1. Vaše motto zní „Netvoříme přednášky, tvoříme zážitky“. Jak lektorování probíhá?

Snažíme se, aby to nebyla nuda, žáci se těšili a bavilo je to s námi. Upřímně se zajímáme o jejich názory, necháváme jim prostor mluvit o tom, co si myslí, co je zajímá a bavíme se z různých pohledů o tom, co sami přinesou. Do třídy přijdou dvě lektorky, mají 2x 3 vyučovací hodiny na to, aby s dětmi probraly to nejdůležitější z toho tématu, který si škola objednala. Nejčastěji jsou jimi vztahy ve třídě, šikana, návykové látky, sexualita nebo bezpečnost na internetu.

Neděláme frontální přednášky, pracujeme zážitkovou pedagogikou. Máme připravené techniky, aktivity, které nám umožní si v rámci nich něco vyzkoušet, prožít, a potom o tom diskutujeme.

2. Co představuje pro dnešní děti největší hrozbu?

Pro každého to může být něco jiného. Možná odtržení od reálného světa a moc času na internetu, nebo celkově s telefonem. Přesun do online světa, nespočet hodin strávených u různých videí a konzumace obsahu na sociálních sítích.

Někoho může ovlivnit špatná parta, experimenty s návykovými látkami, někdo zažívá šikanu, jiný řeší problém se svou orientací.

3. Proč je podle vás primární prevence tak důležitá?

Za mě je důležité s dětmi a mladými lidmi prostě mluvit o tom, co se kolem děje. Co zažívají, co je trápí, baví, o čem s nimi třeba nemluví rodiče. Nechat jim prostor přemýšlet, něco zažít a vyzkoušet, nepoučovat, ale přizvat je jako partnery. Na to běžně ve výuce nebývá čas, některé děti se s rodiči takhle nebaví.

4. Jak se zachovat, když u osoby blízké zpozorujeme rizikové chování?

Nepřehlížet to a nějakým způsobem pomoct.

5. Jakou roli v prevenci sehrává rodina a škola?

Zásadní. Rodina je první místo, kde dítě získává vzory, kde odkoukává, co je OK a co není. No, a ve škole pak tráví x let velkou část svého dne.

6. Na čem závisí úspěšnost vašich programů?

Určitě na kouzlu lektora J, na jeho přístupu, osobnosti. A na kvalitně zpracované metodice k programu a dostatečné přípravě.

7. Proč jste si vybrala právě práci s dětmi?

Tady se asi kloubí všechny předchozí odpovědi. Vnímám jako důležité pracovat s dětmi, věnovat se jim, baví mě s nimi diskutovat, nechávat jim prostor, zažít pocit přijetí.

8. Je těžké získat si pozornost a důvěru žáků?

Někdy to jde samo, někdy je to obtížnější. Velkou roli v tom hraje přístup a osobnost lektora, jeho schopnost vnímat třídu, otevřenost a upřímný zájem. Stejně tak jako věk dětí, atmosféra ve třídě a podobně.

9. Nalezneme v letošní nabídce preventivních programů nějaké novinky?

Ve školách jsme nově nabízeli témata zaměřená na wellbeing (pozn. red.: osobní pohodu jedince vycházející z podnětného a podporující prostředí), emoce, prožívání a duševní hygienu. Uvidíme, jak se novinky uchytí a zda si najdou do budoucna stálé místo v naší nabídce.

10. Jaké programy byste školám zejména doporučila a proč?

Doporučila bych hlavně, aby se třídní učitelé a metodici prevence zamysleli nad tím, co ta konkrétní třída potřebuje. Aby to odpovídalo tomu, co se ve třídě řeší, jaká jsou jejich témata.