Ostatně do dalekého středověku, kdy vrchnost medvědy běžně lovila, až je z volné krajiny doslova vystřílela, míří naši východní sousedé už nyní. Do dnešního dne uměle vyvolaná hysterie a protimedvědí kampaň stála život hned několika těchto krásných a ohrožených tvorů. Naposledy o tomto víkendu, kdy starosta jedné slovenské obce Rudolf Huliak uštval a barbarsky zabil dokonce dvouleté medvědí mládě. To může udělat jen naprosto bezcitný člověk. Podle médií mu nyní zbývají povolení na zastřelení dalších tří medvědů. To je skandální a mělo by se proti tomu rázně zakročit. Není možné střílet chráněná zvířata jen tak.

Stejně nesmyslné a barbarské bylo zastřelení medvěda hnědého letos v březnu poté, co ho naháněli pomocí dronu s termovizí. Nakonec ho našli uprostřed lesů, kde ho chladnokrevně zabili. Otázkou, jak v temném lese uprostřed ničeho medvěd někoho ohrožoval, nikdo neřešil. U nás v Česku by šlo o trestný čin, na Slovensku se to evidentně stává nechutnou normou.

Vystresovaný medvěd tehdy sice utekl z civilizace zase zpátky do přírody, dokonce při tom přeplaval i řeku. Platné mu to ale nebylo. Touha po pomstě a snaha ukázat svaly byly silnější. Na vystrašené zvíře lidé uspořádali rozsáhlý hon a za použití moderní techniky ho schovaného v lese vypátrali. Místo humánního řešení ho rovnou zastřelili. To je samo o sobě obrovské barbarství. Medvěd evidentně aktuálně nikoho neohrožoval, od výletu do města, kterým lovci ospravedlňovali jeho zbytečné zabití, uplynulo mnoho dní. Dost času domluvit veterináře, pronásledované zvíře uspat a umístit ho do zoo nebo záchranného centra a tím mu zachránit život. Slováci hnaní touhou ukázat nebohému zvířeti co proto však slitování neměli. Bohužel zastřelených medvědů na Slovensku bude přibývat.

Protimedvědí hysterie je přitom evidentně živená uměle různými politiky, myslivci a lovci. Medvědi na Slovensku žádné větší nebezpečí nepředstavují a nejsou ani nijak přemnožení, jak někteří lživě tvrdí. Všichni relevantní odborníci včetně představitelů Národního parku Malá Fatra opakovaně prohlašují, že počty medvědů na Slovensku nijak výrazně nerostou, žádná podobná krutá řešení proto nejsou nutná. Medvěd hnědý stále patří k ohroženým druhům zvířat a jeho zabití je mimo akutního ohrožení života neospravedlnitelné.

Medvědi jsou za normálních okolností plachá zvířata, setkáním s člověkem se běžně vyhýbají. Incidenty, kdy se medvěd výrazně přiblíží k lidem, jsou ojedinělé, a bývají způsobeny hlavně množstvím lákadel v podobě medu či ovoce v přilehlých zahradách. Stále častěji také hledají potravu v nevhodně vyhozených odpadcích. Medvěd totiž není primárně masožravec ani lovec, 90 procent jeho stravy tvoří rostlinná potrava. Pokud už medvěd konzumuje maso, jedná se ve valné většině o mršiny.

Pokud přeci jen dojde k výjimečnému setkání medvěda s člověkem je nutno zachovat chladnou hlavu a obezřetnost. Medvěd útočí pouze v případě, že se cítí v ohrožení nebo brání své mládě. Pocit nebezpečí u něj může vyvolat i nevhodná reakce člověka jako je útěk doprovázený zběsilým křikem. Případný útok je tak vlastně obranou proti vnímanému nebezpečí. Medvědi jsou plachá zvířata a konfrontaci s člověkem se snaží sami vyhnout. Od nepaměti jsou nedílnou součástí prostředí, ve kterém žijeme, a blízká setkání jsou pouze následkem omezení jejich životního prostoru člověkem a jeho aktivitami. Nebo snad chceme následovat příkladu našich předků a všechna zvířata z volné přírody vystřílet?