Zpracování okříšské historie u něj radní objednali již v roce 2018 a pan Sadílek k němu přistoupil skutečně zodpovědně. Práce na textu proto trvala více než rok, zpomalily ji i omezení v souvislosti s koronavirem, a znamenala stovky hodin strávených v především v archívech a muzeích nad stránkami zemských desek, kronik či farních matrik. Pan Sadílek totiž říká: „Moje práce nejsou založené pouze na opisování starších názorů, ale vycházejí výlučně z původních originálních archívních dokumentů, často dodnes vůbec nepoužitých.“ A právě díky tomu obsahuje kniha zcela nový pohled na nejstarší úsek okříšské historie, kdy odhaluje zásadně jiný vztah mezi obcemi Okříšky a Hofeřice než se doposud předpokládalo. Jak uvádí autor knihy: „Dosavadní odlišné názory jsou způsobeny opisováním starých a často ne zrovna propracovaných historických studií. V mnohých případech jde hlavně o místopis Třebíčska ze začátku 20. století, hodně zjednodušený, zastaralý a založený na tvrzeních "jedna paní povídala ...". Jak mi sami archiváři v Moravském zemském archívu v Brně potvrdili, většinu mnou užívaným materiálů před tím ještě nikdo nepoužil.“

A co vlastně ty zmíněné nové poznatky odhalují? Především to, že původní osada Okříšky se rozkládala jinde než současný městys a patřila zpočátku pod Petrovice. Otázku na přesnou polohu bude muset zodpovědět archeologie, pan Sadílek k tomu říká: „Porovnáním rozsahu katastru s velikostí zástavby Petrovic v polovině 17. století je území obce dvojnásobné ve srovnání s jinými v okolí. Původní Okříšky mohly ležet nejspíš v jižní polovině katastru, asi někde v místech, kde dnes probíhá železniční trať z Okříšek k Třebíči, zde se nachází "hluché" místo z pohledu osídlení.“ Petrovice v té době patřily spolu s Hofeřicemi (ležícími v oblasti dnešního poldru) a dalšími obcemi pánům z Rochova. Dříve se mělo za to, že Hofeřice byly malou nevýznamnou osadou, ale pan Sadílek dokládá na základě historických dokumentů, že naopak byly poměrně významné a patřila k nim i tvrz a kostel. Žádné pozůstatky takto významných staveb se ale při archeologickém výzkumu nenašly. Podle historika je tomu tak proto, že tvrz s kostelem ležely kus od vsi a že se vlastně jedná o dnešní okříšský kostel a zámek. Později při dělení majetku mezi tři syny Mikuláše z Rochova byly k Hofeřicím připojeny Okříšky, oddělené od Petrovic, aby byla hodnota podílů srovnatelná. Osada se z původního stanoviště přesunula blíže k hofeřické tvrzi, do dnešní Staré osady, takové přesuny osad nebyly ve středověku ničím mimořádným. A když později Hofeřice zanikly (důvod není známý), spojily se Okříšky se zámkem a kostelem a jejich další cesta už byla společná.

Kromě těchto, pro dějiny Okříšek zcela zásadních, poznatků, obsahuje kniha celou řadu dalších informací o životě našich předků, vývoji obce, vlastnictví domů a pozemků. textovou část doplňují barevné fotografie a ilustrace. Publikace „Okříšky - Historie a vývoj osídlení městyse“ určitě všechny, kteří se zajímají o historii našeho městyse. Vyšla v nákladu 500 kusů a koupit si ji můžete na úřadu městyse za cenu 199 korun.