dvaapadesátiletého muže ze spáchání tří trestných činů
    Ze spáchání tří trestných činů byl obviněn muž, který v Jihlavě napadl chlapce. Hoch ho přitom pouze upozornil na nevhodnost jeho jednání. Po úderu sklenicí do oblasti hlavy skončil zraněný chlapec v nemocnici. Podezřelý muž byl po činu zadržen a policejní komisař zahájil jeho trestní stíhání. Obviněnému muži hrozí až osmiletý pobyt za mřížemi.
  • Vydáno v úterý 2.6.2020 :
    Kriminalisté objasnili případy vloupání na Pelhřimovsku
    Pelhřimovští kriminalisté na základě výborné operativní činnosti objasnili dva případy vloupání do podniků na Pelhřimovsku. Pachatele podezřelého z této trestné činnosti kriminalisté zadrželi a policejní komisař zahájil jeho trestní stíhání. Devětapadesátiletý muž, který má vloupání na svědomí, byl již v minulosti soudně trestaný.
Další články vydané ve dnech 20. 5. 2020 - 4. 6. 2020:






zpět na vrchol stránky...
redakce Regionalistu:

Regionalist, nejstarší český internetový deník: založen roku 1996 - zpravodajství a publicistika na internetu se zvláštním zaměřením na prostor Českomoravské vysočiny

Akční radius Regionalistu: zahrnuje především území Jihlavského kraje, tedy Vysočiny, to jest okresy Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou)

Internetová adresa: www.regionalist.cz

Editace a redakce: Eva Švančarová (Šinkovská), šéfredaktorka
kontakt: regionalist@seznam.cz

Vychází: od září roku 1996 každý den!

Vydává: Vitaeelhomeo Ltd. - registered in England Company No. 8062676

Redakce, inserce, obchodní oddělení: e-mail: obchod@regionalist.cz, telefon: +420 777 307 887

© (1996-2020) - Eva a Leo Švančarovi

zpět na vrchol stránky...
Z jihlavských legend
Letopisy L. Vilímka
Z jihlavských čtvrtí
Zločiny komunismu
Jihlavské tramvaje
RSS

Homeopatické sady:
Partnerské weby Regionalistu:

X-Pcz
Publicisticko-křesťanský netradičně tradiční web:
24. 4. 2020 - Strašlivé poznání: Většina obyvatel této země jsou levicově úchylní lidé, kteří si zamilovali mít moc nad svými bližními

8. 4. 2020 - Ke Škaredé středě…

1. 4. 2020 - Vazby a souvislosti mezi největšími chřipkovými epidemiemi, které se objevují pravidelně každé půlstoletí

23. 3. 2020 - Církev Janova II. – Liturgie

22. 3. 2020 - Církev Janova I.

26. 2. 2020 - K době postní: Jíst – nebo nejíst?

25. 2. 2020 - Rod Toufarů z Horního Smrčného, z něhož pocházel mučedník P. Josef Toufar

11. 12. 2019 - Sedmdesát let od prvního křížového zázraku v Číhošti!

25. 9. 2019 - Hlavní poznávací znak sektářství? Záporný vztah k tabáku!

24. 9. 2019 - Prosme po třiceti letech opět svatou Anežku Českou o zázrak. O svobodu!


H umoresky nejen Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence z rodného jihlavského Bedřichova:
- O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

- Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

- Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

- Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

- Netopýr v trolejbusu…

- Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

- Dvojitá pomsta pana domácího

- Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

- Vzpomínka na Bosého Laca

- Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…


H omeopatický a astrologický web
L
ea Švančary
Publicisticky i odborně. Aneb co asi netušíte díky zažitým mýtům o astrologii i homeopatii:


Aktuální teplota:
Počasí v Počátkách
Atmosférický tlak:
Počasí v Počátkách
Srážky v tuto chvíli:
Počasí v Počátkách



Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...

Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...

Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...

Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...