Vztah mezi zvýšeným příjmem soli a hypertenzí nelze pominout. Podle statistik více než 70 % populace v ČR totiž reaguje na nadbytečný příjem soli zvýšením krevního tlaku. Dodávka soli je však zbytečně vysoká už u předškolních a školních dětí. "Hodně slané potraviny, jako jsou chipsy, uzeniny a sýry, bývají chuťově výrazné, tučné, určené k rychlé konzumaci a přejídání. Kdo jí hodně slaných jídel, má i větší chuť na slazené nápoje. Bohužel to platí i v případě dětí a mladých lidí," dodala primářka dětského oddělení. Zvýšený konzum soli totiž vede u dětí k pocitu žízně, který řeší konzumací tzv. soft drinks-komerčně nabízených nápojů se zbytečně vysokým obsahem cukru s kalorickou zátěží, což přispívá k nadváze a obezitě. Naše obezitologická ambulance registruje téměř dvě stovky malých pacientů. "Nejčastěji jsou k nám odesíláni dětskými lékaři pro nadváhu a počáteční problémy s vysokým krevním tlakem a vyššími jaterními testy," sdělila vedoucí lékařka ambulance MUDr. Pavlína Kaňáková.

Informace odborné pediatrické společnosti:
Překlad slova awareness znamená povědomí, tedy pokus informovat laiky, aby si uvědomili, co je zdraví prospěšné a co naopak zdraví nepřispívá, resp. zdraví ohrožuje. Světová zdravotnická organizace uvádí WHO zařadila mezi své priority snížení konzumu soli do roku 2025 o asi 30% a doporučuje konzum soli u dospělých 5-6 gramů/den.

Konzum soli v České republice se zcela vymyká (zvláště u mužů) při srovnání s většinou evropských zemí, vyšší je jen v Maďarsku a na Balkáně. Češi jsou v Evropě „bronzovými medailisty“ v příjmu soli, muži 15-16 g/den, ženy okolo 11 g/den. Naši pediatři upozorňují na fakt, že dodávka soli je už zbytečně vysoká i u předškolních a školních dětí, recentní data dodává Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity.

Nadměrný konzum soli je spojován s hypertenzí-zvýšeným krevním tlakem, který zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév (infarkty, mozková mrtvice). V České republice se hypertenze vyskytuje asi u 35% obyvatel, ale její výskyt stoupá po 60. roce života až na více než 60 %. Naši pediatři zaznamenávají hraniční zvýšení krevního tlaku častěji již u dorostenců (vysoký normální krevní tlak= prehypertenze). Významným rizikovým faktorem hypertenze je nadváha, resp. obezita. Zvýšený konzum soli vede u dětí k pocitu žízně, který řeší konzumací tzv. soft drinks-komerčně nabízených nápojů se zbytečně vysokým obsahem cukru s kalorickou zátěží, což přispívá k nadváze a obezitě. V posledních několika letech se díky cíleným kampaním přece jen daří vzbudit pozornost laické veřejnosti v ČR, zvyšuje se povědomí o nadměrném konzumu soli. Významnou aktivitu vyvíjí Státní zdravotní ústav v Praze, na jeho webové stránce se můžete informovat, co mohou laici udělat pro zdraví a snížit konzum soli! iz: https://mene-solit.cz/sul-a-zdravi/nadmerny-prisun-soli/

Lékaři na celém světě doporučují diety, které prokazatelně snižují konzum soli, sem patří např. dieta DASH (Diet Approaches to Stop Hypertension). V ČR je už na internetu i řada receptů pro kuchařky. Laici by měli být informováni, že zvýšený příjem draslíku (kalia) příznivě ovlivňuje zvýšený krevní tlak při nadměrném konzumu soli. Draslík je obsažen v ovoci a zelenině, jejichž konzum v ČR je ve srovnání s vyspělými státy bohužel nízký. Příznivou zprávou je fakt, že i u nás si lidé začínají uvědomovat, jaké potraviny si nosí domů ze supermarketů a sledují údaje nejen o obsahu tuku, ale i soli. Asi 70% konzumu soli pochází právě z komerčně nabízených produktů v našich supermarketů, snahy ovlivnit výrobce aby snížili obsah soli v hotových potravinách jsou často málo úspěšné. V domácnosti lze snížit dodávku soli při vlastním vaření a omezením přisolování (slánka na stole). Problematiku v zahraničí řeší především rezorty ministerstev zdravotnictví a zemědělství, které vyvíjejí tlak na výrobce, aby postupně snižovali obsah soli v komerčně dostupných potravinách. Tlak na výrobce musí vycházet ze státní správy, to se ale v ČR zatím příliš nedaří! Cílem zdravotníků je zvyšovat povědomí populace a přesvědčovat ke snížení solení již na úrovni domácností. Většinu konzumované soli (asi 70-75 %) si ale lidé nosí domů z řetězců prodejen potravin–supermarketů. Proto nejdůležitějším krokem je právě snížení obsahu soli v komerčních potravinářských výrobcích. A tím snižovat riziko prehypertenze/hypertenze s jejich komplikací. Z hlediska nákladů státu má tato intervence směrem k výrobcům potravin daleko vyšší pravděpodobnost na úspěch než např. řešení obezity, která je rovněž rizikovým faktorem pro hypertenzi! Boj s nadváhou a obezitou je ale závislý hlavně na compliance/adherenci populace – snahou udělat něco pro své vlastní zdraví, bohužel u nás to ve srovnání s vyspělými zeměmi příliš nefunguje!

Doporučení WHO se týkají dospělých, u dětí je konzum soli závislý na věku:

Kojenci (do 1.narozenin): max. 1 g soli/den

Děti 1-6 let max. 2 g soli/den

Děti 7-14 let max. 5 g soli/den

Dospělí max. 5-6 g soli/den

Strategie snížení příjmu soli v populaci

Efekt na veřejné zdraví - (od+-do +++)
Rychlost realizace opatření

1. Výchova veřejnosti (Awareness) + rychlá

2. Rady k dietním opatřením + rychlá

3. Etikety na potravinových produktech s uvedením množství soli + pomalá

4. Dobrovolná snaha průmyslových výrobců potravinových produktů ++ středně rychlá

5. Veřejná zakázka na kvalitu potravin ++ středně rychlá

6. Tlak na výrobce snížit obsah soli v komerčně dostupných potravinách (příklad z USA: tlak ze strany FDA) Regulation of GRAS Status of Sodium) +++ pomalá

GRAS= Generally Recognized As Safe, tedy v USA regulace na úrovni FDA (Food and Drug
Administration)- zde se rozumí tlak na výrobce potravin jako podpora „public health“