Hrad Roštejn se dlouhodobě řadí mezi nejnavštěvovanější turistické cíle na Vysočině. Do hradních interiérů za loňský rok zavítalo přes 32 tisíc návštěvníků. K této vysoké návštěvnosti zajisté dopomohla řada akcí, které se tam pravidelně konají. I v letošním roce je na programu například Roštejnský hodokvas, Pohádkový Roštejn, divadelní prohlídky nebo Jazz na Roštejně. „Prohlídkovou trasu B plánujeme rozšířit o další interaktivní prvky. Ke zlepšení komfortu návštěvníků určitě přispěje také úprava pánských toalet", informovala kastelánka Kateřina Rozinková. Na září podle ní také plánují opravu dvou dřevěných altánů v předhradí.

Roštejn je v letošním roce už šedesát let ve správě jihlavského muzea. Výročí si návštěvníci připomenou menší výstavou. Ještě před ní si budou moci prohlédnout expozici Roštejn – cesta ke kořenům, která představí předměty a dokumenty získané od potomků osob historicky či profesně spjatých s hradem. „Prostory věže zaplní výstava fotografií Milana Skořepy a nádvoří od začátku června ozdobí olejomalby výtvarnice Magdaleny Křenkové. Po celou sezónu je možné využít krátkodobých pronájmů nádvoří i interiérů za účelem pořádání kulturních i soukromých akcí, jako jsou teambuildingy, svatby a další,“ uvedla kastelánka. Novomanželé nejčastěji využívají prostory Obrazárny, kaple sv. Eustacha a předhradí.

V dubnu bude hrad otevřen pouze o víkendech, od května pak bude otevřeno od úterý do neděle,

Pozdně gotický hrad, který stojí na skalnatém vrchu ve výšce 677 metrů nad mořem, vybudovali páni z Hradce v první polovině 14. století. V 70. letech 16. století nechal hrad přestavět Zachariáš z Hradce v duchu renesance na lovecký hrádek s rozlehlou oborou v blízkém okolí. Dalšími majiteli byly Slavatové z Košumberka, Lichtenštejni z Kastelkornu a Podstatští-Lichtenštejni. V roce 1915 hrad vyhořel. Zásadní opravy začaly až v roce 1958 a v roce 1969 byl otevřen pro veřejnost. Dominantu hradu tvoří původní gotická sedmiboká, osmačtyřicet metrů vysoká, věž.

O hradu koluje pověst, že jej postavil čert. Pán na Telči chtěl mít na kopci na skále hrad, ale neměl peníze ani stavitele. Upsal se tedy ďáblu, který slíbil postavit hrad za jednu noc. Nosil kameny od Telče a stavbu by do rána určitě stihl dokončit. Ale na Starém Městě žila chytrá selka, která hradního pána tajně milovala a tak před rozedněním probudila kohouta, který zakokrhal a hloupý čert si myslel, že už je ráno. A tak poslední kámen vztekle odhodil směrem ke Staroměstskému rybníku a zmizel. A pán byl od pekelných sil zachráněn.