Nejstarší a nejznámější regionální internetový deník v Česku (zal. roku 1996)...
Každý den čerstvé zprávy a publicistika z Jihlavy a celé Vysočiny (RSS kanál)...

Nejstarší český internetový deník Regionalist.cz (1996-2019), vychází již 8408 dnů

Dnes je pátek 18. říjen
(5. říjen církevního kalendáře iuliánského)
• 2019 rok křesťanského letopočtu
• 7508 let od stvoření světa dle křesťanského počítání
Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 18. 10.:
Čtvrtek po neděli dvacáté prvé po Svatém Duchu Sv. Lukáše, evangelisty
Svátek dle pravoslavného kalendaria na 5. 10. (18. 10.):
  • 30.9.2019:
    K historii přistupujme s úctou
    Kdysi za minulého režimu se mi dostala do rukou brožura dvou později renomovaných historiků Karla Bartoška a Karla Pichlíka „Hanebná role amerických okupantů v západních Čechách v roce 1945“, kterou vydali v roce 1951. Dobová upoutávka na tuto knihu říká:
    „Politická studie, původně uveřejněná v Tvorbě (roč. 1951, č. 36-38), líčí na základě dokumentů skutečný ráz americké okupace západních Čech v květnu - listopadu 1945. Ukazuje nejprve, jaká je historická pravda o domnělém osvobození Plzně americkými vojsky v květnu 1945, uvádí doklady o nepřátelském, teroristickém postoji americké okupační správy k místnímu českému obyvatelstvu a jeho lidovým orgánům, vysvětluje pozadí pirátského amerického náletu na plzeňskou Škodovku 25. 4. 1945, uvádí fakta o americkém úsilí o hospodářskou kolonisaci ČSR a popisuje, jak se v praxi již tehdy projevovala americkonacistická spolupráce a jak nevraživě vystupovaly americké vojenské úřady proti českému národu a jeho kultuře.“

    Míra nehorázné lživé manipulace a politicky tendenčního překrucování historie mnou tehdy otřásla. Oba dva autoři, později signatáři Charty 77 a prominentní disidenti, se za tento svůj poklesek také celý život oprávněně styděli. Nebyli však sami. Zamlčování a snižování úlohy americké armády při osvobození Československa trvalo až do roku 1989 a patří k ostudným kapitolám naší totalitní minulosti. Po pádu komunismu byla většina z nás přesvědčena, že něco podobného se ve vztahu k naší historii už nemůže a nesmí opakovat.

    Bohužel, po třiceti letech se zdá, že se vracíme zpátky, že se mnohým stýská po studené válce, „třídně rozděleném světě“ a starých metodách překrucování historie. Příkladem může sloužit nedávné osmdesáté výročí uzavření paktu Molotov- Ribbentrop, které se stalo ve veřejném prostoru příležitostí k publikaci některých sentencí, které od výše uvedeného spisku z padesátých let nemají skutečně daleko.

    A tak se nám zjevuje údajně dříve skrytá pravda, o níž nás prý ve škole neučili, že druhou světovou válku nezahájilo Německo, ale že to byl to rovněž Sovětský svaz, že oba totalitní diktátoři Hitler a Stalin byli věrnými spojenci, pouze Stalin se nějakým nedopatřením ocitl později na druhé straně barikády a bylo mu „dovoleno“ dojít až do střední Evropy, kterou však Rudá armáda neosvobodila, ale okupovala.

    Jako by se Bartoškův a Pichlíkův pamflet aktualizoval, pouze američtí okupanti byli nahrazeni okupanty ruskými, prý skutečnými válečnými spojenci nacistů. Prahu jsme si osvobodili sami nebo maximálně s přispěním vlasovců a skutečným vítězem druhé světové války byl podle jednoho novinového mezititulku Winston Churchill. Celé toto manipulativní třeštění je zarámováno neuvěřitelným hulvátským bojem mládenců v čele některých pražských radnic s pomníky a pamětními deskami připomínajícími osvobození Prahy Rudou armádou v květnu 1945. Zřejmě se domnívají, že jim toto bizarní obrazoborectví po 75 letech propůjčí aureolu bojovníků za svobodu a demokracii, když už svou kompetenci v čele samospráv nejsou schopni prokázat ničím jiným.

    Pokud nechceme skončit tam, kde jsme byli za totality, nesmíme takovouto manipulaci dopustit a musíme se snažit sami o dějinách vlastní země, Evropy i světa něco vědět. Jak to tedy s vypuknutím druhé světové války vlastně bylo?

    Pakt Molotov – Ribbentrop byl nepochybně odpudivým, cynickým a pro osudy řady zemí a miliónů jejich obyvatel tragickým finále na cestě ke druhé světové válce. Tato cesta byla však daleko delší a měli na ní podíl mnozí, například shodně západní velmoci i komunisté. Podmínky versailleského míru a nástup komunismu vyvolaly k životu Hitlera a nacismus, jemuž okázalý antikomunismus a vypjatý nacionalismus otevíral dveře i v tzv. slušné společnosti. Dokázal svou demagogií oslovit masy, sehrát v dobách krize úlohu hráze před nebezpečím komunismu, a tím imponoval i velké části vládnoucí elity Výmarské republiky. Ta mu nakonec umožnila převzít legálně moc.

    Stalinova Kominterna nacisty nejprve podcenila a jako hlavního nepřítele stále viděla konkurenční sociální demokracii. Na pozdější snahy o jednotnou protinacistickou frontu již bylo pozdě.

    Pakt Molotov – Ribbentrop byl dočasným, účelovým a taktickým spojenectvím dvou diktátorů, kteří si nedůvěřovali, a režimů, které stály přes svůj obdobný totalitní charakter a kolektivistickou podstatu ideologicky nesmiřitelně proti sobě. Základem Hitlerova světového názoru byl rasismus, přesvědčení o méněcennosti Židů a Slovanů a vize ovládnutí evropského východu zničením Ruska. Své představy, obsažené v knize Mein Kampf neochvějně uskutečňoval, čemuž většina jeho současníků odmítala uvěřit. Byl impulsivní a nesystematický, jeho kroky byly mnohdy zdánlivě iracionální, čímž své protivníky překvapoval a deptal.

    Stalin, pevně věřící v komunistickou ideologii, ale mocensky cynický pragmatik, byl necharismatickým politikem, který se k absolutní moci propracoval nikoliv díky imponující osobnosti, ale dlouholetými zákulisními manévry, v nichž brutálně likvidoval skutečné i potenciální mocenské konkurenty. Byl záludný a nekonečně trpělivý. Pronásledovala ho paranoidní představa, že se proti jeho zemi spojí všechny „imperialistické velmoci“ a zničí komunistický stát. Politika appeasementu a ústupků Hitlerovi, kterou praktikovaly Anglie a Francie, jeho obavy posilovala. V Mnichovské dohodě, kterou s ním nikdo nekonzultoval, viděl otevření cesty na východ pro příští německou agresi. Bylo to v situaci, kdy sovětská armáda přišla prakticky o celý svůj velitelský sbor, který nechal vyvraždit. Jeho cílem bylo proto získat čas a předejít potenciálnímu protisovětskému spojenectví západních velmocí s Hitlerem, jehož se obával. Zahájil proto jednání o vojenském spojenectví s Británií a Francií, ale jejich zjevná neochota docílit jakékoliv dohody ho utvrdila v podezření, že chtějí SSSR vehnat do války s Německem. Byl proto připraven k dohodě s druhou stranou.
    Iniciativa k ní vyšla od Hitlera, jehož jeho impulzivní povaha hnala k další akci, tentokrát ke zničení Polska. Dohodu se Sovětským svazem potřeboval proto, aby - jako argument především pro své skeptické generály - měl krytá záda a předešel tak nebezpečí, že Německo bude v nové válce stát na dvou frontách proti stejně velmocenské koalici, jako ve válce první.

    Stalinovi podobný styl překvapivých politických kroků imponoval, obzvláště když mohl získat nejenom čas, ale i územní zisky umožňující odčinit důsledky brest-litevského míru a posunout hranici daleko na západ. Pro Hitlera šlo pouze o taktiku. Za rychlou dohodu, která by mu umožnila začít vojenské operace proti Polsku, byl ochoten ustoupit prakticky ve všem. Věděl, že v příštích krocích si stejně vše vezme zpět.

    Celá desetiletí byl u nás opakován komunistický narativ, že Mnichov byl záměrným nasměrováním Hitlera na východ. V této interpretaci vypadá pakt Molotov – Ribbentrop jako zdařilý protitah, který plány západních velmocí překazil. Zdá se však spíše, že západní státníci dalekosáhlost Hitlerových cílů pouze podcenili. Dnes jsou naopak činěny pokusy líčit předválečné vztahy Německa se SSSR jako válečné spojenectví totalitních diktatur proti svobodnému světu, což je velmi ahistorický přístup a zjevná nepravda.

    Neobstojí ani dnes často opakované tvrzení, že nová světová válka vypukla, když se Británie a Francie rozhodly bránit polskou suverenitu. O tu zjevně ani tolik nešlo. Skromně se při tom nehovoří o tzv. „podivné válce“, v níž západní velmoci pasivně stály na hranicích a poskytly Hitlerovi čas a prostor přesunout prakticky celou Wehrmacht na východ a v bleskovém tažení Polsko zničit.

    Hitler byl politik, s nímž nebylo možné uzavírat žádné dohody. V květnu 1940 deklasoval Francii a Británii přivedl na pokraj porážky. Stalin měl strach. Namísto války mezi imperialisty, kterou hodlal paktem s Hitlerem umožnit, stál proti Třetí říši ovládající celou Evropu s výjimkou Británie sám. Snažil se zachránit dodávkami surovin, ale napětí houstlo. Přesto nevěřil, že by Hitler mohl zaútočit, pokládal to za iracionální hazard a spíše věřil tomu, že by to byla Británie, kdo by si Německo - sovětskou válku toužebně přál. Ve svých kalkulacích nepočítal s nepředvídatelnou a iracionální impulzívností Hitlera a doplatil na to.

    Je neoddiskutovatelným faktem, že útok na Sovětský svaz byl zásadní Hitlerovou strategickou chybou, že podcenil síly protivníka a obtíže tažení. Je rovněž faktem, že největší bitvy, které zlomily páteř německé armádě, se odehrály na východě. Popírat to nelze, stejně jako nelze zamlčet pomoc ze Západu, která SSSR umožnila částečně nahradit počáteční gigantické ztráty.

    Okupovaná Evropa byla spojeneckými armádami osvobozena od skutečně existenční hrozby ze strany nacismu. To platí jak pro americkou či britskou armádu, tak pro armádu sovětskou. Kdo tvrdí opak a konstruuje z jakýchkoliv dnešních důvodů na té či oné straně nové údajné okupace, vědomě a podle lže. O tom, jaký nadšený poměr měli k sovětské armádě Pražané v květnu 1945 je dostatek důkazů. Zamlčovat to a překrucovat je nedůstojné žurnalisty, natož politika. Nesnažme si touto falešnou cestou přijetí vlastní historie usnadňovat. Do Stalinova područí jsme se do značné míry dostali sami svou neinformovaností a naivismem na jedné straně, na straně druhé na základě nepříliš pozitivní zkušenosti s dnes nekriticky oslavovanou První republikou. Lidé, kteří v ní žili, se ve velké míře necítili spokojeni s tehdejšími poměry a dali dobrovolně přednost utopii, aby zakrátko hořce litovali. To už ale bylo pozdě. Pamatujme na to právě dnes, kdy jsou nám nové levicové utopie vnucovány agresivně znovu.

    Do Stalinových rukou nás zahnal i opakovaně demonstrovaný nezájem západních velmocí o dění ve střední a východní Evropě, v níž skutečné národní zájmy dlouhodobě cítí z velmocí pouze Rusko a Německo. Ostatní se o tento prostor zajímají pouze přes své vztahy k oběma zmíněným velmocem.

    Historickým příkladem je Mnichov. Západní velmoci, poučené obdobím před první světovou válkou, tentokrát nechtěly udělat stejnou chybu a nechat se malými spojenci zatáhnout do ničivé světové války, fatálně podcenily Hitlera a odmítly za nás bojovat. Fakticky potom nebojovaly ani za Polsko. Je to celkem logické, pouze my a další malé země si to dodnes nechceme přiznat a znovu věříme v bezpečnostní závazky málo zainteresovaných velmocí.
    Dalším příkladem budiž zoufalý boj Edvarda Beneše v exilu v Británii za neplatnost Mnichovské dohody od samého počátku, což Britové odmítali, a za jeho uznání prezidentem pokračujícího Československa. Tímto hloupým a necitlivým způsobem nahnali Britové Beneše do náruče Stalinovi, který se zneplatněním Mnichovské dohody a obnovením Československa žádné problémy neměl a odměnu si vybral jinak a později.

    Dobu před 80. lety nemůžeme pochopit, budeme-li na ni uměle aplikovat dnešní politické preference a násilně se v ní snažit konstruovat současné antagonismy, které hýbají naší dnešní domácí či zahraniční politikou. Třicátá léta byla dobou tvrdé reálpolitiky v její nejbrutálnější podobě. Antagonismus mezi totalitou a demokracií nebyl zdaleka určujícím tématem, charakter doby předurčilo strádání mas za velké krize a diskreditace starého světa a jeho poměrů v očích velké části obyvatel Evropy. Autoritativní režimy byly logickou reakcí a zdaleka nevyvolávaly ve veřejném mínění takové kontroverze jako dnes.

    I nezpochybnitelní hrdinové oné doby, jako Winston Churchill, by měli s dnešní pokryteckou dobou a jejími pseudohodnotami problémy. Churchill byl starý britský imperialista, který do války šel především s cílem uhájit přetrvání Britského impéria. Dříve než jiní poznal, že Hitler je zlo, s nímž nelze uzavírat kompromisy. Naopak se starým machiavelistou Stalinem dokázal hrát staré mocenské hry o dělení sfér vlivu, nad nimiž by se dnešní lidskoprávní aktivisté hnusem zhroutili. Vítězem se však stát bohužel nemohl. Nedovolovala mu to odcházející síla Velké Británie. Churchillovo vítězství ve válce tak bylo do určité míry vítězstvím Pyrrhovým. Britské impérium v ní totálně vykrvácelo a čekal je neodvratný rozpad, zatímco jemu osobně v okamžiku vítězství odmítli dát podporu v parlamentních volbách nevděční britští voliči. V důsledku toho se za Británii účastnil Postupimské konference vítězných mocností nový premiér Attlee, což mimo jiné Stalin považoval za důkaz politické méněcennosti parlamentní demokracie.

    Pro Američany nebyla východní a střední Evropa na východ od Německa dlouho prioritou. Klidně ji přenechali Stalinovi, jehož záměrům a politice v té době ani příliš nerozuměli. Ale i kdyby tomu bylo naopak, síla Rudé armády byla na konci války taková, že by jí v postupu nikdo zabránit nedokázal. Američanům šlo navíc o získání Stalinovy účasti na válce proti Japonsku.

    Snažme se ve světle všech těchto skutečností historii pochopit a respektovat. Nesnažme se na jejím pozadí vést současné, mnohdy žabomyší války. Přiznejme lidem a zemím, jimž vděčíme za náš dnešní život, patřičnou úctu a vděk, kterou si zaslouží. Je to slušné a rozumný stát a jeho představitelé na všech úrovních by se tak měli chovat. V úvodu zmíněný pamflet z roku 1951 a éra totalitní propagandy nám budiž mementem.

    A především, snažme si vzít z historie poučení. Chápejme, že velmoci sledují své zájmy a že honorují jenom ty závazky, které jim odpovídají. Až vážné krize odhalí, které to jsou. Reálpolitika je vždy v pozadí, ať je politicky korektní rétorika jakákoliv. Platí to dnes stejně jako v době před válkou a náš problém, jak zajistit přetrvání našeho státu i pro příští generace, se nikterak v čase bohužel nezmenšil.

    publikováno v Literárních novinách, č. 10/2019, str. 6 – 7.
    Jiří WEIGL
    Vyhledávání v článcích Regionalistu:

    Vyhledávat lze jak s diakritikou, tak bez ní. Na velikosti písmen nezáleží.

    Další zprávy:
  • Vydáno dnes v 12:29 hodin:
    Zdravotníci novoměstské nemocnice budou předávat své zkušenosti kolegům na Ukrajině, první bude primář dětského oddělení Martin Chalupský
    Zdravotníci novoměstské nemocnice budou předávat své zkušenosti kolegům na Ukrajině. První bude primář dětského oddělení Martin Chalupský
  • Vydáno dnes v 09:53 hodin:
    Přednáška Příběhy relikviáře sv. Maura v podání Kateřiny Rozinkové v Telči
    Přednáška PhDr. Kateřiny Rozinkové nazvaná Příběhy relikviáře sv. Maura se bude konat v pondělí 21. října od 17 hodin v obřadní síni radnice v Telči. Přednáška bude tentokrát zaměřena na výzdobu a ikonografii této jedinečné památky.
  • Vydáno dnes v 09:19 hodin:
    Policisté se obracejí na občany s žádostí o spolupráci při pátrání po pohřešovaném muži z Velkého Meziříčí
    Policisté pátrají po pětaosmdesátiletém muži, panu Ladislavu Brtnickému, který odešel ve čtvrtek 17. října kolem půl desáté dopoledne na procházku z místa bydliště na ulici Bezručova ve Velkém Meziříčí a do současné doby se nevrátil.
  • Vydáno ve čtvrtek 17.10.2019 :
    U Pelestrova na Havlíčkobrodsku v sobotu vypustí pracovníci ze záchranné stanice v Pavlově do přírody mladé sýce rousné
    Akci „Sázíme lesy nové generace“ u Pelestrova u Knyku na Havlíčkobrodsku, která se bude konat v sobotu 19. října od 15 hodin, doplní vypuštění sýců rousných zpět do přírody. Ptáci, které vypustí pracovníci záchranné stanice Pavlov u Ledče nad Sázavou, pomohou ochránit nově vysazené sazeničky před hlodavci.
  • Vydáno ve čtvrtek 17.10.2019 :
    Ceny obědů rostou nejrychleji u hranic s Německem a Rakouskem; lidé v regionech si po vzoru Prahy vybírají dražší jídla a častěji jedí více chodů
    Češi za obědy utrácejí čím dál více peněz. Útraty v posledním roce poměrně nečekaně táhnou směrem vzhůru lidé z měst v severozápadních a jihozápadních Čechách v čele s Ústím nad Labem (o 7,8 %), Plzní (7,4 %), Karlovými Vary (7,1 %) a Českými Budějovicemi (7,1 %), a nikoli Praha a Brno jako v minulých letech. Vyplývá to z Ticket Restaurant® Card Indexu. Ten je sestavený z plateb více než 160 tisíc tuzemských zaměstnanců, kteří k úhradě obědů v restauracích používají platební stravenkovou kartu Ticket Restaurant® od společnosti Edenred. Statistiku každý měsíc tvoří téměř 1,3 milionu transakcí v restauracích všech tuzemských regionů.
  • Vydáno ve čtvrtek 17.10.2019 :
    Benefice Portimo "Na jedné lodi - známe se?" v Novém Městě na Moravě v pátek 25. října
    Již osmý ročník podzimní benefice Portimo s podtitulem „známe se?“, který je letos tematicky zaměřený na mezigenerační vztahy, se bude konat v pátek 25. října v kulturním domě v Novém Městě na Moravě.
  • Vydáno ve čtvrtek 17.10.2019 :
    Lidé trpící lupénkou mohou navštívit ambulanci v nemocnici U sv. Anny v Brně ve středu 23. října
    V rámci Dne otevřených ambulancí pro pacienty s lupénkou bude ve středu 23. října otevřena od 13 do 16 hodin ambulance I. Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny (budova D2, 2. patro) v Brně. Pacienti, kteří se s lupénkou léčili nebo léčí, ale také ti, kteří diagnózu ještě stanovenou nemají, mohou přijít bez předchozího objednání a konzultovat své obtíže i možnosti léčby s předními českými dermatology. Proč není lupénka jenom onemocnění kůže, ale týká se i kloubů? I na to se mohou příchozí ptát a dozvědět se nejen o psoriatické artritidě, ale získat i názor a doporučení jiného specialisty.
  • Vydáno ve čtvrtek 17.10.2019 :
    Jihlavské kotelny hledají jednatele; předpokládaný termín nástupu v lednu či únoru příštího roku
    Jihlavské kotelny, které zajišťují energetické služby pro krajskou metropoli, hledají jednatele. Základními požadavky pro budoucího jednatele společnosti jsou kromě manažerských dovedností i zkušenosti s operativním řešením problémů nebo strategického myšlení. Společnost na oplátku nabízí pracovní smlouvu na dobu neurčitou, bonusy dosahující výše 20 procent ročního platu nebo služební automobil.
  • Vydáno ve čtvrtek 17.10.2019 :
    Opilci za volantem i na ulicích
    Ve středu 16. října nalezli policisté v Jihlavě kolem deváté hodiny večer na ulici Štursova muže, který ležel pod zaparkovaným vozidlem. Muž byl značně opilý, reagoval zmateně a nebyl schopen samostatné chůze. Policisté zjistili, že se jedná o sedmadvacetiletého muže. Při dechové zkoušce mu naměřili hodnotu 4,27 promile alkoholu. Policisté opilého muže po vyšetření lékařem odvezli na protialkoholní záchytnou stanici k vystřízlivění.
  • Vydáno ve čtvrtek 17.10.2019 :
    V Přibyslavi se bude o víkendu konat tradiční výstava ovoce, medu, brambor a zeleniny
    Již tradiční Výstava ovoce, zeleniny, medu a brambor se bude konat ve dnech 19. a 20. října v Přibyslavi.
  • Vydáno ve čtvrtek 17.10.2019 :
    Osvobozený podvečer v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě
    Komponovaný pořad s titulem Osvobozený podvečer věnovaný tématu Osvobozeného divadla a výročí jednoho z jeho zakladatelů se bude konat v pátek 18. října od 18 hodin v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě.
  • Vydáno ve čtvrtek 17.10.2019 :
    Neznámý pachatel se vloupal v Herálci na Novoměstsku do auta, sebral doklady i finanční hotovost
    Policisté z Nového Města na Moravě prověřují případ vloupání do osobního automobilu, ke kterému došlo v noci z úterý 15. října na středu v obci Herálec. Dosud neznámý pachatel po rozbití okna vnikl do vozidla Škoda, odkud odcizil peněženku s osobními doklady a finanční hotovostí. Majiteli tak vznikla škoda kolem tří tisíc korun.
  • Vydáno ve středu 16.10.2019 :
    Na dění kolem Sýrie a Turecka si dejme pořádný pozor
    Pro každého, kdo pozorněji sleduje v posledních letech občanskou válku v Sýrii, nejsou ani tolik překvapivé současné operace turecké armády proti Kurdům v syrském pohraničí, jako spíše mezinárodní, především evropská politická a mediální reakce na ně.
  • Vydáno ve středu 16.10.2019 :
    Co se dělo s Žižkou po jeho smrti u Přibyslavi? Vojevůdce byl pohřben 21. října 1424
    V říjnu si připomínáme 595. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova a Kalicha u Přibyslavi. Zatímco rok jeho skonu 1424 nikdo nikdy nezpochybnil, některé staré prameny uváděly rozdílná data vojevůdcova posledního dne.
  • Vydáno ve středu 16.10.2019 :
    Ve Ždírci nad Doubravou sebral zloděj pneumatiky; způsobil škodu 20 tisíc korun
    Vloupání do stavební buňky prověřují chotěbořští policisté. K případu došlo v době od začátku října do pondělí 14. října na ulici Pod Tratí ve Ždírci nad Doubravou. Pachatel násilím vnikl do vnitřních prostorů stavební buňky, odkud odcizil osm pneumatik i s disky.
  • Vydáno ve středu 16.10.2019 :
    Inspektoři ČIŽP uložili lesonické společnosti pokutu přes 186 tisíc korun za nedovolený odběr vod
    Rolnická společnost Lesonice a.s. odebrala v roce 2018 v rozporu s rozhodnutími vydanými MěÚ Moravské Budějovice více podzemní vody, než měla povoleno. Tím porušila povinnosti stanovené vodním zákonem. Za to jí inspektoři z České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu v Havlíčkově Brodě uložili pokutu 186 725 korun.
  • Vydáno ve středu 16.10.2019 :
    Co se to děje s dnešním Západem?
    Často můžeme v různých komentářích a výrocích politických propagandistů, kteří problémy dneška stále tvrdošíjně redukují na údajný konflikt hodný Západ vs. zlý Východ, slyšet pohoršené zatracování „zaostalých“ postkomunistických zemí, že se staví na odpor soudobým pokrokářským politickým trendům přicházejícím ze Západní Evropy a USA a že si střední Evropa s tou západní méně a méně rozumí. Znovu je v kursu ona povýšená karatelská a pohrdavá dikce vůči našincům, nehodným přijmout všechna zaručená západní dobrodiní.
  • Vydáno ve středu 16.10.2019 :
    Policisté dopadli šestadvacetiletou distributorku drog
    Policejní komisař zahájil trestní stíhání šestadvacetileté ženy, která na Jihlavsku a Jindřichohradecku distribuovala pervitin. Byla obviněna ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy
  • Vydáno ve středu 16.10.2019 :
    Krádež jízdních kol ve Velké Bíteši a Moravských Budějovicích
    Velkomeziříčští policisté pátrají po pachateli, který z kočárkárny domu odcizil jízdní kolo. K činu došlo v době od večerních hodin pondělí 7. října do večera pondělí 14. října na ulici U Stadionu ve Velké Bíteši. Pachatel zde odcizil z neuzamčených prostorů dětské jízdní kolo Stomper žluté barvy, čímž majiteli vznikla škoda přes čtyři tisíce korun. Policisté na místě provedli ohledání, šetření a zadokumentování. Případ prošetřují jako přestupek proti majetku a po pachateli a odcizeném kole pátrají.
  • Vydáno ve středu 16.10.2019 :
    Radnice v Telči hledá nového kronikáře
    Rada města Telče před nedávnem schválila zápis v kronice za rok 2018. A byl to poslední zápis, který jako městský kronikář zpracoval Oldřich Zadražil. Nyní radnice v Telči hledá kronikáře nového, v pořadí desátého.
Další články vydané ve dnech 3. 10. 2019 - 18. 10. 2019:






zpět na vrchol stránky...
redakce Regionalistu:

Regionalist, nejstarší český internetový deník: založen roku 1996 - zpravodajství a publicistika na internetu se zvláštním zaměřením na prostor Českomoravské vysočiny

Akční radius Regionalistu: zahrnuje především území Jihlavského kraje, tedy Vysočiny, to jest okresy Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou)

Internetová adresa: www.regionalist.cz

Editace a redakce: Eva Švančarová (Šinkovská), šéfredaktorka
kontakt: regionalist@seznam.cz

Vychází: od září roku 1996 každý den!

Vydává: Vitaeelhomeo Ltd. - registered in England Company No. 8062676

Redakce, inserce, obchodní oddělení: e-mail: obchod@regionalist.cz, telefon: +420 777 307 887

© (1996-2019) - Eva a Leo Švančarovi

zpět na vrchol stránky...
Z jihlavských legend
Letopisy L. Vilímka
Z jihlavských čtvrtí
Zločiny komunismu
Jihlavské tramvaje
RSS

Homeopatické sady:
Partnerské weby Regionalistu:

X-Pcz
Publicisticko-křesťanský netradičně tradiční web:
25. 9. 2019 - Hlavní poznávací znak sektářství? Záporný vztah k tabáku!

24. 9. 2019 - Prosme po třiceti letech opět svatou Anežku Českou o zázrak. O svobodu!

1. 8. 2019 - Svatý Serafim Sárovský: „Získej vnitřní pokoj – a tisíce okolo tebe naleznou spásu!“

20. 6. 2019 - Mariánský sloup: Staletý symbol řádění běsů v českých levicových duších

2. 5. 2019 - 2. květen: „Slovo se vtělilo, abychom my se zbožštili!“

21. 4. 2019 - Christus resurrexit! Ale jedni mají Hod Boží, druzí Květnou neděli!

20. 11. 2018 - Mons. Petr Piťha: Hodnoty, na kterých stojíme

9. 10. 2018 - Istanbulská úmluva: Jsou to neomarxisté, o čemž se mluví, a neonacisté, o čemž se cudně mlčí!

20. 9. 2018 - Legitimita a legalita islámu, aneb trochu jiný pohled na rovnost vyznání v Evropě

2. 9. 2018 - Nezoufejme nad stavem církve. Neboť církev není často totéž, co Církev!


H umoresky nejen Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence z rodného jihlavského Bedřichova:
- O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

- Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

- Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

- Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

- Netopýr v trolejbusu…

- Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

- Dvojitá pomsta pana domácího

- Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

- Vzpomínka na Bosého Laca

- Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…


H omeopatický a astrologický web
L
ea Švančary
Publicisticky i odborně. Aneb co asi netušíte díky zažitým mýtům o astrologii i homeopatii:


Aktuální teplota:
Počasí v Počátkách
Atmosférický tlak:
Počasí v Počátkách
Srážky v tuto chvíli:
Počasí v Počátkách



Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...

Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...

Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...

Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...