Česky se naučila číst na přibyslavsko-polenském panství, když se v roce 1840 jako dvacetiletá přistěhovala do Polné. Na domě na dnešním Husově náměstí č. 47 její zdejší pobyt dokumentuje pamětní deska se stručnou legendou: “Zde prostá knížka J. K. Tyla a styk s polenskými vlastenci získaly ji české literatuře”.

Bronzová deska z roku 1934 však neuvádí, že v tomto domě nejslavnější česká spisovatelka porodila jedinou dceru Theodoru, v pořadí již třetí dítě ze čtyř. Stalo se tak 19. června 1841.

Je vysoce pravděpodobné, že Božena Němcová za dvouletého pobytu v Polné navštívila Přibyslav.


Socha od polenského rodáka

Život Boženy Němcové v sousedním městě připomíná také její socha na nádvoří polenského zámku. Na podstavci je napsáno: “Božena Němcová v letech 1840-1842 žila v Polné a poprvé zde četla česky psané knihy”.

Autorem sochy je polenský rodák Jan Adolf Vítek (1899 - 1950). Tento významný český sochař byl posledním žákem Jana Štursy a když jeho profesor na pražské Akademii výtvarných umění spáchal sebevraždu, Vítek studia dokončil a titul akademického sochaře získal v ateliéru Bohumila Kafky, autora Žižkovy jezdecké sochy v Přibyslavi.

Nejznámějším Vítkovým díle je 420 cm vysoká socha vojáka v Památníku Československého armádního sboru na Dukle. Dílo mělo svůj příběh, z Dukelského bojiště bylo odstraněno, nyní je na původním místě zpátky.

Těžký osud Theodory

Před pěti lety, v roce 2015, havlíčkobrodské Adivadlo na přehlídce ochotnických souborů Divadelní Přibyslav uvedlo monodrama Mileny Štráfeldové Osamělé večery Dory N.

Inscenace přiblížila osud právě v Polné narozené Theodory. Dora, nebo též Bohdanka, jak dceři doma říkali, od útlého dětství trpěla esteticky odpornou tuberkulózou lymfatických krčních uzlin. Chorobě se lidově říkalo krtice.

Theodora Němcová pracovala v Jičíně jako zahradnice a po tom, co učitelské povolání mohly vykonávat také ženy, začala vyučovat francouzštinu. Její druhé životní drama nastalo, když otěhotněla se ženatým mužem. Porušila tím přísný celibát učitelek - v počátcích ženské emancipace děti směly učit výhradně panny.

Navzdory závažné nemoci polenská rodačka o mnoho let přežila své tři bratry. Po jejich smrti zdědila všechnu korespondenci Boženy Němcové čítající na 600 dopisů.

V jednom listě si přečetla, co o ní její matka jednomu svobodnému muži napsala: „Kdybych měla hezkou a bohatou dceru, věru bych Vám ji hned dala; - ale ta moje Dora není velmi pěkná, má jen to, co umí, a k tomu dobré srdce!”

Theodora Němcová zemřela 6. února 1920 v Praze, shodou okolností dva dny po 100. výročí narození své matky.

Foto: Božena Němcová v letech 1840-1842 žila v Polné na dnešním Husově náměstí číslo 47. Pamětní deska připomíná, že slavná spisovatelka zde poprvé poznala české knihy, ale neuvádí, že v tomto domě porodila jedinou dceru. (Ivo Havlík)