Nejstarší a nejznámější regionální internetový deník v Česku (zal. roku 1996)...
Každý den čerstvé zprávy a publicistika z Jihlavy a celé Vysočiny (RSS kanál)...

Nejstarší český internetový deník Regionalist.cz (1996-2020), vychází již 8576 dnů

Dnes je pátek 3. duben
(21. březen církevního kalendáře iuliánského)
• 2020 rok křesťanského letopočtu
• 7509 let od stvoření světa dle křesťanského počítání
Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 3. 4.:
Pátek po neděli smrtné Sedmibolestné Panny Marie
Svátek dle pravoslavného kalendaria na 21. 3. (3. 4.):
  • 18.2.2020:
    Ptákem roku 2020 je jiřička obecná
    Česká společnost ornitologická vyhlašuje Ptákem roku 2020 jiřičku obecnou. Pomyslné žezlo přebírá od hrdličky divoké. Přesto, že každá z nich vyhledává jiné životní prostředí, plachá hrdlička v zemědělské krajině a jiřička naopak v těsné blízkosti lidí, jedno mají společné. Ohrožuje je lidská činnost, kvůli které jim mizí prostor pro život. Udělením titulu jiřičce obecné chtějí ornitologové upozornit na ubývání vhodného životního prostředí vlivem stavebních úprav a zásahů do hnízdišť.
    Titul Pták roku uděluje Česká společnost ornitologická (ČSO) obvykle druhům, které jsou veřejnosti dobře známé, v případě jiřičky jsou ale ornitologové se slovem „známá“ opatrní. „Jiřička je všeobecně považována za všudypřítomný druh, který zná každé malé dítě, ale ani my, ornitologové, nemůžeme s jistotou říci, že jiřičku dokonale známe. Přesto, že žije v blízkosti lidí, pojí se s ní některá tajemství a záhady, které se nedaří objasnit,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

    Jiřička je tažný druh zimující v Africe. Kde přesně, to známo není. „Víme, že jiřička při cestě do zimovišť překonává Saharu, ale kam až doletí, to je záhadou, kterou řeší odborníci napříč celým kontinentem. Navzdory desítkám tisíc kroužků, umístěným na opeřené jiřiččí nohy, se nám dosud ani jeden nevrátil ze zemí jižně od Sahary,“ vysvětluje Lukáš Viktora, odborník ČSO na ochranu ptáků v zástavbě.

    Díky kroužkování ale ornitologové vědí, že se jiřičky věrně vracejí tam, kde hnízdí. „Na hnízdiště jiřičky přilétají na přelomu dubna a května, s prvními z nich se můžeme setkat kolem svátku svatého Jiří 24. dubna. Buď využívají staré hnízdo, anebo, pokud nemohou, staví nové z bláta a slin. Umisťují ho vždy na vnější zdi budov, nejčastěji pod římsy, do okenních nik nebo zapuštěných lodžií,“ říká Viktora.

    Jiřičky žijí v souladu s člověkem po tisíciletí a dlouhou dobu se jednalo o vztah harmonický, trhliny začal získávat až v poslední době. „Intenzivní velkoplošné hospodaření narušující pestrost krajiny, masivní aplikace chemikálií – to vše způsobuje úbytek hmyzu jak ve volné krajině, tak i v zastavěných oblastech. K tomu se přidává i další, poměrně nový trend – shazování jiřiččích hnízd v obavách z hromadícího se trusu pod nimi. Přitom stačí pod hnízdo umístit podložku, která trus zachytí,“ radí Viktora.

    Jiřička je společenský pták, kolonie mohou čítat desítky, vzácně až stovky párů. „Pokud se někde rozhodnou postavit hnízda, jde o volbu na celý život. Celé generace jiřiček obývají tentýž objekt po desítky let. Často obsadí ještě hrubou stavbu před dokončením a pak se každý rok na osvědčené hnízdiště vracejí, přičemž okolní zástavbu nechávají bez povšimnutí,“ říká Viktora.

    Neuvážené stavební úpravy a mechanické zábrany mohou být pro jiřičky nejenom komplikací, ale i smrtící pastí. „Na panelové zástavbě jsou oblíbeným hnízdištěm zapuštěné lodžie. Kvůli jejich zasklívání, případně preventivnímu zasíťování proti holubům, tak mizí další hnízdní příležitosti. Stačilo by použít pevně vypnutou síťovinu s většími oky, kterými holubi neprolezou, ale jiřičky ano. Dalším nebezpečím pro jiřičky jsou mechanické zábrany, z nichž nejhorší jsou bodce, které mohou ptáky zraňovat. Popřípadě vlastníci instalují na stěny provizorní překážky – igelitové tašky, CD disky, v horším případě volně vlající síťovinu, která může být pro jiřičky smrtící pastí. My lidé se tak připravujeme o malé pomocníky, kteří nás zbavují komárů, mšic, muchniček a dalšího hmyzu,“ vysvětluje Viktora.

    Stavba hnízda jiřičkám zabere asi deset až čtrnáct dní. „Problémem při hledání stavebního materiálu může být sucho. Z vysušené hlíny jiřičky hnízdo nepostaví, potřebují bláto, které bude dobře lepit. Každý z nás může jiřičkám pomoci tak, že jim na zahradě připraví nádobu s hlínou, kterou zalije vodou. Pokud jsou jiřičky v okolí, rychle zdroj bláta najdou. Další možností, jak jiřičkám pomoci, je umístění umělých hnízd, která dobře přijímají a úspěšně v nich vyvádějí mladé“ radí Viktora.

    Navzdory všem nástrahám a úkladům jiřičky určitě na jaře přiletí a budou tu s námi po celé léto i v letech následujících. ČSO proto vyzývá veřejnost, aby si jiřiččích hnízd všímala a svá pozorování zaznamenávala do databáze na webové stránce www.rorysi.cz. Údaje pomohou ornitologům získat lepší přehled o naší populaci jiřiček, ale také například úředníkům při rozhodování o stavebních úpravách.

    Právní ochrana ptačích hnízd

    Všichni volně žijící ptáci jsou u nás chránění podle § 5a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. A chráněna jsou všechna vývojová stadia, od vajec a mláďat až po dospělé jedince. Kromě úmyslného odchytu a usmrcování patří mezi zakázané činnosti i poškozování, ničení a odstraňování hnízd. Je přitom zcela lhostejno, kde se hnízdo nachází a zda je v daný moment obsazeno. Neměli bychom tedy svévolně odstraňovat ani neobsazená hnízda na podzim po vyhnízdění, ať už jsou umístěna na stromě, v křoví, na balkoně paneláku nebo uvnitř ve stáji či v garáži.

    Uvedená ochrana se vztahuje i na vlaštovky a jiřičky. Ať už se rozhodnou postavit svá hnízda kdekoli, měli bychom jejich potřeby respektovat a maximálně pod hnízdo umístit prkénko k zachytávání trusu. Odstraňování hnízd rozhodně není přípustné, a to ani na podzim či v zimě, kdy jsou vlaštovky a jiřičky v Africe. Potřebujeme-li skutečně z nějakého důvodu hnízda odstranit, například pokud chceme opravovat fasádu či vyměnit okna, je třeba s dostatečným předstihem požádat orgán ochrany přírody (v případě vlaštovek a jiřiček úřad obce s rozšířenou působností) o udělení výjimky.

    Na bezohledné jedince, kteří by zákazů nedbali a hnízda jiřiček či vlaštovek bez povolení odstraňovali, pamatuje zákon pokutami až do výše 100 000 Kč pro fyzické osoby a až do 2 milionů Kč pro právnické osoby a podnikatele. Pokud by ale někdo zničil hnízdo kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo druhu CITES A (kam patří třeba všichni dravci a sovy), mohlo by se jednat i o trestný čin, který by vyšetřovala policie a pachatel by mohl skončit až u trestního soudu.

    V případě, že se stanete svědky shazování hnízd, zejména v hnízdní době, je na místě okamžitě volat Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP).

    DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

    Jiřička obecná (Delichon urbicum) je velikosti menšího vrabce, o trochu menší než vlaštovka. Ocas je mělce vykrojený, chybí protažená krajní rýdovací pera, typická pro vlaštovku. Let je rychlý, ale ne tak přímočarý jako u vlaštovky, spíše třepotavý. Celý spodek těla od brady po ocas je bílý, vrch hlavy, krk a hřbet jsou černé, s modrým až fialovým leskem. Křídla a ocas mají barvu temně šedou, s matným zeleným leskem. Nápadný je především bílý kostřec a svrchní krovky ocasní, díky kterým jiřičku od místních příbuzných a rorýse na první pohled odlišíte. Samec je od samice k nerozeznání. Zvláštností jsou také opeřené běháky i prsty až ke drápům, jenže ty jsou patrné jenom ve chvíli, kdy usedne. A takových momentů příliš není. Na zem jiřičky slétají zpravidla jen tehdy, když sbírají bláto pro stavbu hnízda. Bělostné nožky také ukážou při stavbě hnízda a později při krmení mláďat, když se na hnízdo zavěšují. No, a na konec před odletem do zimovišť, když se shlukují na drátech.

    I přes tyto odlišnosti je běžně považována za vlaštovku a to nemluvě o záměně s další příbuznou – břehulí říční. Té se podobá snad nejvíc. Ještěže se jiřičky co chvíli ozývají kontaktními hlasy, podle kterých je bezpečně poznáme i při pozorování proti sluncem ozářené obloze, kdy jsou všichni ptáci beznadějně černí. A co zpěv? Bohužel, navzdory příslušnosti k pěvcům, zpěv jiřičky není bůhvíjaké představení. Nijak si nezadá s podobně nenápadným projevem příbuzné břehule. Je to takové tiché, vcelku nenápadné švitoření.

    Naše jiřičky obsazují širokou škálu prostředí od nížin až po hory. Známá jsou historická hnízdiště na Petrově boudě (1288 m n. m.) v Krkonoších. V současnosti hnízdí ještě výš, třeba na Luční boudě (1410 m n. m.) a pro potravu létají až nad hlavní hřeben Krkonoš. Mají rády mozaikovitou, otevřenou krajinu, včetně té zemědělské. Větším lesním celkům se vyhýbají. Jiřička je však především synantrop, a tak jich nejvíc potkáme ve všech typech lidských sídel a jejich blízkém okolí. Od izolovaných staveb – zemědělských a průmyslových objektů, čerpacích stanic, mostů přes satelitní zástavbu rodinných i bytových domů až po hustou souvislou zástavbu velkých měst, kam se většina ptáků už neodváží. Městské okraje a rozvolněnou zástavbu však mají přece jenom raději. Je tu větší šance získat potravu než v železobetonové džungli.

    Setkáme se s nimi doslova v každém koutu země, což opakovaně ukazují výsledky mapování hnízdního rozšíření ptáků. Ani celková početnost jiřiček u nás se příliš nemění, kolísá mezi 600 000–1 200 000 párů. Meziroční vývoj početnosti, vycházející z dat Jednotného programu sčítání ptáků, vykazuje v období 1982–2018 mírný vzestup.

    Ovšem lokálně mohou počty jiřiček výrazně kolísat. Důvody mohou být různé a souvisí s nabídkou hnízdních příležitostí a potravy, dočasný pokles může způsobit dlouhotrvající nepříznivé počasí. Třeba z centra Londýna díky prudkému zhoršení ovzduší v polovině 20. století jiřičky zcela vymizely, aby se sem, po zlepšení situace, opět úspěšně vrátily. A pouze dohadovat se můžeme o měnících se podmínkách na zimovištích, která jsou pro přežití jiřiček stejně zásadní.

    Výhradní složkou jídelníčku jiřičky je drobný hmyz, který loví v letu, i když v nouzi vzácně sbírá potravu sedíc. V její potravě převažují mšice, muchničky, komáři a další drobný dvoukřídlý hmyz. Příležitostně lapá i malé pavouky, většinou z čeledi pavučenkovitých, unášené na svých vláknech vysoko nad zemí. Tento výčet se týká především potravy přinášené do hnízd mláďatům v podobě slinami spojených pelet, obsahujících několik stovek kusů drobného hmyzu.

    Zatímco první samci přilétají okolo svátku sv. Jiří (24. dubna), poslední opozdilci se na hnízdiště dostaví třeba až koncem května. Na hnízdišti pak utvoří páry na celé hnízdní období, které se může protáhnout až do konce září, zřídka až do října. Není vyloučeno, že oba partneři spolu odletí na zimoviště.

    Na stavbě hnízda pracují oba partneři společně. Je to precizní stavba s hmotností okolo poloviny kilogramu, složená přibližně z tisícovky slisovaných a slinami pospojovaných kousků bláta. Stavba hnízda trvá 10–14 dní podle počasí a dostupnosti materiálu, který ptáci získávají v okruhu do půl kilometru od hnízdiště. Nakonec hotovou hrubou stavbu vystelou stébly a jako tepelnou izolaci využijí peří a srst.

    A protože stavba je fyzicky i časově náročná, materiál v suchém období nedostupný a míst vhodných pro nová hnízda může být ve velkých koloniích nedostatek, využívají jednou postavené hnízdo s drobnými opravami (na ty není potřeba tolik materiálu ani času, dostavba zabere asi polovinu času oproti stavbě nového hnízda) opakovaně.

    Většina párů hnízdí dvakrát ročně. Snáší v průměru 4–5 čistě bílých vajec, druhá snůška bývá průměrně o necelé jedno vejce menší. Snůšku zahřívají po dobu 14–16 dnů oba partneři, samice však déle. Krmení mláďat zabere 22–32 dní. Obě generace mláďat vychovává stejný rodičovský pár. Méně známá je skutečnost, že s výchovou později narozených potomků pomáhají jejich sourozenci z prvního hnízdění, což je z pohledu rodičů velmi praktické opatření, vzhledem k častým pozdním hnízděním, která mohou spadat až do druhé poloviny září. To už začíná být nouze o potravu opravdu citelná.

    Web ČSO Pták roku: www.birdlife.cz/co-d…
    - red -
    Vyhledávání v článcích Regionalistu:

    Vyhledávat lze jak s diakritikou, tak bez ní. Na velikosti písmen nezáleží.

    Další zprávy:
  • Vydáno dnes v 18:48 hodin:
    Na Pelhřimovsku mají prvního nakaženého koronavirem
    Na Vysočině se nakazilo koronavirem 125 osob. První případ zaznamenali v okrese Pelhřimov, který dosud jako jediný v celé republice neměl jediný případ.
  • Vydáno dnes v 18:28 hodin:
    Na dálnici D1 u Velkého Meziříčí budou z důvodu zahájení stavebních prací hlídat řidiče kamery
    Dodržování osmdesátikilometrové rychlosti začne od pondělí 6. dubna hlídat první sada detekčních kamer na modernizované D1. Šestikilometrový úsek u Velkého Meziříčí bude sbírat data pro policii, která následně spáchané přestupky pošle na příslušnou obec s rozšířenou působností. Dopravně-bezpečnostní akce má za cíl i letos v zúžených úsecích zklidnit dopravu a zároveň chránit dělníky na stavbě.
  • Vydáno dnes v 15:18 hodin:
    Primátorka a její náměstek položili květiny k pomníčku Evžena Plocka
    Primátorka Jihlavy Karolína Koubová společně s náměstkem Petrem Ryškou dnes uctili památku Evžena Plocka a položili květiny k pamětní desce umístěné u Mariánského sloupu na Masarykově náměstí. Evžen Plocek se 4. dubna 1969 pokusil upálit na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Vážně popálený pak 9. dubna zemřel v jihlavské nemocnici.
  • Vydáno dnes v 15:00 hodin:
    Letos se na Vysočině zvýšil počet tragických nehod
    V průběhu prvních tří měsíců letošního roku šetřili policisté Krajského ředitelství policie kraje Vysočina v našem kraji celkem 961 dopravních nehod. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se počet dopravních nehod mírně snížil, a to o pět procent. Loni se za první tři měsíce roku stalo o 47 dopravních nehod méně. Letošní nehody si vyžádaly patnáct oběti, když třináct osob zemřelo bezprostředně (do 24 hodin) po dopravní nehodě a dvě další osoby podlehly následkům těžkých zranění. Celkem sedm účastníků se při letošních nehodách těžce zranilo, což představuje třicetiprocentní snížení ve srovnání se stejným obdobím roku 2019, kdy se při nehodách těžce zranilo deset osob.
  • Vydáno dnes v 13:48 hodin:
    V Pohořelicích na Brněnsku se sešlo 4201 velikonočních pohlednic
    Na jednom jediném místě ještě nikdy nebylo najednou vystaveno tolik pohlednic s tématikou Velikonoc a svátků jara, jako je tomu právě teď v prostorách Muzejního spolku v Pohořelicích na Brněnsku. Komisaři z Pelhřimova – města rekordů došli po několikahodinovém sčítání k pozoruhodnému počtu 4201.
  • Vydáno v pátek 3.4.2020 :
    Opilý čtyřiatřicetiletý řidič na Havlíčkobrodsku havaroval, tři lidé utrpěli zranění
    Tři zraněné si vyžádala dopravní nehoda, která se stala ve čtvrtek 2. dubna před čtvrtou hodinou odpoledne mezi obcemi Utín a Hesov na Havlíčkobrodsku. U řidiče policisté naměřili téměř dvě promile alkoholu.
  • Vydáno v pátek 3.4.2020 :
    Karanténa dává šampionovi F1 pořádně zabrat; nezodpovědně doporučuje lidem, aby nechodili do zoo
    Nevím, co přesně vedlo Lewise Hamiltona, šestinásobného šampiona v závodech formule 1, k tomu, aby na sociálních sítích vyzýval lidi, aby přestali chodit do zoo. Ale jeho apel naznačuje, že ho zřejmě psychicky dost poznamenal nucený pobyt v domácí karanténě. „Když jste teď zavření doma, tak se možná dokážete trochu vžít do pocitů zvířat, která jsou nucena žít v zajetí každý den a přišla o život, jaký měla předtím," napsal šampion, který musel do karantény, protože byl v přímém kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem. „Prosím, nechoďte v budoucnu už do žádné zoologické zahrady ani cirkusů, protože přesně tuhle věc svými penězi podporujete,“ vyzval všechny šestinásobný mistr světa.
  • Vydáno v pátek 3.4.2020 :
    Městská hromadná doprava v Jihlavě začne jezdit jako v létě o víkendu
    Dopravní podnik města Jihlavy připravil v rámci nouzového stavu ve spolupráci s odborem dopravy MMJ další omezení provozu trolejbusů a autobusů MHD v Jihlavě. Jihlavští radní ve čtvrtek schválili další úpravy provozu městské hromadné dopravy v rámci nouzového stavu v České republice. Vzhledem k razantnímu poklesu cestujících přejde jihlavská MHD do kombinace letního provozu trolejbusových linek a omezení na autobusových linkách se zachováním ranních a odpoledních posílených spojů do průmyslových zón.
  • Vydáno ve čtvrtek 2.4.2020 :
    Velbloud dvouhrbý se chodí podrbat ke „kartáčovníku“
    Exkluzivní drbátko má ve svém výběhu v ZOO Tábor velbloud dvouhrbý.
  • Vydáno ve čtvrtek 2.4.2020 :
    Osmnáctiletý motorkář utrpěl při nehodě na Pelhřimovsku zranění
    Osmnáctiletý motorkář se zranil při nehodě, která se stala ve středu 1. dubna po třetí hodině odpoledne u Miletína na Pelhřimovsku.
  • Vydáno ve čtvrtek 2.4.2020 :
    U Kochánova začal z nedbalosti hořet lesní porost
    Mezi Měřínem a Velkým Meziříčím ve Stránecké Zhoři - Kochánově začal ve čtvrtek 2. dubna krátce po půl druhé odpoledne hořet lesní porost.
  • Vydáno ve čtvrtek 2.4.2020 :
    Auto srazilo v Havlíčkově Brodě chodkyni, ta utrpěla zranění
    Osobní auto srazilo ve středu 1. dubna po páté hodině ráno v Havlíčkově Brodě chodkyni.
  • Vydáno ve čtvrtek 2.4.2020 :
    Neukázněné řidiče kamionů, kteří projíždějí provizorní most u Velkého Beranova policisté přísně pokutují
    V souvislosti s budováním obchvatu Velkého Beranova platí na silnici II/602 stanovené přechodné dopravní značení, které zakazuje vjezd nákladním vozidlům, jejichž hmotnost přesahuje 12 tun.
  • Vydáno ve čtvrtek 2.4.2020 :
    Stavební práce na silnicích probíhají téměř po celé Vysočině
    Kraj Vysočina s městem Třešť zahájil generální opravu průtahu Třeště, tedy silnice II/406 v úseku od křižovatky s II/403 (na Stonařov) po železniční trať. V současnosti se jedná o uzavírku pro první etapu prací (od radnice po železniční přejezd), na kterou ještě letos naváže druhá etapa v trase od radnice po křižovatku u hotelu Harmonie a následně třetí etapa od křižovatky na Batelov (včetně) až po křižovatku na Stonařov. Město Třešť plánuje v rámci této stavby rekonstruovat vodovod a kanalizaci, po dokončení budou následovat pokládky povrchů.
  • Vydáno ve čtvrtek 2.4.2020 :
    Špatné časy restaurací: Tržby s koronavirem klesly o 83 procent; čtyři z deseti se navíc bojí, že je skolí stravovací paušál
    Tuzemské restaurace trpí. Dva týdny od uzavření se jejich prodeje propadly podle platebních údajů společnosti Edenred o plných 83 procent. Mnohé bojují a vydávají jídla z okének nebo je posílají prostřednictvím rozvážkových služeb, ale čísla ukazují, že odvětví je v historicky nejhorší krizi. Teď se navíc velká část z nich bojí, že jim definitivně zlomí vaz odliv zákazníků kvůli chystanému stravenkovému paušálu.
  • Vydáno ve čtvrtek 2.4.2020 :
    Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín budou svítit modře, vyjádří tak podporu lidem s autismem
    Obě jaderné elektrárny Dukovany i Temelín se společně s dalšími regiony ČEZ opakovaně připojí k celorepublikové kampani „Česko svítí modře“ s cílem více porozumět světu lidí s autismem. V noci z 2. na 3. dubna modré světlo, symbolizující komunikaci, ozáří vstup do elektrárny Dukovany. Vyjádří tak podporu a solidaritu osobám s PAS (poruchou autistického spektra), u nichž je problematickou oblastí právě komunikace. Aktuální neočekávané změny v souvislosti s opatřeními kvůli COVID 19 jsou právě pro ně velkým problémem.
  • Vydáno ve čtvrtek 2.4.2020 :
    Kvůli náporu lidí bude otevřený sběrný dvůr na Ratířovské v Jihlavě
    Sběrný dvůr Havlíčkova v Jihlavě funguje v omezeném režimu a to od pondělí do pátku vždy od 6 do 14 hodin. Sběrný dvůr na Rantířovské ulici bude otevřen od pondělí 6. dubna.
  • Vydáno ve středu 1.4.2020 :
    Nejvzácnější druh v táborské zoo umí mňoukat „jako na lesy“
    Masotra, samec fosy madagaskarské patří k nejvzácnějším zvířatům žijícím v ZOO Tábor. Nevěřili byste, jak hlasitě se tato zdánlivě klidná šelma středního vzrůstu dokáže projevovat.
  • Vydáno ve středu 1.4.2020 :
    Kronospan žádá o povolení nadlimitního zdroje hluku
    Firma Kronospan žádá krajský úřad o dočasné povolení nadlimitního zdroje hluku. Město nesouhlasí a varuje před podstatným zásahem do kvality života obyvatel.
  • Vydáno ve středu 1.4.2020 :
    Vysoká škola polytechnická v Jihlavě pomáhá v boji s koronavirem
    Členové akademické obce VŠPJ nenápadně, ale aktivně vstupují do dobrovolné pomoci nejen regionálním institucím, které to potřebují v souvislosti s postupem epidemie způsobené novým koronavirem. Studenti posledního ročníku denního studia oboru Všeobecná sestra a studenti všech ročníků oboru Zdravotně sociální pracovník jsou aktivováni a připraveni pomoci na výzvu hejtmana Kraje Vysočina při nedostatku kvalifikovaného personálu u poskytovatelů jak zdravotní, tak sociální péče. V současné době vysoká škola nabízí a koordinuje dobrovolnickou pomoc studentů i pracovníků školy prostřednictvím Poradenského a kariérního centra.
Další články vydané ve dnech 19. 3. 2020 - 3. 4. 2020:






zpět na vrchol stránky...
redakce Regionalistu:

Regionalist, nejstarší český internetový deník: založen roku 1996 - zpravodajství a publicistika na internetu se zvláštním zaměřením na prostor Českomoravské vysočiny

Akční radius Regionalistu: zahrnuje především území Jihlavského kraje, tedy Vysočiny, to jest okresy Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou)

Internetová adresa: www.regionalist.cz

Editace a redakce: Eva Švančarová (Šinkovská), šéfredaktorka
kontakt: regionalist@seznam.cz

Vychází: od září roku 1996 každý den!

Vydává: Vitaeelhomeo Ltd. - registered in England Company No. 8062676

Redakce, inserce, obchodní oddělení: e-mail: obchod@regionalist.cz, telefon: +420 777 307 887

© (1996-2020) - Eva a Leo Švančarovi

zpět na vrchol stránky...
Z jihlavských legend
Letopisy L. Vilímka
Z jihlavských čtvrtí
Zločiny komunismu
Jihlavské tramvaje
RSS

Homeopatické sady:
Partnerské weby Regionalistu:

X-Pcz
Publicisticko-křesťanský netradičně tradiční web:
1. 4. 2020 - Vazby a souvislosti mezi největšími chřipkovými epidemiemi, které se objevují pravidelně každé půlstoletí

23. 3. 2020 - Církev Janova II. – Liturgie

22. 3. 2020 - Církev Janova I.

26. 2. 2020 - K době postní: Jíst – nebo nejíst?

25. 2. 2020 - Rod Toufarů z Horního Smrčného, z něhož pocházel mučedník P. Josef Toufar

11. 12. 2019 - Sedmdesát let od prvního křížového zázraku v Číhošti!

25. 9. 2019 - Hlavní poznávací znak sektářství? Záporný vztah k tabáku!

24. 9. 2019 - Prosme po třiceti letech opět svatou Anežku Českou o zázrak. O svobodu!

1. 8. 2019 - Svatý Serafim Sárovský: „Získej vnitřní pokoj – a tisíce okolo tebe naleznou spásu!“

20. 6. 2019 - Mariánský sloup: Staletý symbol řádění běsů v českých levicových duších


H umoresky nejen Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence z rodného jihlavského Bedřichova:
- O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

- Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

- Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

- Pan farář ze Zhoře a jeho koník Vanek

- Netopýr v trolejbusu…

- Jak děda František na přímluvu křtinské Panny Marie vstal z mrtvých…

- Dvojitá pomsta pana domácího

- Bedřichovák v zeleném, aneb pomsta svobodníkova a předpisů nedbalý kocour…

- Vzpomínka na Bosého Laca

- Jak lokomotivy na hlavním nádraží vždy dobře předpovídaly počasí…


H omeopatický a astrologický web
L
ea Švančary
Publicisticky i odborně. Aneb co asi netušíte díky zažitým mýtům o astrologii i homeopatii:


Aktuální teplota:
Počasí v Počátkách
Atmosférický tlak:
Počasí v Počátkách
Srážky v tuto chvíli:
Počasí v Počátkách



Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...

Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...

Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...

Pěvecké sdružení Campanula Jihlava...